Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
ja treba pouzivam Xubuntu LTS, ale spoustu veci davam z PPA, "cele" Xfce, GIMP, Inkscape, Byobu, mc, LibreOffice, Remmina, Kodi, ... pak jadro z UbuntuMainline(ne-repositar balicku s aktualnima mainline jadrama od Canonicalu), neco si udelam balicek ze zdrojaku... ale zaroven mi vyhovuje ze to cemu PPA nepridam, tak mi drzi verzi do dalsiho LTS... na nekterejch stroji naopak nechavam vse "stock", nebo jen zlomek z PPA...
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py soubory a zkompiloval je do .pyc. Další script pak zkontroloval zda noarch balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.
Taky dobry
Tiskni
Sdílej: