Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
nejak sa to rozrástli príspevky o tom ako kto a prečo prešiel k linuxu. pridám svoju kvapku
svoj prvý počítač som si kúpil, aby som mal na čom písať diplomovku, na vianoce 2003. tá 286 čo som mal po rodičoch mi nejak nesedela, vlastne iba kvôli monitoru a miestonsti v ktorej sa nachádzala (zasmradnutá komora). ten wordperfect tam bol pekne použiteľný, ale tlačiareň a export už menej. potom som mal ešte jednu 486, ale tá bola notebook a už na začiatku ťažkopádna.
kúpil som si nejaký duron s 17 palcovým crt. kamoš mi tam naištaloval w2000 a freebsd 4.7. po odskúšaní obidvoch gui (viac ma nezaujímalo) som si vybral freebsd (ako som neskôr zistil nie je to linux a vybral som si KDE). Handbook mi pomohol, použil som "make install" na kopu (asi 5) programov čo som potreboval. začal som pisať diplomovku a trochu kódiť v PHP a R. v škole som odmietal použivať divné programi na tvorbu prác a odovzdával som pekné výstupy z R (ktoré dokáže naozaj veľa vecí). vyskytli sa však prvé problémy ...
medzitím mi odišiel procesor, pár krát som zmenil a doplnil robotu, ukončil pár škôl a pár začal, dokúpil pár počítačov a prestalo ma baviť riešiť môj pracovný počítač. tak som presvedčil kamoša aby sa mi staral o počítače. on je zaritý debianista, ale z hľadiska gui sa moc nezmenilo, akurát že používam kdm a nie startx.
na freebsd som nazanevrel, mám ho na pár serveroch (mail, http, without_X=true). linux mám na notebookoch, desktopoch a xdmcp serveroch.
nabudúce asi poviem čo sa mi na linuxe nepáči. a možno nie.
Tiskni
Sdílej: