Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Aby ne, jeden z nich má před sebou ještě dlouhých tři sta let života 
believe it!
a v tom final frontier nakej voyager sestrelili klingoni kdyz nemeli do ceho pichnout ...
A určitě nepřeskakovaly pořadová čísla.
Což taky znamená, že ta klingonská loď musela letět nebezpečně blízko Sluneční soustavy.
Ano, byl to šestka. Dá se to brát tak, že první dva Voyagery byly vypuštěny v roce 1977 a Star Trek byl natočen v roce 1979, nějakou dobu se pracovalo na scénáři a tak se snad předpokládalo, že nezůstane jen u dvou?
P.S. mám rád jinotaje a dobírání si = nucení namáhání mozku. Proto i ty "moje" fórky.
Voyager 6, Součkův Voschod 14, raketoplán Enterprise v Silver Tower…
Hm, tak na to už nepamatuju 
A Pathfinder byl napůl vyvinutý v Tcl, i když by Pythonisté asi prskali, co je to za blbost, dělat v Tcl software pro kosmickou sondu.
(Vtip je v tom, že „NASA Tcl“ má asi 1200 řádků Cčka, což se pochopitelně dá docela odladit.
)
#define o define #oJinak, i po drobných úpravách (
curl http://www.de.ioccc.org/1985/lycklama.c | sed 's/#o/#define/' | cpp | indent - | grep -v ^#) ten zdroják pořád vypadá hrůzostrašně
Pokud vím, tak Spirit a Oportunity mají nějakou část palubního softu v Javě. To je asi opačný přístup, protože tu JVM asi nijak podstatně neprověří - prostě jí věří.
Naopak na soft v Javě pouští JavaPathfinder, což je explicitní model chcecker. Takže jsou schopni ten soft otestovat na trochu jiné úrovni, než je obvyklé. Obzvláště na hledání deadlocků je to bomba.
, dostaneš buď "důkaz" nebo chybu s protipříkladem.
„JPF is especially well-suited to finding hard-to-test concurrency defects in multithreaded programs.“Aha. Takže do vesmírné sondy dáme platformu, která má vážné problémy už na Zemi.
Pěkná logika. V tomhle světle mi přijde RTX 2000 a typický SW nad ním podstatně sympatičtější a elegantnější.
S těmi stavy tak nějak nevím. U integrovaných obvodů to návrháři od MSI nahoru vzdali. U softwaru to prostě nejde, pokud na to jazyk není stavěný a nevěřím, že Java je. Java není stavěná ani na mnohem jednodušší věci.
V téhle souvislosti mě docela láká představa, že bych si vyzkoušel (až bude čas … jestli vůbec …
) lineární Lisp. (Samozřejmě mě okamžitě nařknete, že žiju ve slonovinové věži – ale pomněte: Já mám rád i Forth, to nejde se slonovinovou věží dohromady.
)
Mno jo. Problémy se vždycky vynoří tam, kde to člověk nečeká, proto to jsou problémy. Já se obávám, že Java prostě trpí programovacojazykovou obdobou akromegalie. Ono za deset let skočit od krabičky k televizi do podnikového informačního systému není žádná sranda.
Hmm. Když se kouknu na nějaké ty javovské zdrojáky, tak ta akromegalie celkem sedne.
Aha. Takže do vesmírné sondy dáme platformu, která má vážné problémy už na Zemi.Ona existuje nějaká platforma (programovací jazyk), která nemá problémy se špatně napsaným programem? To, že se programátor vykašle na synchronizaci ve vícevláknovém prostředí přeci není problém platformy, ale programátora.Pěkná logika.
Tiskni
Sdílej: