Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tak tak, Nortona jsem používala asi půl roku a již nikdy více. Noda používám roky a stejně tak ho doporučuju klientům, kteří mají problémy s viry. Zajímavé je, že Nod má vyšší efektivitu u PC s Mozzilou. U IE jsou infiltrace a útoky celkem časté.
K cemu jsou vlastne ty antiviry? Tohle je druh programu ktery jsem pouzival naposledy nekdy v roce 96. Od te doby me nejakej virus dostal jen dvakrat. Pricemz Linux jsem zacal vyhradneji pouzivat urcite az nekdy po roce 2002.
Prvni byla nejaka vec co sidlila snad v bootsectoru disku a disket. Jedinym cim se projevovala byla hlaska v antiviru. Nic jineho krom toho ze ten virus existoval a siril se tak nic nedelal. Ani zadne vesele hlasky nepsal.
Druhy byl I Love You, kdy jsem chtel zjistit jak funguje. Dvojklik opravdu *.vbs soubory spousti. Jeste ze tehdy nebyly digitalni fotaky a MP3 clovek na 14.4 kbps modemu moc nestahl.
Mam pocit ze antivirove firmy tezi jen z jakehosi "permanentniho nebezpeci". Myslim si, ze kdyz clovek neni uplne blbej, tak ho zadnej vir nemuze dostat. (To znamena, ze na pornostranky leze s FF s vypnutym javascriptem. A office ma nastavene tak aby se ho zeptaly na to jestli opravdu chce pustet makra. Na to abych se dozvedel ze soubor "Pamela Anderson naked.exe" je vir (nebo spyware, cerv, nebo ja nevim jakej bordel) prece nepotrebuji antivir.
Jenže ty mluvíš z pozice člověka, který o kompech něco ví. Představ si BFU, který donese domů počítač, připojej ho k netu a sviští všude. Na jakýkoliv mail je natěšený, že mu teda jako někdo píše a o tom co má v PC za HW či SW nemá ani páru. Když se někoho takového zeptám co má za komp, klidně mi odpoví, že Windows. Takový lidi Mozzilu používat nebudou a i kdyby nenastaví ji nijak. Neumějí to.
Já to nekritizuju, tohle je holej fakt. Takových lidí jsou mraky.
Tiskni
Sdílej: