Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tiskni
Sdílej:
Verze 2.5.3 bude pro RSS Guard docela přelomová. Na popup mnohých uživatelů (odsud i z e-mailové korespondence) jsem se pustil do implementace "pluginového systému".U přelomové verze bych doporučoval zvýšit major/minor verzi, ne jen patch. Tyhle setinkové verze by měly obsahovat jen opravy chyb, ne novou funkcionalitu, natož nějakou přelomovou.
RSS Guard bude podporovat pluginy, které ale nebudou separované na runtime úrovni (v samostatných libkách), ale lze je jednoduše aktivovat před kompilací v kódu. ... nejznámějších online kanálových API - TT-RSS, feedly, ownCloud News - tak, aby pluginové API bylo co možná nejflexibilnější, ale zároveň jednoduchéChápu, že je pracnější to udělat dynamicky, ale to chceš kód pro všechny možné služby udržovat sám? Navíc to bude problém při distribuci -- jak se má distributor rozhodnout, které moduly zapne? Buď tam dá všechny a pak uživatel bude mít program zahnojený službami, které ho nezajímají, nebo tam dá jen některé služby, a pak tam budou některým uživatelům chybět a výhoda distribuce se ztrácí -- uživatel si to bude muset kompilovat sám. Opravdu by byly lepší ty dynamické knihovny -- v distribuci by pak byl balíček
rssguard a pak librssguard-plugin-ttrss, librssguard-plugin-feedly, librssguard-plugin-owncloud atd. A uživatel by si nainstaloval, co potřebuje.
Dále bych zvážil implementaci v nějakém skriptovacím jazyce -- tzn. plugin by byl jen skript a nemusel by se ani kompilovat. Uživatel by si ho mohl snadno upravit nebo si napsat vlastní a jen vložit do adresáře s konfigurací.
Nebo jít ještě dál -- plugin by se spouštěl jako podproces. S aplikací by komunikoval přes proměnné prostředí, parametry příkazu a standardní vstup/výstup (vygeneroval by nějaké XML). To je ještě lepší, protože si to uživatel napíše ve svém oblíbeném jazyce.
Tyhle přístupy jsou sice výpočetně méně efektivní než kód zakompilovaný přímo v programu, ale to by nemuselo tolik vadit -- nemělo by to být nic až tak výpočetně náročného -- ovšem bude to mnohem pružnější a zrychlí to vývoj (pokud se zapojí další lidé, což by pro ně mělo být takhle snadnější). I z architektonického hlediska mi to přijde lepší (viz ta poznámka o distribucích).