Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Why? Somebudy please tell me why!Tohle se řeší už tak od roku 1995 co započal svoji činnost RealNetwork, teda aspoň co moje paměť sahá. Už tehdy se začal z jejich strany používat a kryplit standard vydaný IETF jako RFC 1889 alias RTP, který sám o sobě byl plně funkční a jednoduchý jako facka(na tom se snad ani nemělo dát co pokazit). Už tehdy (kdo ještě pamatuje takový ten starý RealPlayer s tlačítkama jako z Motif widget toolkititu, dole s černým status-barem v zeleném písmu a paměťovými nároky pomalu většími jako dnešní Firefox a reklamami narvaný od spodu, přes strany až po strop?) se začínalo s všelijakým chunkováním a procedurováním a ověřováním (handshake jejich protokolů pomalu těžší než přístupová sekvence do Pentagonu). Pár-sekundové chunky po jejichž stažení bylo skrze nový HTTP požadavek na jiném kanálu s nějakým smetím (asi nějaký hash z bůh ví čeho) vždycky validovat byl donedávna doménou Silverlightu (ten to měl v Linuxové verzi Moonlightu dokonce ošéfované tak, že po stažení chunku se provedl reload v prohlížeči, takže to bylo absolutně nepoužitelné a většinou to skončilo pořádným zákusem). Teď se k té zoufalosti bohužel uchýlilo i jablko (aneb jablko od stromu daleko nepadá). Celé je to jediné: Zoufalá snaha o streaming, alias pokoření fyzikálního zákonu, že cokoliv přehratelné na libovolné obrazovce může být logicky přesměrováno na pevný disk přehrávače a dál barterovatelné (tohle tu existovalo ještě dávno před tím než kdokoliv znal tři magické písmena DRM). Tento fyzikální zákon bohužel jde ne-fyzikálně pokořit: Nadělat v tom takový bordel, že se v tom vrtat kohokoliv přestane zhnusením bavit. Bohužel se jim to čim dál víc daří. Ale jak říkám, tohle už započalo dávno v minulosti. Už mezi roky 1995-2000 se do toho boje o internetový stremovatelný koláč přidal Apple (jimi použité zvukové kodeky, které i několik let po vydání standardu MPEG-1 utrhly nejedny uši a u kterých se pořádně neví jak fungují dodnes, jsou nezapomentulné i když oni v tom kryplení čehokoliv byly přeborníci už mnohem dříve), Microsoft (ten se o to chudák nepříliš úspěšně pokouší už několik desetiletí, zas z kryplení MPEG-4 ASP se podařilo hackerům vypreparovat aspoň DivX). Za těch cca dvacet let se moc nezměnilo, snad se do boje o obří ocukrovaný koláček přidal jen Macromedia/Adobe (ještě pamatuju když tak cca někdy krátce po přelomu tisíciletí začínali se sekvencí JPEGů). Co je smutnější, je fakt, že pokaždé když už to vypadá, že někdo přišel s něčím tak debilně jednoduchým a prostým, že už se to snad nepovede nikomu dodrbat v jeho prospěch a v oblasti internetového videa zavládne utopie se to dodrbe tak, že by se člověk klidně vrátil o jednu dodrbanou generaci zpět a ještě se slzou v oku vzpomíná a že u toho giganty zadupou doslova někoho do zemi (naposled to odnesl chudák Ian). Možnost že obří sladký koláček propadne nikomu (jediná možnost jak zavést v oblasti internetového videa doslova drogové opojení na věky) a že už z něj nebudou moci trhnout ani plátek je pro ně ještě horší než spát s konkurencí nebo riskovat že většinový podíl konkurenci připadne. Mě už tím bohužel umořili. BTW: Ale to je jen jedna oblast. Např. na TCP/IP sítích se už komunikovalo (ve smyslu, že už se stalo a už asi nestane). Pamatuje ještě někdo NetMeeting (zas nic jiného jen implementace dobře vymyšlených standardů)?
.
Jak rychle se z toho stahuje? Dá se neomezeně, nebo si to něčím limituje na realtime?
Hmm, vytáhl jsem z toho 2,5MiB/s. Takže super, nejspíš to doplním do tv-dl... Děkuji autorovi za objevení a za blogpost
Já jsem teď z
perl ctstream-5 -A -s http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10195164142-vypravej/ | pv > /dev/null
dostal 2,32MiB/s (18,5Mbit). Ale je škoda, že to tímhle způsobem nabízí jenom 576p, ostatní jsou jenom na RTMP...
Mně se linka saturuje na 10 Mb/s, tak jsem myslel, že úzké hrdlo je na serveru. Když máte víc, tak mám asi problém u sebe. Nebo to taky bude perlem, mám docela pomalý stroj, sebere mi to 40 % procesorového času. Třeba dosáhnete lepších čísel, když si parametrem -f vypíšete URL a postahujete je něčím efektivnějším.
Akorát nechápu poznámku s RTMP. Mně ctstream na RTMP nenabízí vyšší rozlišení.
491c491 < $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data); --- > $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data, Referer => "http://www.ceskatelevize.cz/", 'x-client' => "127.0.0.1");Vypadá to, že hlavičky "Referer" a "x-client" jsou teď povinné. Bez této úpravy vrací http://www.ceskatelevize.cz/ajax/playlistURL.php kód 403.
Tiskni
Sdílej: