Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Smalltalk je jazyk, který většina lidí co v něm dělala miluje.Ja bych to videl tak, ze vetsinu lidi to zprudi a pouze par lidi si to zamiluje. Jako jazyk tak spatny neni, ale vsechno ostatni je hruza - nastroje pro kolaborativni vyvoj jsou naprosto tragicke, vyvojova prostredi jsou zaostala a mizerne se to ovlada klavesnici (alespon squeek a to prostredi pro stx).
Jednak proto, že tehdy každý programátor byl teoreticky nabušený způsobem, že to prudce urychlovalo vývoj. A druhak proto, že jednoduše tvořil a taky proto, že neexistovalo OOP – zejména ne impotentní OOP v Java stylu a návrhové vzory šité na Javu.Imho to je hlavně proto, že dneska jsou ty systémy řádově složitější... Způsob, jakým se interaguje s OS, s uživatelem, se sítí, se vším možným, multithreading, přenositelnost,... Je toho opravdu hodně... Jinak nabušení programátoři určitě existují i dnes a Javovské OOP se taky necpe všude, naštěstí.
nastroje pro kolaborativni vyvoj jsou naprosto tragicke, vyvojova prostredi jsou zaostala a mizerne se to ovlada klavesnici (alespon squeek a to prostredi pro stx).
Ovládat to bez myši skutečně bohužel prakticky nejde. Kreslítek UI a všemožných wizzardů si také člověk mnoho neužije, ale jinak bych si dovolil nesouhlasit. Monticello je jako verzovací systém solidně použitelné a nic nikomu nebrání použít třeba Git, chce-li. Unit testing, refaktorovací nástroje, kontrola kvality kódů... to vše je vysoké úrovni. Jako build server se používá klasika - Jenkins (viz https://ci.lille.inria.fr/pharo/). Osobně si často říkám, že bych dal za vděk spíše stařičkému původnímu xeroxáckému Smalltalku-80 než mnohým dneším IDE.
A pokud člověku něco přece jen chybí, je většinou velice snadné si to dopsat. Tuhle jsem například chtěl zjistit pokrytí určité třídy unit testem. To se ve Smalltalku napíše třeba takto:
| class test trace classTrace result | class := Time. test := TimeTest. trace := Dictionary new. thisContext runSimulated: [test suite run] contextAtEachStep: [ :current | | cls sel methods bytecodes | cls := current method methodClass. sel := current method selector. methods := trace at: cls ifAbsentPut: Dictionary new. bytecodes := methods at: sel ifAbsentPut: Set new. bytecodes add: current pc.]. result := String streamContents: [:s | classTrace := trace at: class ifAbsent: nil. classTrace ifNil: [ s nextPutAll: 'Class ', class name, ' not called'; cr. ] ifNotNil: [ s nextPutAll: class name; cr. class selectorsDo: [:sel | | m usedBytecodes allBytecodes | m := class >> sel. usedBytecodes := (classTrace at: sel ifAbsent: Set new) size. allBytecodes := 0. m symbolicLinesDo: [:pc :lineForPC | allBytecodes := allBytecodes + 1 ].. s tab; nextPutAll: sel; nextPutAll: ' - '; nextPutAll: (usedBytecodes / allBytecodes * 100) asFloat asString; nextPutAll: '%'; cr. ]]. ]. result.
Zobrazit zdrojový kód metody se zvýrazněním nepokrytých částí také není nic složitého
class := Time. selector := #print24:showSeconds:on:. m := class >> selector. usedBytecodes := ((trace at: class) at: selector ifAbsent: Set new). allBytecodes := Set new. m symbolicLinesDo: [:pc :lineForPC | allBytecodes add: pc ]. unusedBytecodes := allBytecodes copyWithoutAll: usedBytecodes. dm := m debuggerMap. source := (class sourceCodeAt: selector) asText. unusedBytecodes do: [:pc | range := dm rangeForPC: pc contextIsActiveContext: false. source makeBoldFrom: range first to: range last.]. source asMorph openInWindow.
Můžete brát image jen jako bonus. Pokud použijete malou image bez GUI a nástrojů, jen s překladačem a základními knihovnami, pak se Smalltalk v používání nijak neliší od Ruby nebo Pythonu.
Smalltalk nechápe program jako soubor zdrojových kódů, ale jako systém vzájemně komunikujích objektů.
Smalltalk nechápe program jako soubor zdrojových kódů, ale jako systém vzájemně komunikujích objektů.To je to co se mi na něm právě líbí a proč mi přijde, že má budoucnost.
To je to co se mi na něm právě líbí a proč mi přijde, že má budoucnost.Je to hezké, ale pro budoucnost jazyka to určitě není podmínka postačující...
Tiskni
Sdílej: