Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
22.7.2008 21:00
| Linux
| 
| Přečteno: 4319×
| Komentářů: 10, poslední 1. 11. 2009
| Hodnocení: 100 % (13 hlasů)
Už dlouho na mém seznamu úkolů hnije synchronizace mezi telefonem (Sony-Ericsson K750i) a nějakou rozumnou PIM aplikací v Linuxu (protože používám GNOME, tak jako cesta nejmenšího odporu se jeví Evolution). Už jsem se o to pokoušel několikrát, ale zatím to nikdy nefungovalo. Dneska (když už bylo venku tak jak bylo) jsem tomu věnoval opět nějaký čas a tentokrát jsem uspěl na první pokus 
.
Minulý týden jsem potřeboval zpřístupnit tun device pro uživatele. Všechno vypadalo jednoduše - přidal jsem pravidlo pro udev, aby bylo zařízení přístupné pro nějakou skupinu. Rebootovat nebylo potřeba, po nahrání modulu se vše tvářilo v pohodě.
Už jsem ani nevěřil, že bude rozhození framebufferu po suspendu do paměti někdy opraveno, ale zdá se, že poslední ovladače to opravují. Takže konečně můžu po obnovení pracovat i na konzoli.
Tak už zase začínám řešit, jaký RCS používat. Jak se před pár dny ukázalo, nejsem jediný, kdo tu takový problém řeší. Tak třeba mi víc názorů pomůže .
Zase jsem se rozhodl vyzkoušet jak funguje OpenOBEX s mým (dnes už postarším) telefonem Alcatel 535. Neočekával jsem žádné zázraky, protože to dlouho nefugovalo (přestože oficiální aplikace výrobce pro Windows používá OpenOBEX). Moje překvapení proto bylo neuvěřitelné, když tentokrát to bez jakéhokoliv přesvědčování zafungovalo.
Dnes jsem se opět podíval na rozdíly mezi Sylpheed-Claws a jeho otcem Sylpeedem. Sylpheed-Claws používám a snažím se být v obraze jakým směrem se vyvíjí jeho „otec“. Protože mi oba dva celkem vyhovují, tak o aktuálním používaném favoritovi rozhodují detaily. Vždycky mi však připadá divné, že tyto projekty jsou již samostatné a kromě společného předka moc nesdílejí.
Rozdílnost klávesových map pro xka a konzoli mě již dlouho štvala (a určitě nejsem sám, i jistý místní slavný blogger si na to stěžoval). Teď to vypadá, že to konečně někoho naštvalo natolik aby vytvořil řešení tohoto problému. Ten někdo se jmenuje Anton Zinoviev a pro Debian vytvořil balíček console-setup.
O tom že je rozumné psát komentáře do zdrojových kódů snad nikdo nepochybuje. Statistiky různých sprostých slov jsou již dlouho známé, ale přesto občas při opravování cizího kódu člověk narazí na zajímavé perly, které opravdu pomou k pochopení kódu.
Vypadá to že kernel 2.6 se opravdu vylepšuje, dnes mám na notebooku uptime 50 dní a pořád v pohodě funguje :-). Dříve neustále ubývala paměť nebo byly jiné problémy, ale 2.6.14 zatím drží. Ještě tak by mě zajímalo jak zjistit jakou dobu počítač skutečně běžel a nespal v paměti, ale to asi nejde…
Už jsem tu jednou řešil výběr mailového klientu. Doba už pokročila (a moje požadavky se trochu změnily) a najednou mi připadalo, že je čas na změnu.
Už delší dobu mám k počítači připojený DVB-T přijímač a zhruba stejnou dobu mě štve nedostupnost rozumně fungující aplikace. Program dodaný výrobcem a fungující pod Windows padá naprosto neuvěřitelně, Linuxové alternativy jsou zatím dost ve vývoji. Existuje Klear, což se aplikace přímo pro DVB a Kaffeine, který je multimediálním přehrávačem s přidanými funkcemi pro DVB.
Kernel 2.6.14 konečně vyřešil můj problém s memory leakem kdesi v ACPI, takže nezbylo než upgradovat . Ovšem nvidiacký modul se poté zuřivě bránil suspendu do paměti, přestože to dříve fungovalo.
Právě se mi podařilo se zamotat ve vlastním chaosu symlinků, tak jsem se vydal trochu zkoumat jejich chování. Proč je pro ls symlink něco jiného než pro cd?
Pokud používáte síť postavenou na neveřejných adresách a informace o nich jsou dostupné na nějakém whois serveru, může se hodit mini návod jak to nastavit.
Překvapivě toto je věc, se kterou se počítá a nastavení je jednoduché až triviální, jenom to vymyslet 
.
Udev používám v podstatě od té doby co se objevil, protože to je jediná cesta jak pro několik usb-storage zařízení dostávat stále stejná jména zařízení. Když člověk používá několik takových věcí, tak opravdu nechce pokaždé přemýšlet, co že je tentokrát to sda.
Hotplug je zase nutný například pro práci s usb zařízeními (např. PTP foťáky), která nemají vlastní ovladač, pod uživatelem a ne jen pod rootem. Kromě podobných věcí, má na starosti také natahování modulů při připojení zařízení.
Už delší dobu mě na jednom počítači mutt neustále vítal hláškou:
Error in .../.mutt/muttrc, line 51: alternates: unknown variable source: errors in .../.mutt/muttrc Press any key to continue...
Tuto cenu pro dnešek vyhrává následující skript, který se mi právě dostal do ruky :-)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
cat ${RPM_SOURCE_DIR}/cross.def | \
sed "s|<CPP_CPU_SPEC>|$CPP_CPU_SPEC|g" | \
sed "s|<INSTALL_DIR>|%{install_dir}|g" | \
sed "s|<TARGET_ARCH>|%{target_arch}|g" | \
sed "s|<TARGET_CONFIG>|%{target_config}|g" | \
sed "s|<POSTINCDIR>|${POSTINCDIR}|g" | \
sed "s|<STDINCDIR>|${STDINCDIR}|g" | \
cat - > ${RPM_BUILD_DIR}/xc/config/cf/cross.def
Tak nějak nechápu vývojový cyklus ovladačů ipw2100 – často to je podle scénáře: dlouho žádná nová verze, pak jedna vyjde, zjistí se že má chyby, tak následuje několik opravných. Jedna taková vlna právě nastává teď, předtím byla na přelomu ledna a února. Nejlepší byl stejně začátek loňského listopadu, klidně i s dvěmi verzemi za den :-).
Na jednom počítači nefungoval reboot, prostě to akorát napsalo „Restarting system“. Stačilo se podívat do zdrojáků a řešení se objevilo. Je potřeba předat kenelu parametr:
reboot=b
Pak se použije reboot přes BIOS, který naštěstí funguje dobře :-).
Koukám, že jsem tenhle zápis zapomněl publikovat, tak tedy drobným spožděním .
Sobotu jsem věnoval několika zajímavým přednáškám a pgp key signing party.
Tak to vypadá, že Grek se pořádně naštval a implementoval něco co by mohlo být náhradou devfs. Ta věc se jmenuje ndevfs – a "nano" devfs.
Při čekání než doběhne Matew, který v současné době používám pro generování alb, jsem se rozhodl, že je na čase začít používat něco co není tak strašně pomalé. Shell je sice pěkná věc, ale tisíce spuštěných sedů a awk na rychlosti nijak nepřidají.
Mandrake/Mandriva mě opravdu začíná silně štvát - zjevně do distribuce dali špatně zkompilovaný můj program a teď mně lidi pořád píší, proč to nefungue. Odpověď že stačí překompilovat obvykle nechápou :-).
PS: Je Mandrake 10.2 to samé jako Mandriva 2005? Už jsem nějak zmatený...
Tak mě dnešní zprávička inspirovala k vytvoření vlastního seznamu:
Tak jsem se po dlouhé době zase rozhodl přezkoumávat možnosti mailových klientů, jesli už by mi konečně nějaký nevyhovoval.