Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Jak už jsem tu popisoval, za nemalého úsilí se mi podařilo pořídit tramvajenku na OpenCard. Tušil jsem, že spolehlivost dosavadního papírového řešení je nedostižná (kolikrát se vám stalo, že by nešel papírový kupón přečíst?), ale zážitky z dvou týdnů používání OpenCard předčily má očekávání.
Protože bydlím na okraji Prahy, kam jezdí příměstské linky (3xx), mám tu úžasnou možnost otestovat spolehlivost čteček na OpenCard v každodenním provozu - při nástupu člověk musí ukázat platnou jízdenku. Zhýčkaný jinými místy, kde RFID používám, jsem začal nejjednodušším způsobem - peněženku, ve které je několik RFID karet, dám ke čtečce a předpokládám, že ta bude natolik inteligentní, že se domluví s tou správnou kartou. Bohužel to jí očividně dělá problémy a po několika chybách při čtení jsem donucen kartu stejně vyndat. U samostatné karty už je pravděpodobnost úspěchu o něco vyšší, ale zatím se stejně pohybuje někde kolem 50% - na první pokus málokdy uspějete. Nakonec to mnohokrát končí mávnutím ruky řidiče, a vy můžete vesele nastoupit, aniž by veděl jestli na OpenCard něco nahraného je, nebo není.
Dnes mě ovšem dorazila kontrola revizorem v metru. Naštěstí jsem měl cestu dlouhou a kontrola probíhala za jízdy, takže mi nevadil jeho desetiminutový boj s tímto zázrakem techniky. Aspoň měli případní černí pasažéři dost času se přesunout z jeho dosahu . Ale pěkně po pořádku - po té co mu dávám kartu, loví z brašny čtečku, přikládá kartu a v zápětí cosi zamumlá. Z tašky vytáhne jakousi svojí kartu a přikládá jí ke čtečce. Pak mnohokrát karty prohazuje a zjevně se pořád nemůže přiblížit ke kýženému výsledku. Nakonec se mě zeptá co tam mám nahráno za kupón, po odpovědi že mám měsíční prohlásil, že je to v pořádku a vrací mi kartu. S omluvou, že to ještě nefunguje úplně dokonale odešel a slečny sedící naproti mě už neudržely záchvat smíchu...
Tiskni
Sdílej:
Eh? Co to je za blbost? Na studijnim se da vyzvednout vypis z ISu.
ze by zaloha?
Ja zase znam dobu, kdy na VSB byly 4 informacni systemy, kazdy na jinou vec. Nejprve se muselo neco zapsat do papiroveho indexu. Tolik uredniciny jsem nezazil, kazdy mesic na studijnim a podobnych opruz kancelarich. Na VUT jsem byl na studijnim akorat u zapisu a na MUNI v podstate 1x, pak uz me vyhodili ;).
IS loguje veskere operace, takze chybejici zapocet bude mit samozrejme zalogovan duvod zmizeni.
Samozrejme, ze logy se tisknou a uchovavaji se na bezpecnem miste mimo fakultu. Vyzaduje to primo zakon, ktery elektronicke zaznamy nepovazuje za zaznamy a tak se vsechno musi tisknout a externe ukladat.
Ktere nikdy nenastali? Ale to je pak problemu studenta a ne ISu. Nebo student taky odkraci domu s tim, ze mu ucitel zapise zapocet do az indexu zitra?
Coz je opet jenom a jenom problem studenta, ze je pitomec a odejde bez zapsani zapoctu.
U nas se zapocet casto udeluje indivudualne a nutit cviciciho, aby desetkrat pro kazdeho studenta s nim sel do labu a ukazal onen "akt" je docela opruz a projev neduvery ...
Jak rikas, je to blbost (taky se tomu rika duvera nebo slusnost) studenta, ale jeste jsem nikdy nevidel, ze by student tohle fakt vyzadoval (zas na druhou stranu u nas indexy furt jeste frci).
Samozrejme ze jde o duveru, ale pokud vim, ze je prislusny pedagog nespolehlivy tak na to mam jiste pravo.
To casto clovek nevi, popr. se to muze stat i jinak duveryhodnemu pedagogovi.
Dvojite jisteni v podobe ISu a indexu je ale IMHO na miste a minimalne tuto duveru posiluje.
(S tim, ze by IS mel vyssi prioritu. Parkrat jsem skoro dobehl na to, ze na MFF UK je nutne mit pri registraci zapsane zkousky i zapocty jak v ISu, tak v indexu. Coz vzhledem k tomu, ze se treba zapoctaky casto resi po mailu a vyucujici muze byt nekde na cestach je celkem opruz :/)
Dvojite jisteni v podobe ISu a indexu je ale IMHO na miste a minimalne tuto duveru posiluje.Zažil jsem i trojité jištění - index, IS a navíc ještě "zkušební zpráva". To pak ale po dvou semestrech zrušili, zřejmě vzrostla důvěra ve spolehlivost IS natolik, že už to nebylo potřeba
No co asi, vysoka skola neni skolka. Ucitele maji svoje povinnosti a studenti svoje prava. Mnohokrat se stalo ze ucitel musi prestat ucit nejaky predmet, protoze si na nej studenti stezovali.
Přesně tak. Pokud učitel porušuje studentova práva, tomu to vadí a nic s tím nedělá, dobře mu tak. Způsobů, jak se svých práv domoci je dost (a fungují, jen nesmí být student líný).
Pokud dělám ústní zkoušku, tak to je většinou u učitele v kanceláři, kde to může hned zapsat, stejně jako do indexu. Pokud dělám písemnou zkoušku nebo je zápočet udělován na základě nějaké průběžné práce, tak je situace úplně stejná jako s indexem.
A to je bohužel reálná situace, že má člověk zápočet v indexu, ale v systému nikoliv (určitě u nás v Plzni).No zápis pouze do ISu podobné nesrovnalosti už z principu řeší a to na 100%
No zápis pouze do ISu podobné nesrovnalosti už z principu řeší a to na 100%To je pravda, ale těch sto procent nemusí být vždycky stoprocentních.
A uvažoval jsi také co nastane v situaci, že by výpočetní centrum kde sedí IS vyhořelo?
He, u nas na skole (MZLU Brno) se to skoro stalo. Asi dva tydny pred zkouskovym se prehralo datacentrum a do poloviny zkouskoveho nic nefungovalo (ano, bezela zalozni DB, ale se starymi daty a bez moznosti editace). Kantori, co meli vypsane testy v ISu bud vubec nezkouseli nebo zkouseli ustne ci s vytisknutymi testy z ISu. Reknu vam, znova bych ten zmatek uz zazit nechtel
ci s vytisknutymi testy z ISu
A to je problem? Neco nefunguje? Tak se test vytiskne, pak se hodi na automaticke nascanovani a za par hodin je vysledek opet zapsan v ISu.
Samozrejme ze znam casy pred ISem. Clovek prijde zapise se na nastenku. Jsi nemocny, nebo z nejakeho jineho duvodu se nemuzes narvat do fronty mezi prvnich par stastlivcu? Smula, predmety ktere potrebujes si proste tento semestr nezapises.
Aha super a ten kdo byl nad limit delal co? Sedel na lampe? Nebo se to orezalo podle abecedy, nebo podle toho kdo donesl uciteli flasku? Jo fakt uzasny system.
Ted se pri registraci naplni kapacita, do zapisu si to polovina lidi co je pres limit zrusi, po zverejneni rozvrhu nasleduje dalsi odliv, protoze to spouste lidi s necim koliduje. Do volneho mista se muzou vecpat studenti nematerskych oboru, kteri zase nezabiraji misto tem co maji prislusny predmet jako povinny v ramci studia.
No, presne takhle dnes funguji zadosti o vyjimky. Pokud je nekdo mimo limit, pozada si o vyjimku a je to na uciteli zda ho vezme nebo ne.
Zcela běžně fungovalo že ses s někým domluvil a ten tě na ten papír zapsal.
To je ale úžasně bezpečné. Co jsem slyšel od některých studentů ČVUT, tak to běžně funguje tak, že třeba na zkouškový termín se někdo zapíše na ten papír, pak přijde někdo jiný, kdo ho škrtne a dopíše se místo něj.
+1
OpenCard je dalsi (krome Blanky:) paradne velkej tunel Magistratu...za dva roky po skonceni platnosti vysolime penize za novou (cena se mezitim nenapadne vysplha ze 200 na dejmetomu petikilo), vystojime dalsi idiotsky fronty (vsem expiruje takrka stejne), listek na tramvaj bude za pade (CEZ s posvecenim statu zvysuje dynamiku navysovani zisku) a budou se dal vydavat krasny PRka jak byl ten projekt megauspesnej a firma (podivejte se schvalne do rejstriku) dostane dalsi skvely zakazky.
www.isvzus.cz/usisvz/usisvz01032Prepare.do
Nyní vydávané Opencard už mají platnost 4 roky a za běžné prodloužení se neplatí a předpokládá se, že tomu tak bude i nadále. Platí se jen při ztrátě, poškození, změně údajů apod.
V Nitre funguje už pár rokov, bez problémov. Pravda, kým karta stála 200 Sk, iba málo ľudí to používalo, keď minulý rok zlacnela na 50 sk tak som si ju kúpil aj ja, čo používam MHD tak raz za dva týždne. Karta sa nabije na určitú sumu a potom sa z nej kupujú priložením jednotlivé jazdy - na každú je zľava pár korún oproti papierovému lístku. Platí to aj na prímestskú dopravu, kde napr. na 13km dlhú cestu stojí lístok s kartou 20 Sk, kupovaný v hotovosti 24 Sk. Prečo to v niektorých mestách funguje a v niektorých nie?
(či existujú mesačníky neviem, nepotrebujem)
v Pardubicích to fuguje v podstatě stejně, akorát bez příměstské dopravy, a funguje to naprosto bez problémů ... a prej tam maj i zabudouvanou GPS a podle ní to hlásí polohy zastávek
Frýdek-Místek má elektroniku už opravdu hodně dlouho. Muselo to být někdy kolem roku 2000. Problémy zpočátku byly, ale pak se to ustálilo. Kontrola jízdenek je v pohodě. Nástup jen předními dveřmi, při nástupu každý dostane lístek a ten se předkládá revizorovi. Karta se nekontroluje. Přestup taky bez problémů, systém pozná, že jde o přestup (je tam časový limit) a vytiskne přestupní lístek.
Nicméně nástup pouze předními dveřmi je v Praze utopie
Nicméně nástup pouze předními dveřmi je v Praze utopiePředevším si nedokážu představit nástup předními dveřmi do kloubových autobusů. Někde se tam navalí naráz i víc než 100 lidí, což by při jednotlivém průchodu předkem trvalo pěkně dlouho. Podobně i malé busy na místech, kde nastupuje hodně lidí. Jinak se nástup předními dveřmi AFAIK používá i v Praze, ale jen po 20 hodině, kdy už těch lidí není tolik (možná už to zrušili, ale bývalo to). Taktéž u většiny příměstských busů (3xx, 4xx), kde lidé nastupují postupně.
Především si nedokážu představit nástup předními dveřmi do kloubových autobusů.To já si to představit dokážu, u nás jsme to tak jednu dobu měli - zadními dveřmi mohli nastupovat jenom lidé s průkazkami (a černí pasažéři), protože cvakací přístroj byl jenom u řidiče. Důsledek byl jasný, přední polovina autobusu byla narvaná a vzadu volná sedadla. Vtipné bylo, že řidiči přes lidi neviděli na pravou stranu, takže se tam po jisté době objevila žlutá čára a cedule, že tady se nesmí stát. Že se nebylo jak posunout, už nikdo neřešil. Naštěstí město tohohle dopravce vypráskalo a má smlouvu s jiným, který je o něco málo lepší.
A je to jedna z nejvetsi tragedii z hlediska preference MHD. Stezoval jsem si, ze neni mozne, aby nastup do autobusu trval tak dlouho jako cesta do Rudne, ale rekli mi, ze jine reseni neexistuje a zmene rezimu se ani neuvazuje.
No řešením jsou klouzavé kupóny - nikdo tě nenutí kupovat kupóny stejně jako všichni ostatní. Bohužel roční až tak úplně klouzavý není.
Problém je ovšem ten, že studium obvykle začíná většině lidí stejně, čili se stejně přihrnou hromadněTo je ale tak trochu jejich problém. Já když jsem měl nastoupit do prvního semestru, tak jsem si začátkem září udělal vejlet, abych tyhle věci (průkaz studenta, kupón na MHD) pořešil dřív, než tam budou velké fronty. To může udělat hodně lidí a té obrfrontě se tak vyhnou.
Kupon (samozřejmě klouzavý) se zakoupí v libovolném automatu na jízdenky a označí se jako běžná jízdenka (čímž se odstartuje jeho platnost).Tak tohle řešení se mě osobně moc nelíbí. Naházet do automatu sedm stovek, abych následně zjistil, že z něj nic nevypadne - ne, děkuju, to radši vystojím frontu (nebo ještě lépe vytipuju dobu, kdy žádná fronta nebude)
Ten automat bude pravdepodobne na kreditni karty. Jinak v Plzni to funguje tak, ze zajdes na DP, kde ti na kartu nahrajou potvrzeni, ze jsi student. Potom muzes jit k automatu (ktery bere kreditky) a nahrat kupon (tusim ze na libovolny pocet dnu).
To může udělat hodně lidí a té obrfrontě se tak vyhnou.Hmmm, fakt dobrý nápad, cestovat do Prahy jen kvůli tomuto...
Tak tohle řešení se mě osobně moc nelíbí. Naházet do automatu sedm stovek, abych následně zjistil, že z něj nic nevypadne - ne, děkuju, to radši vystojím frontuV těch státech (např. Německu) existuje samozřejmě možnost si ten kupon koupit i u okénka. Fronty tam ale nejsou, právě proto, že lze koupit i přes automat.
(nebo ještě lépe vytipuju dobu, kdy žádná fronta nebude)V Praze byly v inkriminovaných dnech fronty po celou provozní dobu těch okének. Člověk tam musel jít nejméně týden po začátku semestru, to už bylo lepší. Dobré bylo také nakupovat v těch částech Prahy, kde se nevyskytovalo moc studentů (rozhodně ne na Dejvické, Karlově náměstí nebo Můstku). Např. na Strašnické to většinou nebylo na déle než čtvrt hodiny čekání.
Hmmm, fakt dobrý nápad, cestovat do Prahy jen kvůli tomuto...Pokud mám možnost vybrat si mezi jet do Prahy, prohlídnout fakultu, vyřídit, co je třeba vyřídit a vykašlat se na to a všechno řešit až první den školy, tak hádej, co si vyberu.
V těch státech (např. Německu) existuje samozřejmě možnost si ten kupon koupit i u okénka.Což to jsem čekal. To, že tam nejsou fronty, bude pravděpodobně důsledek lepšího (spolehlivějšího) fungování automatů.
Dobré bylo také nakupovat v těch částech Prahy, kde se nevyskytovalo moc studentů (rozhodně ne na Dejvické, Karlově náměstí nebo Můstku).Já nakupoval zrovna na Můstku něco před sedmou večer. Přede mnou byl jeden člověk.
Což to jsem čekal. To, že tam nejsou fronty, bude pravděpodobně důsledek lepšího (spolehlivějšího) fungování automatů.Když jsem jel posledně metrem v Norimberku, fungování jednoho tamního automatu se nedalo označit slovem "spolehlivé". Než jsem mu konečně vnutil pětieurovou bankovku, musel jsem to zkusit aspoň desetkrát (automat tam byl jen jeden - ano, mohl jsem přejít k jinému vstupu a zkusit to tam, ale na to jsem byl moc líný).
Já nakupoval zrovna na Můstku něco před sedmou večer. Přede mnou byl jeden člověk.Možná už je to dnes jinak. Ale hovořím o časech, kdy jsem tyhle věci okusil "na vlastním preparátu". Tehdy to bylo skutečně tak, jak říkám.
Pořádné řešení snad nezavedli dodnes - nebo ano?Dneska si můžeš koupit kupón na průkaz studenta nejenom na ČVUT.
