Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Můj Grub zcela sám od sebe jede v 1920x1080Hele, je to možný. Co dělá nový GRUB2 a do čeho dovede přepnout, to netuším. Jinak ale přepnutí do rozlišení 1920x1080 bude mít určitě na starosti nějaký VGA příkaz. A ten stejný příkaz se provádí při spuštění jádra před jeho samotnou inicializací (to co se předává parametrem vga=). Když by se to poštelovalo třeba by to šlo zařídit tak aby rozlišení přepnul GRUB a pak to až do Xek neblikalo (nevím co udělá KMS jestli při stejném rozlišení jaké má VGA blikne nebo ne).
linux_gfx_mode=keep
, tak to nechá přepnuté a snad i nějak řekne jádru, ať si s tím neláme hlavu.
V konfiguraci generátoru initramfs jsem přidal, aby obsahoval modul i915, takže KMS se inicializuje hned na začátku a při tom mi to jednou a naposledy problikne. Pak zadám heslo k disku a vesele se bootuje.
video=
" než "vga=
".
Uz par let jedu na gentoo a priznam se ze jsem genkernel nikdy nepouzil.V případě kenrelu genkernel prakticky nic neautomatizuje, takže mezi jeho použití a nepoužití nevidím zásadní rozdíl, mimo to, že v tom balíku je jiný výchozí config.
Initramfs mam taky vlastni a to same :)V jakém smyslu vlastní?
A systemd? To necham bez dalsiho komentare :)Očekával jsem, že tohle klíčové slovo bude naopak komentáře přitahovat. :)
V jakém smyslu vlastní?Vezmu busybox, pribalim cryptsetup a knihovny, obalim vlastnim /init a mam hotovo rychleji nez kdybych musel priohybat skripty z initramfs-tools a podobne.
Já zase potkal případ, kdy selže fsck, systemd zjistí, že je FS nekonzistentní, pro jistotu ho připojí read-writePodařilo se mi to zreprodukovat. Připadá mi, že je to nezamýšlený důsledek změny, od které se přechod do emergency.target po selhání fsck provádí příliš jemným způsobem ("replace" místo "isolate"). Kvůli tomu se neprovede zrušení startovacího jobu pro systemd-remount-fs.service. Jako workaround zkus přidat do systemd-remount-fs.service:
Requires=systemd-fsck-root.service
Ještě k tomu hláška o selhání fsck mezitím stihla odscrollovat o tři obrazovky nahoru, takže člověk přijde k počítači, na obrazovce svítí deset nápisů OK, a pod tím je prompt, že boot selhal.Nepíše to na konci ještě radu, že si máš pomocí journalctl zobrazit log? V něm určitě bude selhávající fsck vidět červenou barvou.
journalctl -b -p3
journalctl -xe
nebo co to tam bylo. Teď si to sice tady přečtu, ale až to budu potřebovat, tak nebudu chtít shánět druhý počítač s přístupem na net a vzpomínat, kde o tom kdo napsal komentář.
eselect kernel set xxx cd /usr/src/linux zcat /proc/config.gz >.config make oldconfig mount /boot make && make install modules_install && emerge -1 @module-rebuild && grub2-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg
Je ten zcat potrebný? Mne to oldconfig rovno natiahlo starú konfiguráci ale neskúmal som odkiaľ.
make menuconfig
") nabízí defaulty podle /proc/config.gz
, pokud ho najde.
/proc/config.gz
uplatní? Pro mě je teda nová informace už to, že by buildsystém kernelu měl takový zdroj používat, a popravdě se mi to vůbec nelíbí. Nemám rád, když se systém snaží domýšlet si, co bych po něm mohl chtít, a za mými zády to dělat.
"Hele Pavlixi, sice jsem nenašel žádný config, ale vidím, že nějaký máš v /proc/config.gz. Mám ho použít?"
Omlouvám se, není to přesně /proc/config.gz
, ale opravdu platí, že neexistuje-li .config
, defaulty se berou (jde-li to) podle aktuálního jádra. Konkrétně ze souborů definovaných v init/Kconfig
:
config DEFCONFIG_LIST string depends on !UML option defconfig_list default "/lib/modules/$UNAME_RELEASE/.config" default "/etc/kernel-config" default "/boot/config-$UNAME_RELEASE" default "$ARCH_DEFCONFIG" default "arch/$ARCH/defconfig"
Teprve poslední dvě položky odkazují na soubory, které jsou součástí zdrojáků, a tedy univerzální.
Omlouvám se, není to přesně /proc/config.gz, ale opravdu platí, že neexistuje-li .config, defaulty se berou (jde-li to) podle aktuálního jádra.Aha, to je o dost rozumnější už kvůli tomu, že můžu pokus o konfiguraci opakovat s nově rozbaleným jádrem. Podmínkou je tedy absence
.config
při libovolné akci pracující s tímto souborem?
.config
, tak s pracuje s ním a rozhodně se svévolně nemění, co je v něm (kromě případných porušených závislostí). I pak je ale potřeba odněkud vzít defaulty pro ty volby, které v něm chybějí (jsou-li nějaké).
I pak je ale potřeba odněkud vzít defaulty pro ty volby, které v něm chybějí (jsou-li nějaké).1) You don't say. 2) Nikdo ale neříká, že to musí být černou magií někde ze systému, to je jenom cesta do pekel.
Pokud už někdo dělá tu konfiguraci ručněZ vlastní zkušenosti můžu říct, že kompilace kernelu nutně neimplikuje ruční konfiguraci. Stejnětak můžu říct, že dávám přednost explicitnímu chování před implicitním i v případě, že ručně měním některé hodnoty. Osobně mezi ruční změnou několika málo hodnot v jádře a strojovou změnou nevnímám zásadní rozdíl. Kdyby nic jiného tak shoda mezi ruční a strojovou úpravou pomáhá chápání a ladění obou zmíněných.
A očividně nejen mně, protože to tak funguje nejméně od roku 2006.To pro mě není argument.
Makefile
s absencí souboru .config
?
.config
nechám jen část aktuální konfigurace, výsledek je jiný. A pokud je před spuštěním "make menuconfig
" soubor .config
prázdný, výsledek je stejný jako po "make defconfig
".
make menuconfig
", jednou s neexistujícím .config
a podruhé s kopií /proc/config.gz
(distribuční jádro založené na 3.12.38). Výsledek je do posledního písmenka stejný.
make oldconfig
se mi taky nelíbí, maximálně tak ještě make olddefconfig
, o kterém jsem se taky dozvěděl teprve nedávno, dosud pro mě jeho spuštění zajišťoval genkernel
.
A co se ti na něm nelíbí?Zbytečná interaktivita a zbytečně ztracený čas. Gentoo mi ve všech ostatních ohledech v ideálním případě nabízí automatizaci. Zasahuju jenom v případě, že je něco špatně, že něco konfiguruju nebo že na něco změním názor. Jestliže se mi přístup Gentoo líbí, je vcelku logické, že se mi nebude líbit přístup menuconfig nebo oldconfig.
Rozhodně lepší než trávit čas neustálým zaklikáváním toho samého. A další čas zjišťováním, na co jsem to zapomněl a proč to sakra zase nefunguje.S tím sice souhlasím, ale naopak mě to utvrzuje v mém názoru, že interaktivity je lépe se zbavit, abych nezaklikával pokud možno vůbec nic, a abych se o většinu nastavení vůbec nemusel starat mimo prvotní zkoumání, které bych ovšem provedl jen v těch případech, kdy už to neudělal někdo za mě.
Když vymažu veškerou konfiguraci a spustím genkernel, použije výchozí konfiguraci distribuovanou s tímto balíkem, která pro mě není dostatečná a je potřeba ručně přidávat nějaké volby.A mas nejaky duvod mazat veskerou konfiguraci?
BTW nechapu jak muze gentooista seriozne pouzivat genkernel…Už jsem to psal jinde, Gentoo je v podstatě portage a sada automatizačních nástrojů. Jak může Gentooista slintat nad tím, když použiju jeden automatizační nástroj a vztekat se, když použiju jiný. Nepoužívám Gentoo proto, abych se předváděl, že jsem největší nejlepší super hardcore hacker, ale protože mi v mnohém pomáhá.
Ale jak si jednou naboucham funkcni .config tak uz se da s minimalnima zmenama jen kopirovat.To nemůžu potvrdit a už vůbec ne u kernelu bez initrd, který pro můj setup navíc ani nefunguje. Už před lety jsem si oblíbil LVM a nestojí mi za to měnit zvyky jen proto, abych se zbavil initrd, který mi v ničem nevadí.
Rekneme nejefektivneji investovany cas.To může být subjektivní nebo záviset na mnoha okolnostech.
Mě to taky funguje (možná ještě z doby před 3.0), například teďka jsem ho nakopíroval z 3.15 do 3.19 a přidal novou grafiku (resp. prošel jsem si všechny volby a pár jich změnil, ale to je jen "kouknu a vidím"Ale jak si jednou naboucham funkcni .config tak uz se da s minimalnima zmenama jen kopirovat.To nemůžu potvrdit a už vůbec ne u kernelu bez initrd, který pro můj setup navíc ani nefunguje. Už před lety jsem si oblíbil LVM a nestojí mi za to měnit zvyky jen proto, abych se zbavil initrd, který mi v ničem nevadí.
* sys-power/upower-pm-utils Available versions: 0.9.23-r2 {+introspection ios KERNEL="FreeBSD linux"} Homepage: http://upower.freedesktop.org/ Description: The upstream upower 0.9 git branch for use with sys-power/pm-utils
Mno nevím, hodně lidí Gentoo používá právě proto, aby se vyhnuli systemdGentooisti a hlavně vývojáři pořád dokola opakují, že Gentoo je především o možnosti volby. Stejně jako je výhoda možnost volit Gentoo bez systemd, je výhoda i možnost volit Gentoo s ním. A to nepočítám výhodu, že si můžu zvolit i z jakého důvodu budu Gentoo používat, i kdyby třeba nebyl stejný jako důvod těch tvých hodně lidí.
I když je to čím dál tím těžší, protože různé projekty ze sebe odstraňují funkce, jelikož je do sebe schramstlo systemd (nedavno jsem takhle narazil u upower), takže Gentoo musí držet starší větev:To je fakt, který lze prezentovat jak negativně (že Gentoo musí držet starší větev), tak i pozitivně (že Gentoo pro své uživatele tu starší větěv drží a tím pro ně drží i tu možnost volby).
Nedávno se mi podělal notebook a zítra si jdu pro nový, tak si zase užiju instalaci Gentoo.Znám človíčka, co dává do kupy pravý gentooácký instalátor (není ovšem oficiální gentoo dev), žádné klikaču, jen úspora času při některých typech nových instalací, říká tomu stage7, jsem docela zvědavý na výsledky.
Jinak kernel builduju obyčejně bez genkernel, jednou jsem ho zkusil a vylekala mě ta kopa věcí, co to vygenerovalo (a to, že to pak nešlo nabootovat, ale to bych asi pořešil).Nevím o kopě věcí, jen o tom, co se s kernelem vygeneruje tak jako tak a initrd, maximálně to snad věci do initrd trochu cachuje, aby se ušetřil čas.
Initramfs jsem chvíli používal kvůli plymouthu (boot splash), ale pak jsem došel k názoru, že textový boot (když je pěkně obarvený) vypadá stylovějiSouhlasím.
(a taky je praktičtější, když při bootu selže fglrx, což se mi dělo v jednom kuse).Souhlasím až na to, že si takový hardware nepořizuju.
Teď akorát doufám, že se mi podaří zprovoznit hibernaci, odhaduji, že btrfs a systemd mi to úplně neulehčí.Hibernace mi funguje od začátku (už pár měsíců) bez problémů, ale nemám btrfs.
Nikdy jsem totiž pořádně nepochopil, proč mít všechno jako moduly, i když je mám stejně po celou dobu běhu sytému zavedené v paměti.
Např. proto, že pak můžu mít stejné jádro na víc strojích a na každém natáhnout ty moduly, které tam jsou opravdu potřeba (u distribučního jádra už je to v podstatě nutnost). Představa, že bych si pro každý ze svých strojů udržoval konfiguraci na míru, mne ani trochu neláká. Stejně tak nestojím o to, abych musel znovu spouštět build jádra, instalovat ho a přebootovávat, kdykoli budu chtít zkusit něco, co jsem dosud nepotřeboval (třeba nějaký match netfilteru).
distribučního jádraCo přesně ten pojem znamená? Gentoo má taky vlastní distribuční jádro, ale šíří se ve formě zdrojáků.
Představa, že bych si pro každý ze svých strojů udržoval konfiguraci na míru, mne ani trochu neláká.Pak podle některých nebudeš správný Gentooista a měl bys používat výhradně binární distribuce.
Stejně tak nestojím o to, abych musel znovu spouštět build jádra, instalovat ho a přebootovávat, kdykoli budu chtít zkusit něco, co jsem dosud nepotřeboval (třeba nějaký match netfilteru).+1
Co přesně ten pojem znamená? Gentoo má taky vlastní distribuční jádro, ale šíří se ve formě zdrojáků.
V tomto kontextu záleží na tom, jestli se k němu dodává i nějaká generická konfigurace (kterou většina uživatelů použije, nemají-li specifické potřeby nebo chutě) nebo jestli se počítá s tím, že si každý vytvoří vlastní na zelené louce.
Pak podle některých nebudeš správný Gentooista
Nejsa gentooistou, nemohu být správným gentooistou. :-) (Ale jestli vývoj systemd a jeho prorůstání do OpenSuSE bude pokračovat tak jako dosud, je docela dobře možné, že se jím stanu.)
Teoreticky bych mohl mít jeden .config pro oba notebooky a desktopy, jen to co se týká rozdílnosti v HW mít jako moduly, ale to už mi přijde jako uhejbání před filosofií GentooPodle mě se filosofie Gentoo často překrucuje. Jediná filosofie Gentoo, kterou znám z dokumentace a uznávám, je možnost volby a tu nemůže uživatel porušit. Použití nebo nepoužití initrd podle mě nemá s filosofií Gentoo vůbec nic společného, stejně jako nutnost kompilovat vše na procesor.
Genkernel je fajn věc při prvotní instalaci systému, Bez složitostí to vyrobí použitelné jádro a další jeho ladění už proběhne později. Já ho navíc používal i kvůli LVM + LUKS, kdy mám šifrované všechny oddíly. Nikdy se mi nepovedlo vyrobit ramdisk tak, aby systém takto naběhl.Tak jsi to používal nebo se ti to nikdy nepodařilo?
Genkernel jsem používal s volbou menuconfig. Pak jsem si ale pořídil HP N40L u kterého není monitor ani klávesnice, ale je tam o5 LVM + LUKS a tak jsem hledal řešení, jak zadat heslo po síti. Narazil jsem na kigen a našel i overlay s ebuildem. Od té doby genkernel nepotřebuji. Jádro si udělám běžným postupem a kigen mi vygeneruje ramdisk s dropbearem, kdy heslo LUKS mohu zadat lokálně z konzole, nebo po síti přez SSH (Dropbear).Mohlo by být fajn to do Genkernel zaintegrovat, přecijen je to jen další věc, kterou můžeš v initramfs chtít. Ale teď se do takových věcí nepouštím, když Gentoo potřebuje dva různé balíky s genkernelem, na to se jim můžu tak leda vysrat, dělat dobrovolnou práci dvakrát paralelně.
Výhoda je, že ramdisk jsem vytvořil jen jdnou a od té doby ho používám s různými verzemi jádra.Samozřejmě za předpokladu zakompilování všech modulů pro boot.
/
na LVM a samostatný /boot
pokud možno nepoužívám. Předpokládám, že s to s btrfs půjde řešit stejně čistě.
Četl jsem, že grub umí bootovat z btrfs, ale přijde mi, že boot z jednodužšího fs bude stabilnějšíNevidím důvod, proč v takovém případě vůbec mluvit o stabilitě. Buď dokáže GRUB ten jeden pitomý soubor přečíst, nebo ho přečíst nedokáže. Pokud ano, předává kontrolu a dál tě přece nezajímá.
(i pro případ, kdybych musel bootovat z grubu 'ručně').To je snad jenom o tom naučit se zápis cesty k souboru na btrfs, což bude jistě triviální.
Ale zase nevím, jak to funguje, když mám boot na jednom oddíle, ale ostatní věci (třeba init - v mém případě systemd) na jiném (btrfs) oddíle.Proč by na tom mělo jakkoli záležet?
Tak nějak jsem měl představu, že boot probíhá tak, že se zapne grub z /boot, pak se spustí jádro (taky z /boot) a pak se spustí init, který už není na /boot. Takže jak jádro ví, co má být namountováno jinam než do /boot (když i fstab je mimo /boot)? V grubu se nastavuje jakási root partition před zavedením jádra. Ale já nevím, jestli se tam nastavuje skutečný root / nebo /boot. A hlavně nevím, jak se tam nastavuje to druhé z těch dvou. Taky je na to nějaký paramert grubu? A musím to nějak hlídat, nebo to grub2 prostě nějak nastaví sám? A jestli to grub nastaví sám, tak podle čeho? Podle fstab nebo třeba podle zrovna připojených oddílů při spuštění grub-makecfg?Ale zase nevím, jak to funguje, když mám boot na jednom oddíle, ale ostatní věci (třeba init - v mém případě systemd) na jiném (btrfs) oddíle.Proč by na tom mělo jakkoli záležet?
Tak nějak jsem měl představu, že boot probíhá tak, že se zapne grub z /bootTak především GRUB se nemůže spouštět z
/boot
, protože firmware tuhle lokaci nezná a neumí s ní pracovat.
pak se spustí jádro (taky z /boot)Ano, spustí se jádro, který GRUB načetl z
/boot
a pokud se používá initrd, tak i ten načte GRUB a jádro si ho převezme.
a pak se spustí init, který už není na /bootAno, ve chvíli, kdy je zajištěn přístup k
/
, jádro nebo initrd spustí init.
V grubu se nastavuje jakási root partition před zavedením jádra.Ne tak úplně. V GRUBu se nastavují parametry jádra, se kterými jádro a initrd můžou dál pracovat.
Ale já nevím, jestli se tam nastavuje skutečný root / nebo /boot.Jádro
/boot
k ničemu nepotřebuje a dokonce ho za běhu systému nepotřebuješ vůbec (pokud do něj nechceš něco zapsat).
A musím to nějak hlídat, nebo to grub2 prostě nějak nastaví sám?GRUB opravdu jen natáhne z disku kernel a případně initrd, předá parametry a nakonec zcela předá kontrolu.
Podle fstab nebo třeba podle zrovna připojených oddílů při spuštění grub-makecfg?
Asi máš namysli grub2-mkconfig
, což je jen nástroj na výrobu konfigurace GRUBu z různých zdrojů informací. Spoustu věcí to umí nastavit samo, jinak bys měl potřebovat jen v /etc/default/grub
vyladit nějaké proměnné, pokud potřebuješ něco doplnit a pak jen spustit tento příkaz a výstup uložit do konfiguračního souboru grubu. Ten je v /boot
, aby ho GRUB mohl přečíst.
Ten systém je asi stokrát jednodušší, než sis myslel.
Pokud jde o GRUB legacy, nevidím důvod vykopávat mrtvé.No vidis, ja zase nevidim duvod proc vylezat "z hrobu" kvuli necemu co mi prijde jako krok zpet do casu
lilo
.
Na druhou stranu nevidím důvod, proč by měla být schopnost přečíst soubor z ext4 nutně závislá na čistém ukončení a to samé btrfs.Ja teda nejsem odbornik na souborove systemy, ale afaik se muze stat ze dejme tomu grub.conf ukazuje na nejakej inode a v zurnalu je napasno ze ve skutecnosti ukazuje na jinej inode. Treba wydlackej ext driver kvuliva tomu odmita neciste odmountovany oddily vubec cist. Grub to afaik preziva jen proto ze nemusi/neumi nic zapisovat takze nehrozi ze to totalne dokurvi, ale to jeste neznamena ze je to uplne skvely.
No vidis, ja zase nevidim duvod proc vylezat "z hrobu" kvuli necemu co mi prijde jako krok zpet do casu lilo.Uh?
Ja teda nejsem odbornik na souborove systemy, ale afaik se muze stat ze dejme tomu grub.conf ukazuje na nejakej inode a v zurnalu je napasno ze ve skutecnosti ukazuje na jinej inode.To si nemyslím, ač taky se taky na tuhle oblast nespecializuju. Teoreticky by k tomu samozřejmě dojít mohlo, ale jenom během zápisu grub.conf a to je zvláštní situace, kterou podle mě není potřeba ošetřovat a pochybuju, že to GRUB ošetřuje u jiných filesystémů.
Grub to afaik preziva jen proto ze nemusi/neumi nic zapisovat takze nehrozi ze to totalne dokurvi, ale to jeste neznamena ze je to uplne skvely.Já to vidím úplně naopak. GRUB má za úkol přečíst soubor z disku a tuhle úlohu plní dobře. Jestliže v tomhle kontextu vůbec uvažuješ o zápisech do filesystému (nepočítám případný přepis dat existujícího souboru), je podle mě celá úvaha od začátku špatně.
No ze musis poustet extra prikaz na sestaveni konfiguraku. To je jak navrat sendmailu…No vidis, ja zase nevidim duvod proc vylezat "z hrobu" kvuli necemu co mi prijde jako krok zpet do casu lilo.Uh?
…Jestliže v tomhle kontextu vůbec uvažuješ o zápisech do filesystému…Nic takovyho jsem prece nerekl! Dokonce jsem vyslovne psal ze grub psat nic nemusi. Jen jsem uvadel ilustraci toho ze necist odpojenej system s neprehranym zurnalem je fatalne nakopnutej a pokud grubi ovladac neumi zurnal precist nebo ho dokonce sam dohrat, tak neni uplne koser takovej system mountovat. Coz, abychom se vratili k tematu, neznamena ze ted pobezim na vsech masinach udelat /boot na ext2 – vydrazdit takovej stav asi by dalo docela praci. Ale vubec se nedivim ze by se nekdo bal dat /boot na btrfs, kterej je vyrazne komplikovanejsi a nadto stale jeste ve vyvinu. Prijde mi to jako rozumna opatrnost.
No ze musis poustet extra prikaz na sestaveni konfiguraku.Skutečně srovnáváš upstream GRUB legacy a aktuální verze nebo se tu bavíme úplně mimo? Navíc doporučuju se alespoň trošičku podívat na architekturu lilo, GRUB legacy a GRUB.
pokud grubi ovladac neumi zurnal precistJá si hlavně osobně myslím, že práce s žurnálem do bootloaderu ani nepatří.
nebo ho dokonce sam dohratTo je jeden z nejdebilnějších nápadů, co jsem v poslední době slyšel.
tak neni uplne koser takovej system mountovatMezi mountováním systému pro zápis s přehráním žurnálu a bootloaderem nevidím nejmenší souvislost.
Tiskni
Sdílej: