Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Tak se zdá, že NASA přišla o marsovský satelit MGS kvůli chybě v softwaru. V červnu 2006 tam nahráli nějaké updaty. Bohužel tam zanesli chybu, která způsobila, že se natáčení solárních panelů zastavilo až o mechanickou zarážku. Tento incident způsobil přechod sondy do "safe-módu". Naneštěstí sonda byla zrovna natočena tak, že jí sluníčko přehřálo a zničilo baterie.
MGS je deset let stará a její údržba měla pro NASA nízkou prioritu. Dokonce se uvažovalo o jejím odstavení, aby nepožírala peníze novějším misím (MRO, Spirit, Oportunity). Na jednu stranu je pozoruhodné, že i přes veškerou péči, kterou v NASA věnují palubnímu softwaru, se v něm vyskytují takovéhle chyby. Na druhou stranu je jasné, že u mise, která už dávno splnila své cíle si dovolí provádět nějaké divočejší věci.
Jinak stále žasnu, že vozítka Spirit a Oportunity fungují i po čtyřech letech. To je fakt nádhera. Na Wikipedii jsem zjistil, že sondy Viking ze 70 let, taky vydržely docela dlouho - přes 6 respektive 3 roky.
Mimochodem, kontakt se sondou Viking 1 byl ztracen 13 listopadu 1982, 2245. marťanský den, po updatu softwaru k nabíjení baterií. Výsledkem bylo přepsání oblasti paměti, kde byla data o pozici antény. Smůla :)
Tiskni
Sdílej:
Aby ne, jeden z nich má před sebou ještě dlouhých tři sta let života 
believe it!
a v tom final frontier nakej voyager sestrelili klingoni kdyz nemeli do ceho pichnout ...
A určitě nepřeskakovaly pořadová čísla.
Což taky znamená, že ta klingonská loď musela letět nebezpečně blízko Sluneční soustavy.
Ano, byl to šestka. Dá se to brát tak, že první dva Voyagery byly vypuštěny v roce 1977 a Star Trek byl natočen v roce 1979, nějakou dobu se pracovalo na scénáři a tak se snad předpokládalo, že nezůstane jen u dvou?
P.S. mám rád jinotaje a dobírání si = nucení namáhání mozku. Proto i ty "moje" fórky.
Voyager 6, Součkův Voschod 14, raketoplán Enterprise v Silver Tower…
Hm, tak na to už nepamatuju 
A Pathfinder byl napůl vyvinutý v Tcl, i když by Pythonisté asi prskali, co je to za blbost, dělat v Tcl software pro kosmickou sondu.
(Vtip je v tom, že „NASA Tcl“ má asi 1200 řádků Cčka, což se pochopitelně dá docela odladit.
)
#define o define #oJinak, i po drobných úpravách (
curl http://www.de.ioccc.org/1985/lycklama.c | sed 's/#o/#define/' | cpp | indent - | grep -v ^#) ten zdroják pořád vypadá hrůzostrašně
Pokud vím, tak Spirit a Oportunity mají nějakou část palubního softu v Javě. To je asi opačný přístup, protože tu JVM asi nijak podstatně neprověří - prostě jí věří.
Naopak na soft v Javě pouští JavaPathfinder, což je explicitní model chcecker. Takže jsou schopni ten soft otestovat na trochu jiné úrovni, než je obvyklé. Obzvláště na hledání deadlocků je to bomba.
, dostaneš buď "důkaz" nebo chybu s protipříkladem.
„JPF is especially well-suited to finding hard-to-test concurrency defects in multithreaded programs.“Aha. Takže do vesmírné sondy dáme platformu, která má vážné problémy už na Zemi.
Pěkná logika. V tomhle světle mi přijde RTX 2000 a typický SW nad ním podstatně sympatičtější a elegantnější.
S těmi stavy tak nějak nevím. U integrovaných obvodů to návrháři od MSI nahoru vzdali. U softwaru to prostě nejde, pokud na to jazyk není stavěný a nevěřím, že Java je. Java není stavěná ani na mnohem jednodušší věci.
V téhle souvislosti mě docela láká představa, že bych si vyzkoušel (až bude čas … jestli vůbec …
) lineární Lisp. (Samozřejmě mě okamžitě nařknete, že žiju ve slonovinové věži – ale pomněte: Já mám rád i Forth, to nejde se slonovinovou věží dohromady.
)
Mno jo. Problémy se vždycky vynoří tam, kde to člověk nečeká, proto to jsou problémy. Já se obávám, že Java prostě trpí programovacojazykovou obdobou akromegalie. Ono za deset let skočit od krabičky k televizi do podnikového informačního systému není žádná sranda.
Hmm. Když se kouknu na nějaké ty javovské zdrojáky, tak ta akromegalie celkem sedne.
Aha. Takže do vesmírné sondy dáme platformu, která má vážné problémy už na Zemi.Ona existuje nějaká platforma (programovací jazyk), která nemá problémy se špatně napsaným programem? To, že se programátor vykašle na synchronizaci ve vícevláknovém prostředí přeci není problém platformy, ale programátora.Pěkná logika.