V Pardubicích bylo docela dost problémů s kartami.
Po zavedení to ve většině případů nefungovalo, hlavně revizorům nefungovaly kontrolní přístroje. Měsíc po zavedení jsem si ji i jako NePardubák pořídil, protože tam bývám prakticky každý víkend.
Mám kartu, která je jako el. peněženka. Co mne nejvíc štve, je způsob platby za jízdenku, když tu kartu má člověk jako já, tedy přenosnou. --- I při práci z paměti člověk u toho přístroje stráví 20-40s podle rychlosti reakce přístroje, protože si člověk musí navolit cenu jízdného a 2x to potvrdit, nemluvě o tom, že pokud bere na kartu ještě někoho dalšího jedná se o prodloužení času na dvojnásobek, neboť procedura přidání spolucestujícího je stejná.
V Pardubicích bylo docela dost problémů s kartami.Někdo by určitě řekl, že to bylo proto, že je tam Linux
V Kosiciach bola celkom sranda, pretoze spolu so zavedenim el. karty sa zmenil aj format papieroveho cest. listka, takze sa stare listky (s rovnakou hodnotou) nedali oznacit. Dopravny podnik to vyriesil tak, ze na mesiac stiahol revizorov
peněženku, ve které je několik RFID karet, dám ke čtečce a předpokládám, že ta bude natolik inteligentní, že se domluví s tou správnou kartouMám v peněžence RFID kartu Českých drah a pak ČVUT a v menze už musím taky vyndavat, ruší se už dvě :-/
tak to já mám Univerzity Pardubice a Pardubickou kartu a fpohodě ... asi záleží na tom, jak se to udělá ... občas se jím sice nechce, ale stačí další pokus a jedou, ale to fakt jen občas asi v závyslosti na náladě kuchažky u pokladny, svitu slunce, úsměvu autobusáka a já nevím na čem všem ještě
no nazdar ... to raději ne
Až bude jeden RFID v těle, problémy s interferencemi už nebudou
Kdepak jeden. Při narození tě očipuje porodnice, zdravotní pojišťovna, školka, škola, banka; ve čtyřiceti budeš v chůzi bzučet.
A teroristi nebudou umisťovat do letadel a jiných dopravních prostředků bomby, ale magnety smrti - stačí projít okolo a pro všechny praktické účely jsi přestal existovat
Kdepak jeden. Při narození tě očipuje porodnice, zdravotní pojišťovna, školka, škola, banka; ve čtyřiceti budeš v chůzi bzučet.To ne. Bude jeden čip a bude se používat pro všechny účely. Stejně to bude jen identifikátor, data budou uložena v centrální databázi.
A teroristi nebudou umisťovat do letadel a jiných dopravních prostředků bomby, ale magnety smrti - stačí projít okolo a pro všechny praktické účely jsi přestal existovatVcelku reálný je i vyšší level. Každý čip bude mít v sobě zabudovanou funkci "terminate", kterou budou moci aktivovat tajné služby speciálním příkazem. Tato funkce neterminuje čip, nýbrž člověka samotného. Je jen otázkou, zda ta terminace proběhne uvolněním vhodného rychle účinkujícího jedu, anebo zda bude založena na vhodně zvolených elektrických impulsech.
Každý čip bude mít v sobě zabudovanou funkci "terminate", kterou budou moci aktivovat tajné služby speciálním příkazem. Tato funkce neterminuje čip, nýbrž člověka samotného.
Kupodivu zrovna na tohle moc nevěřím; sice by to určitě technicky šlo, ale bylo by to složité, nespolehlivé a vyvolávalo by to zbytečné řeči. (Uvědomme si, že oba typy selhání - neschopnost terminovat i neplánovaná terminace - jsou pro tajnou službu, respektive pro konkrétní lidi ve vedení tajné služby, téměř stejně škodlivé.)
IMO je o dost jednodušší člověka jednoduše nechat sebrat obyčejnými policajty, zvlášť když díky čipu vždy aspoň zhruba víš, kde je. Pak už si s ním můžeš dělat, co potřebuješ, a sejmout v klidu později, až z něj dostaneš všechno, co by tě případně zajímalo.
Ale právě pro takové účely se to IMO nehodí. Takový systém je příliš složitý a obsahuje příliš mnoho děr. Co když zamýšlená oběť je právě mimo dosah všech dostupných vysílačů, například sedí ve Faradayově kleci, je v hlubokém sklepě, na vrcholu Mount Everestu? Co když bude síť v dané chvíli přetížená nebo vypnou proud? V kritické chvíli může záležet na zlomku sekundy a než si spojené vysílače mezi sebou vyřeší, kdo co předá, může být pozdě.
Sniper na vyvýšeném místě je, myslím, bezpečnější volba; a v extrémním případě i malá bomba (pokud je průser tak veliký, že už kašleš i na všechny ostatní ztráty na životech).
Teď mě napadlo, že tohle vlastně popsal už Karel Čapek v románu Krakatit; a mám dojem, že jsem četl i pár dalších povídek či románů, kde se vraždilo rádiem.
Upřímně řečeno jsem žil s tím, že od jisté doby se RFID vylepšilo o antikolizní algoritmy, takže by to nakonec přeci jen fungovat mohlo. Je otázkou, jak je to s reálnou implementací, to fakt netuším.
Překvapuje mě, že se taková trivialita nepoužívá.mě ne
Autor něco málo o fungování RFID kupodivu ví a proto taky ví, že dost velká část zařízení se s rušením umí vypořádat. Aneb jaktože se do práce s peněženkou, kde mám čtyři RFID karty do práce dostanu vždy na první pokus?
Jinak ty problémy se čtením u OpenCard nastávají dost často i za situace, kdy tam přiložím jedinou kartu...
Vzhledem k tomu, ze RFID se pouziva i na pocitani nakupu v supermarketu, kde jsou v kosiku klidne desitky etiket a funguje to, tak je nekde neco spatne.
Na RFID kartu jsem jedil v Hong Kongu nekdy v roce 2000, jmenovalo se to octocard, zkratka z octopus, a nikdo zadny problem nemel. Clovek mavnul kartou, na displeji se objevilo, ze ma na karte 100 dolaru, kdyz mel tusim pod dvacet, tak to jeste oranzove zablikalo. Kdyz vystupoval, mavnul kartou a na displeji se zobrazilo odecetli jsme vam dva dolary, nebo vice, podle vzdalenosti. Kdyz na karte penize nebyly, tak to zablikalo cervene, pribehl pruvodci a zkasiroval to v hotovosti. Nekde pruvodci nebyl a muselo se to resit s ridicem. Kdo si pri vystupu "necvaknul" zaplatil jizdne na konecnou. A mezitim ubehlo cca 8 let vyoje, takze by to nemelo byt dneska horsi nez tenkrat.
Jinak samozrejme karta byla anonymni, proste jsem si na letisti koupil kartu za tusim 250 dolaru, na ni bylo 150 dolaru nabito jizdne, pri odletu jsem ji vratil a dostal jsem tusim 80 dolaru z tech 100 zalohy zpet + neprojete jizdne. Na druhou stranu oni nemaji nejake slevy na mesicni jizdenky, proste se plati kazda jizda.
Autor něco málo o fungování RFID kupodivu ví a proto taky ví, že dost velká část zařízení se s rušením umí vypořádat.OK. V tom případě už zbývá jenom uvědomit si, že ten systém víceméně nakupuje stát, to samo o sobě většinou má kvalitativní dopady.
Taky jsem měl problém se čtením karty v 3xx autobusech. Až později jsem by upozorněn na to, že kartu musím přiložit a chvilku ji u čtečky přidržet a ne jenom projet nad čtečkou. Možná to pomůže...
Dneska ráno jsem já měl celkem štěstí a šlo to hned, ale pán přede mnou jí tam držel dost dlouho ... a pořád chyba čtení. Nicméně s tím zkusím trochu zaexperimentovat, třeba se opravdu dá najít způsob jak tam tu kartu strčit aby to bylo bez problémů .
Počkej, až v metru zavedou turnikety...Pamětníci vědí, že už tam jednou byly..