pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
+1, WYSIWYM obecně mi přijde jako nejlepší volba pro editaci. Člověk se nemusí mordovat s psaním zdrojáků a řešit syntaxi a zároveň má věci plně pod kontrolou a nezatěžuje se blbostmi týkajícími se prezentace výstupu (řeší logickou strukturu, sémantiku – ne barvičky a písma – stylování se řeší samostatně nezávisle na tvorbě obsahu).
Keď si spokojný nieje čo riešiť.
Nakonec jsem tedy přistoupil k vrcholné prasárně a rozhodl se, že si dokumenty budu při editování prohlížet přímo ve webovém prohlížeči na druhém monitoru. To samo o sobě prasárnou není; prasárnou je způsob, jakým jsem to vyřešil. Do .bashrc jsem vložil následující zrůdu:
Čistější by bylo to navázat na událost změny souboru – pomocí linuxového subsystému inotify – tohle jsem použil pro automatické spouštění sql skriptů.
Po téhle události potřebuješ přimět prohlížeč k obnovení stránky. Tady je postup pro Konqueror pomocí D-Busu. Tipoval bych, že pro Firefox bude nějaký doplněk, případně tady je postup s použitím xdotool.
misto mnou uziteho meta tagu do stranky vlozit JS, ktery refresh provede na zaklade vnejsiho signalu (coz v tomto pripade uz bude vyzadovat sitovou komunikaci)
To by sis mohl napsat doplněk do editoru (emacs, vim, jedit atd.), který by fungoval jako jednoduchý HTTP server a zpřístupňoval editované soubory jako webové stránky s trochou JavaScriptu (přes AJAX nebo WebSockety by načítaly aktualizace). Pak by to dokonce mohlo fungovat tak, že by se vykreslovaly změny průběžně, ještě než uložíš soubor – mohl bys klidně posílat každý napsaný znak a průběžně bys viděl náhled 
Jednou z výhod Markdownu totiž také je jeho standardizovanost
Napiš to ještě jednou. Já mám dojem, že každý článek o Markdownu spíše tvrdí opak (příklad). Mám pocit, že Markdown je jako wiki syntaxe. Každý má vlastní.
Tohle ale nejsou forky – většinou někdo implementuje „něco jako Markdown“ v jiném jazyce a většinou trochu jinak než původní (resp. jediný skutečný) Markdown. Problém je v tom, že specifikace neexistuje. Je tu jen dokumentace k Markdownu resp. návod, jak ho používat, ale to bych za specifikaci nepovažoval.
Podobne tak i JSON nepodporuje komentare, ale v praxi se casto bezne C-like komentare "/* ... */" pouzivaji a rada knihoven s nimi umi pracovat. Neni to trosku podobna situace?
Ano, podobná – bordel.
Tiskni
Sdílej: