Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Protože mi moc nevyhovuje systém, kterým Java vytváří GUI, tak jsem se poohlížel po něčem použitelnějším. Narazil jsem na Qt jambi.
Svým způsobem tento framework věrně kopíruje Qt pro C++. V podstatě je to jen Java binding na nativni Qt knihovny. To má své výhody, ale i nevýhody. Mezi asi nejviditelnější výhody patří rychlost zobrazování. Druhou - méně důležitou - byl fakt, že jsem už dělal takovou minisemestralku (OpenGL pod linuxem), kde se Qt použilo jen jako framework pro implementaci GUI. Takže už jsem měl mírnou představu o tom, jak Qt vlastně funguje.
Ovšem nevýhoda je minimálně v tom, že to nemáte šanci debugovat v Javě. Co víc. Nevidíte ani strukturu objektů, protože všechno je schováno za JNI. S tím trochu souvisí i dokumentace. Ano, javadoc existuje, ale je to na dost místech pouze přepis C++ dokumentace. Což znamená, že jsou v něm sice použité C++ konstrukty, ale zároveň si udržuje hodně vysokou úroveň (kéž by se tohle dalo říct o mých javadoc-ech :) ).
Z minulosti mám trochu zkušenosti pouze s programováním J2EE aplikací. Oblast desktopu pro mne byla neznámá. V případě aplikace typu tlustý klient to s sebou přináší i odlišný způsob práce. Zatímco u J2EE máte (můžete mít) přehled o celém systému, přihlášených uživatelích, apod., v případě desktopové aplikace je to trochu omezené. Víte pouze to, co dělá jeden konkrétní uživatel. Příbývá tedy problém konzistence dat ( v dost případech toto lze řešit Ostrichovým algoritmem a bude to ve většině případů i fungovat :).
Vynechám klasické příklady na "hello world!" a přejdu rovnou k problémům a jejich řešení. To je totiž první věc, se kterou se musí začátečník poprat.
Když se píše aplikačka pracující s databází, tak je potřeba se k ní umět připojit. QT jambi k tomuto účelu nabízí vlastní systém tříd, které zastřešují práci s DB. Protože je ale Jambi jen Java binding na C++ knihovnu QT, zpočátku se využívaly i ovladače pro QT knihovnu. A tady je potíž v tom, že s opensource distribucí přichází pouze ovladač pro sqlite. Podporu ostatních je potřeba si zkompilovat vůdči vlastní verzi konkrétní databáze. Vezmu konkrétní případ, kdy jsem musel tvořit ovladač pro MySQL. Po nainstalování MySQL serveru jsou k dispozici i .lib verze dll knihovny libmysql.dll, která je potřeba pro připojení. A nastává druhý problém, kdy OS verze QT Jambi je kompilována pomocí mingw32-gcc. A kompilátor gcc používá trochu jiný formát statických knihoven, takže není možné přímo použít ty dodané s MySQL serverem. Takže je potřeba sehnat pár utilitek a provést konverzi a přípravu podle následujícího návodu. A je to celkem drbačka.
Každopádně QT Jambi je o tom, že se program píše v Jave. A Java má vlastní rozhraní pro databázi - JDBC. Takže proč se párat s kompilováním ovladače, když je možné použít QJDBC! Ovšem to je potřeba stahovat pouze pro verze před 4.4, která QJDBC bridge již obsahuje.
V dalších "dílech" to zkusím restartovat a napíšu něco o zprovoznění IDE Eclipse s podporou grafického návrhu widgetů. A poté - když bude čas i chuť - se vrhnu na různé dílčí trable a jejich řešení...
Tiskni
Sdílej: