Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Co kdyby slo jen o tech 1300E. Jenze k tomu je pak jeste 13. a 14. plat. Prakticka nevyhoditelnost zamestnancu. Pripadne odstupne ve forme 24 mesicnich platu atp. CR je oproti tomu slabej odvar. Byl o tom clanecek v Reflexu.
Uprimne receno, ze je puvodni rozhovor zaujaty je jasne z toho, ze ho otiskly Lidovky
Pokud je rozhovor zaujatý, tak jistě nebude problém tuto zaujatost prokázat. Rád bych viděl reakci na tento rozhovor, kde někdo bod po bodu vyvrátí lži a vyjeví pravdu. Zatím se zaujatost posuzuje jen podle listu, který to vytisknul, což mi přijde poněkud slabé.
Co si o tom myslej ted je celkem jasne, zajimavejsi je otazka, co si o tom budou myslet, az podobne akcicky prijdou i k nam. Bude napr. pan Platonix stale stejne nadseny, az mu zavrou AV (penize se samozrejme presunou na inovace, protoze myslime na budoucnost a investujeme do vedy) a seskrtaj ucitelskej plat, protoze banky jsou po ani ne deseti letech a desitkach miliard odcerpanych zisku zase cugrunt? Bude demonstrovat za snizeni dane podnikum a nejbohatsim za soucasneho zvysovani DPH nebo spoluucasti ve zdravotnictvi, snizovani duchodu, celkove privatizaci statu a dalsich podobnych roztomilosti?
Hadam, ze nikdo z pritomnych, by tak komunisticky populisticke heslo, jako "krizi jsme nezpusobili, nebudeme za ni platit" nikdy za zadnych okolnosti z ust nevypustil.
Proc by se tak velky statni sektor nedal uzivit?
Protože nejdřív se musí vydělat peníze v soukromém sektoru, z nich zaplatit daně a z těch daní může stát utrácet. Pokud stát nevybere na daních dost peněz (a je jedno, z jakého důvodu), tak prostě musí šetřit. Nebo si musí půjčit, ale to nejde donekonečna.
Navic velikost statniho sektoru nema s korupci co delat, a to je, jak sam pisete, ten hlavni problem.
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je. V podstatě je to ovšem jedno. Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém. Když ještě ke všemu je státní sektor plný neschopných a líných úředníků, tím hůř.
Procentualne stejne velky statni sektor maji i jine staty, ktere dluhy nemaji. Takze, proc by neslo jej uzivit?
Třeba proto, že např. ve Skandinávii sice mají velký státní sektor, ale také mají drasticky velké daně, které jsou schopni efektivně vybírat, a nízkou korupci. Samozřejmě je otázkou, jestli je možné donekonečna zvyšovat daně a odírat občany.
Ale jak už jsem řekl, na příčině zase tolik nezáleží. Prostě v Řecku mají velký rozdíl mezi příjmy a výdaji, a proto s tím musí něco udělat. Jestli propustí státní úředníky nebo zefektivní výběr daní, to je na nich. Jen mi přijde trapné, vydírat ostatní země eurozóny.
Kdybyste se obtezoval podivat se na (procentualni) strukturu jejich rozpoctuhmm, co to ma spolocne z velkostou statneho sektora?
Teoreticky to tak být nemusí, ale v praxi to tak často je.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Pokud stát nedovede nic dělat s korupcí, tak je to jeho problém.
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
Jiste, proto (pseudovyzkumy) uvadeji nejnizsi miru korupce ve skandinavii a nejvyssi v Africe, kde mate k nejblizsimu urednikovi casto den ostre chuze.
Nemůže to být trochu jinak? Třeba tím, že některé národy jsou čestnější, pracovitější a pořádnější než jiné?
Opet mate uplnou pravdu, stat je totiz samostatna entita zcela oddelena od zbytku spolecnosti. Staci, aby se stat rozhodnul, ze korupci nechce a ona v tu ranu zmizi jako para nad hrncem.
OK, tak to přeformuluji - korupce v Řecku je problém Řeků. Oni s tím musí něco udělat, protože nikdo jiný to za ně neudělá.
Tiskni
Sdílej: