Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Tak jsem dospěl až do současnosti a probral všechno, na co jsem si vzpomněl. Možná ještě někde žije nějaký zapomenutý výtvor, který by stál za zmínku, ale paměť už mi moc neslouží 
.
Začalo to klasicky tím, že jsem si ze stávající nabídky tisíce todo listů nebyl schopný vybrat nějaký, který by mi vyhovoval. No a po pár hodinách vznikla první verze Ukolovniku.
V podstatě je to jenom další ukázka toho, že co si člověk nenapíše, to mu nevyhovuje. Už pomalu začínám chápat to že si každý napíše svůj klon Total Commanderu .
Po Wammu následovala poměrně dlouhá přestávka. Ne že bych nic nedělal, ale nějak nebyla potřeba něco nového vytvářet. A času taky nikdy není nazbyt. Pak mě jednoho dne naštvalo, že čtečka karet není schopná načíst partition po zasunutí karty a rozhodl jsem se to vyřešit. Tak vznikl polld, trviviální démon, který jenom periodicky otevírá soubor.
Tak a je tu poslední díl pojednávající o programech s trochu kryptickými a podobnými jmény. Poslední na řadu přišlo Wammu, přestože je z nich asi pro většinu uživatelů nejpoužitelnější.
Tento zápisek bude trochu stručnější. Nevím moc co o tomto lepidlu mezi Pythonem a Gammu napsat. Prostě jsem se rozhodl psát GUI v Pythonu, protože se mi tento jazyk líbí a píše se mi v něm dobře, tak vznikla nutnost vytvořit tuto mezivrstvu.
No už se pomalu dostáváme do současnosti . Po dopsání KAlcatelu do relativně použitelného stavu jsem si začal uvědomovat, že aplikace pracující pouze s jedním typem telefonu, která je nerozšiřitelná, nemá moc velkou budoucnost. Tak sem se koncem roku 2002 začal porozhlížet po něčem obecnějším.V té době (a IMHO to tak stále je) připadaly v úvahu asi jeno Gammu (tehdy ještě MyGnokii) a Gnokii. Pak ještě existuje GSMLib, tam ale není zaměřen na nic jiného než AT příkazy a rozšiřitelnost je problematická.
KAlcatel je první můj open source projekt, který se setkal s poměrně slušným úspěchem. Jedná se o GUI pro dříve popsanou knihovnu alcasync. Kromě klasické editace údajů v telefonu umožňuje i úpravu jen v počítači a následnou synchronizaci dat.
Jestli mě paměť neklame, tak zhruba ve stejné době jako Wessie jsem začal s reverse engeneeringem protokolu pro synchronizaci telefonů Alcatel. Šlo to až překvapivě snadno díky logovacím schopnostem originálního software pro Windows. Bohužel tuto skvělou vlastnost již z novějších ostranili, ani nevím proč. Možná to nějak souviselo s tím jak si odkazy na můj web posílali v interních newsech .
Tento zápis by se také mohl jmenovat „i slepé cesty je třeba prozkoumat“. Wessie měl být modulární publikační systém napsaný v PHP. Víceméně se to podařilo splnit (a zápočet jsem za to dostal ). Akorát se už nikdy nepodařilo vytvořit verzi, která by byla opravdu uvolnitelná, hlavně kvůli nedodělané administraci.
První skutečný vstup do světa free software nastal až u phpMyAdmina.
Není nad to, když člověk objeví nějaký vlastní výtvor, na který už naprosto zapomněl. Při hledání nějakého použitelného screenshotu pro CodeConv jsem narazil na lokální kopii starého webu. Z něj jakási ikonka odkazovala na PackTest (pozor je tam asi tuna reklam).
První větší a stále ještě používaný volně dostupný program byl CodeConv. Jeho stránky jsou již dostupné jen v archívu, ale zdrojáky a binárky jsou dostupné z mých stránek. A předem upozorňuji, že se jedná o program pro Windows .
Zanedlouho tomu bude na den přesně bez mála pět let, kdy jsem poprvé přispěl do free software. Od té doby uplynulo docela dost času, tak jsem se rozhodl pro menší rekapitulaci . Při jejím psaním jsem si uvědomil, že je dobrá i pro mě, protože většinu věcí už si nepamatuji a tady to snad vydrží déle .
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz