Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Predem reknu ze do "prace u pocitace" pocitam nejen programovani, ale i serfovani, vrtani se v systemu a uceni se novych veci. Sam jsem pracujici student, ale uvedene rady jdou vztahnout na kohokoliv.
Prace u pocitace je zpusob traveni casu jako kazdy jina. Buseni kodu nebo serfovani samozrejme vysoce prevysuje sledovani televize nebo vysedavani v hospodach, ale vseho moc skodi. Na sobe pozoruji pokles efektivity prace (tim myslim i uceni a soukrome projekty) na pocitaci spolecne se vzrustajicim poctem hodin stravenych u pocitace. Proste: cim dele u toho sedim, tim min udelam.
Clovek proste neni schopny udrzet pozornost. Mozek neni blby, takze zacne tekat, prokladat praci mikrospanky a vykonnost jde dolu. Clovek za 12 hodin tak snadno muze udelat mene prace nez za 8 hodin.
Jak se tomu branit? Ja to delam takto: pokazde kdyz usedam k pocitaci, naridim si budik, kdy od nej zase vstanu. Budik neni problem, dokonce existuji i specialozovane programky (soucasti KDE i Gnome). Zkousel jsem ruzne intervaly, nakonec jsem se ustalil na 50 minutach s 10 minutovou prestavkou. V tech deseti minutach je treba mit nejakou vymluvu, at uz pro sebe nebo pro okoli. V praci jdu bud na zachod / k testerkam / pro caj. Doma uz jsem si zvykl a vymluvu nepotrebuji.
Dalsi problem je start do noveho dne. Nejhorsi je kdyz si clovek pul hodinky prispi a do prace dorazi pozdeji. Telo si zapamatuje ze prvni vec, kterou delalo bylo valeni se, a clovek je zbytek dne pomalejsi a linejsi. Naopak, nejlepsi je IHNED po probuzeni vstat a dat si sprchu. Prochazka nebo jizda na kole take rozhodne neuskodi.
Dale existuji urcite negativni navyky na ktere je treba davat si pozor, ale o tech se rozepisu priste.
Tiskni
Sdílej:
. Není to o návyku ale o typu člověka, někdo je noční tvor a někdo denní. Já třeba nejvíc práce udělám večer když už ostatní chrněj ale ráno jsem naprosto k ničemu (podle starý jsem k ničemu celý měsíc jen o výplatě jsem miláček
).
Semtex by měl být vetší hárdkór, ale u něj tyhle vedlější účinky nepociťuji. Spíš je tu problém v té podobě, že mě pak už neuspí ani hlava přejetá buldozerem