Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Existujú či neexistujú nadprirodzené bytosti (alebo bytosť)?Ne. Teda až na ty trpaslíčky v compjůtrech
Záleží od toho čo definujeme. Kľudne to môže byť počítač ktorý simuluje vesmír. Ale je to vlastne úplne jedno či to niečo je alebo nie je lebo sa to nedá dokázať. Fyzici sa už zmierili s tým, že nemá zmysel uvažovať a hádať sa nad tým čo bolo pred veľkým treskom. Kiež by podobne rozmýšľali ostatní ľudia.
Stále je to produktívnejšie než zisťovať prečo mi systém nebootuje po aktualizácii systemd. Sakra mne sa dnes nič nechce.
MORPHEUS: Where did you go to high school, Neo?
(Pause.)
NEO: ...in the Matrix.
MORPHEUS: The machines tell elegant lies.
(Pause.)
NEO (in a small voice): Could I please have a real physics textbook?
MORPHEUS: There is no such thing, Neo. The universe doesn't run on math.
Okrem toho fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.WTF?
"Vždy klamem"
Matematika nie je úplne nepriestrelná, ani výroková logika nie je úplne nepriestrelná. Aspoň súčasná matematika nedokáže všetko spočítať, takže sa môžme hrať na to aký sme stvorili dokonalý systém ale pravdou je, že veľa pokusov o zjednotenie kvantovej teórie a gravitácie zlyháva práve na matematike. Tým nechcem povedať, že sa to raz nepodarí a nedokážeme vytvoriť model, ktorý bude dokonale popisovať všetky javy vo svete, dokonca verím tomu, že bude elegantný a jednoduchý len v súčasnosti ešte nevieme ako do seba diely skladačky majú zapadnúť. Do vtedy však musím tvrdiť, že naša fyzika nie je dokonalá a nedokáže dať odpovede na to, čo sa stane v extrémnych prípadoch napr. pri prelete cez rýchlo rotujúcu supermasívnu čiernu dieru. Kompletné pochopenie fyzikálnych zákonov ešte samozrejme nebude znamenať pochopenie prečo tento vesmír existuje, ale bol by to obrovský krok pre ľudstvo.
Okrem toho fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.Samozřejmě, že matematika a fyzika nejsou kompletní. To je jejich vlastnost. Jak bys taky chtěl jejich kompletnost testovat?
Atómy sa skladajú z nejakého bordeluAtomy se skládají "z nejakého bordelu"? A já vůl si myslel že z elektronů a atomových jader.
Proč by klíče měli proletět podlahou, způsobovat jaderný kolaps nebo se odrážet?Podľa newtnovskej fyziky by teda moje pekné kľúče prepadli cez podlahu. Keby len to, lenže aj samotné atómy z ktorých by sa mali skladať by mali skolabovať
Takže kľúče sa mi síce mohli odraziť od podlahy ale rozhodne mi nemohli spadnúť zo stola.
Tohle je nějaký Slovenský fenomén nebo pouze já nechápu o čem je tenhle blog?
Elektrónový obal a jadro je len je len to najzákladnejšie rozdelenie. Kľudne som mohol ísť hlbšie až na popis štandardného modelu, ale na to máme odbornú literatúru.
Prepadnúť podlahou by mali ak by sme sa striktne držali newtnovej fyziky. Podľa nej by aj elektróny v obale mali postupne strácať energiu a spadnúť na jadro (teda ak by boli častice, samozrejme je to totálna blbosť aplikovať niečo také na úroveň atómov ale dokonale to vystihuje fyziku kde používame nezlúčitelné zákony podľa toho kde si myslíme, že budú niektoré prevažujúce).
Elektrónový obal a jadro je len je len to najzákladnejšie rozdelenie. Kľudne som mohol ísť hlbšie až na popis štandardného modelu, ale na to máme odbornú literatúru.No pokud je mi jasné, tak atom se dělí na tyto části. Na víc se jich snad nedělí a dál se dělí ty části samotné.
Prepadnúť podlahou by mali ak by sme sa striktne držali newtnovej fyziky. Podľa nej by aj elektróny v obale mali postupne strácať energiu a spadnúť na jadro (teda ak by boli častice, samozrejme je to totálna blbosť aplikovať niečo také na úroveň atómov ale dokonale to vystihuje fyziku kde používame nezlúčitelné zákony podľa toho kde si myslíme, že budú niektoré prevažujúce).To o čem mluvíš je Rutherfordův model atomu z roku 1911 a byl už dávno překonán. Vítám tě ve 20.století. Furt mi není jasné proč by měli proletět podlahou. Jakože když elektrony spadnou do jádra tak zbudou z atomu jen jádra samotná a ta v klidu proletí podlahou a nijak s ní nebudou interagovat? Odkdy a proč?
Nicméně pokud není proton vázaný v něčem, například atomovém jádře nebo třeba té neutronové hvězdě, tak se rozpadá s poločasem cca. čtvrt hodiny.asi myslis neutron ne? A na co se vlastne rozpada? Kdyz pri slouceni proton+elektron vznikne neutrino, tak sebou odnese cast energie, takze aby se mohl zpatky rozpadnout, tak ta energie by se musela dodat.
Presne tak. Mnoho ľudí si neuvedomuje, že fyzika sa v súčasnosti skladá zo zákonov, ktoré sa navzájom vylučujú. Ani základné veci nevie fyzika presne popísať jediným univerzálnym zákonom. Môžme síce použiť v správnej chvíli dosť presnú rovnicu a výsledky budú vychádzať veľmi presné ... lenže v extrémnych situáciách zlyhajú. No a kým nemáme zjednocujúcu teóriu môže sa nám o warpovom pohone len snívať. Nemáme fyzikálne zákony / matematický aparát na to aby sme vypočítali či je to vôbec možné.
Půl nekonečna je dobře definováno, diverguje k nekonečnu. Nejednoznačnost dělení čistou nulou je velmi dobře prozkoumána a zdůvodněna a kolem zvláštních vlastností nuly se točí většina matematiky.Ani jeden z týchto argumentov neje matematický. Matematika nieje čeština, alebo slovenčina kde sú výnimky ako ..., buď vzorec platí na všetky čísla, alebo je niečo zle. Je to presne ako písal Mirec neplatia tie pravidlá univerzálne. Tiež mi tento život pripadá ako Matrix a hranice sú dané tak aby sme za ne nevideli :)
co je spatnyho na tom, aby deleni nulou nebylo definovano?Že vzorec neplatí a preto je nesprávny?
buď vzorec platí na všetky čísla, alebo je niečo zleNesmysl, takto matematika nefunguje, vzorce platí vždy v nějakém oboru platnosti.
Nesmysl, takto matematika nefunguje, vzorce platí vždy v nějakém oboru platnosti.To je presne odpoveď na tvoju pôvodnú otázku
Ale co konkrétně chybí v matematickém aparátu?sám by som to nenapísal lepšie :) Celý tento blog je o nexistujúcom univerzálnom riešení.
Ono pokiaľ si nedokážeš spočítať ani bezierové krivky vo všetkých situáciachCo si tak pamatuju, tak b. křivky jsou v podstatě vážený průměr nad několika body, kde bod křivky zadáváš pomocí parametru mezi nulou a jedničkou. Co bys na tom chtěl nespočítat?
Ale my nevime, ze jsou to axiomy. Nez prisly kvarky, proton se take tvaril jako elementarni castice. Nakonec se ukazalo, ze ji tak docela neni.Ok, s tim nemam problem.
Navic, jak pise Pavlix - i axiom vyzaduje nejake vysvetleni.Na to jsem jiz odpovidal pavlixovi.
Povazujes za vysvetleni to, ze to je vysledek experimentu?Série experimentů potvrzujících určitou hypotézu, která se stane v nějakém širším kontextu axiomem, je rozhodně dobrý základ vysvětlení daného axiomu. Snad se nemusíme přít o tom, že axiom není vlastnost toho kterého tvrzení, ale kontext, v jakém se to tvrzení používá. Stejné tvrzení může být v jedné teorii axiomem a v jiné teorii prostým důsledkem jiných axiomů. Ale nejsem ani v nejmenším fyzik, takže to beru spíše z exaktního matematického pohledu.
S cim mame problem je opak - nedokazeme jednoznacne vysvetlit (ve smyslu "jinak uz to byt nemuze") nektere parametry, jako zakladni fyzikalni konstanty nebo vlastnosti elementarnich castic.Vysvetlit to dokazem – je to vysledek experimentu.
Ale nektere jsou proste zakladni, odpozorovane zakonitosti, ktere nelze nijak odvodit, napriklad gravitacni konstanta.To prave nevime. Muze dost dobre platit, ze velikost grav. konstanty plyne z nejakych geometrickych vlastnosti vesmiru, ktere by pak byly mnohem prijatelnejsi jako vychozi axiom. Asi podobne jako treba cislo pi vyplyva z geometrie.
Existujú či neexistujú nadprirodzené bytosti (alebo bytosť)?Neexistujú. Sorry.
Takže aby som sa vrátil k pôvodnej otázke. Je vo vesmíre priestor na niečo mimo chápania ľudí?To už je ale iná otázka.
... fyzika je postavená na matematike, ktorá tiež nie je tak úplne kompletná.Niečo tu "nie tak úplne kompletné" je. Ale matematika to nebude
typicky od mobiluA tu máš link na papír od WHO, který se vyjadžuje ke karcinogenitě elektromagnetického záření v nižších pásmech. Neposoudím jestli píšou nesmysly nebo je to pravda.
Je to asi takový rozdíl, jako když si člověk pustí na ruku vodu ze sprchy nebo když strčí ruku do zaříení na řezání vodním paprskem - v obou případech na něj bude dopadat podobné množství vody, ale protože vodní paprsek je koncentrovaný na jedno jediné místo, udělá mu na rozdíl od sprchy do té ruky díru.Když už jsme u toho, tak běžné řezací lasery mají viditelný paprsek (tudíž předpokládám že řeže ve viditelné části spektra) a přitom bez problémů řežou ocelové plechy do tloušťky 25mm. Tim bych do hlavy dostat taky nechtěl. A nedá mi to nezeptat se: Kolik je možné nacpat fotonů do určitého prostoru? Nekonečně mnoho? (tzn. nekonečný výkon) IMHO by měla nějaká hranice existovat a pak už by se měla další přebytečná energie ukládat do vlnové délky, ne?
OMG vzdyt to, co bude po smrti nema na nas zivot vubec zadny vliv. Muzu zit s presvedcenim, ze shniju v hrobe a tim to cely skonci a presto mit nadeji a smysl zivota. Zbytecne neni nic. Veci vznikaj a zanikaj, ale ciny nikdy nezaniknou, vliv jednotlivce na svet po jeho smrti nikdo neresetuje, ten uz tu zustane.
Smysl je v tom si uzit zivot, jedinou sanci. Teorie o posmrtnem 'zivote' jsou jen proto, aby si lidi oduvodnili, ze maji nahovno zivot a ze to tak je vlastne spravne, protoze po smrti bude vsechno krasny.
Je skoda, kdyz nekdo kvuli takovy teorii svuj zivot zahodi a obetuje tomu co bude po smrti (napr. i ti teroristi).
Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí? Něco změníte, zanecháte děti, ... ale oni taky smrtí zaniknou a děláte to tak všechno zbytečně? Proč vůbec něco dělat?Jediný smysl existence je - se reprodukovat. Takže si přestaň lhát do kapsy, že je za tím něco jiného. Že se to třeba zrovna tobě nepodaří? No a? Víš z kolikati žaludů skutečně vyroste dub, který bude zase plodit? Drtivou většinu jich sežerou prasata. Když přijmeš tento fakt a uvědomíš si, že nic jako posmrtný život není, tak je nejvyšší čas se zamyslet nad tím, jestli ten vyměřený okamžik vlastní existence strávit v nenávisti jako zlostné hovado, nebo nějak jinak. Jakákoliv víra, je šedým zákalem zdravého rozumu. Protože oslabuje vůli k řešení problémů.
1) Reprodukce není smysl, ale pud. vole jeden.
2) Pokud vidíš v reprodukci smysl tak jsi zvíře, dobytek, nic víc.
3) Smysl užití si vyměřeného času není naprosto žádný. Protože rozdíl v tom jestli tady mám být 1 den a nebo 70 let je naprosto žádný. Nula k nule pojde.
4) Právě víra(v cokoliv) je to co tě žene vpřed. Nic vic.
1) Reprodukce není smysl, ale pud. vole jeden.
Proč? Co je to podle tebe smysl?
Smyslem 3D tiskárny je 3D tisk. Kdyby 3D tisku nebylo, 3D tiskárna by neexistovala. S životem je to analogické. Jistě, 3D tiskárnu můžeš použít jako těžítko a život ke sbírání známek, ale pokud se to stane populárním trendem, obojí zanikne.
Replikace je dost zásadní funkce života, když to napíšu blbě.
2) Pokud vidíš v reprodukci smysl tak jsi zvíře, dobytek, nic víc.
A pointa je?
Jediný potenciální rozdíl je, že dobytek je zřejmě velmi dobrý v bytí dobytkem, zatímco dost lidí má problémy být lidmi.
3) Smysl užití si vyměřeného času není naprosto žádný. Protože rozdíl v tom jestli tady mám být 1 den a nebo 70 let je naprosto žádný. Nula k nule pojde.
Všichni stejně chcípnem, ale to jaksi není relevantní vůči tomu výše.
4) Právě víra(v cokoliv) je to co tě žene vpřed. Nic vic.
Ugh?
2) GOTO 1)
3) GOTO 2)
4) Ano budeš se divit, ale ty sám třebas věříš v to že třebas zbalíš tu a tu holku, věříš si že dokončíš tu a tu práci, atd. Věříš a používáš to v denodením životě, aniž by jsi si to uvědomoval. Pokud ne tak mužeš rovnou použít shutdown -now. A nebo být využitelný pro ostatní Lidi protože dobytek slouží pro vyžší druh, jako potrava.
Jsi opravdu ZVÍŘE A DOBYTEK? Pokud jo, tak se zastav, přepišeš na mě svuj majetek a dám tě do ohrady a budeš mě sloužit jak otrok. Protože Dobytek je jenom na práci a žrádlo, tedy když pominu že poplácat po držce vola je někdy taky příjemný.
)))
Já to vidím tak, že účelem 3D tiskárny je 3D tisk. Smysl je něco, co něčemu přiřazuje vnímající bytost. Smyslem 3D tiskárny je poskytnout mi nástroj k realizování určitých mých záměrů.
To je slovíčkaření. V tom případě je účelem žijících organismů reprodukce. Ostatně, jsou tak „naprogramovány“. Ty, které nejsou, vyhynuly.
Smyslem mého života je to, co si sám určím.
Za předpokladu, že svobodná vůle skutečně existuje a jedinec toho využívá.
To je slovíčkaření. V tom případě je účelem žijících organismů reprodukce.Přesně tak, to jsem tím chtěl říct. Vidím rozdíl mezi tím, jak se člověk vyvinul jako tvor (reprodukční pud) a jaké má jednotlivec představy o své budoucnosti, jaké má tužby, zájmy a záměry (individuální smysl života).
Za předpokladu, že svobodná vůle skutečně existuje a jedinec toho využívá.Já osobně jsem toho názoru, že svobodná vůle neexistuje, je to jen iluze. Člověka vidím jako deterministický stroj, který reaguje na podněty z okolí v závislosti na svém vnitřním fungování (DNA, tělo, mozek) a paměti. Naštěstí člověk nemá dostatek informací, aby tohoto determinismu využil a dokázal předpovědět vlastní budoucnost. To nám dle mého soudu umožňuje této iluzi podlehnout a chovat se, jako kdyby svobodná vůle existovala. Podlehnutí této iluzi osobně vidím nejen jako méně depresivní, ale hlavně velmi praktické.
Ale samozřejmě plně souhlasím s tím že je na každém z nás co udělá, co chce, v co věří, atd... Je to na každém z nás a nikdo nemá na to patent...
Náboženství a Bůh z pohledu matematiky a fyziky jso udvě naprosto odlišné záležitosti.Měl jsem matematiku i fyziku na škole, ale o bohu jsem se tam neučil. Mohl bys mi tenhle tvůj pohled trošku osvětlit?
Bůh je mrtev. Bůh zůstane mrtvý. A my ho zabili!
Kdyby neexistoval Bůh (ať ho už nazýváme jakkoliv), jaký by mělo smysl vaše bytí? Něco změníte, zanecháte děti, ... ale oni taky smrtí zaniknou a děláte to tak všechno zbytečně? Proč vůbec něco dělat?Hmm, to zní pomalu jako od nějaké postavy z Dostojevkého
1) Bůh a náboženství(bible/korán/atd...) jsou dvě odlišné věci.
2) Ty s Bohem a nebo bez Boha si dělej co chceš, to je i ,dle mého soudu, cílem.
Tiskni
Sdílej: