Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Co kdyby slo jen o tech 1300E. Jenze k tomu je pak jeste 13. a 14. plat. Prakticka nevyhoditelnost zamestnancu. Pripadne odstupne ve forme 24 mesicnich platu atp. CR je oproti tomu slabej odvar. Byl o tom clanecek v Reflexu.
Uprimne receno, ze je puvodni rozhovor zaujaty je jasne z toho, ze ho otiskly Lidovky
Pokud je rozhovor zaujatý, tak jistě nebude problém tuto zaujatost prokázat. Rád bych viděl reakci na tento rozhovor, kde někdo bod po bodu vyvrátí lži a vyjeví pravdu. Zatím se zaujatost posuzuje jen podle listu, který to vytisknul, což mi přijde poněkud slabé.
Co si o tom myslej ted je celkem jasne, zajimavejsi je otazka, co si o tom budou myslet, az podobne akcicky prijdou i k nam. Bude napr. pan Platonix stale stejne nadseny, az mu zavrou AV (penize se samozrejme presunou na inovace, protoze myslime na budoucnost a investujeme do vedy) a seskrtaj ucitelskej plat, protoze banky jsou po ani ne deseti letech a desitkach miliard odcerpanych zisku zase cugrunt? Bude demonstrovat za snizeni dane podnikum a nejbohatsim za soucasneho zvysovani DPH nebo spoluucasti ve zdravotnictvi, snizovani duchodu, celkove privatizaci statu a dalsich podobnych roztomilosti?
Hadam, ze nikdo z pritomnych, by tak komunisticky populisticke heslo, jako "krizi jsme nezpusobili, nebudeme za ni platit" nikdy za zadnych okolnosti z ust nevypustil.
Jeste nemuzu nedat sem jeden uzasny predvolebni plakat. Mel jsem chut na nej pripsat nejznamejsi vyrok pana Paroubka: "Kdo z vás na to má?"
Proc by se tak velky statni sektor nedal uzivit?
Protože nejdřív se musí vydělat peníze v soukromém sektoru, z nich zaplatit daně a z těch daní může stát utrácet. Pokud stát nevybere na daních dost peněz (a je jedno, z jakého důvodu), tak prostě musí šetřit. Nebo si musí půjčit, ale to nejde donekonečna.
Navic velikost statniho sektoru nema s korupci co delat, a to je, jak sam pisete, ten hlavni problem.
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je. V podstatě je to ovšem jedno. Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém. Když ještě ke všemu je státní sektor plný neschopných a líných úředníků, tím hůř.
Procentualne stejne velky statni sektor maji i jine staty, ktere dluhy nemaji. Takze, proc by neslo jej uzivit?
Třeba proto, že např. ve Skandinávii sice mají velký státní sektor, ale také mají drasticky velké daně, které jsou schopni efektivně vybírat, a nízkou korupci. Samozřejmě je otázkou, jestli je možné donekonečna zvyšovat daně a odírat občany.
Ale jak už jsem řekl, na příčině zase tolik nezáleží. Prostě v Řecku mají velký rozdíl mezi příjmy a výdaji, a proto s tím musí něco udělat. Jestli propustí státní úředníky nebo zefektivní výběr daní, to je na nich. Jen mi přijde trapné, vydírat ostatní země eurozóny.
Kdybyste se obtezoval podivat se na (procentualni) strukturu jejich rozpoctuhmm, co to ma spolocne z velkostou statneho sektora?
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém.
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Nemůže to být trochu jinak? Třeba tím, že některé národy jsou čestnější, pracovitější a pořádnější než jiné?
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
OK, tak to přeformuluji - korupce v Řecku je problém Řeků. Oni s tím musí něco udělat, protože nikdo jiný to za ně neudělá.
Jinak, je zabavne pozorovat, jak jsi polozil nerovnitko mezi pravici a odbory.
Fakt je, ze byt v odborech je pekna trafika. Chovani ucitelu z Prav v Plzni, co si zalozili nekolik odboru aby je nemohli vyhodit to primo potvrzuje.
Logika je to spravna. Pokud podnika normalne a nekrade, neni to "zlodejsky pravicovy smejd".

Tiskni
Sdílej: