Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Stručný zápisek o tom, jak rozchodit aktuální btrfs na CentOS 6.
Předně upozorňuji, že aplikací tohoto návodu si můžete rozhasit komplet systém, takže to je na vlastní riziko 
CentOS obsahuje v poslední verzi 6.5 poměrně staré jádro (2.6.32 + hromady RHEL patchů). Btrfs je v této verzi také poměrně staré. Pro svůj domácí NAS jsem chtěl použít RAID5, aby to bylo alespoň trochu ochráněné proti problémům disků. Jenže dodávané btrfs obsahuje pouze RAID 0,1, možná i 10. To je na domácí použití celkem overkill.
Takže co je cílem?
Dostat aktuální btrfs s aktuálními btrfs-progs do CentOSu.
Jak na to?
Budeme potřebovat 2 věci:
Můžeme použít například elrepo a jeho část elrepo-kernel, kde jsou balíčky pro long-term support (kernel-lt) a mainline jádra (kernel-ml). Podle potřeby aktuální verze (3.10 vs 3.13) si vybereme (já jsem zatím vybral kernel-ml).
Jen malé upozornění: tato jádra jsou pouze nakonfigurována pro potřeby CentOS, neobsahují žádné patche, takže ne vše musí fungovat!
Dalším krokem po instalaci (yum install kernel-ml) je nastavení bootování tohoto jádra: /boot/grub/grub.conf a změnit položku default na pořadí nového jádra - čisluje se od 0).
Tím je nastaveno použití nového jádra
Instalace btrfs-progs je více problémová. CentOS 6.5 neobsahuje aktuální verzi, ani jsem nenašel žádný repozitář, který by ji obsahoval. A nejsou vyhlídky, že by se tak někdy stalo, pravděpodobně se objeví až v CentOS 7. Musíme to tedy trochu obejít 
Předně, CentOS/RHEL je enterprise verze od RedHatu. RedHat jako pískoviště používá distribuci Fedora. Takže lze předpokládat, že by balíčky mohly být do jisté míry kompatibilní. Tak se koukneme po aktuální verzi btrfs-progs (tj. 3.12) a tu nalézáme ve Fedoře 20
Mno ... nebudu z toho dělat detektivku. Ve výsledku, btrfs-progs vyžaduje ke svému spuštění GLIBC minimálně ve verzi 2.14. CentOS jej má ve verzi 2.12. Takže použijeme GLIBC verze 2.14 z Fedory 16. Musíme nainstalovat všechny 4 balíčky: glibc, glibc-common, glibc-headers a glibc-devel. Pak již půjde nainstalovat i btrfs-progs verze 3.12 a máme hotovo a zbývá jen se modlit, aby fungovaly všechny programy, co používáme
.
Ještě se sluší dodat, že takto přeplácnuté knihovny nejsou součástí updatovacího procesu a zůstávají v systému. Takže se to nehodí pro server, kam mají přístup i jiné individua, než my
.
Závěrem, doufám, že to někomu pomohlo v pokusničení s tímto FS. Lepší volba by asi byla použít nějakou jinou distribuci, která má aktuální celý systém, ne jen jeho části. Kdo ale chce pohodlí CentOS a aktuální btrfs, mlže to mít :)
Tak jsem to chvíli takto používal. Celkem to jede, ale některé programy spadnou hned po spuštění (SIGSEGV). Není to tedy tak růžový, jak jsem čekal. Takže jsem raději celý server přehodil dle rad komentátorů na opensuse 13.1. Sice si musím zvykat na zypper a systemd, ale snad to nebude moc velký problém :).
Tiskni
Sdílej:
Lepší volba by asi byla použít nějakou jinou distribuci, která má aktuální celý systém, ne jen jeho části.A moc nechápu tu další větu za tím o pohodlí, protože jak píšeš výše, tak jsi ztratil bezpečnost Centosu, takže jsi tam mohl dát libovolnou distribuci s kratší podporou. Dost možná nejlepší by bylo openSUSE 13.1, které bude Evergreen, takže bude podporované 3 roky a v této verzi se zrovna zaměřili na funkčnost Btrfs (kernel 3.11 obsahuje spoustu Btrfs patchů z novějšího, aby to jelo, co nejlépe).
No to bude časem unsupported, systemd bez NM odmítne
To není moc moderní přístup k věciV kontextu CentOS 6 není moderní přístup k ničemu.
No to bude časem unsupportedO jakém časovém horizontu mluvíš?
systemd bez NM odmítneKdyž už vymýšlíš spiklenecké teorie, tak si aspoň zjisti základní informace.
Ne, pochopil jste to špatně.
Jeden z nás dvou.
Takže do ní vrazíme aktuální jádro
…z mainline. Vaši důvěru ve spolehlivost jader z mainline bych chtěl mít. Ba ne, samozřejmě že nechtěl.
a k tomu picneme o jeden stupínek novější glibc (přečtěte si to prosím znovu: 2.12 -2.14)
A vy se na oplátku zkuste podívat, co v případě glibc takový stupínek obnáší. Nemluvě o tom, že nejde jen o verzi, ale i o to, že byla přeložena jiným toolchainem a pro jinou distribuci. A že jste tím třeba přišel o řadu oprav, které už v tom CentOSu byly.
Z mého pohledu jediné, co může výrazně ovlivnit stabilitu, je právě to nové jádro.
A to vám připadá málo?
Zkuste se zamyslet nad tím, že jste v distribuci, na jejímž udržování, backportech oprav a testování pracují desítky lidí, vyměnil dvě nejzákladnější komponenty, které používají všechny programy v systému. Jednu za v podstatě vývojovou verzi a druhou za verzi určenou pro úplně jinou distribuci. To je jako kdybyste v autě vyměnil "jenom" motor a podvozek.
Výslednou kombinaci dost možná nikdo jiný nepoužívá a nikdo ji nikdy netestoval. Jinak řečeno: to, co jste vyrobil, je na tom z hlediska spolehlivosti daleko hůř, než kdybyste rovnou vzal aktuální Fedoru.
glibc zachovává ABI
Upstreamová glibc a jedním směrem. V té distribuční "2.12" klidně mohl být backport něčeho, co naopak chybí v té 2.14, kterou jste vzal odjinud.
Myslíte, že je vhodné při každém problému měnit distribuci jen proto, že jiná to zvládá v jediné vlastnosti lépe?
Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete použít "bleeding edge" filesystém, který ještě není příliš rozšířený, pak jste měl takovou volbu udělat ještě před tím, než jste ten systém začal instalovat. Trváte-li na BtrFS, pak podpora BtrFS měla být jedním z kritérií pro volbu distribuce. A Centos 6 byl v tom případě špatnou volbou, stejně jako by jí byla jakákoli jiná distribuce, která BtrFS nepodporuje a ze které kvůli němu musíte udělat DIY.
To je jako kdybyste v autě vyměnil "jenom" motor a podvozek.To zní jako by tyto komponenty v autě nikdy nikdo neměnil. Alespoň u motoru mi to přijde nanejvýš odvážný předpoklad.
Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete použít "bleeding edge" filesystém, který ještě není příliš rozšířený, pak jste měl takovou volbu udělat ještě před tím, než jste ten systém začal instalovat. Trváte-li na BtrFS, pak podpora BtrFS měla být jedním z kritérií pro volbu distribuce. A Centos 6 byl v tom případě špatnou volbou, stejně jako by jí byla jakákoli jiná distribuce, která BtrFS nepodporuje a ze které kvůli němu musíte udělat DIY.Na jednu stranu ano, něco takového se dá rozhodně doporučit. Na druhou stranu, jestliže se tak rozhodl s vědomím možných problémů, vyzkoušel si to a používá to ke spokojenosti, nevidím důvod se tím trápit.
To zní jako by tyto komponenty v autě nikdy nikdo neměnil. Alespoň u motoru mi to přijde nanejvýš odvážný předpoklad.
Jistě, dělá. Takže to trochu upřesním: je to jako koupit si auto, které je symbolem bezpečí, solidnosti a spolehlivosti, řekněme Volvo (i když nevím, jestli to ještě pořád platí), a pak si říct, že to nějak nemá ten "odpich", tak si tam dám motor z něčeho, nad rozplývají Jeremy Clarkson s Richardem Hammondem v Top Gearu. Výsledkem bude paskvil, který nebude mít ani solidnost Volva ani živost toho sporťáku, takže by ve všech ohledech udělal lépe, kdyby si koupil rovnou sporťák.
Ale abych taky řekl něco konstruktivního… Trvá-li dnes někdo na BtrFS a zároveň chce spolehlivý systém, pak je asi jedinou volbou SLES 11 SP3. Přidáme-li podmínku, že to musí být zadarmo, pak se tomu asi nejvíc bude blížit OpenSuSE 13.1 (co se BtrFS týká), pro které navíc bude za pár měsíců k dispozici jádro založené na codebase SLE12 (na které se pak přejde v Evergreenu).
…s vědomím možných problémů…
Příspěvky autora blogpostu ve mně rozhodně nevzbuzují ten dojem.
Jistě, dělá. Takže to trochu upřesním: je to jako koupit si auto, které je symbolem bezpečí, solidnosti a spolehlivosti, řekněme Volvo (i když nevím, jestli to ještě pořád platí), a pak si říct, že to nějak nemá ten "odpich", tak si tam dám motor z něčeho, nad rozplývají Jeremy Clarkson s Richardem Hammondem v Top Gearu. Výsledkem bude paskvil, který nebude mít ani solidnost Volva ani živost toho sporťáku, takže by ve všech ohledech udělal lépe, kdyby si koupil rovnou sporťák.Pokud bude výsledkem auto, které neodporuje bezpečnostním předpisům pro provoz na silnici (čímž by byli ohroženi ostatní účastníci provozu), tak si myslím, že stačí dotyčnému svůj názor sdělit jednou. Buď ho přijme nebo nepřijme. Lidé mají různé zájmy, různé představy a různé důvody. A zrovna auto ve stylu anděl s ďáblem v těle má nepochybně své kouzlo.