Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
DEVICE /dev/sda* /dev/sdb* ARRAY /dev/md2 level=raid0 num-devices=2 UUID=bb559ba2:d2e1589e:8986872e:5f8ed4b9 devices=/dev/sda5,/dev/sdb5 ARRAY /dev/md1 level=raid1 num-devices=2 UUID=73fd3e1f:045eccb4:656dc484:d7b5a1ef devices=/dev/sda3,/dev/sdb3 ARRAY /dev/md0 level=raid1 num-devices=2 UUID=072208f8:3a9860c3:104e539d:3428df1e devices=/dev/.static/dev/sda1,/dev/.static/dev/sdb1(ty radky devices=neco jsou uz asi zastarale) viz. vypis
mdadm --detail --scan
/etc/mdadm.conf
zapsat řádekDEVICE /dev/sda* /dev/sdb*
mdadm -C /dev/md0 -l 1 -n 2 -c 32 /dev/sda1 /dev/sdb1
,mdadm -s -d >> /etc/mdadm.conf
,A proč jo?protoze je raidtab zastaraly?
Grub je takhle správně. Když jsem odpojil disk sda, tak jsem bez potíží naběhl na sdb, které v té době bylo sda. Do MBR grubu zapisuju „bootuj ze svého disku”, takže by to fungovat vážně mělo.ok, diky za info, az se dostanu k tomu stroji, tak to zkusim ;)
/mnt/media
a o /mnt/backup
a o pohnutkách píšu v předposledním odstavci. RAID 1 je na ně naprosto zbytečný, raději uvítám více místa, tak jsem se rozhodl pro RAID 0.
V podobné konfiguraci (méně místa pro backup a media) jsem používal starý disk skoro rok a místo nedocházelo, takže si myslím, že jsem rozdělení rozvrhl rozumně. Až mně místo bude docházet, obávám se, že běžné kapacity disků se budou blížit 1 TB, takže nové přerozdělení se bude konat na nových discích. Nechci rychlý systém, chci bezpečný systém, který půjde v případě havárie disku rychle zprovoznit.
Nástroj mdadm nastuduji a případně článek aktualizuji.
tar c . | { cd /mnt/kamchcikopirovat ; tar x }protoze buhvi jak se takovy cp tvari na hardlinky a tak. Dobry je taky si to pole parkrat resyncnout kdyz se instaluje, aby se ty disky synchronizovaly treba petkrat - zabere to hodne casu, ale je to skvelej zatezovej test a kdyz ten disk prezije petkrat zkopirovani 200 GB sem a tam, tak pravdepodobne prezije par let provozu :) Tak, a ted by to chtelo tohle vsechno tady kolem shrnout a dat do clanku ... a honorar venovat na maturitni vecirek Ivana Novakova :)
tar c . | tar x -d /mnt/cokoliale mne se to s tema zavorkama libi vic :) Ze gnutar neumi zpracovat acl je prava, ale nepouzivam je, takze mne to nejak nenapadlo :) ale star pouziva malicko jinou hlavicku nez gnutar, coz se projevuje tim ze to starovyho archivu se neda v mc vstoupit a ja byl vzdycky linej to resit.
tar cf - adresar/ | (cd /kam/to/chci/poslat/; tar xf - )
/home
a jiná uživatelská data na zvláštním oddílu. Obnova je pak o něco snazší. Jak píšu už ve článku, pro /home
dělám zvláštní oddíl vždy. Již několikrát mě to uchránilo před ztrátou dat (souborový systém na /
nepoužitelný, /home
netknutý). Debian nepraktikuji a 90 GB ušetřeného místa pro mě není zanedbatelných.
tar cl
vs. cp -ax
by mělo být naprosto rovnocené a je otázkou osobní oblíbenosti. Oboje to správně zachází s hardlinky, právy, časy, atd. a ACL to neumí ani jedno.
Článek určitě ještě upravím a rozšířím, třeba raidtools nahradím mdadm. Jsem rád, že se v diskuzi dozvídám spoustu nových postřehů. Ostatně napsat článek je celkově pozitivní věc – člověk si udělá pořádek ve svých znalostech, z diskuze se dozví nové věci a náhodný čtenář je snad také obohacen.
Zvědavý dotaz: tohle jsou sw konfigurace, ne? Mam fyzický řadič (Kouwel 571), co zvládá taky fyzický raid - asi jen 0/1, ale neni výkonově lepší?
Tiskni
Sdílej: