Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 25.8 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) a také na Youtube a PeerTube.
Proč pořád ještě existují weby, na které se bez www nedá dostat? To je opravdu takový problém to nastavit? Proč bych měl zadávat zbytečné www? Proč adresa bez www má otevřený jediný port http na kterém pořadavky zahazuje?
cinemacity.cz vs. www.cinemacity.cz
Tiskni
Sdílej:
nedavno sem si zacal psat blog na lukoko.name a vetsina znamejch neni s to uverit, ze to je internetova adresa. Nojo, co se da delat priste si udelam www.lukoko.cz a vsichni budou stastny
P.S. bez www ani abicko nepozna ze to je adresa 
Já tomu také nejsem s to uvěřit. Podle mne je to doménové jméno…
Tbez www ani abicko nepozna ze to je adresaNo, me to funguje. Zadam do prohlizece anclinuxu.cz a otevre se mi abicko. Neco jineho je, ze prvni odpovedi je redirekt na www.abclinuxu.cz, ale to je SEO-trik. Protoze kdyz nekdo bude odkazovat na nas bez www a nekdo jiny s www, tak vyhledavace nerozeznaji, ze jde o jeden server. Proto ten redirekt, aby vsichni zadavali URL vcetne www.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czwww\..+\.cz', je automaticky nahrazen klikacím odkazem. Ale tady (naštěstí) žádná taková zrůdnost není.
Svatá pravda, dneska ten internet může fungovat snad i bez www magie.
. Teda teď už jsem si to vygoogloval a nemůžu za to že píše skoro o tom samém
20.5.2005 15:21
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
adresa = počítač, {'.', {doména}};
Služba WWW byla prostě jedna z mnoha (resp. v době vytváření adresních konvencí ani neexistovala), takže to "www" na začátku mělo logiku (mohlo tam být, bylo, a je, třeba také "mail", "ftp", "gopher" apod.). A tak si všichni zvykli, že to tak je. Že se vývoj posunul jinam, už je věc druhá.
tož představme si model:
ip jméno služby 10.0.0.1 dns.example.com dns 10.0.0.2 ftp.example.com ftp 10.0.0.3 irc.example.com irc 10.0.0.3 jabber.example.com jabber 10.0.0.4 mail.example.com imap(s), (s)smtp, pop3(s) 10.0.0.5 www.example.com http(s) 10.0.0.6 info.example.com http example.com mail is handled by 10 mail.example.com.proč by probůh samotné
example.com mělo vůbec někam ukazovat a proč zrovna na www.example.com?
nebylo by příjemné, kdyby to ukazovalo třeba na jabber.example.com, aby mohli mít uživatelé v rámci jednoduchosti jabber-id stejné jako e-mail?
anebo by to tak mělo být kvůli něčí lenosti, aby nemusel psát při přístupu na webserver o čtyři znaky navíc? - a co v případě, že ftp server je mnohem vytíženější než www, nemělo by to pak spíše ukazovat na ftp, aby to ušetřilo ty 4 znaky návštěvníkům ftp, kterých je víc?
Tohle by právě měly řešit nové SRV záznamy v DNSA uz jsi zkousel nejaky ten SRV zaznam vytvorit? Blueee...
. To, ze ten, kdo to potrebuje, ma nastaveno potrebne smerovani, je pouze ustupek daleko mensim znalostem a mensi (aspon podle mych zkusenosti) ochote vetsiny uzivatelu vedet, co vlastne delaji.
Jde to prirovnat k e-mailovym adresam? To, ze na bubak@artie.cz odpovi ten samy clovek jako na "&kve"@artie.cz, to by jeste nekdo (uplne drzy) hadat mohl, ale ze ten dulezity dotaz, ktery chce polozit cloveku, ktery ma adresu bubak@artie.cz se dostane tomu samemu cloveku, i kdyz ho posle na papulos@seznam.cz, to (rekl bych) take neceka. Takze que problema? (Bohuzel prevraceny otaznik neumim)
www naprosto zbytečné, poučte mne prosím. Prozraďte mi tu fintu, kterou korektně zajistíte, aby na jedné IP adrese fungovalo padesát virtuálních webů se jmény tvaru blabla.cz - tedy pokud nechcete vytvářet padesátinásobný PTR záznam. Pro padesát webů se jmény typu www.blabla.cz to umím, ale vy to asi umíte i bez toho www, jinak byste určitě netvrdil, že to mají všichni mít bez něj…
www vysvětlil. Zatím to bohužel vypadá, že většina z nich nemá o existenci nějakých RFC, týkajících se DNS, nejmenší tušení…
) podrobněji objasnit v čem spočívá problém?
d.c.b.a.in-addr.arpa padesátinásobný PTR záznam, což je poněkud nepraktické, kdyby nic jiného, už proto, že by se taková odpověď neměla moc šance vejít do 512 bytů velkého UDP datagramu, takže by se musela řešit přes TCP (to je podstatně pomalejší, někteří klienti to nepodporují a někteří ignoranti to při konfiguraci paketových filtrů nepropouštějí).
Korektním a použitelným řešením je udělat A záznam jen pro jedno (kanonické) jméno, reverzní záznam nasměrovat na něj a pro ostatní jména dát CNAME záznam (alias), ukazující na to kanonické jméno. To funguje bez problémů, nepřináší to komplikace a je to korektní řešení. Jenže problém je v tom, že existuje-li pro nějaké doménové jméno CNAME záznam, nesmí tam být žádný další (je to alias pro jméno jako takové, ne pro jeho A záznam). Tím je vyloučeno, aby v zónovém souboru domény blabla.cz byl CNAME záznam pro blabla.cz, protože tam musí být přinejmenším SOA záznam a aspoň jeden NS záznam (správně mají být aspoň dva). A i kdyby snad ano, stejně by něco takového nedávalo smysl.
Sečteno a podtrženo: je-li na nějakém počítači (webhosting) hostováno padesát webů se jmény typu blabla.cz, pak nastává jedna z těchto možností:
www, bych neviděl jak zásadní problém.
Nicméně dnešní vnímání toho k čemu DNS slouží je trochu jiné než před patnácti lety a nejsem si jistý, kdo se tomu nakonec bude chtě nechtě muset přizpůsobit (nebo udržovat dva různé systémy, brr).