Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Tento krátký zápisek nebude věnován dnešnímu větrnému počasí, ale subnotebooku MSI Wind U100, který jsem měl dnes na chvíli k dispozici.
V rukou jsem měl verzi s Windows XP, takže o kvalitě předistalovávaného SUSE se zde nic nedozvíte. Ve stručnosti připomínám, že se jedná malý notebook s procesorem Atom taktovaným na 1600 MHz s desetipalcovým displayem o rozlišení 1024x600. Narozdíl od svého konkurenta Asus EEE obsahuje klasický pevný disk o velikosti 80 GB a ve Windows verzi i Bluetooth. K dispozici má 1 GB RAM a váží 1,04-1,18 Kg dle použité baterie (což mi připomíná klasický chyták - co váží víc, kilogram peří nebo kilogram železa? Samozřejmě kilogram železa, protože váha není totéž co hmnotnost). V závislosti na kapacitě baterie vydrží 2,5 až 5,5 hodiny.
Wind je parametry téměř plnohodnotný notebook bez DVD mechaniky. Velmi příjemně mě překvapila klávesnice, která je především oproti konkurenčnímu Asusu EEE o několik tříd výše. Lze na ní pohodlně psát všemi deseti a nemá záludnosti v rozložení podobné splývajícímu pravému shiftu a šipce nahoru u EEE. Potěší přibalené pouzdro, kde se narozdíl od EEE počítá i se zdrojem, který je opravdu malý a lehký. Za pochvalu stojí i tichý provoz a to, že díky Atomu nemá problémy s přehříváním.
Ač můj celkový dojem z tohoto stroje byl velmi dobrý, má MSI Wind má i několik temných stránek. V první řadě bych zmínil display, k němuž mám hned dvě výtky. U Asusu EEE (700) si mi jeho uživatelé po chvíli stěžovali na bolesti očí. Bohužel jsem nenabyl dojmu, že by u Windu byla situace o mnoho lepší. Pravděpodobně hodně pomůže citlivé nastavení podsvícení a kalibrace displaye, ale i tak se jedná o největší zklamání, který mi Wind připravil. Display měl být také kvůli provedení kloubu posunut o něco výše.
Další výtky už jsou spíše drobnosti. Oproti konkurenci má slabši wifi, používá umístění funkční klávesy po vzoru ThinkPadů a klávesy Ctrl a Fn nelze v BIOSu přehodit. Touchpad sice vypadá kvalitněji než u EEE, ale také příliš nenadchne. Konektory jak z notebooku tak ze zroje trčí kolmo ven (porovnej s IBM), což věští jejich kratší životnost. Vzhledem ke konstrukci zdroje by se síťový konektor měl obejít bez ochranného vodiče, který ho zbytečně zvětšuje. Webová kamerka se jevila jako méně kvalitní než u EEE.
Na závěr ještě přikládám fotografii porovnávající sedmistovkový Asus EEE (velikost cca A5, 900 g), MSI Wind U100 a Toshibu U300 (velikost cca A4, 2 kg).
Tiskni
Sdílej: