Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Tak jsem dospěl až do současnosti a probral všechno, na co jsem si vzpomněl. Možná ještě někde žije nějaký zapomenutý výtvor, který by stál za zmínku, ale paměť už mi moc neslouží .
Začalo to klasicky tím, že jsem si ze stávající nabídky tisíce todo listů nebyl schopný vybrat nějaký, který by mi vyhovoval. No a po pár hodinách vznikla první verze Ukolovniku.
V podstatě je to jenom další ukázka toho, že co si člověk nenapíše, to mu nevyhovuje. Už pomalu začínám chápat to že si každý napíše svůj klon Total Commanderu .
Po Wammu následovala poměrně dlouhá přestávka. Ne že bych nic nedělal, ale nějak nebyla potřeba něco nového vytvářet. A času taky nikdy není nazbyt. Pak mě jednoho dne naštvalo, že čtečka karet není schopná načíst partition po zasunutí karty a rozhodl jsem se to vyřešit. Tak vznikl polld, trviviální démon, který jenom periodicky otevírá soubor.
Tak a je tu poslední díl pojednávající o programech s trochu kryptickými a podobnými jmény. Poslední na řadu přišlo Wammu, přestože je z nich asi pro většinu uživatelů nejpoužitelnější.
Tento zápisek bude trochu stručnější. Nevím moc co o tomto lepidlu mezi Pythonem a Gammu napsat. Prostě jsem se rozhodl psát GUI v Pythonu, protože se mi tento jazyk líbí a píše se mi v něm dobře, tak vznikla nutnost vytvořit tuto mezivrstvu.
No už se pomalu dostáváme do současnosti . Po dopsání KAlcatelu do relativně použitelného stavu jsem si začal uvědomovat, že aplikace pracující pouze s jedním typem telefonu, která je nerozšiřitelná, nemá moc velkou budoucnost. Tak sem se koncem roku 2002 začal porozhlížet po něčem obecnějším.V té době (a IMHO to tak stále je) připadaly v úvahu asi jeno Gammu (tehdy ještě MyGnokii) a Gnokii. Pak ještě existuje GSMLib, tam ale není zaměřen na nic jiného než AT příkazy a rozšiřitelnost je problematická.
KAlcatel je první můj open source projekt, který se setkal s poměrně slušným úspěchem. Jedná se o GUI pro dříve popsanou knihovnu alcasync. Kromě klasické editace údajů v telefonu umožňuje i úpravu jen v počítači a následnou synchronizaci dat.
Jestli mě paměť neklame, tak zhruba ve stejné době jako Wessie jsem začal s reverse engeneeringem protokolu pro synchronizaci telefonů Alcatel. Šlo to až překvapivě snadno díky logovacím schopnostem originálního software pro Windows. Bohužel tuto skvělou vlastnost již z novějších ostranili, ani nevím proč. Možná to nějak souviselo s tím jak si odkazy na můj web posílali v interních newsech .
Tento zápis by se také mohl jmenovat „i slepé cesty je třeba prozkoumat“. Wessie měl být modulární publikační systém napsaný v PHP. Víceméně se to podařilo splnit (a zápočet jsem za to dostal ). Akorát se už nikdy nepodařilo vytvořit verzi, která by byla opravdu uvolnitelná, hlavně kvůli nedodělané administraci.
První skutečný vstup do světa free software nastal až u phpMyAdmina.
Není nad to, když člověk objeví nějaký vlastní výtvor, na který už naprosto zapomněl. Při hledání nějakého použitelného screenshotu pro CodeConv jsem narazil na lokální kopii starého webu. Z něj jakási ikonka odkazovala na PackTest (pozor je tam asi tuna reklam).
První větší a stále ještě používaný volně dostupný program byl CodeConv. Jeho stránky jsou již dostupné jen v archívu, ale zdrojáky a binárky jsou dostupné z mých stránek. A předem upozorňuji, že se jedná o program pro Windows .
Zanedlouho tomu bude na den přesně bez mála pět let, kdy jsem poprvé přispěl do free software. Od té doby uplynulo docela dost času, tak jsem se rozhodl pro menší rekapitulaci . Při jejím psaním jsem si uvědomil, že je dobrá i pro mě, protože většinu věcí už si nepamatuji a tady to snad vydrží déle
.