Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
nedavno sem si zacal psat blog na lukoko.name a vetsina znamejch neni s to uverit, ze to je internetova adresa. Nojo, co se da delat priste si udelam www.lukoko.cz a vsichni budou stastny
P.S. bez www ani abicko nepozna ze to je adresa
Já tomu také nejsem s to uvěřit. Podle mne je to doménové jméno…
Tbez www ani abicko nepozna ze to je adresaNo, me to funguje. Zadam do prohlizece anclinuxu.cz a otevre se mi abicko. Neco jineho je, ze prvni odpovedi je redirekt na www.abclinuxu.cz, ale to je SEO-trik. Protoze kdyz nekdo bude odkazovat na nas bez www a nekdo jiny s www, tak vyhledavace nerozeznaji, ze jde o jeden server. Proto ten redirekt, aby vsichni zadavali URL vcetne www.
www\..+\.cz', je automaticky nahrazen klikacím odkazem. Ale tady (naštěstí) žádná taková zrůdnost není.
Svatá pravda, dneska ten internet může fungovat snad i bez www magie.
. Teda teď už jsem si to vygoogloval a nemůžu za to že píše skoro o tom samém
adresa = počítač, {'.', {doména}};
Služba WWW byla prostě jedna z mnoha (resp. v době vytváření adresních konvencí ani neexistovala), takže to "www" na začátku mělo logiku (mohlo tam být, bylo, a je, třeba také "mail", "ftp", "gopher" apod.). A tak si všichni zvykli, že to tak je. Že se vývoj posunul jinam, už je věc druhá.
tož představme si model:
ip jméno služby 10.0.0.1 dns.example.com dns 10.0.0.2 ftp.example.com ftp 10.0.0.3 irc.example.com irc 10.0.0.3 jabber.example.com jabber 10.0.0.4 mail.example.com imap(s), (s)smtp, pop3(s) 10.0.0.5 www.example.com http(s) 10.0.0.6 info.example.com http example.com mail is handled by 10 mail.example.com.proč by probůh samotné
example.com mělo vůbec někam ukazovat a proč zrovna na www.example.com?
nebylo by příjemné, kdyby to ukazovalo třeba na jabber.example.com, aby mohli mít uživatelé v rámci jednoduchosti jabber-id stejné jako e-mail?
anebo by to tak mělo být kvůli něčí lenosti, aby nemusel psát při přístupu na webserver o čtyři znaky navíc? - a co v případě, že ftp server je mnohem vytíženější než www, nemělo by to pak spíše ukazovat na ftp, aby to ušetřilo ty 4 znaky návštěvníkům ftp, kterých je víc?
Tohle by právě měly řešit nové SRV záznamy v DNSA uz jsi zkousel nejaky ten SRV zaznam vytvorit? Blueee...
. To, ze ten, kdo to potrebuje, ma nastaveno potrebne smerovani, je pouze ustupek daleko mensim znalostem a mensi (aspon podle mych zkusenosti) ochote vetsiny uzivatelu vedet, co vlastne delaji.
Jde to prirovnat k e-mailovym adresam? To, ze na bubak@artie.cz odpovi ten samy clovek jako na "&kve"@artie.cz, to by jeste nekdo (uplne drzy) hadat mohl, ale ze ten dulezity dotaz, ktery chce polozit cloveku, ktery ma adresu bubak@artie.cz se dostane tomu samemu cloveku, i kdyz ho posle na papulos@seznam.cz, to (rekl bych) take neceka. Takze que problema? (Bohuzel prevraceny otaznik neumim
)
www naprosto zbytečné, poučte mne prosím. Prozraďte mi tu fintu, kterou korektně zajistíte, aby na jedné IP adrese fungovalo padesát virtuálních webů se jmény tvaru blabla.cz - tedy pokud nechcete vytvářet padesátinásobný PTR záznam. Pro padesát webů se jmény typu www.blabla.cz to umím, ale vy to asi umíte i bez toho www, jinak byste určitě netvrdil, že to mají všichni mít bez něj…
www vysvětlil. Zatím to bohužel vypadá, že většina z nich nemá o existenci nějakých RFC, týkajících se DNS, nejmenší tušení…
) podrobněji objasnit v čem spočívá problém?
d.c.b.a.in-addr.arpa padesátinásobný PTR záznam, což je poněkud nepraktické, kdyby nic jiného, už proto, že by se taková odpověď neměla moc šance vejít do 512 bytů velkého UDP datagramu, takže by se musela řešit přes TCP (to je podstatně pomalejší, někteří klienti to nepodporují a někteří ignoranti to při konfiguraci paketových filtrů nepropouštějí).
Korektním a použitelným řešením je udělat A záznam jen pro jedno (kanonické) jméno, reverzní záznam nasměrovat na něj a pro ostatní jména dát CNAME záznam (alias), ukazující na to kanonické jméno. To funguje bez problémů, nepřináší to komplikace a je to korektní řešení. Jenže problém je v tom, že existuje-li pro nějaké doménové jméno CNAME záznam, nesmí tam být žádný další (je to alias pro jméno jako takové, ne pro jeho A záznam). Tím je vyloučeno, aby v zónovém souboru domény blabla.cz byl CNAME záznam pro blabla.cz, protože tam musí být přinejmenším SOA záznam a aspoň jeden NS záznam (správně mají být aspoň dva). A i kdyby snad ano, stejně by něco takového nedávalo smysl.
Sečteno a podtrženo: je-li na nějakém počítači (webhosting) hostováno padesát webů se jmény typu blabla.cz, pak nastává jedna z těchto možností:
www, bych neviděl jak zásadní problém.
Nicméně dnešní vnímání toho k čemu DNS slouží je trochu jiné než před patnácti lety a nejsem si jistý, kdo se tomu nakonec bude chtě nechtě muset přizpůsobit (nebo udržovat dva různé systémy, brr).
Tiskni
Sdílej: