David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Odkazy
Táto "nová" technológia pochádzajúca z dielne google má webmastrom umožniť priamy prístup k hardwaru počítača. V tomto blogu nechcem rozoberať podrobnosti o tejto technológii (vlastne ani ich moc nepoznám, anglicky viem veľmi slabo). Namiesto toho napíšem svoj názor a rád by som sa dozvedel aký názor na to majú ostaní čitatelia.
Web je tu s nami už nejaký ten rok a za čas svojej existencie prešiel relatívne veľkými zmenami. Pôvodne bol web zameraný na poskytovanie informácii. Podľa tohto zamerania vznikol jazyk HTML. Postupne sa naň (aj zásluhou istej nemenovanej firmy s fakt podareným prehliadačom) nabaľovalo stále viac balastu. Medzi informácie sa vkladali formátovacie značky (napr. font), tabuľky boli používané ako dizajnový prvok a pod.
Po tomto temnom období webu prišla revolúcia menom CSS. Oddelenie obsahu od reprezentácie sa ukázal byť správnym krokom. Nie je to síce skutočný sémantický web, ale zdá sa to byť lepšie ako predchádzajúce riešenia.
Web ale nie je (žiaľ) len informačné médium. Preto vzniki ďalšie technológie ako ajax, flash, silverlight ... niektoré sú riešené ako natívny plugin, iné majú priamu podporu v browseroch. Webové aplikácie sa snažia stále podobať desktopovým aplikáciám. U desktopových aplikácii je dôležitý slušný výkon a to je to prečo vzniklo niečo ako Native Client.
Nechcem vyzerať paranoidne ale pri tom, čo dokážu už súčasné browsery si nechem predstaviť čo budú vedieť s možnosťou vykonávať natívny kód. Principiálne považujem za nezmysel používať webové aplikácie namiesto desktopových. Skôr by som sa pri vývoji webu zameral na sémantickosť, univerzálnosť (nech to bez problémov beží v textových browseroch, grafických browseroch, mobilných browseroch ...). U bežných desktopových aplikácii by som sa zase zameral na možnosť synchronizácie so serverom tak aby bola zbytočnosť používať napríklad webovú RSS čitačku len preto, lebo človek používa deenn niekoľko počítačov.
Tiskni
Sdílej:
(navic me desne rozciluje, ze tomu rikaj NaCl)Proc ne? Kdyz uz to mame Kysliky, proc by tu nemohla byt chlorid sodny (=kuchynska sul)
No uz vidim ten x86 kod interpretovany pres javascript, jak saha na ctecku karet na pc 
To jenom ukazuje, ze "naprosta multiplatformnost" je stejna chimera jako "naprosta bezpecnost". Abyste ji totiz dosahli, musite chranit vsechno, ale abyste ji porusili, staci porusit jenom jednu malou soucast. Je to zkratka velmi nestabilni stav.
Kdyby to byl (jakoze neni) interpretovany x86 kod (a navic jeste Javascriptem, muhehe), mas predstavu, jak rychle by to asi bezelo? A možnost napsat si web v assembleru bych nedaval mezi vyhody ale mezi nocni mury :).
hahaha to mě fakt pobavilo. "Nevím o tom nic, neumím anglicky ..." ale "Názor na to mám. "