Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Nejedná se ani tak o klasický zápisek, ale o dotaz, který má však s linuxem pramálo společného, ačkoli...
Potřeboval bych navrhnout jednoduché (předpokládám) zařízení, nicméně moje znalosti elektroniky končí u teoretického popisu nejběžnějších aktivních/pasivních prvků. Předem tedy upozorňuji, že rady "zapoj to přes relé a přidej tam diodu, alespoň 50-ku" sice ocením, nicméně nebudou mi k ničemu.
O co tedy jde: Zařízení by se připojilo k seriovému portu (popř. paralelnímu) a např. pomocí přepnutí DTR by odpojilo/připojilo el. zásuvku na 230 V (ne tu ve zdi, ale nějakou vyrobenou průchodku na prodlužce :). Ve výsledku by to tedy mohlo přes ssh např. rozsvítit lampičku (uznávám, že tenhle příklad nepatří mezi top10 nejužitečnějších, ale použití ilustruje dobře).
Požadavky:
Snadná konstrukce, dostupnost a cena součástek (uznávám, že vše je relativní)
Stabilita napětí na výstupu (myšleno těch 230)
Ochrana PC!! nesmí se stát, že by něco prošviho do kompu, prostě nesmí :)
Dodatek:
Vzhledem k tomu, serivých rozhraní nemám na zbit, upřednostnil bych řešení přes paralelní rozhraní.
Později by se mi hodilo spínat více zdrojů nezávisle, což ale asi bude potřebovat nějaký jednočip jako přijímač, nebo ne?
Pokud to někoho zaujme a nakreslí mi schema se specifikací součástek, budu mu velmi vděčný (a to není málo
a výsledek zde vyvěsím pro připomínkovací řízení.
Tiskni
Sdílej:
teoreticky bych to udelal asi takhle:
udelat nejaky programek, ktery jenom pres ssh spustis. ten prg bude umet to, ze posle napetovy impuls do urcityho portu. z toho portu mit napajeny zarizeny, ktery to sepne.
to samotny zarizeni bych asi udelal tak, ze bych tam dal nejaky hradlo, ktery se trvale preklopi (tusim, ze to dela RS) a sepne trvale rele, tzn. ze z pc pujde jen signal par ms a potom konec. to zarizeni by muselo mit svuj zdroj, aby tam bylo alespon 12v (stabilizovanejch) a spinalo to rele. 230 v by bylo takovy jaky by bylo v siti. a zatizitelnost by byla podle pouziteho rele. spinal bych asi jenom fazi. na odepnuti by bylo zase ten samej signal, ktery by preklopil hradlo zpet.
asi tak. to je jen teoreticky.
btw. zajimavy, skoda, ze nemam doma server, spoustel bych si hadovi sviceni
Idea zapojení: seženu si tolik relé, kolik budu chtít ovládat zásuvek (maximálně osm, počet výstupních linek portu). Relé má zaprvé maximální proud, co může spínat přes vysokonapěťovou část, typicky alespoň 10 A, takže to by nemusel být problém. Dál má potřebné napětí a proud cívkou pro přitažení spínače. Takže když mám vybráno relé (ideálně s co nejmenším potřebným proudem cívkou), potřebuji vybrat tranzistor. Typ NPN, maximální proud kolektor-emitor musí být větší, než ten potřebný pro relé. Dále je potřeba dostatečně vysoký koeficient proudového zesílení (značeno beta), aby byl alespoň tak velký jako poměr proudu skrz cívku relé a max proudu z parportu. Pokud by vyšlo beta moc velké, byly by potřeba tranzistory dva, ale snad to půjde i s jedním. Zbývající součástky jsou jakákoliv dioda a pár odporů. Navíc je nutné někde vzít stejnosměrné napětí odpovídající napětí pro cívku relé (typicky 12 V). Buďto trafíčko do zásuvky, anebo přímo vytáhnout ze zdroje PC.
Zapojí se to celé strašně jednoduše. Jedna nožička tranzistoru (báze, viz datasheet která to je) se přes odpor (velikost odporu dále) připojí k jedné výstupní lince parportu. Druhá nožička (emitor) k zemi (pin GND) parportu. Třetí nožička (kolektor) k jednomu vývodu cívky relé (jedno jakému). en přídavný (asi 12V) zdroj se připojí záporným pólem ke GND parportu a kladným pólem k druhému vývodu cívky relé. Mezi oba vývody cívky se navíc zapojí dioda v opačném směru, než skrz cívku běžně teče proud (tohle je celkem důležité, při rozepnutí relé se v cívce nakmitne poměrně vysoké napětí, které by jinak pravděpodobně zničilo tranzistor). Co ten odpor ... spočítám potřebný proud do báze tranzistoru jako potřebný proud skrz relé děleno beta. Něco přidám (plus, mínus, není moc podstatné kolik, jen by bylo dobré nepřekročit max proud z parportu). Vezmu napětí asi 4.3 V, podělím potřebným proudem bází a vyjde hodnota odporu mezi bází a parportem.
Toť vše, zápis na port by měl spínat/odepínat relé. :) Pokud ti tenhle popis přijde nepochopitelný, můžu kdyžtak načmárat i obrázek, ale přijde mi, že tohle je poměrně jednoduché zapojení, u kterého jde i pochopit, proč to funguje a nejen obkreslit schéma. :)
+5V
|
|
0---------.
| | :
__|__ __|__ |
Dioda / \ |cívka| \ 0
/ \ |relé |- - - -\
^^|^^ |_____| \
| | 0
0---------' |
| :
|
___ | /
D---|___|---|< obyč. NPN tranzistor,
cca 1K | \ který zvládne sepnout relé
V
|
__|__
Jasné?
Pro tento účel bych doporučil optotriak, například KSD205, KSD210, v dostání v každém GM. Taky se tomu říká solid-state relay. Můžete to přes ochranný odpor cca kiloohm spínat rovnou z toho sériáku nebo paralelního portu, na výstupu vám to spíná pár jednotek ampér. Žádné další součástky nejsou zapotřebí.
Výstupní bit paralelního portu připojte přes odpor k "+" vstupu relátka, "-" vstup relátka připojte na zem. Proveďte pro N∈{1,..,8} a použijte N výstupních bitů, odporů a relátek.
Ano, samozřejmě po celou dobu, kdy chcete mít výstupní obvod sepnut, musíte mít na příslušném bitu portu (a vstupu triaku) napětí. Takhle se ale chovají všechna relé, čekal jste snad něco jiného?
Odpor tam být musí, ten triak má docela malý vstupní odpor (a navíc má na vstupu paralelně LEDku, takže dokonce v sepnutém stavu svítí). A je přinejmenším nekulturní na 5 V (byť velmi měkkých, když se bavíme o paralelním portu) připojit přímo LEDku nebo něco takového. Tuším, když jsem přesně toto kdysi bastlil, že jsem tam tak od oka plácnul odpor 470 Ω a fungovalo to bez potíží. Bez toho odporu by se to mohlo chovat všelijak - nejspíš byste nic nezničil, ale proč pokoušet osud, že...
A ano, výstupem triaku proženete fázi úplně stejně, jako by to byl spínaný kontakt relé.
Co to znamená větší proudy a co to znamená pekelně?
Mnou zmíněné KSD210AC8 spínající 10A mají v GME za 185 Kč, patnáctiampérové KSD215AC8 je o celých 10 Kč dražší... A větší odběr z jedné fáze v typických domácích podmínkách asi těžko vyždímáte. Neměl jsem pocit, že by původní tazatel hodlal stavět počítačem řízenou elektrickou lokomotivu.