npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Posledně jsem pomlouval pkgtools a vymejšlel fíčury. No a aby to nebyly jen plané řeči, tak je na čase ukázat výsledky mého snažení. Tady jsou...
Nejdřív jen odstaveček o spkg, pro ty co nečetli mé předchozí příspěvky. Spkg je implementeace pkgtools v C. Jde o nízkoúrovňový nástroj pro instalaci, odstraňování a (v budoucnu) upgrade balíčků pro distribuci Slackware Linux. Spkg má i něco navíc:
"Alfa" pro mě znamená že v spkg chybějí zásadní vlastnosti (upgrade). Nikoliv, že je vše sešité horkou jehlou a na bug je možné narazit na každém kroku. Čili není třeba se obávat toho, že by spkg nedělal to co se od něj očekává, či nedejbože padal. Naopak, vlastnosti které jsou naimplementované jsou otestovány. Testování samozřejmě není nikdy dost. Najde se nějaký odvážlivec?
Jo. Byla. Začal jsem pracovat, takže nebyl čas.
Takže koho nezajímá co je safe mode, proč má spkg funkci bezpečného návratu (taky to někomu připomíná Apollo 13?) a jak se dosáhlo vysoké rychlosti běžných operací může klidně přeskočit k bechmarkům.
Safe mode zabraňuje tomu, aby se při instalaci balíku přepsali jakékoliv v systému již existující soubory nebo adresáře. V tomto režimu by nemělo být možné si poškodit systém pouhou instalací zákeřného balíku. Režim ještě není zcela dokončen. V budoucnu se v tomto režimu nebude spouštět postinstalační skript. (což nijak nebrání vytvoření symlinků, které se běžně ve Slackware vytváří pomocí postinstalačního skriptu, jak uvidíme dále)
Hlavním důvodem pro implementaci rollbacku je, aby nebylo nutné provádět testování konzistence tgz balíku před jeho rozbalením, tak jak to musí dělat installpkg, aby zabránilo neůplné instalaci/upgradu balíku. Pokud se při rozbalování narazí na chybu (která nemusí být způsobená pouze chybou v tgz archivu), prostě se vrátí zpět všechny doposud provedené operace a naplánované operace (takové, které nelze vzít zpět) se prostě neprovedou. Rollback přináší i další zajímavé možnosti, jako je např. bezpečné přerušení prováděné operace uživatelem.
Některé věci, které dělají spkg tak rychlým:
This benchmark compares spkg with pkgtools and plain tar.
Hardware setup used:
CPU: Athlon Thunderbird 1GHz
MEM: 512MB SDRAM 133MHz
HDD1: Seagate Baracuda 7200.9 80GB
HDD2: Samsung SP2002H 20GB 7200 rpm
OS: 'vanilla' linux 2.6.17.2, slackware-current
Benchmarking methods:
Before each 'install' benchmark clean ext2 filesystem will be created on
HDD2 using following command:
mke2fs /dev/hdb
Before each benchmarks caches will be flushed using:
echo 2 > /proc/sys/vm/drop_caches
All services that could affect result of benchmarks will be stopped.
Install speed
~~~~~~~~~~~~~
Install/extract all official slackware-current (2006-07-11) packages
from the installation packages on HDD1 to the root directory on HDD2.
1)
spkg -r /data -i */*.tgz
2)
installpkg -root /data */*.tgz
3)
for f in */*.tgz ; do
tar xf $f -C /data
done
Remove speed
~~~~~~~~~~~~
Remove all 'kde*' packages from the system.
1)
spkg -r /data -d `spkg -r /data -l 'kde*'`
2)
ROOT=/data removepkg `spkg -r /data -l 'kde*'`
Results
~~~~~~~
Install speed:
1) real 12m 36s, user 2m 3s, sys 51s
2) real 23m 41s, user 15m 31s, 5m 28s
3) real 13m 17s, user 1m 46s, sys 56s
Remove speed:
1) real 1m 29s, user 3.4s, sys 3.9s
2) real 27m 49s, user 19m 46s, sys 6m 30s
Srovnáním reálných časů, které zahrnují čekání systému na dokončení hardwarových operací, jako je zápis na disk lze získat obrázek o tom jak bude uživatel vnímat zlepšení prezentovaných operací při přechodu na spkg.
Je vidět, že instalace celého systému se zrychlí dvojnásobně. A odstraňování balíčků bude zhruba 18x rychleší.
O kvalitě implementace však vypovídají spíše časy které se tráví
mařením cyklů procesoru a ne čekáním na to než se nastavějí hlavičky na
harddisku a plotna se dootočí do správné pozice.
Čili časy trávené
v kernel space (sys) a v user space (user). Sečtením sys a user časů
lze zhruba získat obrázek o tom, jak rychle by operace proběhla, kdyby
data byly na ramdisku. Případně by se vešly do cache.
Instalace je při tomto srovnání 20x rychlejší a odstranění balíčku pak 210x rychlejší než pomocí pkgtools.
Tato zrychlení se dají pozorovat při instalaci velkého množství malých balíčků jejichž nainstalované soubory se vejdou do cache. Např. výsledky porovnání časů installpkg a spkg -i pro instalaci všech balíčků jedné malé komerční distribuce, která spkg využívá pro instalaci:
Distribuce má 64 balíčků o celkové velikosti 25MB.
spkg: real 4.666s, user 3.086s, sys 1.100s
installpkg: real 1m34s, user 1m10s, sys 24s
Tady už je vidět i vylepšený uživatelský zážitek, a to hned 20x. Důvod je v tom, že se nemusí čekat na páně harddisk, než se uráčí vykonat potřebné pohyby.
Příště (doufejme dříve než zase za rok
udělám nějaké benchmarky té
nejčastěji používané operace: upgradepkg. Protože ve verzi alpha2
již bude naimplementovaná.
Tiskni
Sdílej:
( cd usr/lib ; rm -rf libformw.so.5 ) ( cd usr/lib ; ln -sf libformw.so.5.5 libformw.so.5 )A pak to tu operaci provede ručně (voláním funkcí C knihovny) bez forkování shellu a programů ln a rm. (pokud je --safe na příkazový řádce, tak nedělá to rm -rf) Čili v tomhle případě:
rm -rf usr/lib/libformw.so.5 ln -s libformw.so.5.5 usr/lib/libformw.so.5Btw, pokud chceš vidět co to udělá a nechceš aby to cokoliv zapisovalo na disk, tak můžeš použít něco jako: spkg --install --dry-run -vvv pkg-x-x-x.tgz Jináč je určitě lepší, pokud tomu nevěříš to zkoušet v chrootu, nebo laespoň s parametrem --root /safe/dir. Ale to jistě víš i beze mě.