abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 16:11 | Komunita

Na Humble Bundle lze získat počítačovou hru Satellite Reign (Wikipedie, YouTube) běžící také v Linuxu zdarma. Speciální akce končí v sobotu v 19:00.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 15:44 | Zajímavý software

Společnost Apple koupila před třemi lety společnost FoundationDB vyvíjející stejnojmenný NoSQL databázový systém FoundationDB (Wikipedie). Včera byl tento systém uvolněn jako open source pod licencí Apache 2.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 15:00 | Nová verze

Po dva a půl roce od vydání verze 5.7 oznámila společnost Oracle vydání nové major verze 8.0 (8.0.11) databázového systému MySQL (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy komunitní verze MySQL jsou k dispozici na GitHubu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 14:44 | Pozvánky

Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených technologií a otevřeného přístupu na 151. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. 4. od 18:00 hodin v restauraci Benjamin na Drobného 46.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 13:33 | Nová verze

Byla vydána verze 18.04.0 KDE Aplikací (KDE Applications). Přehled novinek v kompletním seznamu změn a na stránce s dalšími informacemi.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 13:11 | Nová verze

Bylo oznámeno vydání nové stabilní verze 1.26 a beta verze 1.27 open source textového editoru Atom (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Podrobnosti v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 12:55 | Komunita

Dle plánu byla dnes vydána hra Rise of the Tomb Raider (Wikipedie) pro Linux. Koupit ji lze za 49,99 €.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 09:55 | Bezpečnostní upozornění

Společnost Oracle vydala čtvrtletní bezpečnostní aktualizaci svých softwarových produktů (CPU, Critical Patch Update). Opraveno bylo celkově 254 bezpečnostních chyb. V Oracle Java SE je například opraveno 14 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelných bez autentizace je 12 z nich. V Oracle MySQL je opraveno 33 bezpečnostních chyb. Vzdáleně zneužitelné bez autentizace jsou 2 z nich.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
18.4. 23:11 | Nová verze

Byla vydána verze 8.0 linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Nejnovější verze Trisquel nese kódové jméno Flidas a bude podporována do roku 2021. Výchozím prostředím je nově MATE 1.12. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
18.4. 16:00 | Nová verze

Byla vydána nová verze 27.9.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o poslední větší aktualizaci verze 27. Vývojáři se zaměří na novou verzi 28.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
Používáte na serverech port knocking?
 (2%)
 (7%)
 (47%)
 (26%)
 (17%)
Celkem 328 hlasů
 Komentářů: 29, poslední 5.4. 12:25
    Rozcestník

    Hranice možností IT

    16.4. 16:39 | Přečteno: 862×

    Možná se už brzy vylíhnou první šejdíři, kteří něco provedou a pak budou říkat "to já ne, to udělal můj počítač". Tato možnost má určité právní aspekty, ke kterým se nemůžu kvalifikovaně vyjádřit. Má taky aspekty technické, ke kterým se vyjádřit mohu.

    Myšlenky

    Když se podívám do svojí mysli, mám tam myšlenky a představy. Jsou to vlastně modely věcí a procesů reálného světa. Model je něco jako souhrn důležitých vlastností modelovaného objektu. Tak třeba malé dítě má určité myšlenky a představy, což mu dohromady modeluje maminku. Myšlenky a představy táty toho dítěte vztahující se k té samé ženské jsou dost odlišné. Každý model má obor platnosti a použít ho mimo tento obor vede ke špatnému výsledku. Principielně ovšem neexistuje žádná záruka, že zrovna v téhle konkrétní situaci dá tenhle konkrétní model správný výsledek. Skutečný svět není matematika.

    Já myslím, že některé modely máme zadrátované. Tak třeba představu prostoru, blízko, daleko, rovnoběžně atd. máme zdá se všichni stejnou. Euklides ji jako první matematicky popsal, ale on ji popsal tak jak ji vnímal sám v sobě, a od té doby všichni akceptovali jeho matematický model, protože souhlasil s jejich vlastním vrozeným modelem. Až do Einsteina. Ten vytvořil jiný model prostoru, který je použitelný v situacích pro lidskou představivost neuchopitelných. Protože narazil na meze použitelnosti toho původního.

    Nebo si vezměte paradigma příčiny a následku. To je to nekonečné "a ploč?" dětí kolem tří let. V tomhle období si zřejmě stavíme kauzální model světa. Nikdo nás to nenaučil, máme to v sobě. Možná právě kauzální modelování je to, co máme proti ostatním zvířatům navíc a tím jsme je převálcovali. A tak vidíme, že myšlenkové modelování je k něčemu dobré, a když nám různí mudrci v minulosti i současnosti říkají, že mysl je jenom mysl a není to ta pravá skutečnost, tak snad jim jde právě jen o tu neustálou nejistotu, jestli zrovna teď mi to s tou mojí představou klapne. Myšlenky jsou samozřejmě hmotné, jinak by nemohly mít tvar.

    Mysl se dá modelovat myslí. Asi tak od 60. let minulého století se stovky nebo tisíce geniálních matematiků věnovaly studiu mechanismů mysli s cílem napodobit myšlenkové pochody v počítači. Vznikaly koncepty jako strukturované programování, GUHA, shluková analýza, inferenční stroj, řešič problémů, objektové programování, teorie kategorií. Výsledky vidíme, počítače se dnes chovají do určité míry inteligentně. Dost na to, aby mohly řídit roboty. A ještě další výsledky vidíme. Každý IT profesionál se dnes může docela snadno orientovat v tom, co jeho mysl provádí. Může si sám sebe prohlédnout a technicky vyhodnotit. Nevidí sice do způsobů implementace, ale to si může domyslet, má na to vzdělání. Architekturu svých mentálních mechanismů můžeme opravdu vidět dost jasně, zkuste si to. Napřed emoční podnět, ten vede k zadání pro mysl. Mysl napřed namodeluje situaci, to znamená Pattern Matching, nalezení myšlenkového schématu (třídy), které na problém pasuje. Vytvoří se instance téhle třídy, nastaví parametry a spustí vhodná metoda řešení. Napřed v představě a potom už s externími manipulátory. Mám mu jednu vrazit? Radši ne, jenom mu vynadám. Pěkně fungujeme, a pěkně tomu rozumíme, protože podobné třídy bychom si klidně uměli sami naprogramovat.

    Pozornost

    Na okraji mysli se nachází HW mechanismus, kterému říkáme pozornost. V mysli běží pořád spousta procesů. Dýchání, tělesná rovnováha, rádio v pozadí, co bude k obědu, do toho si koncipuju článek do blogu atd. Vždycky na jednom z nich je pozornost. Pozornost znamená uvědomit si myšlenkový objekt, že existuje a co on je zač. Když mu věnuju pozornost, můžu se rozhodnout, že toho nechám a půjdu dělat něco jiného, že je to úžasný a má to smysl, že bych se měl stydět atd. Na základě pozornosti se mohu rozhodnout, protože já jsem tady pánem a stroj na myšlenky mi slouží. Pozorností dochází ke spojení mezi myšlenkou a šéfem. Stroj nemá možnost uvědomit si, co vlastně dělá, proto nemůže šéfovat.

    V okénkových systémech je určitý model pozornosti, a je to fokus. Mám tady pár oken a jedno z nich je aktivní. Je navrchu, abych na něj viděl, a je spojeno s klávesnicí, takže co napíšu, právě tenhle proces to dostane. Takto namodelovaná pozornost spojuje myšlenkový objekt s tím kdo rozhoduje. Kdo tenhle počítařový koncept vymyslel, byl jistě moudrý člověk.

    Intuice

    Každý z nás už měl v životě nějaký nápad. Nevím jak to vnímáte, že je tady nápad. U mě to probíhá tak, že nějakým impulzem, který naprosto není v mojí moci, se v mysli otevřou cestičky, které tam předtím nikdy nebyly. Nechám tomu volný průběh a počkám si, až se toho mysl chytí a dá tomu formu. Pak si to jenom napíšu, abych to nezapomněl. V té chvilce, kdy se to formuje, bych řekl, že mysl je tvořivá. Vylíhla se nová třída.

    Lidská tvořivost je úžasná. Rozhlédnu se kolem sebe a všecko co vidím vyvinuli lidé. Na začátku světa to tady nebylo. Kdo zná architekturu procesorů a možnosti periferií ví, že v počítačovém hardware není nic, co by mohlo vydávat tvořivé impulzy, že počítač může jen realizovat dodaný kód. A kdo zná umělou inteligenci, tak zase ví, že není znám algoritmus nápadu. Představa, že nápad lze vytvořit generováním velkého množství náhodných struktur, je nereálná, jak ukazuje matematická teorie složitosti. Malý nárůst dimenze problému hned znamená obrovský nárůst výpočetní náročnosti, takže k praktickým výsledkům to opravdu nemůže vést.

    Závěr

    Zkusil jsem si vysvětlit, proč IT systémy v podobě, jak je dnes známe, nemohou o ničem rozhodovat. Kdo jim to v omezeném rozsahu dovolí, musí za to nést zodpovědnost a musí to být člověk. Protože IT systémy nemají možnost sebereflexe, takže by vlastně mohly udělat cokoliv. Dále pak proto, že nemají možnost tvořivého myšlení, takže cokoli by udělaly, nestálo by to za nic. Často se také říká, že počítače nemají vědomí. Do toho bych se nerad pouštěl. Vědomí nepochybně existuje, ale nevím, jak by se dalo vlastnit.

    Tento text jsem si napsal u příležitosti ukončení profesní dráhy. Proto tedy závěr.

           

    Hodnocení: 83 %

            špatnédobré        

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    16.4. 23:18 Want
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
    Ty máš ale užvaněný počítač.
    17.4. 11:03 Honz
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
    Čekám něco jiného. Imaginární firma řekne: Vámi vlastněný PC nám způsobil škodu, budeme vás žalovat o 100 miliónů korupií...
    Bystroushaak avatar 17.4. 13:17 Bystroushaak | skóre: 33 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
    Možná právě kauzální modelování je to, co máme proti ostatním zvířatům navíc a tím jsme je převálcovali. A tak vidíme, že myšlenkové modelování je k něčemu dobré, a když nám různí mudrci v minulosti i současnosti říkají, že mysl je jenom mysl a není to ta pravá skutečnost, tak snad jim jde právě jen o tu neustálou nejistotu, jestli zrovna teď mi to s tou mojí představou klapne.
    Shameless self-bump: Některé z těhle myšlenek jsou řešeny ve Firefallu, na který jsem tu nedávno publikoval recenzi. Možná by se ti to mohlo líbit.
    Myšlenky jsou samozřejmě hmotné, jinak by nemohly mít tvar.
    To mi teda není zřejmé. Jak jsi to myslel?
    Zkusil jsem si vysvětlit, proč IT systémy v podobě, jak je dnes známe, nemohou o ničem rozhodovat. Kdo jim to v omezeném rozsahu dovolí, musí za to nést zodpovědnost a musí to být člověk. Protože IT systémy nemají možnost sebereflexe, takže by vlastně mohly udělat cokoliv. Dále pak proto, že nemají možnost tvořivého myšlení, takže cokoli by udělaly, nestálo by to za nic.
    To není nutně pravda, jak jsem se snažil nastínit v článku Entity a trochu to pak nakousl i v Ethereum.
    17.4. 22:20 marbu | skóre: 29 | blog: hromada | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
    A kdo zná umělou inteligenci, tak zase ví, že není znám algoritmus nápadu.
    To ano, ale stejně je např. fascinující, že se umí neuronová síť přimět k halucinaci.
    I think warning here is a bug. The biggest cloud service provider. There is no point in being so cool in a cold world.
    18.4. 22:23 Matematik
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Hranice možností IT
    Přestal jsem číst u: "Euklides ji jako první matematicky popsal, ale on ji popsal tak jak ji vnímal sám v sobě, a od té doby všichni akceptovali jeho matematický model, protože souhlasil s jejich vlastním vrozeným modelem. Až do Einsteina. Ten vytvořil jiný model prostoru, který je použitelný v situacích pro lidskou představivost neuchopitelných."

    Pochopil jsem, že píšete o tématu, kterému nerozumíte. Spláchl jste celý 200 let, cca od samotného gemiálního Gausse a dalších, vývoje neeukleidovské geometrie, a připsal jste Einsteinovi něco, co nespáchal.

    ---

    Přečetl jsem si jen závěr, a pochopil jsem, že odpovídá komptentencí "kvalitě" tvrzení o geometrii a prostoru v článku.

    Milý zlatý autore, vše má své limity, včetně člověka samotného. IT má limity, člověk má limity. Ty limity - kdo by to byl řekl? - se v čase posouvají dopředu.

    Software se samozřejmě dokáže rozhodovat, ba dokáže mít i pozornost a zaměření - například jen konceptem priority procesů a threadů, což není nic jiného, než řízení pozornosti jako u člověka. Tedy řízení, čemu dá více myšlenkové kapacity a čemu méně.

    Intuice je něco, com má protiváhu v software nazvanou heuristické algoritmy nebo adaptabilní algoritmy.

    Atd.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.