ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Tiskni
Sdílej:
BTW já jsem to ani přečíst nedokázal, ale možná fakt někoho tyhle věci bavěj.
. Docela by nebylo špatný později ty tvoje prognózy srovnat se skutečností. Osobně bych to viděl podobně, jenom si teda nemyslím, že by IE ztrácelo své pozice "tak rychle".
Je to jako s počasím, čím dlouhodobější předpověď, tím méně spolehlivá a vypovídající spíše o celkovém rázu/charakteru a trendech než konkrétních detailech a datech.
Nijak zvlášt se o prohlížeče nezajímám, ale teď mám alespoň nějaký přehled kdy jaká verze vyjde
Koncové hodnoty grafu nelze nikdy posuzovat, protože není ukončený týden.Sice neznám metodiku použitou pro generování grafu, ale nemyslím si, že by nedělní uživatelé byli tolik odlišní od celého týdne (sice mezi počítači v práci/doma rozdíl být může, ale stejně).
S tym Firefoxom by som nebol taky optimisticky. Firefox 4 Alfa bude podla mna tak ku koncu roka 2008, pretoze sa v poslednej pripravovanej verzii 3 zmenilo oproti verzii 2 pomerne dost zobrazovacie jadro, tym padom sa pridalo dost chyb a bude dost prace s opravami.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.
A bol by som rad keby spomalili troska, pretoze podla mna je lepsie pockat, opravit co najviac chyb a vydat kvalitny produkt, ako rychlo vydat nedorobenu vec.A to je přesně ten důvod, proč v drtivé většině případů dochází k odkladům a nedodržení termínů, protože vývojáři a MC monohkrát jasně prohlásili, že nebudou dělat kompromisy v kvalitě za cenu dodržování termínů - nic by jim to totiž nepřineslo a bylo by to kontraproduktivní. A jejich strategie se jeví jako úspěšná, každá verze je lepší než ta předchozí.
Dobre je to bohuzial vidiet na poslednych minoritnych opravnych aktulizaciach.Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.
Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.Suhlasim, to sa stava pri vsetkych softwarovych produktoch.
Ale preco nadavat na Operu? Nainstaloval som ju na starsi pocitac a jedine, co som nedokazal vyriesit v nastaveni je zatvaranie tabu tlacitkom na tabe, tak ako mam nastavene vo Firefoxe cez Tabmix Plus. Pocet prvkov bol v Opere vzdy vysoky, je to vsak podla mna len otazka vkusu a zvyku a v zakladnej konfiguracii to nie je take preplacane a neprehladne ako napr. vo verzii 5, co pamatam. Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva? Pouzivam to ja, pouzivate to Vy a kto iny este? Navyse to d'n'd je zavisle vo velkej miere na vonkajsom prostredi. Gecko na tom tiez nie je velmi dobre(prosim bez flamu, mozem poskytnut priklad, kedy to velmi nefunguje a par by som ich mozno aj vymyslel;) ). Aktualizacia je fajn vec, ale na Linuxe je ako v pripade Firefoxu aj v pripade Opery zalezitostou balickovacieho systemu. Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
Proto bylo snad nejvíce alfaverzí a betaverzí v historii a ještě nikdy nevyšla otestovanější betaverze (dle výjádření hlavních vývojářů). Zdroje (finance i počet vývojářů a testerů) a rostoucí komunita to umožňuje. To před lety možné nebylo.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Ale preco nadavat na Operu?Nenadávám, jen píšu, že toho všechny ostatní prohlížeče mají méně. Asi protože vědí, že méně je více. (Ti, kdo chtějí, si to mohou zapnout; a to se ukázalo jako lepší přístup než nechat vypínat to, co ětšina lidí stejně nepotřebuje).
Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva?Byl to příklad. Takových by se daly najít desítky, stačí sledovat, jak se to UI Opery mění a přibližuje Firefoxu.
Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Ale jde o to, jak obtěžující a zdlouhavý proces to je. Proč? Zbytečně. Všechny ostatní prohlížeče to mají vyřešené lépe, a i proto žádný z nich nemá nejvyšší podíl nezabezpečených instalací jako Opera.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.Byl, dokonce jsem tam s celnimi predstavieli neco resil a na necem spolupracoval... Subjektivně má CZilla ale lepší propagaci, tiskové zprávy, web, návody a forum.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Je to jedna vrstva ochrany, je užitečná a je dobře, že je, chrání stamiliony uživatelů každej den.