Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Protože mi moc nevyhovuje systém, kterým Java vytváří GUI, tak jsem se poohlížel po něčem použitelnějším. Narazil jsem na Qt jambi.
Svým způsobem tento framework věrně kopíruje Qt pro C++. V podstatě je to jen Java binding na nativni Qt knihovny. To má své výhody, ale i nevýhody. Mezi asi nejviditelnější výhody patří rychlost zobrazování. Druhou - méně důležitou - byl fakt, že jsem už dělal takovou minisemestralku (OpenGL pod linuxem), kde se Qt použilo jen jako framework pro implementaci GUI. Takže už jsem měl mírnou představu o tom, jak Qt vlastně funguje.
Ovšem nevýhoda je minimálně v tom, že to nemáte šanci debugovat v Javě. Co víc. Nevidíte ani strukturu objektů, protože všechno je schováno za JNI. S tím trochu souvisí i dokumentace. Ano, javadoc existuje, ale je to na dost místech pouze přepis C++ dokumentace. Což znamená, že jsou v něm sice použité C++ konstrukty, ale zároveň si udržuje hodně vysokou úroveň (kéž by se tohle dalo říct o mých javadoc-ech :) ).
Z minulosti mám trochu zkušenosti pouze s programováním J2EE aplikací. Oblast desktopu pro mne byla neznámá. V případě aplikace typu tlustý klient to s sebou přináší i odlišný způsob práce. Zatímco u J2EE máte (můžete mít) přehled o celém systému, přihlášených uživatelích, apod., v případě desktopové aplikace je to trochu omezené. Víte pouze to, co dělá jeden konkrétní uživatel. Příbývá tedy problém konzistence dat ( v dost případech toto lze řešit Ostrichovým algoritmem a bude to ve většině případů i fungovat :).
Vynechám klasické příklady na "hello world!" a přejdu rovnou k problémům a jejich řešení. To je totiž první věc, se kterou se musí začátečník poprat.
Když se píše aplikačka pracující s databází, tak je potřeba se k ní umět připojit. QT jambi k tomuto účelu nabízí vlastní systém tříd, které zastřešují práci s DB. Protože je ale Jambi jen Java binding na C++ knihovnu QT, zpočátku se využívaly i ovladače pro QT knihovnu. A tady je potíž v tom, že s opensource distribucí přichází pouze ovladač pro sqlite. Podporu ostatních je potřeba si zkompilovat vůdči vlastní verzi konkrétní databáze. Vezmu konkrétní případ, kdy jsem musel tvořit ovladač pro MySQL. Po nainstalování MySQL serveru jsou k dispozici i .lib verze dll knihovny libmysql.dll, která je potřeba pro připojení. A nastává druhý problém, kdy OS verze QT Jambi je kompilována pomocí mingw32-gcc. A kompilátor gcc používá trochu jiný formát statických knihoven, takže není možné přímo použít ty dodané s MySQL serverem. Takže je potřeba sehnat pár utilitek a provést konverzi a přípravu podle následujícího návodu. A je to celkem drbačka.
Každopádně QT Jambi je o tom, že se program píše v Jave. A Java má vlastní rozhraní pro databázi - JDBC. Takže proč se párat s kompilováním ovladače, když je možné použít QJDBC! Ovšem to je potřeba stahovat pouze pro verze před 4.4, která QJDBC bridge již obsahuje.
V dalších "dílech" to zkusím restartovat a napíšu něco o zprovoznění IDE Eclipse s podporou grafického návrhu widgetů. A poté - když bude čas i chuť - se vrhnu na různé dílčí trable a jejich řešení...
Tiskni
Sdílej: