Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
For me the greatest beauty always lies in the greatest clarity.
V tomto zápisku si ukážeme jednu užitečnou schopnost Emacs módu pro jazyk Agda. Jedná se o automatické napsání kódu, kdy programátor pouze specifikuje, co má kód dělat, a nechá editor, aby takový kód napsal.
Naším cílem bude napsat funkci zap. zap dostane seznam funkcí a stejně dlouhý seznam prvků a na každý prvek aplikuje
odpovídající funkci. Například výsledkem zap (suc ∷ suc ∷ id ∷ (suc ∘ suc) ∷ []) (1 ∷ 2 ∷ 3 ∷ 4 ∷ []) bude seznam 2 ∷ 3 ∷ 3 ∷ 6 ∷ []. Pro pořádek doplňme, že suc x je číslo o jedna větší než x (od slova successor), id je identita, ∘ značí skládání funkcí, ∷ značí cons (dostane prvek a seznam a zkonstruuje nový seznam, který začíná daným prvkem a pokračuje daným seznamem) a [] značí prázdný seznam (například 0 ∷ [] je seznam obsahující číslo 0).
Jazyk Agda je minimalistický – čísla ani seznamy nejsou jeho součástí, tudíž aby fungoval příklad uvedený výše,
budeme muset napsat funkce id, ∘ a zap a definovat datový typ pro přirozená čísla ℕ a datové typy pro seznamy Vec.
Začneme identitou – funkcí, která vrátí to, co dostane. Napíšeme typ, levou stranu funkce a místo pravé strany dáme otazník (kód, který patří místo otazníku, bude doplněn automaticky):
id : {A : Set} → A → A
id x = ?
Funkce má dva parametry – množinu a její prvek. Složené závorky kolem prvního parametru
značí, že se jedná o implicitní parametr – kompilátor se pokusí doplnit argument automaticky.
Nyní Emacs požádáme, aby doplnil kód. Nejprve použijeme příkaz Load (C-c C-l), ten provede
zvýraznění kódu a otazník změní na chlívek { }0 vymezený složenými závorkami (mezi složené závorky jde psát).
Chlívek můžeme chápat jako díru ve zdrojovém kódu, kterou je třeba vyplnit.
Chlívky jsou očíslovány (náš má číslo 0) a lze se mezi nimi pohybovat pomocí příkazů Next Goal (C-c C-f) a Previous Goal (C-c C-b).
Když je kurzor v chlívku, lze použít příkaz Auto (C-c C-a) a Emacs se pokusí napsat kód automaticky.
V tomto případě Emacs automaticky napíše x:
id : {A : Set} → A → A
id x = x
Tento příklad pravděpodobně člověka na zadek neposadí, zkusme skládání funkcí. Postup je stejný. Napíšeme typ, levou stranu funkce a místo pravé strany dáme otazník:
_∘_ : {A B C : Set} → (B → C) → (A → B) → (A → C)
g ∘ f = ?
Podtržítka v názvu funkce _∘_ značí místa, kam přijdou argumenty (například if—then—else lze definovat jako funkci if_then_else_ se třemi parametry).
∘ pro skládání funkcí má tři implicitní parametry. Nyní požádáme Emacs o doplnění kódu (příkaz Load, přesun do vzniklého chlívku, příkaz Auto) a dostaneme:
_∘_ : {A B C : Set} → (B → C) → (A → B) → (A → C)
g ∘ f = λ z → g (f z)
Emacs doplnil λ z → g (f z). Tohle už je zajímavajší, ne?
Vec budou seznamy opatřené délkou (součástí typu bude i délka seznamu). Délku budeme reprezentovat přirozeným číslem.
Napřed tedy nadefinujeme množinu přirozených čísel:
data ℕ : Set where zero : ℕ suc : ℕ → ℕ
Význam definice:
ℕ je nejmenší množina pro níž platí“.ℕ obsahuje zero“ (rozuměj: nula je přirozené číslo).ℕ prvek n, pak také obsahuje prvek suc n“
(rozuměj: je-li n přirozené číslo, pak i n + 1 je přirozené číslo).Přirozená čísla 0, 1, 2, 3 pak zapisujeme zero, suc zero, suc (suc zero), suc (suc (suc zero))
Abychom mohli používat známý zápis v desítkové soustavě, řekneme Agdě následující:
{-# BUILTIN NATURAL ℕ #-}
{-# BUILTIN ZERO zero #-}
{-# BUILTIN SUC suc #-}
Zápisem 2 pak Agda bude rozumět suc (suc zero).
Nyní můžeme zadefinovat seznamy s délkou (seznamy bez délky se často označují jako List a ty s délkou jako Vec nebo Vector).
Na rozdíl od přirozených čísel nedefinujeme jednu množinu, ale celou rodinu množin.
Pro každou množinu A a přirozené číslo n definujeme množinu seznamů
délky n s prvky z množiny A:
data Vec (A : Set) : ℕ → Set where
[] : Vec A zero
_∷_ : {n : ℕ} → A → Vec A n → Vec A (suc n)
Význam definice:
A a přirozené číslo n je Vec A n nejmenší množina pro níž platí“.[] je v množině Vec A zero“ (rozuměj: prázdný seznam patří do množiny seznamů délky nula).x prvek z množiny A a xs je seznam délky n nad množinou A, tak x ∷ xs je seznam délky n + 1 nad množinou A“.Aby se ∷ parsoval jako doprava asociativní, je třeba přidat následující řádek:
infixr 5 _∷_
Konečně můžeme definovat funkci zap. Budeme postupovat stejně jako v předchozích případech.
Napíšeme typ funkce, levou stranu a místo pravé strany dáme otazník:
zap : {A B : Set} {n : ℕ} → Vec (A → B) n → Vec A n → Vec B n
zap fs xs = ?
Příkazem Load vytvoříme chlívek. Když bychom nyní zajeli kurzorem do chlívku a použili příkaz
Auto, doplnění kódu se nepodaří. Funkci je třeba definovat rozborem případů a to standardně
Auto nedělá. Do chlívku je třeba napsat -c, což povolí rozbor případů (case split)
a nyní můžeme použít příkaz Auto a Emacs napíše
zap : {A B : Set} {n : ℕ} → Vec (A → B) n → Vec A n → Vec B n
zap [] xs = []
zap (x ∷ x₁) (x₂ ∷ x₃) = x x₂ ∷ zap x₁ x₃
Kód je v pořádku až na pojmenování proměnných, to už musíme opravit ručně:
zap : {A B : Set} {n : ℕ} → Vec (A → B) n → Vec A n → Vec B n
zap [] _ = []
zap (f ∷ fs) (x ∷ xs) = f x ∷ zap fs xs
Všimněte si, že v definici funkce chybí případ, kdy je
seznam funkcí prázdný a seznam prvků neprázdný.
Důvodem je, že typ funkce zap říká, že všechny seznamy mají délku n (jsou tedy stejně dlouhé).
Drobná potíž je, že ne vždy příkaz Auto najde program, který požadujeme.
Ukážeme si to na příkladu s funkcí not, která by měla negovat
booleovskou hodnotu. Protože Agda neobsahuje typ Bool, musíme ho napřed zadefinovat:
data Bool : Set where true : Bool false : Bool
Nyní můžeme chtít napsat funkci not:
not : Bool → Bool not x = ?
Po využití příkazu Auto dostaneme:
not : Bool → Bool not x = xTo je ale špatně, chtěli jsme:
not : Bool → Bool not true = false not false = trueDalší informace o příkazu Auto je možné najít na stránkách Agdy. Na závěr můžeme pomocí příkazu Evaluate term to normal form (C-c C-n) vyzkoušet, zda
zap funguje. A opravdu, po stisku kláves C-c C-n a zadání zap (suc ∷ suc ∷ id ∷ (suc ∘ suc) ∷ []) (1 ∷ 2 ∷ 3 ∷ 4 ∷ []) dostaneme výsledek 2 ∷ 3 ∷ 3 ∷ 6 ∷ [].
Tiskni
Sdílej:
Bez lidske inteligence si nemuze poradit ani s takovou trivialitou jako je treba odvozeni funkce (operatoru) nerovnosti:
-- nejprve operator ekvivalence
(==) :: Eq a => a -> a -> Bool
-- nerovnost ?
(/=) ? Eq a => a -> a -> Bool
-- error: cannot infer
-- musi natukat clovek
x /= y == not (x == y)
-- a je to :)
x /= y = not (x == y)
Bez lidske inteligence si nemuze poradit ani s takovou trivialitou jako je treba odvozeni funkce (operatoru) nerovnosti:
Docela mě překvapuje, že to nevrátí třeba x /= y = True.
Příkaz Auto zvládne doplnit i složitější výrazy. Například return a bind pro stavovou monádu doplní takto:
record Pair (A B : Set) : Set where
constructor _,_
field
proj₁ : A
proj₂ : B
record State (S A : Set) : Set where
constructor state
field
runState : S → Pair S A
-- vygenerovane prikazem Auto
return : {S A : Set} → A → State S A
return x = state (λ z → z , x)
-- vygenerovane prikazem Auto (a spatne)
bind : {S A B : Set} → State S A → (A → State S B) → State S B
bind m f = state
(λ z →
z ,
Pair.proj₂
(State.runState (f (Pair.proj₂ (State.runState m z))) z))
bind je bohužel špatně – typ totiž nezakazuje použití původního stavu. Když ale umožním, aby se typ stavu měnil (pak už to není monáda), tak Auto vygeneruje již korektní definici i pro bind:
record IState (S₁ S₂ A : Set) : Set where
constructor state
field
runState : S₁ → Pair S₂ A
-- vygenerovane prikazem Auto
ibind : {S₁ S₂ S₃ A B : Set} → IState S₁ S₂ A → (A → IState S₂ S₃ B) → IState S₁ S₃ B
ibind m f = state
(λ z →
Pair.proj₁
(IState.runState (f (Pair.proj₂ (IState.runState m z)))
(Pair.proj₁ (IState.runState m z)))
,
Pair.proj₂
(IState.runState (f (Pair.proj₂ (IState.runState m z)))
(Pair.proj₁ (IState.runState m z))))
Nicméně perfektní to není – některé výrazy se tam zbytečně opakují, člověk by napsal:
-- napsane clovekem
ibind' : {S₁ S₂ S₃ A B : Set} → IState S₁ S₂ A → (A → IState S₂ S₃ B) → IState S₁ S₃ B
ibind' m f = state
(λ st₁ →
let (st₂ , a) = IState.runState m st₁
in IState.runState (f a) st₂)
IMHO to ale moc prakticky neni.Hodí se to v důkazech. Tam potřebuji najít term s daným typem a už příliš nezáleží na tom, jak ten term vypadá.
Bez Vimu si jiz nedokazi predstavit svuj zivot 
Ale ten Emacs ma spousty zajimavych funkci a doplnku, ktere bych rad pouzival a ve svete vimu jsou nedokonale imitovane. Napr. org mod a velmi kvalitni integrace REPLu funkcionalnich jazyku. No uvidim, treba se nekdy hacknu.
Hm, moc tomu nerozumim
Máte nějaký konkrétní dotaz, třeba bych mohl pomoci?
Mně se na Agdě a podobných jazycích líbí minimalističnost kombinovaná se silou typového systému. Naopak mi vadí absence aktuální definice jazyka – bylo by super, kdyby někdo zpracoval definici na úrovni Standard ML (viz stará verze: The Definition of Standard ML - Version 2).
Hlavní využití příkazu Auto je při hledání důkazů – tam totiž jde pouze o nalezení termu s odpovídajícím typem a je jedno, jak ten term vypadá. Je tohle odpověď na vaši otázku?
int f(int a, int b)a editor me k tomu doplnil:
{
return a + b;
}
i kdyz jsem mohl chtit odcitani, nasobeni, nebo neco slozitejsiho?
i kdyz jsem mohl chtit odcitani, nasobeni, nebo neco slozitejsiho?
Přesně tak. Například, když chci odčítání a použiji typ
binop₁ : ℕ → ℕ → ℕ
tak dostanu
binop₁ a b = b
což není odčítání. Musím tedy upřesnit typ:
binop₂ : (x : ℕ) → (y : ℕ) → Pair ℕ (minus_pred x y)
Místo pouhého čísla vracím dvojici. První prvek dvojice je číslo a druhý prvek je důkaz, že první prvek je rozdíl x a y. Odečítání definuji následovně:
_∸_ : ℕ → ℕ → ℕ m ∸ zero = m zero ∸ _ = zero suc m ∸ suc n = m ∸ n
Rovnost vyjadřuji pomocí následujícího typu. Typ je navržen tak, že term refl typu a ≡ b jde zkonstruovat pouze tehdy, jsou-li a a b stejné:
data _≡_ {A : Set} (x : A) : A → Set where
refl : x ≡ x
Následuje definice závislého páru, kde typ druhé složky závisí na hodnotě první složky:
record Pair (A : Set) (B : A → Set) : Set where
constructor _,_
field
proj₁ : A
proj₂ : B proj₁
Nastavení parseru:
infixl 6 _∸_ infix 4 _≡_ _,_
Funkce vracející typ (tj. výrok), že rozdíl prvních dvou čísel je roven třetímu číslu:
minus_pred : ℕ → ℕ → ℕ → Set minus_pred x y res = x ∸ y ≡ res
Pro tento typ už příkaz Auto vygeneruje požadovanou funkci:
binop₂ : (x : ℕ) → (y : ℕ) → Pair ℕ (minus_pred x y) binop₂ a b = a ∸ b , refl
Myslím, že neuniká. V ničem to není lepší. Je to jen příklad, že vlastnost výsledku funkce jde specifikovat typem. V tomto případě to však nemá žádné výhody – spíše naopak.
Příklad praktického použití je třeba funkce, která transformuje program a kde chceme, aby výsledný program dával stejné výsledky jako původní program.
Příklad praktického použití je třeba funkce, která transformuje program a kde chceme, aby výsledný program dával stejné výsledky jako původní program.Tohle větou jsi měl celý článek uvést
Vygenerovalo by to neco i kdybych nenadefinoval operator _-_ a minus_pred definoval jinym zpusobem - treba pomoci scitani?
Nejspíš ne.
Konkrétně, pokud máte na mysli podobnou definici
minus_pred : ℕ → ℕ → ℕ → Set minus_pred x y res = y + res ≡ x
tak ne. Problém je v tom, že pro x < y neexistuje přirozené číslo res a Auto hledá totální funkci (všude definovanou).
Kdybych zadefinoval relaci ≥ a funkci binop₂ definoval pouze pro x ≥ y, tak by to stejně nenašel – je to už příliš složité. Nezkoušel jsem to, ale myslím, že by se muselo nadefinovat ∸, pak dokázat lemma, že z x ≥ y a x ∸ y ≡ res plyne y + res ≡ x, a pak by to našel (ale to už není příliš zajímavé, protože je to vlastně celé hotové).