V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
DEVICE /dev/sda* /dev/sdb* ARRAY /dev/md2 level=raid0 num-devices=2 UUID=bb559ba2:d2e1589e:8986872e:5f8ed4b9 devices=/dev/sda5,/dev/sdb5 ARRAY /dev/md1 level=raid1 num-devices=2 UUID=73fd3e1f:045eccb4:656dc484:d7b5a1ef devices=/dev/sda3,/dev/sdb3 ARRAY /dev/md0 level=raid1 num-devices=2 UUID=072208f8:3a9860c3:104e539d:3428df1e devices=/dev/.static/dev/sda1,/dev/.static/dev/sdb1(ty radky devices=neco jsou uz asi zastarale) viz. vypis
mdadm --detail --scan
/etc/mdadm.conf zapsat řádekDEVICE /dev/sda* /dev/sdb*mdadm -C /dev/md0 -l 1 -n 2 -c 32 /dev/sda1 /dev/sdb1,mdadm -s -d >> /etc/mdadm.conf,
Grub je takhle správně. Když jsem odpojil disk sda, tak jsem bez potíží naběhl na sdb, které v té době bylo sda. Do MBR grubu zapisuju „bootuj ze svého disku”, takže by to fungovat vážně mělo.
A proč jo?protoze je raidtab zastaraly?
Grub je takhle správně. Když jsem odpojil disk sda, tak jsem bez potíží naběhl na sdb, které v té době bylo sda. Do MBR grubu zapisuju „bootuj ze svého disku”, takže by to fungovat vážně mělo.ok, diky za info, az se dostanu k tomu stroji, tak to zkusim ;)
/mnt/media a o /mnt/backup a o pohnutkách píšu v předposledním odstavci. RAID 1 je na ně naprosto zbytečný, raději uvítám více místa, tak jsem se rozhodl pro RAID 0.
V podobné konfiguraci (méně místa pro backup a media) jsem používal starý disk skoro rok a místo nedocházelo, takže si myslím, že jsem rozdělení rozvrhl rozumně. Až mně místo bude docházet, obávám se, že běžné kapacity disků se budou blížit 1 TB, takže nové přerozdělení se bude konat na nových discích. Nechci rychlý systém, chci bezpečný systém, který půjde v případě havárie disku rychle zprovoznit.
Nástroj mdadm nastuduji a případně článek aktualizuji.
tar c . | { cd /mnt/kamchcikopirovat ; tar x } protoze buhvi jak se takovy cp tvari na hardlinky a tak.
Dobry je taky si to pole parkrat resyncnout kdyz se instaluje, aby se ty disky synchronizovaly treba petkrat - zabere to hodne casu, ale je to skvelej zatezovej test a kdyz ten disk prezije petkrat zkopirovani 200 GB sem a tam, tak pravdepodobne prezije par let provozu :)
Tak, a ted by to chtelo tohle vsechno tady kolem shrnout a dat do clanku ... a honorar venovat na maturitni vecirek Ivana Novakova :)
tar c . | tar x -d /mnt/cokoliale mne se to s tema zavorkama libi vic :) Ze gnutar neumi zpracovat acl je prava, ale nepouzivam je, takze mne to nejak nenapadlo :) ale star pouziva malicko jinou hlavicku nez gnutar, coz se projevuje tim ze to starovyho archivu se neda v mc vstoupit a ja byl vzdycky linej to resit.
tar cf - adresar/ | (cd /kam/to/chci/poslat/; tar xf - )
Konfigurační soubory slouží pro práci s RAID, např. k jeho vytvoření. Jádro si hotový RAID skutečně najde při bootu samo, žádný konfigurační soubor k tomu není využíván. Aby to tak fungovalo, musíme u raidtools zvolit persistent-superblock, mdadm to provede automaticky.
Hotplug můj chipset nepodporuje, takže swap na RAID 1 u mě postrádá smysl. Pokud se se systémem stane něco skutečně ošklivého, že i RAID selže, tak je výhodné mít /home a jiná uživatelská data na zvláštním oddílu. Obnova je pak o něco snazší. Jak píšu už ve článku, pro /home dělám zvláštní oddíl vždy. Již několikrát mě to uchránilo před ztrátou dat (souborový systém na / nepoužitelný, /home netknutý). Debian nepraktikuji a 90 GB ušetřeného místa pro mě není zanedbatelných.
tar cl vs. cp -ax by mělo být naprosto rovnocené a je otázkou osobní oblíbenosti. Oboje to správně zachází s hardlinky, právy, časy, atd. a ACL to neumí ani jedno.
Článek určitě ještě upravím a rozšířím, třeba raidtools nahradím mdadm. Jsem rád, že se v diskuzi dozvídám spoustu nových postřehů. Ostatně napsat článek je celkově pozitivní věc – člověk si udělá pořádek ve svých znalostech, z diskuze se dozví nové věci a náhodný čtenář je snad také obohacen.
Zvědavý dotaz: tohle jsou sw konfigurace, ne? Mam fyzický řadič (Kouwel 571), co zvládá taky fyzický raid - asi jen 0/1, ale neni výkonově lepší?
Tiskni
Sdílej: