Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Verze 2.5.3 bude pro RSS Guard docela přelomová. Na popup mnohých uživatelů (odsud i z e-mailové korespondence) jsem se pustil do implementace "pluginového systému".U přelomové verze bych doporučoval zvýšit major/minor verzi, ne jen patch. Tyhle setinkové verze by měly obsahovat jen opravy chyb, ne novou funkcionalitu, natož nějakou přelomovou.
RSS Guard bude podporovat pluginy, které ale nebudou separované na runtime úrovni (v samostatných libkách), ale lze je jednoduše aktivovat před kompilací v kódu. ... nejznámějších online kanálových API - TT-RSS, feedly, ownCloud News - tak, aby pluginové API bylo co možná nejflexibilnější, ale zároveň jednoduchéChápu, že je pracnější to udělat dynamicky, ale to chceš kód pro všechny možné služby udržovat sám? Navíc to bude problém při distribuci -- jak se má distributor rozhodnout, které moduly zapne? Buď tam dá všechny a pak uživatel bude mít program zahnojený službami, které ho nezajímají, nebo tam dá jen některé služby, a pak tam budou některým uživatelům chybět a výhoda distribuce se ztrácí -- uživatel si to bude muset kompilovat sám. Opravdu by byly lepší ty dynamické knihovny -- v distribuci by pak byl balíček
rssguard a pak librssguard-plugin-ttrss, librssguard-plugin-feedly, librssguard-plugin-owncloud atd. A uživatel by si nainstaloval, co potřebuje.
Dále bych zvážil implementaci v nějakém skriptovacím jazyce -- tzn. plugin by byl jen skript a nemusel by se ani kompilovat. Uživatel by si ho mohl snadno upravit nebo si napsat vlastní a jen vložit do adresáře s konfigurací.
Nebo jít ještě dál -- plugin by se spouštěl jako podproces. S aplikací by komunikoval přes proměnné prostředí, parametry příkazu a standardní vstup/výstup (vygeneroval by nějaké XML). To je ještě lepší, protože si to uživatel napíše ve svém oblíbeném jazyce.
Tyhle přístupy jsou sice výpočetně méně efektivní než kód zakompilovaný přímo v programu, ale to by nemuselo tolik vadit -- nemělo by to být nic až tak výpočetně náročného -- ovšem bude to mnohem pružnější a zrychlí to vývoj (pokud se zapojí další lidé, což by pro ně mělo být takhle snadnější). I z architektonického hlediska mi to přijde lepší (viz ta poznámka o distribucích).
Tiskni
Sdílej: