Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Tiskni
Sdílej:
BTW já jsem to ani přečíst nedokázal, ale možná fakt někoho tyhle věci bavěj.
. Docela by nebylo špatný později ty tvoje prognózy srovnat se skutečností. Osobně bych to viděl podobně, jenom si teda nemyslím, že by IE ztrácelo své pozice "tak rychle".
Je to jako s počasím, čím dlouhodobější předpověď, tím méně spolehlivá a vypovídající spíše o celkovém rázu/charakteru a trendech než konkrétních detailech a datech.
Nijak zvlášt se o prohlížeče nezajímám, ale teď mám alespoň nějaký přehled kdy jaká verze vyjde
Koncové hodnoty grafu nelze nikdy posuzovat, protože není ukončený týden.Sice neznám metodiku použitou pro generování grafu, ale nemyslím si, že by nedělní uživatelé byli tolik odlišní od celého týdne (sice mezi počítači v práci/doma rozdíl být může, ale stejně).
S tym Firefoxom by som nebol taky optimisticky. Firefox 4 Alfa bude podla mna tak ku koncu roka 2008, pretoze sa v poslednej pripravovanej verzii 3 zmenilo oproti verzii 2 pomerne dost zobrazovacie jadro, tym padom sa pridalo dost chyb a bude dost prace s opravami.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.
A bol by som rad keby spomalili troska, pretoze podla mna je lepsie pockat, opravit co najviac chyb a vydat kvalitny produkt, ako rychlo vydat nedorobenu vec.A to je přesně ten důvod, proč v drtivé většině případů dochází k odkladům a nedodržení termínů, protože vývojáři a MC monohkrát jasně prohlásili, že nebudou dělat kompromisy v kvalitě za cenu dodržování termínů - nic by jim to totiž nepřineslo a bylo by to kontraproduktivní. A jejich strategie se jeví jako úspěšná, každá verze je lepší než ta předchozí.
Dobre je to bohuzial vidiet na poslednych minoritnych opravnych aktulizaciach.Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.
Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.Suhlasim, to sa stava pri vsetkych softwarovych produktoch.
Ale preco nadavat na Operu? Nainstaloval som ju na starsi pocitac a jedine, co som nedokazal vyriesit v nastaveni je zatvaranie tabu tlacitkom na tabe, tak ako mam nastavene vo Firefoxe cez Tabmix Plus. Pocet prvkov bol v Opere vzdy vysoky, je to vsak podla mna len otazka vkusu a zvyku a v zakladnej konfiguracii to nie je take preplacane a neprehladne ako napr. vo verzii 5, co pamatam. Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva? Pouzivam to ja, pouzivate to Vy a kto iny este? Navyse to d'n'd je zavisle vo velkej miere na vonkajsom prostredi. Gecko na tom tiez nie je velmi dobre(prosim bez flamu, mozem poskytnut priklad, kedy to velmi nefunguje a par by som ich mozno aj vymyslel;) ). Aktualizacia je fajn vec, ale na Linuxe je ako v pripade Firefoxu aj v pripade Opery zalezitostou balickovacieho systemu. Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
Proto bylo snad nejvíce alfaverzí a betaverzí v historii a ještě nikdy nevyšla otestovanější betaverze (dle výjádření hlavních vývojářů). Zdroje (finance i počet vývojářů a testerů) a rostoucí komunita to umožňuje. To před lety možné nebylo.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Ale preco nadavat na Operu?Nenadávám, jen píšu, že toho všechny ostatní prohlížeče mají méně. Asi protože vědí, že méně je více. (Ti, kdo chtějí, si to mohou zapnout; a to se ukázalo jako lepší přístup než nechat vypínat to, co ětšina lidí stejně nepotřebuje).
Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva?Byl to příklad. Takových by se daly najít desítky, stačí sledovat, jak se to UI Opery mění a přibližuje Firefoxu.
Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Ale jde o to, jak obtěžující a zdlouhavý proces to je. Proč? Zbytečně. Všechny ostatní prohlížeče to mají vyřešené lépe, a i proto žádný z nich nemá nejvyšší podíl nezabezpečených instalací jako Opera.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.Byl, dokonce jsem tam s celnimi predstavieli neco resil a na necem spolupracoval... Subjektivně má CZilla ale lepší propagaci, tiskové zprávy, web, návody a forum.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Je to jedna vrstva ochrany, je užitečná a je dobře, že je, chrání stamiliony uživatelů každej den.