Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Na serveru máme SuSE 9.1, SCSI adaptér ADAPTEC 20160, nějaké to SCSI diskové pole a SCSI magnetopáskovou jednotku COMPAQ AIT-3. Distribuce SuSE 9.1 už podporuje jenom jádro 2.6. Jak se to snese s Adaptecem a s páskou?
Na webu se najdou různé pomluvy kombinace jádro 2.6 - Adaptec - MP. Defaultní ovladač Adaptecu je modul aic7xxx. Podle současného obecně publikovaného názoru je vhodné pro práci s MP použít radši ovladač aic7xxx_old. Že je starší ale stabilnější. Že s defaultním ovladačem to běhá nekonečně pomalu. A konečně, že MP slouží k zálohování dat na disku, a tedy musí být spolehlivější než disk, takže nutně jádro 2.4 a ovladač pro jistotu aic7xxx_old .
V použité distribuci je ale jenom jádro 2.6. Přeinstalovat na starší distribuci by znamenalo ztratit větší množství práce na konfiguraci serveru. fstab, NFS, Kerberos, crontaby, RAID, ... Tak jsme zůstali u 2.6 . Modul aic7xxx_old se dá podařit aspoň v jednouživatelském režimu natáhnout a páska mi s ním fungovala. Ale asi jenom zdánlivě, protože po natažení téhož při startu do úrovně 3 systém spolehlivě padá těsně před zobrazením Please login: . Takže nezbývá než zůstat i u defaultního ovladače. V tomto bodě jsem to začal testovat.
Vznikl zábavný problém, který jsem dlouho řešil různými hrátkami s ovladači, než jsme zjistili, že je to problém kabelu. On ten náš ADAPTEC má dva SCSI konektory. První konektor je hlavní. Umí si s připojenými zařízeními vyjednat režim LVD, to je novější norma SCSI Low Voltage Differential. Když se nedohodnou, Adaptec v pohodě sklouzne do klasického režimu HV SE (High Voltage Single Ended). Stane se to arci tehdy, když připojíme jedno nebo více starších zařízení, která to jinak neumějí. Taky ale nevím, co by se stalo, kdyby tam bylo i nějaké novější LVD zařízení, které nepodporuje fallback do HVSE. Nevím ani, jestli taková zařízení existujou. Naštěstí na to u nás nedošlo.
Adaptec má dále druhý konektor pomocný a má sloužit k tomu, aby se dala právě v klidu bez rizika a bez ztráty výkonu kombinovat LVD a HVSE zařízení. Tenhle druhý konektor ale umí jenom HV SE, což jsem ale nevěděl a připojil jsem na něj tu naši pásku docela dlouhým kabelem. Páska umí LVD a norma pro LVD připouští delší kabely. Načež milá páska sice fungovala, ale při při větším zatížení přestávala komunikovat a dostávali jsme SCSI chybová hlášení. Problém nakonec vyřešil až nějaký chytřejší SCSI terminátor, který jsem v zoufalství připojil místo dosavadního. Chytrost terminátoru se projevuje takovou LEDkou, která na konci HVSE řetězce svítí červeně a na konci LVD řetězce žlutě. Takový terminátor si kupte, to se vyplatí. Jinak bych na tom laboroval dodnes. Stačilo použít kratší kabel.
Na pásku zapisuju zásadně pomocí programu tar. GNU tar má taky svoje úskalí, o tom napíšu jindy. Ale umí dobře pracovat s páskou. Na radu jednoho kolegy z news grupy cz.comp.linux pásku před použitím inicializuju na délku bloku 10KB čili
mt setblk 10240
Zkoušel jsem ledacos a nic se neztratilo. Ani soubor, ani Byte. Tož tak.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz