Knižní recenze: Firefall

7.12.2017 12:30 | Přečteno: 1614× | Obecné IT | poslední úprava: 22.4.2018 13:04

Upoutávka na výbornou dvojknihu Firefall, obsahující novely Blindsight a Echopraxia od kanadského spisovatele Petera Wattse.

Varování: Obsahuje ☠️spoilery☠️. Snažil jsem se však věnovat pouze úvodním kulisám, aniž bych prozrazoval děj.

Siri Keeton je členem posádky kosmické lodi Theseus zastávající pozici jargonauta, jakéhosi interpretra složitostí post-humánního světa. Jeho úkolem je zajišťovat reporty a interpretaci událostí nad rámec obyčejné telemetrie pro zbytek lidí na zemi.

Stejně jako zbytek posádky není ani Siri standardním člověkem (v knize označovanými jako baseline). V dětství podstoupil amputaci levé půlky mozku po napadení agresivním virem a místo ní získal elektronickou protézu, která mu pomohla stát se nejlepším mezi jargonauty. Jargonauti, či syntezisté, jak sami sebe radši označují, jsou schopni vnímat topologii, aniž by rozuměli podstatě vnímaného.

Siri má tu pochybnou čest patřit mezi nejlepší jargonauty. To mu umožňuje překládat nejsložitější problémy a jejich řešení, produkované umělými inteligencemi a post-humánními bytostmi, jenž dosahují lidmi neobsažitelné dimenzionality, a přeložit je do běžného jazyka smrtelníků. Zároveň ho to ale znevýhodňuje v běžných mezilidských interakcích, neboť nechápe lidi. I z nich totiž vnímá pouze topologii, i když na úrovni, která mu prakticky umožňuje číst lidské myšlenky jen z interakcí.

Theseus a jeho posádka byly vyslány zjistit původ 65 535 objektů, které ve stejný okamžik a v perfektním gridu shořely v atmosféře země. Světlušky, jak jsou objekty pokřtěny, během své zářivé sebevraždy pořídily a odvysílaly obrázek všeho pod nimi. Na posádce je poté zjistit kam přesně a hlavně komu, či čemu.

Až dosud by se mohlo zdát, že se dějem jedná o standardní sci-fi. Knihu však odlišuje silný filosofický přesah a technologický rozhled autora. Ve své podstatě jde o návrat ke kořenům žánru, tedy snaze ukázat čtenáři pohled na uvěřitelnou budoucnost, prim zde ovšem nehrají „tvrdé“ technologie, jako třeba kosmické lodě, ale spíš teorie grafů a her, informatika a šok z budoucnosti, kde běžní lidé čím dál méně chápou svět, ve kterém žijí.

Zajímavá je i post-humánní ladění románu, kde nikdo z posádky není normální člověk. Kromě samotného Siriho jsou ostatní členové, mezi které patří i specialista na jazyky a specialistka na boj, silně vylepšeni. Všem potom velí upír.

Jo, upír. Autor nám představuje svět, kde lidé našli v historii DNA upírů, jenž vyhynuli na crucifix glitch, mutaci, která způsobila, že nejsou schopni přežít pohled na pravý úhel a tak vymřeli s nástupem civilizace. Upíři kdysi tvořili oddělenou část lidského vývoje, druh který parazitoval na lidech. Silnější, rychlejší, schopné hibernovat tak dlouho, až se z nich staly jen povídačky, dokud se kořist nerozmnožila natolik, aby mohl predátor vyjít zase ven a začít lovit. Především jsou však upíři nelidsky inteligentní dravci, plánující padesát kroků dopředu, což je důvod proč byli oživeni v post-humánním světě. Na bojišti se hodí mít na své straně geniálního stratéga.

Osobně upíry zrovna moc nemusím, ale sem fakt sedli. Nejedná se o žádné teplé upíry jako v Twillightu, ani o akčního sympaťáka jako z Kulhánkových knih, ale o mrazivé monstrum, schopné bez problému spáchat genocidu, pro které lidé nejsou nic než přirozená kořist, a které je ze všeho nejvíc šokující svou inteligencí. Stejně jako je kočka o řád jinde, aby mohla lovit myši, tak je upír predátor o úroveň jinde, aby mohl lovit lidi. A nikoliv jen tělesně, ale i mentální architekturou, psychologií a schopností plánovat do budoucnosti. Jediný důvod, proč s lidmi spolupracuje, je společný nepřítel v podobě mimozemské entity schopné najednou a nepozorovaně dopravit nad zem v dokonalém gridu přes šedesát tisíc sond, a tedy ze své podstaty ohrožující samotnou existenci posthumánního lidstva.

Tolik k příběhové stránce. Je tam posádka lodi a jsou tam mimozemšťani. Po dlouhé době skutečně originální a děsiví mimozemšťani úplně jiným způsobem, než všude jinde, co jsem kdy četl. Kvůli nim se vyplatí knihu číst, když už kvůli ničemu jinému.

Pak je tu filosofická stránka románu, dodávající mu nečekanou hloubku. Musím říct, že jsem po dlouhé době zaražen, až skoro šokován bohatostí nápadů a filosofických myšlenek, jenž jsou v příběhu vetknuty skoro jen tak mimochodem. Přitom se nejedná o žádný nízký kalibr, žádné nudné hospodské filosofování.

V knize je hodně rozebíráno, jak naše mozky konstruují mentální model z nedokonalých smyslů, a v jistém ohledu nevnímáme svět, vnímáme pouze tento model, který si děláme z informací, jež nám smysly sdělují. Pokud jsou ostatní entity v našem okolí o tolik výš, že dokáží v hlavě udržet dimenzionalitu zahrnující tisíce a tisíce proměnných, pak budou pravděpodobně schopni tento náš model nepozorovaně ovlivňovat. Co potom znamená svoboda rozhodování?

Skrz celou knihu se táhne zkoumání myšlenky co vlastně znamená být člověkem ve světě, kde elektronika a technologie umožnila rozpínat se skrz další (elektronické) orgány například robota, či se stát kompletně virtuálním. Je možné v takovém světě mít svobodnou vůli? A co je vlastně podstatou mysli, uvědomění si sebe sama? Skutečně je to něco chtěného a důležitého? Vážně nám to dává takovou výhodu, nebo se jedná jen o krátkodobý evoluční omyl, který by byl za pár desítek tisíc let vymazán?

Verdikt

Překvapivě dobrá kniha. Autor se podle mého názoru může stavit na roveň velikánům žánru jako například Stross, nebo Egan. Jejo představa budoucnosti působí uvěřitelně, a stejně jako dva uvedení se drží těsně na hranici představitelného technologického třesku své doby.

Rozhodně doporučuji.

       

Komentáře

[Bystroushaak]

Koukám, že první díl vyšel i česky: Slepozrakost. Ale asi bych se tomu spíš vyhnul.

[b]

Pořídil jsem pár dní po tom co jsi to tu publikoval a zhltl jsem to dost rychle. Přišlo mi to velmi dobře čtivé, nutno podotknout, že jsem celkem nenáročný čtenář. Těším se na tvůj další tip něčeho podobného, zase "nemám co číst" :) Zdar, b.

[Bystroushaak]

Můj starší post s TOP50+ sci-fi knih jsi viděl?

[b]

Teď už jo, xexexe. Pěkná selekce, lepší než to filtrovat z toho texťáku. Nedávno jsem dorazil Neffovu Tmu a Kyberbouři od M. Mathera a kupodivu mě oba tituly dost bavily. Tak zkusím Chtorranskou sérii, to vypadá skvěle. Dík! ;]

[elenril]

Souhlasím, hodně dobrá kniha. Jako jediný zásadnější problém mi přišlo, že všechny postavy jsou až moc nelidské, takže jsem měl problém s nimi empatizovat. Nakonec mi moc nezáleželo co se s nimi stane, což u cosmic horror story dost ubíra na váze.

[Bystroushaak]

A četl jsi i druhou polovinu (Echopraxia).

[elenril]

Zatím ne, ale bylo mi řečeno že je v tomto ohledu ještě horší. Snad se k ní někdy dostanu.

[Bystroushaak]

Hlavní postava je tam obyčejný člověk, takže imho spíš lepší.

[bigBRAMBOR]

vyhynuli na crucifix glitch, mutaci, která způsobila, že nejsou schopni přežít pohled na pravý uhel

prý už píše další díl, kde jsou jeste uber upíři, kteří vyhynuli, protoze nejsou schopni prezit pohled na trojúhelník. Vyhubili je ilumináti.

[marek_hb]

předpokládaný důvod vyhynutí všech upírů je ten, že nakonec jejich prokletí zmutovalo na neschopnost přežít pohled na kosočtverec - čímž v podstatě ztratili schopnost podívat se na většinu lidí na planetě zemi

to také vysvětluje dosud neobjasněný nárůst lidí kosočtverců od určitého období - kosoupíři vyhubili skoro všechny nekosočtverce a pak je kosočtverci prostě převálcovali...

[Bystroushaak]

No, já vím, že to vypadá jako úplná blbost, ale autor se tomu v knize věnuje ke konci víc. Pokud si dobře vzpomínám, tak dokonce vysloveně uvádí ukázky pacientů trpících epilepsií, kteří na tom byli podobně. Není to úplně špatný způsob, jak se zbavit upírů s nástupem civilizace:

Another deleterious cascade effect was the so-called "Crucifix Glitch"— a cross-wiring of normally-distinct receptor arrays in the visual cortex, resulting in grand mal-like feedback siezures whenever the arrays processing vertical and horizontal stimuli fired simultaneously across a sufficiently large arc of the visual field. Since intersecting right angles are virtually nonexistent in nature, natural selection did not weed out the Glitch until H. sapiens sapiens developed Euclidean architecture; by then, the trait had become fixed across H. sapiens vampiris via genetic drift, and—suddenly denied access to its prey—the entire subspecies went extinct shortly after the dawn of recorded history.

[Dadam]

Zní to parádně, díky za tip. Akorát jsem si teď koupil prvního Egana v originále (The Clockwork Rocket), a nevím nevím jestli jsem nepřecenil svoje jazykové schopnosti

[Honz]

Že by bych byl jediný, komu to na první pohled připadá jako blábol...?

[Bystroushaak]

Myslíš ten blog, nebo kniha? Je to samozřejmě záležitost vkusu, ale knize bych být tebou dal šanci, i pokud se ti nelíbil blog.

[Omas]

Blindsight je jedna z mych oblibenych knih. Nejvic mi v pameti utkvela ta naprosta cizost "Rorschache" a nasledne filozofovani nad tim, co vlastne je zivot, inteligence a inteligentni chovani. Docela to otevira obzory.

I zbytek byl vyborny. Dokonce i upir byl zabavny i kdyz tyhle veci typicky naznacuji brak. Echopraxii jsem jeste necetl.

[Bystroushaak]

Jo, Rorschach je fakt něco jiného. Mně se na tom asi nejvíc líbilo, že to nebylo naivní. Jedna z mála knih, kde jsem měl pocit, že takhle cizí by mimozemšťani skutečně mohli být.

[JiK]

a odkaz na kindle e-book zdarma je kde? Nalakat umi kazdy...

[Bystroushaak]

Na LibGenu.

[123456]

Wow, ty ještě žiješ? Jsi zlÍ.