Dětičky pod dozorem táty zkoušely hacknout tátův uzamčený počítač se Cinnamonem. Povedlo se jim to pouhým náhodným klikáním na virtuální klávesnici na obrazovce. Táta chybu nahlásil a je již opravena. Kliknutím na písmeno "ē" na virtuální klávesnici bylo možné shodit screensaver a tím obejít přihlašování.
Byla vydána nová stabilní verze 1.10.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Zdůrazněn je nový efektivnější formát repozitáře. Řešena je také bezpečnostní chyba CVE-2021-21261. Aktuálně lze z Flathubu, tj. centrálního repozitáře pro Flatpaky, nainstalovat 1 031 aplikací.
Společnost PINE64 stojící za telefonem PinePhone, notebooky Pinebook a Pinebook Pro, IP kamerou PineCube, hodinkami PineTime, páječkou (pájecím perem) Pinecil, zdroji PinePower nebo RISC-V vývojovou deskou PineCone publikovala na svém blogu lednový souhrn novinek. Opět společně s videem (YouTube, LBRY, TILvids). Od 18. ledna bude možné objednat PinePhone s předinstalovaným Mobianem aneb Debianem pro mobilní zařízení.
Byla vydána nová verze 3.6 svobodného notačního programu MuseScore (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdůrazněn je nový font Leland. Jeho představení na YouTube.
Fedora Magazine představil projekt Fedora Kinoite aneb Fedoru Silverblue s prostředím KDE Plasma. Fedora Silverblue je neměnný systém s atomickými aktualizacemi, tj. základní systém je distribuován jako celek, s prostředím GNOME.
Projekty Elasticsearch a Kibana, doposud distribuované pod licencí Apache 2.0, přejdou na duální licencování pod Server-Side Public License (původně používanou pro MongoDB a neschválenou jako open-source organizací OSI) a vlastní source-available licencí. Změna vejde v platnost počínaje vydáním 7.11.
Na Humble Bundle lze do neděle 17. ledna do 19:00 získat zdarma počítačovou hru Bomber Crew (YouTube, Wikipedie) běžící také v Linuxu.
Minimalistická linuxová distribuce Alpine byla vydána v nové stabilní řadě 3.13. Novinkou jsou např. oficiální obrazy v cloudu (AWS EC2), vylepšené síťové nástroje nebo podpora PHP 8.0.
Uživatelé Admineru verze 3.7.1 a starších mohli být 29. a 30. prosince napadeni. Útočníkovi se podařilo do souboru jush.js, který se do této verze ještě stahoval z adminer.org, vložit kód, který mu odesílal přihlašovací údaje. Pokud jste v tomto čase tuto více než 7 let starou verzi Admineru používali, tak změňte hesla databází, ke kterým jste se přihlašovali. Novější verze ovlivněné nejsou.
Ernie Smith píše o historii populárních routerů Linksys WRT54G, jejichž software byl založený na Linuxu, a proto posléze díky GNU GPL uvolněn jako open source, což vedlo k vývoji alternativního softwaru jako DD-WRT či OpenWrt a řadě dalších využití.
Jaký je vůbec praktický rozdíl meze linuxem a unixem? Zjistil jsem, že v jednom železe žijí vxworks, v něčem sakra stabilním. Takže nějaké řešení, východisko, být musí.
Co je tam za řízení? To snad je jen statistika (+-), pustit do sebe dva svazky, změřit, vyhodnotit, najít nové částice ... ?
Nicméně na takové řízení se asi používají opravdu ty jednočipy.Dnešní trend (který se mi příliš nelíbí, ale co nadělám) je ovšem soustřeďovat co nejvíc činností do jediného fyzického počítače. S tím, že jednotlivé funkce (u toho auta třeba řízení motoru, bezpečnostní systémy, diagnostika, klimatizace, rádio/TV atd.) běží v oddělených kontejnerech uvnitř nějakého hard real-time systému (např. PikeOS). Ty skutečně kritické aplikace (motor, bezpečnost) jsou přímo v podobě nativních programů v jednotlivých kontejnerech, méně kritické pak mohou běžet na normálním OS (třeba Linuxu) nebo VM (třeba JVM) v rámci dalších kontejnerů.
Pokud myslíte stroj ve smyslu fyzického zařízení, které s něčím hýbe, tak shodně s vámi nenalézám nic, kde je timing s rozlišením 10 mikrosekund nezbytný. Jedním dechem ale dodávám, že nepochybuji o existenci aplikací, které takovou přesnost vyžadují, akorát teď zrovna mě žádná nenapadá... BTW, raketoplány a jaderné reaktory jsou pomalé věci, tam nemáte kam spěchat. Ale co třeba nějaký špičkový obráběcí stroj? Jak rychle se točí hřídel a v jakých intervalech se vystavuje poloha nože?
Pokud ovšem netrváte na fyzickém pohybu věcí, pak samozřejmě existují stroje, které takovou (a ještě řádově vyšší) přesnost skutečně vyžadují. Triviálním příkladem budiž jakýkoliv gigabitový ethernetový switch - a i v těchto strojích je uvnitř nějaký CPU s nějakým OS, a i když se většina dějů takového switche odehrává "in silicon" (tedy mimo softwarový proces zpracování), některé přeci jen obsluhuje přímo CPU a musí je obsloužít pekelně rychle...
No, ja treba pouzivam casovani na urovni milisekund pro moje softwarove PWMČlánek ale mluví o mikrosekundách. To jsme trošku jinde. Přesnost v řádu miliseknud je celkém běžná a v podstatě nutná. Třeba i při přehrávání videa nebo zpracování audia posun větší než cca 10ms už člověk vnímá jako zpoždění.
Dneska se lidi diví, že když požádají o prodlevu 300 mikrosekund, bude ve skutečnosti delší o 10 až 30 mikrosekund a ještě jim ten 20-mikrosekundový nepředvídatelný jitter vadí.A proč by se sakra neměli divit? Pamatuju si jak jsem nedávno propadl záchvatu smíchu, když jsem zjistil jak blbě pre-tickless časování v Linuxu vlastně funguje. Jako diplomku jsem psal realtime plánovač pro PC-XT, a počítat timeout k nejbližšímu eventu a programovat tím PIC v one-shot módu mi přišlo jako naprostá samozřejmost. Nechápu proč Linuxu něco podobného trvalo dalších 15 let.
http://www.microsoft.com/whdc/system/CEC/mm-timer.mspx The 8254 Programmable Interval Timer (PIT) was introduced in the IBM PC in 1981. It has a resolution of 1 millisecond and supports both periodic and aperiodic modes. However, because reads from and writes to this hardware require communication through an IO port, programming it takes several cycles, which is prohibitively expensive for the OS. Because of this, the aperiodic functionality is not used in practice. For this reason, this timer is only used in periodic mode to provide the periodic clock interrupt on uni-processor systems.No, 2x IN a 2x OUT rozhodně nepovažuju za "prohibitively expensive for the OS". Navíc, wikipedia píše:
http://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8253 In modern times, this PIT is not included as a separate chip in an x86 PC. Rather, its functionality is included as part of the motherboard's southbridge chipset. In some modern chipsets, this change may show up as measurable timing differences in accessing a PIT using the x86 I/O address space. Reads and writes to such a PIT's registers in the I/O address space may complete much faster...takže to programování PICu vůbec nemusí chodit přes nějaké pomalé emulované ISA I/O. Ad jednodušší HW: Ano, byl jednodušší. Já s jednoduchostí problém nemám, jednoduchá řešení jsou obvykle správná.
Tiskni
Sdílej: