Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Protože mi moc nevyhovuje systém, kterým Java vytváří GUI, tak jsem se poohlížel po něčem použitelnějším. Narazil jsem na Qt jambi.
Svým způsobem tento framework věrně kopíruje Qt pro C++. V podstatě je to jen Java binding na nativni Qt knihovny. To má své výhody, ale i nevýhody. Mezi asi nejviditelnější výhody patří rychlost zobrazování. Druhou - méně důležitou - byl fakt, že jsem už dělal takovou minisemestralku (OpenGL pod linuxem), kde se Qt použilo jen jako framework pro implementaci GUI. Takže už jsem měl mírnou představu o tom, jak Qt vlastně funguje.
Ovšem nevýhoda je minimálně v tom, že to nemáte šanci debugovat v Javě. Co víc. Nevidíte ani strukturu objektů, protože všechno je schováno za JNI. S tím trochu souvisí i dokumentace. Ano, javadoc existuje, ale je to na dost místech pouze přepis C++ dokumentace. Což znamená, že jsou v něm sice použité C++ konstrukty, ale zároveň si udržuje hodně vysokou úroveň (kéž by se tohle dalo říct o mých javadoc-ech :) ).
Z minulosti mám trochu zkušenosti pouze s programováním J2EE aplikací. Oblast desktopu pro mne byla neznámá. V případě aplikace typu tlustý klient to s sebou přináší i odlišný způsob práce. Zatímco u J2EE máte (můžete mít) přehled o celém systému, přihlášených uživatelích, apod., v případě desktopové aplikace je to trochu omezené. Víte pouze to, co dělá jeden konkrétní uživatel. Příbývá tedy problém konzistence dat ( v dost případech toto lze řešit Ostrichovým algoritmem a bude to ve většině případů i fungovat :).
Vynechám klasické příklady na "hello world!" a přejdu rovnou k problémům a jejich řešení. To je totiž první věc, se kterou se musí začátečník poprat.
Když se píše aplikačka pracující s databází, tak je potřeba se k ní umět připojit. QT jambi k tomuto účelu nabízí vlastní systém tříd, které zastřešují práci s DB. Protože je ale Jambi jen Java binding na C++ knihovnu QT, zpočátku se využívaly i ovladače pro QT knihovnu. A tady je potíž v tom, že s opensource distribucí přichází pouze ovladač pro sqlite. Podporu ostatních je potřeba si zkompilovat vůdči vlastní verzi konkrétní databáze. Vezmu konkrétní případ, kdy jsem musel tvořit ovladač pro MySQL. Po nainstalování MySQL serveru jsou k dispozici i .lib verze dll knihovny libmysql.dll, která je potřeba pro připojení. A nastává druhý problém, kdy OS verze QT Jambi je kompilována pomocí mingw32-gcc. A kompilátor gcc používá trochu jiný formát statických knihoven, takže není možné přímo použít ty dodané s MySQL serverem. Takže je potřeba sehnat pár utilitek a provést konverzi a přípravu podle následujícího návodu. A je to celkem drbačka.
Každopádně QT Jambi je o tom, že se program píše v Jave. A Java má vlastní rozhraní pro databázi - JDBC. Takže proč se párat s kompilováním ovladače, když je možné použít QJDBC! Ovšem to je potřeba stahovat pouze pro verze před 4.4, která QJDBC bridge již obsahuje.
V dalších "dílech" to zkusím restartovat a napíšu něco o zprovoznění IDE Eclipse s podporou grafického návrhu widgetů. A poté - když bude čas i chuť - se vrhnu na různé dílčí trable a jejich řešení...
Tiskni
Sdílej: