Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Why? Somebudy please tell me why!Tohle se řeší už tak od roku 1995 co započal svoji činnost RealNetwork, teda aspoň co moje paměť sahá. Už tehdy se začal z jejich strany používat a kryplit standard vydaný IETF jako RFC 1889 alias RTP, který sám o sobě byl plně funkční a jednoduchý jako facka(na tom se snad ani nemělo dát co pokazit). Už tehdy (kdo ještě pamatuje takový ten starý RealPlayer s tlačítkama jako z Motif widget toolkititu, dole s černým status-barem v zeleném písmu a paměťovými nároky pomalu většími jako dnešní Firefox a reklamami narvaný od spodu, přes strany až po strop?) se začínalo s všelijakým chunkováním a procedurováním a ověřováním (handshake jejich protokolů pomalu těžší než přístupová sekvence do Pentagonu). Pár-sekundové chunky po jejichž stažení bylo skrze nový HTTP požadavek na jiném kanálu s nějakým smetím (asi nějaký hash z bůh ví čeho) vždycky validovat byl donedávna doménou Silverlightu (ten to měl v Linuxové verzi Moonlightu dokonce ošéfované tak, že po stažení chunku se provedl reload v prohlížeči, takže to bylo absolutně nepoužitelné a většinou to skončilo pořádným zákusem). Teď se k té zoufalosti bohužel uchýlilo i jablko (aneb jablko od stromu daleko nepadá). Celé je to jediné: Zoufalá snaha o streaming, alias pokoření fyzikálního zákonu, že cokoliv přehratelné na libovolné obrazovce může být logicky přesměrováno na pevný disk přehrávače a dál barterovatelné (tohle tu existovalo ještě dávno před tím než kdokoliv znal tři magické písmena DRM). Tento fyzikální zákon bohužel jde ne-fyzikálně pokořit: Nadělat v tom takový bordel, že se v tom vrtat kohokoliv přestane zhnusením bavit. Bohužel se jim to čim dál víc daří. Ale jak říkám, tohle už započalo dávno v minulosti. Už mezi roky 1995-2000 se do toho boje o internetový stremovatelný koláč přidal Apple (jimi použité zvukové kodeky, které i několik let po vydání standardu MPEG-1 utrhly nejedny uši a u kterých se pořádně neví jak fungují dodnes, jsou nezapomentulné i když oni v tom kryplení čehokoliv byly přeborníci už mnohem dříve), Microsoft (ten se o to chudák nepříliš úspěšně pokouší už několik desetiletí, zas z kryplení MPEG-4 ASP se podařilo hackerům vypreparovat aspoň DivX). Za těch cca dvacet let se moc nezměnilo, snad se do boje o obří ocukrovaný koláček přidal jen Macromedia/Adobe (ještě pamatuju když tak cca někdy krátce po přelomu tisíciletí začínali se sekvencí JPEGů). Co je smutnější, je fakt, že pokaždé když už to vypadá, že někdo přišel s něčím tak debilně jednoduchým a prostým, že už se to snad nepovede nikomu dodrbat v jeho prospěch a v oblasti internetového videa zavládne utopie se to dodrbe tak, že by se člověk klidně vrátil o jednu dodrbanou generaci zpět a ještě se slzou v oku vzpomíná a že u toho giganty zadupou doslova někoho do zemi (naposled to odnesl chudák Ian). Možnost že obří sladký koláček propadne nikomu (jediná možnost jak zavést v oblasti internetového videa doslova drogové opojení na věky) a že už z něj nebudou moci trhnout ani plátek je pro ně ještě horší než spát s konkurencí nebo riskovat že většinový podíl konkurenci připadne. Mě už tím bohužel umořili. BTW: Ale to je jen jedna oblast. Např. na TCP/IP sítích se už komunikovalo (ve smyslu, že už se stalo a už asi nestane). Pamatuje ještě někdo NetMeeting (zas nic jiného jen implementace dobře vymyšlených standardů)?
.
Jak rychle se z toho stahuje? Dá se neomezeně, nebo si to něčím limituje na realtime?
Hmm, vytáhl jsem z toho 2,5MiB/s. Takže super, nejspíš to doplním do tv-dl... Děkuji autorovi za objevení a za blogpost
Já jsem teď z
perl ctstream-5 -A -s http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10195164142-vypravej/ | pv > /dev/null
dostal 2,32MiB/s (18,5Mbit). Ale je škoda, že to tímhle způsobem nabízí jenom 576p, ostatní jsou jenom na RTMP...
Mně se linka saturuje na 10 Mb/s, tak jsem myslel, že úzké hrdlo je na serveru. Když máte víc, tak mám asi problém u sebe. Nebo to taky bude perlem, mám docela pomalý stroj, sebere mi to 40 % procesorového času. Třeba dosáhnete lepších čísel, když si parametrem -f vypíšete URL a postahujete je něčím efektivnějším.
Akorát nechápu poznámku s RTMP. Mně ctstream na RTMP nenabízí vyšší rozlišení.
491c491 < $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data); --- > $response = $ua->request(POST $smil_generator_url, \@data, Referer => "http://www.ceskatelevize.cz/", 'x-client' => "127.0.0.1");Vypadá to, že hlavičky "Referer" a "x-client" jsou teď povinné. Bez této úpravy vrací http://www.ceskatelevize.cz/ajax/playlistURL.php kód 403.
Tiskni
Sdílej: