V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Fyzika je dvousemestralni a je to jeden z povinne-volitelnych predmetu (ja to zvolil jako nejmensi zlo, ale zalezi, na co je clovek zamerenej). Na konci semestru staci odevzdat vypocitane priklady, ktere se behem semestru zadavaly na prednaskach.
dostuduje možná tak padesátzlaty voci, ve druhaku je ted tak 50 lidi, ...
Výuka je založena na podobném schématu - přednášky + cvičení v některých předmětech. Co je o mnoho lepší než na FIT VUT, je možnost si volit předměty podle vlastních preferencí. V oboru SSME je tuším jen 20 % povinných předmětů (tj. těch, které musím absolvovat), další lze volit podle toho, co mě zajímá. Další výhoda je, že s předměty můžu "hýbat" ještě první dva týdny v semestru! O těchto věcech jsem si mohl na FIT VUT nechat jen zdát.Předpokládám, že FEKT VUT bude v těchto ohledech stejná jako FIT VUT. Samozřejmě se nedá volit škola jen podle toho, jak to tam chodí procesně, ale taky podle toho, nakolik ti je bližší výuka na té či oné škole. Já osobně bych šel na FI MUNI znova.
Na FI mas vyhodu hlavne v tom, ze si mozes spravit studium v podstate tak obtiazne ako ti vyhovuje. Su tam nejake lahke predmety, su tam nejake obtiazne predmety a je len na tebe, na co budes mat a co si vyberies.
Rozdiel medzi studiom by mal byt hlavne v tom, ze po absolvani FI (ak to neodflaknes), by si mal vediet principy, teda ako jednotlive veci funguju, pripadne byt schopny si navrhnut vlastne systemy. Na VUT sa naucis velmi slusne pouzivat sucasne technologie a si lepsie pripraveny na prax.
Rozdiel medzi zakladom 1 a zakladom 2 bol hlavne v matematickych predmetoch, ktore brali v zaklade 1 (teoreticky zaklad nahradeny zrejme B predmetami) skor doraz na pochopenie latky a v zaklade 2 skor doraz na schopnosti aplikovat preberanu latku.
Na bakalarskom stupni je vhodne to mat asi co najvolnejsie a vyskusat si, co cloveku viac sedi a dalej sa profilovat podla toho. K skutocnej informatike (ako teoretickej discipline) si (aspon pri starom pojati studia) clovek aj tak pricuchol az ku koncu bakalarskeho studia (a v pripade zaujmu na magisterskom studiu).
Co sa tyka predmetov, tak ako velmi prinosne na bakalarskom stupni mi prisli nasledujuce predmety (niektore z nich su uz asi premenovane):
FI:IB015 Úvod do funkcionálního programování
FI:MB005 Základy matematiky
FI:IB108 Návrh algoritmů II
FI:IV054 Kódování, kryptografie a kryptografické protokoly
FI:PB154 Základy databázových systémů
FI:IB107 Vyčíslitelnost a složitost
FI:IV100 Paralelní a distribuované výpočty
FI:MA007 Matematická logika (aj ked ide v podstate o magistersky predmet)
Tiskni
Sdílej: