Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Tiskni
Sdílej:
Verze 2.5.3 bude pro RSS Guard docela přelomová. Na popup mnohých uživatelů (odsud i z e-mailové korespondence) jsem se pustil do implementace "pluginového systému".U přelomové verze bych doporučoval zvýšit major/minor verzi, ne jen patch. Tyhle setinkové verze by měly obsahovat jen opravy chyb, ne novou funkcionalitu, natož nějakou přelomovou.
RSS Guard bude podporovat pluginy, které ale nebudou separované na runtime úrovni (v samostatných libkách), ale lze je jednoduše aktivovat před kompilací v kódu. ... nejznámějších online kanálových API - TT-RSS, feedly, ownCloud News - tak, aby pluginové API bylo co možná nejflexibilnější, ale zároveň jednoduchéChápu, že je pracnější to udělat dynamicky, ale to chceš kód pro všechny možné služby udržovat sám? Navíc to bude problém při distribuci -- jak se má distributor rozhodnout, které moduly zapne? Buď tam dá všechny a pak uživatel bude mít program zahnojený službami, které ho nezajímají, nebo tam dá jen některé služby, a pak tam budou některým uživatelům chybět a výhoda distribuce se ztrácí -- uživatel si to bude muset kompilovat sám. Opravdu by byly lepší ty dynamické knihovny -- v distribuci by pak byl balíček
rssguard a pak librssguard-plugin-ttrss, librssguard-plugin-feedly, librssguard-plugin-owncloud atd. A uživatel by si nainstaloval, co potřebuje.
Dále bych zvážil implementaci v nějakém skriptovacím jazyce -- tzn. plugin by byl jen skript a nemusel by se ani kompilovat. Uživatel by si ho mohl snadno upravit nebo si napsat vlastní a jen vložit do adresáře s konfigurací.
Nebo jít ještě dál -- plugin by se spouštěl jako podproces. S aplikací by komunikoval přes proměnné prostředí, parametry příkazu a standardní vstup/výstup (vygeneroval by nějaké XML). To je ještě lepší, protože si to uživatel napíše ve svém oblíbeném jazyce.
Tyhle přístupy jsou sice výpočetně méně efektivní než kód zakompilovaný přímo v programu, ale to by nemuselo tolik vadit -- nemělo by to být nic až tak výpočetně náročného -- ovšem bude to mnohem pružnější a zrychlí to vývoj (pokud se zapojí další lidé, což by pro ně mělo být takhle snadnější). I z architektonického hlediska mi to přijde lepší (viz ta poznámka o distribucích).