V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
DEVICE /dev/sda* /dev/sdb* ARRAY /dev/md2 level=raid0 num-devices=2 UUID=bb559ba2:d2e1589e:8986872e:5f8ed4b9 devices=/dev/sda5,/dev/sdb5 ARRAY /dev/md1 level=raid1 num-devices=2 UUID=73fd3e1f:045eccb4:656dc484:d7b5a1ef devices=/dev/sda3,/dev/sdb3 ARRAY /dev/md0 level=raid1 num-devices=2 UUID=072208f8:3a9860c3:104e539d:3428df1e devices=/dev/.static/dev/sda1,/dev/.static/dev/sdb1(ty radky devices=neco jsou uz asi zastarale) viz. vypis
mdadm --detail --scan
/etc/mdadm.conf
zapsat řádekDEVICE /dev/sda* /dev/sdb*
mdadm -C /dev/md0 -l 1 -n 2 -c 32 /dev/sda1 /dev/sdb1
,mdadm -s -d >> /etc/mdadm.conf
,A proč jo?protoze je raidtab zastaraly?
Grub je takhle správně. Když jsem odpojil disk sda, tak jsem bez potíží naběhl na sdb, které v té době bylo sda. Do MBR grubu zapisuju „bootuj ze svého disku”, takže by to fungovat vážně mělo.ok, diky za info, az se dostanu k tomu stroji, tak to zkusim ;)
/mnt/media
a o /mnt/backup
a o pohnutkách píšu v předposledním odstavci. RAID 1 je na ně naprosto zbytečný, raději uvítám více místa, tak jsem se rozhodl pro RAID 0.
V podobné konfiguraci (méně místa pro backup a media) jsem používal starý disk skoro rok a místo nedocházelo, takže si myslím, že jsem rozdělení rozvrhl rozumně. Až mně místo bude docházet, obávám se, že běžné kapacity disků se budou blížit 1 TB, takže nové přerozdělení se bude konat na nových discích. Nechci rychlý systém, chci bezpečný systém, který půjde v případě havárie disku rychle zprovoznit.
Nástroj mdadm nastuduji a případně článek aktualizuji.
tar c . | { cd /mnt/kamchcikopirovat ; tar x }protoze buhvi jak se takovy cp tvari na hardlinky a tak. Dobry je taky si to pole parkrat resyncnout kdyz se instaluje, aby se ty disky synchronizovaly treba petkrat - zabere to hodne casu, ale je to skvelej zatezovej test a kdyz ten disk prezije petkrat zkopirovani 200 GB sem a tam, tak pravdepodobne prezije par let provozu :) Tak, a ted by to chtelo tohle vsechno tady kolem shrnout a dat do clanku ... a honorar venovat na maturitni vecirek Ivana Novakova :)
tar c . | tar x -d /mnt/cokoliale mne se to s tema zavorkama libi vic :) Ze gnutar neumi zpracovat acl je prava, ale nepouzivam je, takze mne to nejak nenapadlo :) ale star pouziva malicko jinou hlavicku nez gnutar, coz se projevuje tim ze to starovyho archivu se neda v mc vstoupit a ja byl vzdycky linej to resit.
tar cf - adresar/ | (cd /kam/to/chci/poslat/; tar xf - )
/home
a jiná uživatelská data na zvláštním oddílu. Obnova je pak o něco snazší. Jak píšu už ve článku, pro /home
dělám zvláštní oddíl vždy. Již několikrát mě to uchránilo před ztrátou dat (souborový systém na /
nepoužitelný, /home
netknutý). Debian nepraktikuji a 90 GB ušetřeného místa pro mě není zanedbatelných.
tar cl
vs. cp -ax
by mělo být naprosto rovnocené a je otázkou osobní oblíbenosti. Oboje to správně zachází s hardlinky, právy, časy, atd. a ACL to neumí ani jedno.
Článek určitě ještě upravím a rozšířím, třeba raidtools nahradím mdadm. Jsem rád, že se v diskuzi dozvídám spoustu nových postřehů. Ostatně napsat článek je celkově pozitivní věc – člověk si udělá pořádek ve svých znalostech, z diskuze se dozví nové věci a náhodný čtenář je snad také obohacen.
Zvědavý dotaz: tohle jsou sw konfigurace, ne? Mam fyzický řadič (Kouwel 571), co zvládá taky fyzický raid - asi jen 0/1, ale neni výkonově lepší?
Tiskni
Sdílej: