Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Tiskni
Sdílej:
Verze 2.5.3 bude pro RSS Guard docela přelomová. Na popup mnohých uživatelů (odsud i z e-mailové korespondence) jsem se pustil do implementace "pluginového systému".U přelomové verze bych doporučoval zvýšit major/minor verzi, ne jen patch. Tyhle setinkové verze by měly obsahovat jen opravy chyb, ne novou funkcionalitu, natož nějakou přelomovou.
RSS Guard bude podporovat pluginy, které ale nebudou separované na runtime úrovni (v samostatných libkách), ale lze je jednoduše aktivovat před kompilací v kódu. ... nejznámějších online kanálových API - TT-RSS, feedly, ownCloud News - tak, aby pluginové API bylo co možná nejflexibilnější, ale zároveň jednoduchéChápu, že je pracnější to udělat dynamicky, ale to chceš kód pro všechny možné služby udržovat sám? Navíc to bude problém při distribuci -- jak se má distributor rozhodnout, které moduly zapne? Buď tam dá všechny a pak uživatel bude mít program zahnojený službami, které ho nezajímají, nebo tam dá jen některé služby, a pak tam budou některým uživatelům chybět a výhoda distribuce se ztrácí -- uživatel si to bude muset kompilovat sám. Opravdu by byly lepší ty dynamické knihovny -- v distribuci by pak byl balíček
rssguard a pak librssguard-plugin-ttrss, librssguard-plugin-feedly, librssguard-plugin-owncloud atd. A uživatel by si nainstaloval, co potřebuje.
Dále bych zvážil implementaci v nějakém skriptovacím jazyce -- tzn. plugin by byl jen skript a nemusel by se ani kompilovat. Uživatel by si ho mohl snadno upravit nebo si napsat vlastní a jen vložit do adresáře s konfigurací.
Nebo jít ještě dál -- plugin by se spouštěl jako podproces. S aplikací by komunikoval přes proměnné prostředí, parametry příkazu a standardní vstup/výstup (vygeneroval by nějaké XML). To je ještě lepší, protože si to uživatel napíše ve svém oblíbeném jazyce.
Tyhle přístupy jsou sice výpočetně méně efektivní než kód zakompilovaný přímo v programu, ale to by nemuselo tolik vadit -- nemělo by to být nic až tak výpočetně náročného -- ovšem bude to mnohem pružnější a zrychlí to vývoj (pokud se zapojí další lidé, což by pro ně mělo být takhle snadnější). I z architektonického hlediska mi to přijde lepší (viz ta poznámka o distribucích).