Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Co kdyby slo jen o tech 1300E. Jenze k tomu je pak jeste 13. a 14. plat. Prakticka nevyhoditelnost zamestnancu. Pripadne odstupne ve forme 24 mesicnich platu atp. CR je oproti tomu slabej odvar. Byl o tom clanecek v Reflexu.
Uprimne receno, ze je puvodni rozhovor zaujaty je jasne z toho, ze ho otiskly Lidovky
Pokud je rozhovor zaujatý, tak jistě nebude problém tuto zaujatost prokázat. Rád bych viděl reakci na tento rozhovor, kde někdo bod po bodu vyvrátí lži a vyjeví pravdu. Zatím se zaujatost posuzuje jen podle listu, který to vytisknul, což mi přijde poněkud slabé.
Co si o tom myslej ted je celkem jasne, zajimavejsi je otazka, co si o tom budou myslet, az podobne akcicky prijdou i k nam. Bude napr. pan Platonix stale stejne nadseny, az mu zavrou AV (penize se samozrejme presunou na inovace, protoze myslime na budoucnost a investujeme do vedy) a seskrtaj ucitelskej plat, protoze banky jsou po ani ne deseti letech a desitkach miliard odcerpanych zisku zase cugrunt? Bude demonstrovat za snizeni dane podnikum a nejbohatsim za soucasneho zvysovani DPH nebo spoluucasti ve zdravotnictvi, snizovani duchodu, celkove privatizaci statu a dalsich podobnych roztomilosti?
Hadam, ze nikdo z pritomnych, by tak komunisticky populisticke heslo, jako "krizi jsme nezpusobili, nebudeme za ni platit" nikdy za zadnych okolnosti z ust nevypustil.
Proc by se tak velky statni sektor nedal uzivit?
Protože nejdřív se musí vydělat peníze v soukromém sektoru, z nich zaplatit daně a z těch daní může stát utrácet. Pokud stát nevybere na daních dost peněz (a je jedno, z jakého důvodu), tak prostě musí šetřit. Nebo si musí půjčit, ale to nejde donekonečna.
Navic velikost statniho sektoru nema s korupci co delat, a to je, jak sam pisete, ten hlavni problem.
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je. V podstatě je to ovšem jedno. Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém. Když ještě ke všemu je státní sektor plný neschopných a líných úředníků, tím hůř.
Procentualne stejne velky statni sektor maji i jine staty, ktere dluhy nemaji. Takze, proc by neslo jej uzivit?
Třeba proto, že např. ve Skandinávii sice mají velký státní sektor, ale také mají drasticky velké daně, které jsou schopni efektivně vybírat, a nízkou korupci. Samozřejmě je otázkou, jestli je možné donekonečna zvyšovat daně a odírat občany.
Ale jak už jsem řekl, na příčině zase tolik nezáleží. Prostě v Řecku mají velký rozdíl mezi příjmy a výdaji, a proto s tím musí něco udělat. Jestli propustí státní úředníky nebo zefektivní výběr daní, to je na nich. Jen mi přijde trapné, vydírat ostatní země eurozóny.
Kdybyste se obtezoval podivat se na (procentualni) strukturu jejich rozpoctuhmm, co to ma spolocne z velkostou statneho sektora?
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém.
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Nemůže to být trochu jinak? Třeba tím, že některé národy jsou čestnější, pracovitější a pořádnější než jiné?
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
OK, tak to přeformuluji - korupce v Řecku je problém Řeků. Oni s tím musí něco udělat, protože nikdo jiný to za ně neudělá.
Tiskni
Sdílej: