Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Tak jsem dospěl až do současnosti a probral všechno, na co jsem si vzpomněl. Možná ještě někde žije nějaký zapomenutý výtvor, který by stál za zmínku, ale paměť už mi moc neslouží 
.
Začalo to klasicky tím, že jsem si ze stávající nabídky tisíce todo listů nebyl schopný vybrat nějaký, který by mi vyhovoval. No a po pár hodinách vznikla první verze Ukolovniku.
V podstatě je to jenom další ukázka toho, že co si člověk nenapíše, to mu nevyhovuje. Už pomalu začínám chápat to že si každý napíše svůj klon Total Commanderu .
Po Wammu následovala poměrně dlouhá přestávka. Ne že bych nic nedělal, ale nějak nebyla potřeba něco nového vytvářet. A času taky nikdy není nazbyt. Pak mě jednoho dne naštvalo, že čtečka karet není schopná načíst partition po zasunutí karty a rozhodl jsem se to vyřešit. Tak vznikl polld, trviviální démon, který jenom periodicky otevírá soubor.
Tak a je tu poslední díl pojednávající o programech s trochu kryptickými a podobnými jmény. Poslední na řadu přišlo Wammu, přestože je z nich asi pro většinu uživatelů nejpoužitelnější.
Tento zápisek bude trochu stručnější. Nevím moc co o tomto lepidlu mezi Pythonem a Gammu napsat. Prostě jsem se rozhodl psát GUI v Pythonu, protože se mi tento jazyk líbí a píše se mi v něm dobře, tak vznikla nutnost vytvořit tuto mezivrstvu.
No už se pomalu dostáváme do současnosti . Po dopsání KAlcatelu do relativně použitelného stavu jsem si začal uvědomovat, že aplikace pracující pouze s jedním typem telefonu, která je nerozšiřitelná, nemá moc velkou budoucnost. Tak sem se koncem roku 2002 začal porozhlížet po něčem obecnějším.V té době (a IMHO to tak stále je) připadaly v úvahu asi jeno Gammu (tehdy ještě MyGnokii) a Gnokii. Pak ještě existuje GSMLib, tam ale není zaměřen na nic jiného než AT příkazy a rozšiřitelnost je problematická.
KAlcatel je první můj open source projekt, který se setkal s poměrně slušným úspěchem. Jedná se o GUI pro dříve popsanou knihovnu alcasync. Kromě klasické editace údajů v telefonu umožňuje i úpravu jen v počítači a následnou synchronizaci dat.
Jestli mě paměť neklame, tak zhruba ve stejné době jako Wessie jsem začal s reverse engeneeringem protokolu pro synchronizaci telefonů Alcatel. Šlo to až překvapivě snadno díky logovacím schopnostem originálního software pro Windows. Bohužel tuto skvělou vlastnost již z novějších ostranili, ani nevím proč. Možná to nějak souviselo s tím jak si odkazy na můj web posílali v interních newsech .
Tento zápis by se také mohl jmenovat „i slepé cesty je třeba prozkoumat“. Wessie měl být modulární publikační systém napsaný v PHP. Víceméně se to podařilo splnit (a zápočet jsem za to dostal ). Akorát se už nikdy nepodařilo vytvořit verzi, která by byla opravdu uvolnitelná, hlavně kvůli nedodělané administraci.
První skutečný vstup do světa free software nastal až u phpMyAdmina.
Není nad to, když člověk objeví nějaký vlastní výtvor, na který už naprosto zapomněl. Při hledání nějakého použitelného screenshotu pro CodeConv jsem narazil na lokální kopii starého webu. Z něj jakási ikonka odkazovala na PackTest (pozor je tam asi tuna reklam).
První větší a stále ještě používaný volně dostupný program byl CodeConv. Jeho stránky jsou již dostupné jen v archívu, ale zdrojáky a binárky jsou dostupné z mých stránek. A předem upozorňuji, že se jedná o program pro Windows .
Zanedlouho tomu bude na den přesně bez mála pět let, kdy jsem poprvé přispěl do free software. Od té doby uplynulo docela dost času, tak jsem se rozhodl pro menší rekapitulaci . Při jejím psaním jsem si uvědomil, že je dobrá i pro mě, protože většinu věcí už si nepamatuji a tady to snad vydrží déle .
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz