Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
+1, WYSIWYM obecně mi přijde jako nejlepší volba pro editaci. Člověk se nemusí mordovat s psaním zdrojáků a řešit syntaxi a zároveň má věci plně pod kontrolou a nezatěžuje se blbostmi týkajícími se prezentace výstupu (řeší logickou strukturu, sémantiku – ne barvičky a písma – stylování se řeší samostatně nezávisle na tvorbě obsahu).
Nakonec jsem tedy přistoupil k vrcholné prasárně a rozhodl se, že si dokumenty budu při editování prohlížet přímo ve webovém prohlížeči na druhém monitoru. To samo o sobě prasárnou není; prasárnou je způsob, jakým jsem to vyřešil. Do .bashrc jsem vložil následující zrůdu:
Čistější by bylo to navázat na událost změny souboru – pomocí linuxového subsystému inotify – tohle jsem použil pro automatické spouštění sql skriptů.
Po téhle události potřebuješ přimět prohlížeč k obnovení stránky. Tady je postup pro Konqueror pomocí D-Busu. Tipoval bych, že pro Firefox bude nějaký doplněk, případně tady je postup s použitím xdotool.
misto mnou uziteho meta tagu do stranky vlozit JS, ktery refresh provede na zaklade vnejsiho signalu (coz v tomto pripade uz bude vyzadovat sitovou komunikaci)
To by sis mohl napsat doplněk do editoru (emacs, vim, jedit atd.), který by fungoval jako jednoduchý HTTP server a zpřístupňoval editované soubory jako webové stránky s trochou JavaScriptu (přes AJAX nebo WebSockety by načítaly aktualizace). Pak by to dokonce mohlo fungovat tak, že by se vykreslovaly změny průběžně, ještě než uložíš soubor – mohl bys klidně posílat každý napsaný znak a průběžně bys viděl náhled
Jednou z výhod Markdownu totiž také je jeho standardizovanost
Napiš to ještě jednou. Já mám dojem, že každý článek o Markdownu spíše tvrdí opak (příklad). Mám pocit, že Markdown je jako wiki syntaxe. Každý má vlastní.
Tohle ale nejsou forky – většinou někdo implementuje „něco jako Markdown“ v jiném jazyce a většinou trochu jinak než původní (resp. jediný skutečný) Markdown. Problém je v tom, že specifikace neexistuje. Je tu jen dokumentace k Markdownu resp. návod, jak ho používat, ale to bych za specifikaci nepovažoval.
Podobne tak i JSON nepodporuje komentare, ale v praxi se casto bezne C-like komentare "/* ... */" pouzivaji a rada knihoven s nimi umi pracovat. Neni to trosku podobna situace?
Ano, podobná – bordel.
Tiskni
Sdílej: