Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
nejak sa to rozrástli príspevky o tom ako kto a prečo prešiel k linuxu. pridám svoju kvapku
svoj prvý počítač som si kúpil, aby som mal na čom písať diplomovku, na vianoce 2003. tá 286 čo som mal po rodičoch mi nejak nesedela, vlastne iba kvôli monitoru a miestonsti v ktorej sa nachádzala (zasmradnutá komora). ten wordperfect tam bol pekne použiteľný, ale tlačiareň a export už menej. potom som mal ešte jednu 486, ale tá bola notebook a už na začiatku ťažkopádna.
kúpil som si nejaký duron s 17 palcovým crt. kamoš mi tam naištaloval w2000 a freebsd 4.7. po odskúšaní obidvoch gui (viac ma nezaujímalo) som si vybral freebsd (ako som neskôr zistil nie je to linux a vybral som si KDE). Handbook mi pomohol, použil som "make install" na kopu (asi 5) programov čo som potreboval. začal som pisať diplomovku a trochu kódiť v PHP a R. v škole som odmietal použivať divné programi na tvorbu prác a odovzdával som pekné výstupy z R (ktoré dokáže naozaj veľa vecí). vyskytli sa však prvé problémy ...
medzitím mi odišiel procesor, pár krát som zmenil a doplnil robotu, ukončil pár škôl a pár začal, dokúpil pár počítačov a prestalo ma baviť riešiť môj pracovný počítač. tak som presvedčil kamoša aby sa mi staral o počítače. on je zaritý debianista, ale z hľadiska gui sa moc nezmenilo, akurát že používam kdm a nie startx.
na freebsd som nazanevrel, mám ho na pár serveroch (mail, http, without_X=true). linux mám na notebookoch, desktopoch a xdmcp serveroch.
nabudúce asi poviem čo sa mi na linuxe nepáči. a možno nie.
Tiskni
Sdílej: