Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Určitou naději vidím v JavaScriptových frameworcích – JS v prohlížečích je už dost rychlý a může se postarat o vykreslení/transformaci těch dat do nějaké koukatelné podoby.Co ale potom my konzervativci, kteri obcas pouzivame links ? :) Melo by se stale pamatovat i na prohlizece, ktere js neumi vubec.
moje představa je taková, že by základní stránka vypadala nějak takhleTakže ten tabulkový layout? Kdo jsou prosímtě ti diletanti?
Takže ten tabulkový layout? Kdo jsou prosímtě ti diletanti?Ti diletanti jsou všude a vůbec to nesouvisí s tabulkovým vs CSS layoutem :).
Co ale potom my konzervativci, kteri obcas pouzivame links ? :) Melo by se stale pamatovat i na prohlizece, ktere js neumi vubec.Zas mi neříkej, že žádné TUI prohlížeče neumí javascript.
Soucítím s tebouNenastval. Me nastvalo ze diletanti uz pronikli i do w3c :) Velice hezkej popis, co je vlastne HTML5, byl na rootu.S webem to jde s kopce… asi proto, že ho dělají většinou diletanti… je to vidět i na HTML5 (teď jsem asi hodně lidí naštval).
Nenastval. Me nastvalo ze diletanti uz pronikli i do w3c :) Velice hezkej popis, co je vlastne HTML5, byl na rootu.On by byl i docela hezký popis, co je HTML2, a ukázalo by se, že s tím diletantismem to nebude tak horké (záleží na úhlu pohledu).
A toto by nebolo ono?
Potíž je v tom, že nemá vyjadřovací schopnosti na složitější konstrukce, které jsou běžné při tvorbě layoutu stránky.
Tesať do kameňa. Bežne robím v QML a v CSS neskutočne chýba niečo ako:
Item { anchors { left: parent.left; top: parent.top; bottom: parent.bottom } width: parent.width / 4 }
Problém HTML je navíc v tom, že navigace, postranní sloupce a různý balast je součástí zajímavých dat.
HTML 5 to rieši aspoň sémanticky (hoc tiež to nie je práve výhra).
Posledních pár let se začíná nabízet jiné řešení: čistě javascriptové aplikace, kde index.html je jen bootloader pro hromadu javascriptu a obsah je načítán javascriptem. Naneštěstí i tady si budeme muset počkat na podporu prohlížečů.A ta nejhorší zpráva - došly nám sáčky na zvracení! Podle mě i když máš JS aplikaci, zase to musíš vykreslit do nějakého HTML, ne? Jinak zobrazení obyčejného dokumentu pomocí programovacího jazyku mi přijde praštěné.
Podle mě i když máš JS aplikaci, zase to musíš vykreslit do nějakého HTML, ne?Jo, stojí to za prd.
Jinak zobrazení obyčejného dokumentu pomocí programovacího jazyku mi přijde praštěné.Jo, stojí to za prd. Proto se mi taky nelíbí TEX. Ale pokud si tu aplikaci rozdělíš na čtečku a data, tak už to až tak praštěné není. Prvním HTTP getem si uživatel stáhne hrstku javascriptu, CSS a obrázků. Ty se spustí a podle dat za '#!' postahují samotný obsah a následně ho zobrazí. Když to tak vemeš kolem a kolem, mohlo by to být i celkem hezké. Otázkou je, co na to čtečky pro slepé a podobné věci.
Jo, stojí to za prd. Proto se mi taky nelíbí TEX.Když se to z toho LaTeXu potom zkompiluje do nějakého jiného formátu, tak zase proč ne.
Když to tak vemeš kolem a kolem, mohlo by to být i celkem hezké.Jasně, třeba by se tím vyřešilo, že se při každém reloadu AbcLinuxu znova a úplně zbytečně tahají hlavička a postranní sloupce. Počkat, nebylo to tu už jednou a nejmenovalo se to rámy?
Podle mě i když máš JS aplikaci, zase to musíš vykreslit do nějakého HTML, ne?Může se, ale nemusí. Kdysi v pradávných před
DOM
ových časech to byla nutnost a dělalo se to přes nechvalně prosnulé a zavrženíhodné innerHTML
, ale dnes to jde všechno dělat přes DOM
, kde se Javascriptem začnou do mateřského objektu vkládat další objekty, do nich zas další objekty atd. a všemu se ještě nastavují všemožné vlastnosti jak čistě DOMové, tak CSSkové a nad to se ještě přidává obsluha různých událostí.
Protože ve skutečnosti je to ještě obludnější než to zní (protože různé prohlížeči mají své specialitky), tak to v praxi takhle přímo dělá málokdo a používají se na to různé javascriptvoé frameworky, které většinu pod nimi ležících obludností naštěstí odstíní.
Jinak zobrazení obyčejného dokumentu pomocí programovacího jazyku mi přijde praštěné.spousta lidi na to ma jiny nazor.
Ono dost záleží, k čemu ten dokument má sloužit – pokud ho potřebuješ upravovat nebo nějak různě zpracovávat, tak je lepší třeba takový DocBook nebo i LaTexPromin, ale nejsi zrovna konzistentni ve svych nazorech. Treba ten zmineny (La)TeX je taky programovaci jazyk. Vlastne jenom diky tomu, bylo mozne z TeXu udelat LaTeX. Mimochodem, nekde navrchu navrhujes prave ty upravovat vzhled pomoci JS. Ve skutecnosti JS+DOM je takovy hack, ktery resi to, ze HTML neni turingovsky uplny jazyk. Poznamenejme, ze HTML+JS+DOM je neco tak bajecneho, ze bez pomocnych knihoven to vlastne ani nejde poradne pouzivat. A to nemluvim o tom, jaka radost by byla delat layout, kdyby do CSS byly pridane konstanty a vyrazy.
Treba ten zmineny (La)TeX je taky programovaci jazyk.Je docela rozdíl mezi TeXem a LaTeXem – ten první je vyloženě programování, zatímco ten druhý lze (při zamhouření oka) považovat za sémantický popis dokumentu – základem je prostý text, do kterého vyznačuješ kapitoly, odrážky, poznámky pod čarou, odkazy na literaturu… neříkám, že je to optimální, ale oproti čistému TeXu je LaTeX (nebo jiné nadstavby) poměrně dost deklarativní – v dokumentu popisuji, co znamená (jak to bude vypadat se popisuje ve stylu).
Mimochodem, nekde navrchu navrhujes prave ty upravovat vzhled pomoci JS.Protože by to umožnilo ještě víc očistit dokument a oddělit vlastní data od jejich prezentace… Ale tohle je složitější otázka – záleží, na které vrstvě to chceme „rozseknout“ – kde budou data ještě univerzální a čistá a kde už budou zatížená tou prezentací. Obvykle máme čistá data v nějaké databázi, a tak není problém přidat ještě nějakou jinou formu prezentace „bokem“ a vycházet ze stejných primárních dat. Tam zase záleží, kde je aplikační logika a kolik jí je… Ale to už jsme hodně daleko od původního tématu.
A to nemluvim o tom, jaka radost by byla delat layout, kdyby do CSS byly pridane konstanty a vyrazy.Můžeš zkusit LESS…
základem je prostý text, do kterého vyznačuješ kapitoly, odrážky, poznámky pod čarou, odkazy na literaturu… neříkám, že je to optimální, ale oproti čistému TeXu je LaTeX (nebo jiné nadstavby) poměrně dost deklarativnírozdil o proti HTML je v tom, ze kdyz ti neco chybi, tak si pro to ty makra muzes dodelat a nemusis cekat deset let nez to projde standardizaci a vsichni se uraci to implementovat. a proto opravdu neni blbost mit turingovsky uplny jazyk pro popis dokumentu, jak tu kdosi tvrdil.
Totéž ale dělá JavaScript v (X)HTML – pomocí něj se implementují třeba ty různé kalendáře ve formulářích (i když ve standardu jsou jen textová a zaškrtávací políčka…).trvam na tom, co jsem uz napsal:
Ve skutecnosti JS+DOM je takovy hack, ktery resi to, ze HTML neni turingovsky uplny jazyk. Poznamenejme, ze HTML+JS+DOM je neco tak bajecneho, ze bez pomocnych knihoven to vlastne ani nejde poradne pouzivat.
(nicméně stránka s různými formuláři a jinými aktivními prvky je spíše „aplikace“ než „dokument“)ale rozsirovat se nemusi jen o aktivni prvky. treba ted tu mam LaTeXovy dokument, kde se casto objevuje jeden typ automatu. pro ten automat mam makro (vsimni si, novy semanticky prvek), kteremu dodam prechodove stavy a ono se postara o doplneni zbytku a vykresleni.
Ve skutecnosti JS+DOM je takovy hack, ktery resi to, ze HTML neni turingovsky uplny jazyk.Jenže (X)HTML není programovací jazyk, ale značkovací jazyk pro popis dokumentů – proto já to za hack nepovažuji.
Relativně rozumný zápis poskytují SASS/LESS a dynamické výrazy byly dokonce i v jednom prohlížeči (konkrétně v Internet Exploreru, i když se zdá, že už nejsou; asi to spousta lidí bude považovat ze herezi, ale tohle byla jedna z věcí, které se mi na CSS v IE těžce líbily).jo, o techto vecech vim... libilo by se mi, kdyby slo udelat neco na zpusob .foo { width: viewpoint.width - 10px } ciste v ramci CSS, less by to mel zvladnout, ale rvat do stranky dalsi zbytecny javascript je mi proti srsti.
tohle byla jedna z věcí, které se mi na CSS v IE těžce líbilyja jsem to z pochopitelnych duvodu nikdy nepouzil. ale pro expressions v ramci CSS bych byl vsema deseti.
Generovat to na straně klienta je prasárna.
Takéto niečo ma minule napadlo keď som rozmýšľal nad zvýrazňovaním syntaxe na rôznych webových stránkach. V súčasnosti sa to rieši poväčšinou javascriptom. Kiež by toto dokázali webové prehliadače priamo zvýrazňovať, o jeden benchmark by bolo menej (konqueror to napr. dokáže).
<pre syntaxe:jazyk="java"> …tady by byl zdroják </pre>a prohlížeč by se sám postaral o zvýraznění. Ono by to nebylo až tak těžké, vlastně stačí v prohlížeči jen rozpoznat jmenný prostor / atribut a pak použít knihovnu pro zvýrazňování, která už je hotová (třeba v tom KDE).
Ale určitě by mě kleplo dostat se na stránku, co se s vyplým js rozpadne, protože styl závisí na jsTak v tom případě si nevypínej Javascript, kdybys náhodou někdy používal IE6.
A není to zbytečná hádka?Mno, ty jsi jaksi zapomněl na to, že přisuzuješ programovacímu jazyku věci, které nejsou jeho součástí. Jako člověk technicky znalý rozlišuješ linux (jádro) a linuxový ekosystém, tak jistě zvládneš rozlišit i Javascript (jazyk) a DOM.
ovšem HTML + CSS tyto věci samo o sobě oddělit nedokážeA co XHTML+XSLT resp. XML+XSLT?
Ideální rozdělení by bylo takovéhle:
Tím by se hezky oddělil obsah × vzhled × chování.
position: absolute; width: 500px; top: 120px; left: 150px
APakDoLeftNapsaliDlouhéSlovoADiviliSe, nebo si to někdo zobrazil na FullHD monitoru a viděl neroztažitelnou prťavou nudli uprostřed, nebo jsem si zapomněl brýle a musel jsem si zvětšit písmo…
min-width
-- dneska není problém nastavit tu šířku v procentech a k tomu dodat min-width
v pixelech, pokud tam mají být třeba obrázky.
APakDoLeftNapsaliDlouhéSlovoADiviliSe, nebo si to někdo zobrazil na FullHD monitoru a viděl neroztažitelnou prťavou nudli uprostřed, nebo jsem si zapomněl brýle a musel jsem si zvětšit písmo…Až to půjde (při správné funkci v browserech 99% uživatel a zároveň alespoň 90% uživatelů od každé plaformy) dělat nějak lépe, tak se o tom má smysl bavit. A ne, typografické body opravdu v praxi nedávají úplně dobré výsledky, stejně jako je nedávají obrazovkové body ani fyzické délkové míry. Většina webdesignerů, se kterými jsem mluvil, považovala vektorovou grafiku za sprosté sousloví. A když jsem jim říkal, že bych v životě nezaplatil za práci grafikovi, který neví, co je vektorová grafika, dívali se na mě jako na debila.
Až to půjde (při správné funkci v browserech 99% uživatel a zároveň alespoň 90% uživatelů od každé plaformy) dělat nějak lépe, tak se o tom má smysl bavit.Vždyť cílem blogu bylo upozornit na přesně tuhle absurdní situaci.
.sloupec1, .sloupec2, .sloupec3 { ... height: 100px; overflow: hidden }
­
. Ináč veľmi zaujívavý riadiaci znak, dlho som o ňom nevedel.
ja myslel, ze je to vyresena vec (jednotku % lze nahradit em):To sis myslel špatně, viz 113.
#left-sidebar { float: left; width: 200px; margin-left: 10px; } #content{ margin:0 230px; padding: 10px; } #right-sidebar { float: right; width: 200px; margin-right: 10px; }Zdar Max
Sloupce musí být v kódu před obsahem (takže třeba tady se nejdřív načtou Zprávičky, Ankety a reklamy, pak nějaké nepodstatné informace a pak až obsah).
Nemusí, měly by. Teda dneska akorát kvůli slepým, ale ani tím si už nejsem jistý. Záleží taky na zaměření webu. Pokud jsou v panelech např. klíčová slova související s obsahem, pro vyhledávače to není úplně špatně.
Sloupce jsou různě dlouhé, takže jim nelze na stavit třeba pozadí nebo orámování.
Ale lze. Jenom pokud myslíš vzhled tabulky, tak to bude slabší, což je ovšem detail ("dyzajnéry" by měli zakázat, už nám zničili spoustu webů a několik desktopových prostředí).
Přetečení při širokém obsahu.
Pokud tam jsou reklamní bannery nebo oblak z klíčových slov, je to irelevantní, navíc přetečení ničemu nevadí (stejně se to zobrazí).
Nemusí, měly by.A zkoušel jsi to v přiloženém souboru změnit? :) Podle mě by naopak neměly. Mě u stránky zajímá obsah (většinou prostřední sloupec), bordel kolem je vedlejší.
Ale lze. Jenom pokud myslíš vzhled tabulky, tak to bude slabší, což je ovšem detail ("dyzajnéry" by měli zakázat, už nám zničili spoustu webů a několik desktopových prostředí).Vždyť jsem jim pozadí nastavil a vidíš, jak to dopadlo.
Když je třeba uprostřed fotka a okolo navigace a metainformace k fotce?
Co jak dopadlo? Nevidím problém. Že vlevo přetekl identifikátor z Javy? Like anyone cares.
Když je třeba uprostřed fotka a okolo navigace a metainformace k fotce?No dobře, existují případy, kdy se to hodí jinak.
Co jak dopadlo? Nevidím problém. Že vlevo přetekl identifikátor z Javy? Like anyone cares.Ne. Že jsem chtěl stránku jako italskou vlajku.
Ne. Že jsem chtěl stránku jako italskou vlajku.
To mi nějak nesedí barvy. Jestlipak se Jeníček dobře učil...? ~.~
(>_<) (°_°) (O_O) (O_o) (^_^)
Sloupce jsou různě dlouhé, takže jim nelze na stavit třeba pozadí nebo orámování.
HTTP autentizace. (purista)S tím souhlasím, ale když jsem se to snažil někomu vysvětlovat, tak nad tím ohrnovali nos – někteří lidi si prostě chtějí matlat svoje HTML formuláře, i když existuje standardní řešení.
margin
ech středního sloupce. Pokud se míry udělají v relativních jednotkách odvozených od velikosti písma (tj. em
nebo ex
), tak se to nerozsypáva při změně velikosti písma. Jediná podmínka je, aby střední část byla delší než krajní sloupce (což většinou také není problém).
V praxi ale stejně (skoro) všichni chtějí na pixel přesné velikosti kvůli grafice, na což se už musí použít rozličné hacky. No a jestliže chcete mít pohyblivou šírku i u bočních sloupců, která ale není procentuálně odvozená z rodičovkého prvku (na což by stačilo float
), tak bohové s vámi a zlé pryč ...
(což většinou také není problém)Dokud se do střední části nevypíše jenom „v databázi nejsou žádné položky“. Nakonec jsem to oprasil
<div style="clear: both"> </div>
:-/ (používám tam float).
min-height
(tedy pokud kašlem na IE6)) nebo se do vnitřního slopupce vecpe ještě obalovací div, do něj jeden plovouci div s pevnou minimální výškou (odpovídající bočním panelům) a jednopixelovou šířkou, vedle něj plovoucí div se samotným obsahem a celé se to zakončí výše zmíněným "clearovacím" divem.
Sloupce jsou různě dlouhé, takže jim nelze na stavit třeba pozadí nebo orámování.
Len pre zaujímavosť si skúste otvoriť v HTML editore internetovú stránku a prehodiť jej bloky, ktoré by teoreticky mali byť nezávislé (napr. bočný panel a obsah). Takmer určite sa takáto webová stránka rozletí.
margin-top: -32767px;:(
[...] ale jako tabulka se to nechová (nemá to význam tabulky).Potíž je v tom, že se to jako tabulka chovat má, i když to tabulka není. Kéž by display: table; fungovalo...
A co takhle vykreslování ve chvíli, kdy ještě není dokument úplně načtený? (To taky neexistuje?)To jistě nebyla reakce na to, co jsem psal.
display: table
, display: table-row
a display: table-cell
?
Klientovi sa ale v HTML kóde pri použití tabuliek priamo posiela časť vzhľadu, čo je situácia, ktorú rozhodne dosiahnuť nechceme.Náboženství beztabulkového layoutu je sice hezké, ale používají se zase jiné prasárny. Rozhodně nemám pocit, že bych do HTML mohl psát čistý obsah a pak ho přes CSS ostylovat. To je utopie (řešitelná dejme tomu pomocí XSL nebo různých skriptovacích jazyků). Pokud někdo tvrdí, že účelem CSS je úplně oddělit formátování a sémantiky, tak nezbývá než mu odpovědět, že v takovém případě by CSS bylo totální fail. Naštěstí, když člověk není *až* tak náboženský, uvědomí si, že CSS pomohlo aspoň trochu. Ale musím říct, že kodéřina mě moc nebaví, už jenom tím, že CSS bez JS na nastylování trochu složitější stránky nestačí, a to nejen v praxi, ale ani teorie tomu není nakloněná.
ale keď sa naučíš všetky finty tak sa...
...začneš válet v takových sračkách, že ti jebne nebo toho necháš.
trojtĺpcový layout sa dá urobiť pomocou floatov prípadne kombináciou relatívneho a absolútneho pozíciovaniaTak to je pak zvláštní, že v téhle obsáhlé diskuzi ještě nikdo funkční trojsloupcový layout neodkázal.
Tiskni
Sdílej: