Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Tento krátký zápisek nebude věnován dnešnímu větrnému počasí, ale subnotebooku MSI Wind U100, který jsem měl dnes na chvíli k dispozici.
V rukou jsem měl verzi s Windows XP, takže o kvalitě předistalovávaného SUSE se zde nic nedozvíte. Ve stručnosti připomínám, že se jedná malý notebook s procesorem Atom taktovaným na 1600 MHz s desetipalcovým displayem o rozlišení 1024x600. Narozdíl od svého konkurenta Asus EEE obsahuje klasický pevný disk o velikosti 80 GB a ve Windows verzi i Bluetooth. K dispozici má 1 GB RAM a váží 1,04-1,18 Kg dle použité baterie (což mi připomíná klasický chyták - co váží víc, kilogram peří nebo kilogram železa? Samozřejmě kilogram železa, protože váha není totéž co hmnotnost). V závislosti na kapacitě baterie vydrží 2,5 až 5,5 hodiny.
Wind je parametry téměř plnohodnotný notebook bez DVD mechaniky. Velmi příjemně mě překvapila klávesnice, která je především oproti konkurenčnímu Asusu EEE o několik tříd výše. Lze na ní pohodlně psát všemi deseti a nemá záludnosti v rozložení podobné splývajícímu pravému shiftu a šipce nahoru u EEE. Potěší přibalené pouzdro, kde se narozdíl od EEE počítá i se zdrojem, který je opravdu malý a lehký. Za pochvalu stojí i tichý provoz a to, že díky Atomu nemá problémy s přehříváním.
Ač můj celkový dojem z tohoto stroje byl velmi dobrý, má MSI Wind má i několik temných stránek. V první řadě bych zmínil display, k němuž mám hned dvě výtky. U Asusu EEE (700) si mi jeho uživatelé po chvíli stěžovali na bolesti očí. Bohužel jsem nenabyl dojmu, že by u Windu byla situace o mnoho lepší. Pravděpodobně hodně pomůže citlivé nastavení podsvícení a kalibrace displaye, ale i tak se jedná o největší zklamání, který mi Wind připravil. Display měl být také kvůli provedení kloubu posunut o něco výše.
Další výtky už jsou spíše drobnosti. Oproti konkurenci má slabši wifi, používá umístění funkční klávesy po vzoru ThinkPadů a klávesy Ctrl a Fn nelze v BIOSu přehodit. Touchpad sice vypadá kvalitněji než u EEE, ale také příliš nenadchne. Konektory jak z notebooku tak ze zroje trčí kolmo ven (porovnej s IBM), což věští jejich kratší životnost. Vzhledem ke konstrukci zdroje by se síťový konektor měl obejít bez ochranného vodiče, který ho zbytečně zvětšuje. Webová kamerka se jevila jako méně kvalitní než u EEE.
Na závěr ještě přikládám fotografii porovnávající sedmistovkový Asus EEE (velikost cca A5, 900 g), MSI Wind U100 a Toshibu U300 (velikost cca A4, 2 kg).
Tiskni
Sdílej: