F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Proč pořád ještě existují weby, na které se bez www nedá dostat? To je opravdu takový problém to nastavit? Proč bych měl zadávat zbytečné www? Proč adresa bez www má otevřený jediný port http na kterém pořadavky zahazuje?
cinemacity.cz vs. www.cinemacity.cz
Tiskni
Sdílej:
nedavno sem si zacal psat blog na lukoko.name a vetsina znamejch neni s to uverit, ze to je internetova adresa. Nojo, co se da delat priste si udelam www.lukoko.cz a vsichni budou stastny
P.S. bez www ani abicko nepozna ze to je adresa
Já tomu také nejsem s to uvěřit. Podle mne je to doménové jméno…
Tbez www ani abicko nepozna ze to je adresaNo, me to funguje. Zadam do prohlizece anclinuxu.cz a otevre se mi abicko. Neco jineho je, ze prvni odpovedi je redirekt na www.abclinuxu.cz, ale to je SEO-trik. Protoze kdyz nekdo bude odkazovat na nas bez www a nekdo jiny s www, tak vyhledavace nerozeznaji, ze jde o jeden server. Proto ten redirekt, aby vsichni zadavali URL vcetne www.
www\..+\.cz', je automaticky nahrazen klikacím odkazem. Ale tady (naštěstí) žádná taková zrůdnost není.
Svatá pravda, dneska ten internet může fungovat snad i bez www magie.
. Teda teď už jsem si to vygoogloval a nemůžu za to že píše skoro o tom samém
adresa = počítač, {'.', {doména}};
Služba WWW byla prostě jedna z mnoha (resp. v době vytváření adresních konvencí ani neexistovala), takže to "www" na začátku mělo logiku (mohlo tam být, bylo, a je, třeba také "mail", "ftp", "gopher" apod.). A tak si všichni zvykli, že to tak je. Že se vývoj posunul jinam, už je věc druhá.
tož představme si model:
ip jméno služby 10.0.0.1 dns.example.com dns 10.0.0.2 ftp.example.com ftp 10.0.0.3 irc.example.com irc 10.0.0.3 jabber.example.com jabber 10.0.0.4 mail.example.com imap(s), (s)smtp, pop3(s) 10.0.0.5 www.example.com http(s) 10.0.0.6 info.example.com http example.com mail is handled by 10 mail.example.com.proč by probůh samotné
example.com mělo vůbec někam ukazovat a proč zrovna na www.example.com?
nebylo by příjemné, kdyby to ukazovalo třeba na jabber.example.com, aby mohli mít uživatelé v rámci jednoduchosti jabber-id stejné jako e-mail?
anebo by to tak mělo být kvůli něčí lenosti, aby nemusel psát při přístupu na webserver o čtyři znaky navíc? - a co v případě, že ftp server je mnohem vytíženější než www, nemělo by to pak spíše ukazovat na ftp, aby to ušetřilo ty 4 znaky návštěvníkům ftp, kterých je víc?
Tohle by právě měly řešit nové SRV záznamy v DNSA uz jsi zkousel nejaky ten SRV zaznam vytvorit? Blueee...
. To, ze ten, kdo to potrebuje, ma nastaveno potrebne smerovani, je pouze ustupek daleko mensim znalostem a mensi (aspon podle mych zkusenosti) ochote vetsiny uzivatelu vedet, co vlastne delaji.
Jde to prirovnat k e-mailovym adresam? To, ze na bubak@artie.cz odpovi ten samy clovek jako na "&kve"@artie.cz, to by jeste nekdo (uplne drzy) hadat mohl, ale ze ten dulezity dotaz, ktery chce polozit cloveku, ktery ma adresu bubak@artie.cz se dostane tomu samemu cloveku, i kdyz ho posle na papulos@seznam.cz, to (rekl bych) take neceka. Takze que problema? (Bohuzel prevraceny otaznik neumim
)
www naprosto zbytečné, poučte mne prosím. Prozraďte mi tu fintu, kterou korektně zajistíte, aby na jedné IP adrese fungovalo padesát virtuálních webů se jmény tvaru blabla.cz - tedy pokud nechcete vytvářet padesátinásobný PTR záznam. Pro padesát webů se jmény typu www.blabla.cz to umím, ale vy to asi umíte i bez toho www, jinak byste určitě netvrdil, že to mají všichni mít bez něj…
www vysvětlil. Zatím to bohužel vypadá, že většina z nich nemá o existenci nějakých RFC, týkajících se DNS, nejmenší tušení…
) podrobněji objasnit v čem spočívá problém?
d.c.b.a.in-addr.arpa padesátinásobný PTR záznam, což je poněkud nepraktické, kdyby nic jiného, už proto, že by se taková odpověď neměla moc šance vejít do 512 bytů velkého UDP datagramu, takže by se musela řešit přes TCP (to je podstatně pomalejší, někteří klienti to nepodporují a někteří ignoranti to při konfiguraci paketových filtrů nepropouštějí).
Korektním a použitelným řešením je udělat A záznam jen pro jedno (kanonické) jméno, reverzní záznam nasměrovat na něj a pro ostatní jména dát CNAME záznam (alias), ukazující na to kanonické jméno. To funguje bez problémů, nepřináší to komplikace a je to korektní řešení. Jenže problém je v tom, že existuje-li pro nějaké doménové jméno CNAME záznam, nesmí tam být žádný další (je to alias pro jméno jako takové, ne pro jeho A záznam). Tím je vyloučeno, aby v zónovém souboru domény blabla.cz byl CNAME záznam pro blabla.cz, protože tam musí být přinejmenším SOA záznam a aspoň jeden NS záznam (správně mají být aspoň dva). A i kdyby snad ano, stejně by něco takového nedávalo smysl.
Sečteno a podtrženo: je-li na nějakém počítači (webhosting) hostováno padesát webů se jmény typu blabla.cz, pak nastává jedna z těchto možností:
www, bych neviděl jak zásadní problém.
Nicméně dnešní vnímání toho k čemu DNS slouží je trochu jiné než před patnácti lety a nejsem si jistý, kdo se tomu nakonec bude chtě nechtě muset přizpůsobit (nebo udržovat dva různé systémy, brr).