Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Toto ma vždy udivuje, ja mám 4GB RAM a nepamätám si že by som prešiel pri bežnom používaní cez polovicu.Psal jsem, jak to pouzivam. Pouze IntelliJ si vezme pres 1 GB. Zapnu k tomu nejake databaze, browser, Thunderbird, a proste to naskace. Na 4 GB to dost swapuje. Navic se vyplati mit nejakou RAM volnou, pouzije se to pro cache a zrychli se diskove operace. 8 GB na praci staci, ale porad to znamena, ze je potreba ukoncovat aplikace. To me nebavi.
ale že programátor používa uzavrený Chrome, to ma zložiloAsi nejsem tak paranoidni, abych tohle resil.
Asi nejsem tak paranoidni, abych tohle resil.To chce čas.
To máš nejaké divné distro aby IntelliJ zožralo 1GB RAM.Tipuju, ze taky zalezi na velikosti projektu.
To chce čas.Naopak. Od urcite doby nemam cas/chut nad takovymi blbostmi premyslet. Mam urcite pochybnosti o tom, ze jsi cetl a detailne pochopil zdrojove kody veskereho SW, ktery pouzivas. Pokud ne a spolehas na to, ze to udelal nekdo jiny (dostatecne duveryhodny) za tebe, nebo ze autori OSS nemohou podlehnout vydirani ze strany vladnich instituci nebo soukromych organizaci, tak jsi na tom ve vysledku uplne stejne, jako ja s tim Chromem. Viz heart bleed.
Niečo robíš zle.Pouzival jsem v minulosti Asus EEE 1000H s peclive nastavenym Gentoo a na 1 GB RAM jsem dokazal programovat 3D ptakoviny v Jave. Drhlo to, ale slo to. Pasmo mezi "jde" a "nejde" pouzivat je zpravidla znacne siroke. Kdy je ta hranice, kdy uz to opravdu nejde? Kdyz jsem mel 8 GB RAM a mel jsem spustene pouze to, co potrebuju k praci, tak vse bezelo hladce. Pak jsem zapnul testy nad celym projektem, RAM dosla, zacalo se swapovat a vsechny aplikace to uklidilo na disk. Test dobehl a system se mi pak chvili trochu trhal, protoze se vsechno muselo nacist z toho disku zpatky do RAM. Znamena to, ze tech 8 GB nestaci? Ne nutne. Lze s tim zit. Ale je to zbytecne, kdyz za male mnozstvi penez mohu dokoupit 2 dalsi moduly a vedet, ze se to nejakou dobu zase nestane. A muzu si nechat pozapinane cokoliv, aniz bych nad tim musel jakkoliv premyslet. Soucasna technologie mi to umoznuje a nevidim duvod, proc toho nevyuzivat. Je to o pohodli.
git
na tečkové soubory/adresáře? Nebo git-annex
na všechna data?
mrkni na hp zbooky, delaji se i v u variante, ktera by nemela mit 5Kg : ) http://www8.hp.com/us/en/workstations/zbook-15.html
Mozna bych do toho zamichal jeste jednu promennou - hlucnost. Zatimco desktopove CPU uchladis pasivne, vykonnejsi CPU v notebooku bude delat kraval. Nektere nynejsi modely maji zvuk stihacky. Zalezi, jak casto CPU vytezujes.
Zvažoval jsi kombinaci lehkého notebooku a (domácího) serveru?Zvazoval, je to trochu zminene i v tom blogpostu. Moc ale nevim, jak by to v praxi mohlo vypadat. Odkladani dat, zalohovani apod. - jasne, tam to urcite smysl ma. Ale na to jdou pouzit i externi disky. U toho Gitu by pak asi slo na tom serveru rovnou spoustet testy. Ale to je zaroven asi jediny rozumny pripad, co me napada. Kdyz na me prijde herni obdobi, tak mi domaci server moc nepomuze. Kdyz budu chtit virtualizovat a nebude mi stacit shell, tak asi taky ne. Mozna si to zbytecne komplikuju tim, ze se snazim myslet i na pripady, ktere realne moc nenastavaji, no. Tezko rict.
Kdyz na me prijde herni obdobi, tak mi domaci server moc nepomuze.Jestli na tebe přichází herní období, tak by to chtělo nějaký herní kus s možností dockiny.
Když upravím nějaké nastavení v IDE, chci to mít na obou počítačích.To by ještě šlo, stačí přece synchronizovat i tečkované (~/.foo) soubory. Jenže já bych mezi počítači rád synchronizoval i takové věci jako že mám na 3. ploše otevřený datasheet a v něm nalistovanou stránku 7. A to nikdo neumí, takže mám jenom notebook, který na většinu věcí stačí, bottleneck zatím mám jenom když je potřeba opakovaně kompilovat nějaký větší projekt (typicky při bisectování nebo obecně hledání chyby) a v Xilinx ISE, ale na FPGAčka už jsem pár let nesáhl. 8 GB RAM mi zatím stačí.
To by ještě šlo, stačí přece synchronizovat i tečkované (~/.foo) soubory.Otazka je, jak se IDE bude tvarit, kdyz se mu ten soubor zmeni pod rukama. Nezkousel jsem.
Jenže já bych mezi počítači rád synchronizoval i takové věci jako že mám na 3. ploše otevřený datasheet a v něm nalistovanou stránku 7.Presne tak. V mem pripade to jsou tedy spis otevrene soubory v IDE. Ono by to slo nejak doprogramovat, ale bylo by to usite na miru pro tu sadu SW, co pouzivam. BTW, jak se zde na zacatku diskuze resil ten Chrome -- tohle je jedna z featur, ktere tam intenzivne pouzivam. Zacal jsem pouzit zalozky (misto toho, abych proste nechaval otevrene taby, jak jsem byl zvykly z klasicke Opery, tj. do verze 12), a mam je sesynchronizovane nejen mezi pocitaci, ale i s telefonem.
Druhá věc je, jak složité je v moderních noteboocích disk vyměnit.Záleží na konkrétním laptopu, obecně mi ale přijde, že to je teď snad i snazší...
Ja som z podobných dôvodov odkladal, ale ako požiadavku som mal aj klávesnicu s normálnym layoutom. Na LCD som sa nakoniec vykašlal a teraz mám T420.
Poměr stran je naprosto irelevantní údaj.
Poměr stran je naprosto fundamentální údaj.
Za prvé, zorné pole (resp. jeho aproximace) má nějaký poměr stran.
Za druhé, data nebo jejich prezentace – typicky grafika nebo sazba pro tisk – mají určitý poměr stran.
Konečně, kombinace předchozích bodů: i text formátovaný ad-hoc je nejpřehlednější, nejlépe čitelný atd. při určité délce řádků atp.
V praxi jsou displeje 16:10 fyzickým rozšířením ekvivalentních displejů 4:3, zatímco 16:9 jsou získány následným oříznutím 16:9. Tzn. při stejné délce řádků se těchto řádků na 16:9 vejde méně. V případě dvojstrany A4 a běžných prvků UI (dekorace okna, stavová lišta) to znamená, že tato dvojstrana se vertikálně nezobrazí celá.
Jako výhodu bych vypíchl (na pohled) docela dobře vypadající klávesnici, jako nevýhodu pak ale nedostupnost dockovacího konektoru nebo Thunderboltu. Určité obavy bych taky měl o podporu v Linuxu (speciální klávesy, ovládání podsvícení klávesnice apod.).
Celkově se jedná o notebook určený pro někoho jiného. Nepotřebuji velký grafický výkon (současné HD Graphics jsou dostatečně výkonné), asi bych raději vyměnil část procesorového výkonu za větší výdrž na baterii a mobilitu, ale rád bych měl dostatek RAM a ocenil bych možnost mít v počítači dva disky (HDD a SSD).ThinkPad?
To, čo stvára Lenovo v poslednej dobe nejako nechápem. Ja mám 4 generácie starý stroj a mám viacej RAM než je vo väčšine "high end" thinkpadov súčasnosti možné osadiť (teda mám 16GB a v mnohých súčasných thinkpadoch je max 12GB).
Ahoj, jakou máš generaci?Nevim, je to Z30-B-13P. Má i5-5300U, 8GB RAM, 256GB SSD.
Jak je na tom s výdrží baterie?Neměřil jsem to nějak exaktně. Moje vlakový/autobusový cesty jsou obvykle do 2 hodiny a ty to dá určitě. Můžu to třeba ještě vyzkoušet.
Ohledně víka s displejem - jak moc tenké? Hrozí otisknutí klávesnice do displeje?Něco jako 4mm a rukama se to dá snadno ohnout (což radši moc nezkoušim). Ale normální otevírání a zavírání je bez problému. Na začátku jsem měl pocit, že vidím obtisk trackpointu, ale teď to nemůžu najít ani při vypnutým displeji, takže to asi nic. Kolega, kterej měl tenhle laptop taky, do něj omylem přivřel tužku a displej tím zničil.
Seš s tím celkově spokojenej?Není to špatný, je lehoučkej a celkově docela praktickej. Má spoustu portů (HDMI i VGA). Jediný co mě na tom vytáčí je ten větráček, ten je fakt debilní. Začalo to asi po třech týdnech, takový vrčení, a to i když má větráček malý otáčky (tj. není to problém regulace, ale mechaniky). Nevim úplně co s tím, zatím jsem do něj stříknul trochu minerálního oleje, což pomohlo, ale pořád to ještě není tak tiché, jak by mělo. Alespoň jsem u toho ale zjistil, že vnitřnosti jsou celkem dobře přístupný, vč. toho větráčku.
Užívám oboje od roku asi 1995 a desktop má v podstatě nekonečnou životnost, dokud desktop nestrčím do sklepa, když pořídím nový výkonnější.
Laptopy/notebooky maximálně 6 let a potom páchají sebevraždy. HDD (ne SSD) disky v lapťopech umírají i dvakrát za životnost noťasu.
Hmm, mám 8-ročný thinkpad fungujúci bez poruchy, zapnutý takmer vždy, disk pôvodný, asi 200 chýb pri čítaní za celú životnosť (0 realokovaných sektorov), chyby väčšinou v častiach so starým záznamom, pár desiatok tisíc zapnutí, cca 900 000 odparkovaní a stále funguje super.
No a desktop ... po asi polroku mi umrel disk, počas životnosti desktopu mi 6x zhorel zdroj za 4 roky (zhorel = väčšinou čierny dym občas iskrenie pri výbuchu kondenzátorov). Po tom, čo mi umrela doska (vyschnuté kondenzátory, ktoré som nemal chuť meniť) som prešiel na thinkpad.
Zdroje som mal kvalitné, ale mám nič moc elektrickú sieť (skoro 300V namiesto 230V, väčšina zdrojov to nezvláda). Notebookove zdroje s týmto problém nemajú.
To sa neoplatí, za UPS ktorá je schopná znížiť vysoké napätie zaplatím niekoľkonásobne viacej než za notebook. Bežné UPS to dlhodobo nezvládajú. Ešte teoreticky by som sa mohol sťažovať na blbý transformátor, ale moc priorita to asi nebude pretože som naň pripojený sám. Pri poslednej poruche (iskrenie okolo izolátora) prišiel pracovník VSE, vypol to, omotal kontakt kusom drôtu, zapol a išiel ďalej
Zo zvedavosti aký je rozdiel medzi zdrojom a adaptérom?
Mám doma zdroj s účinnosťou zvyčajne pod 50%. Je to podľa definície adaptér? Nie je aktívne chladený a pri znížení odoberaného prúdu sa prehreje a zhorí najdrahší výkonový tranzistor.
Nenašiel som exaktnú definíciu toho čo je zdroj a čo adaptér. Síce z názvu by som tipoval, že rozdiel bude v tom, že adaptér len mení nejaký prúd / napätie na iný prúd / napätie a zdroj je časť, ktorá je priamo zodpovedná za napájanie komponentov (teda adaptér u notebooku má povedzme 19V, ale vo vnútri má ešte zdroj, ktorý mení 19V na 5V pre USB, 1.neviemkoľko V pre CPU ...
Pokiaľ viem adaptér na mojom notebooku by mal obsahovať toroidný transformátor, pár kondenzátorov a usmerňovač. Zdroj v notebooku by mal byť dosť odolný minimálne kvôli možnosti nabíjať ho v aute.
Mám doma zdroj s účinnosťou zvyčajne pod 50%. Je to podľa definície adaptér? Nie je aktívne chladený a pri znížení odoberaného prúdu sa prehreje a zhorí najdrahší výkonový tranzistor.To se snažíš vztáhnout obrácenou implikaci někam, kde se imho nevyskytuje. Že zdroj má typicky lepší účinnost neznamená, že všechno co má lepší účinnost je zdroj.
V anglických materiáloch je adaptér označenie pre druh externého zdroja, takže teoreticky by to malo byť jedno, či to nazývam "zdroj" alebo "adaptér".
Dobrý desktop není skoro slyšetEvidentně jsem za posledních dvacet let neviděl dobrý desktop
Ale fakt nové desktopy sú celkom tiché. Pri starom desktope v práci som síce musel používať tlmiče keď som vyvíjal pre android, ale nový neprevyšoval hluk v miestnosti.
Aj tak by som teraz už nechcel desktop, pohodlie notebooku to neharadí (myslím tým to, že nemusím stále presúvať dáta na iný stroj, alebo ho mať stále online alebo nebodaj pchať všetko niekam vonku aby som to zase počas cesty vlakom nemal dostupné lebo som práve mimo pokrytia signálom ...).
Čo vy ľudia máte inak s chladením? Mne to starý thinkpad zvládal s pastívnym chladením na 40°C na CPU (zvyšok v podstate chladný), tento novší ktorý mám dosahuje 37°C, pri intenzívnejšej práci okolo 50, ale chladenie mi zapína až pri 55 (na tak nízkych otáčkach, že stále je výrazne tichšie než hluk, ktorý vydáva CPU pri prechádzaní do C7).
Hluk vzniká pri prudkej zmene prúdu a mám taký pocit, že ho spôsobuje nejaká cievka v zdrojovej časti. Presný zdroj hluku som nenašiel, ale dá sa eliminovať zmenou powermanagementu v BIOSe. Hluk inak vzniká aj pri používaní GPU, taký chrome pri scrollovaní dosť "bzučí".
/sys/module/intel_idle/parameters/max_cstate
nastavím C4 nebo vyšší (tj. číslice 0 až 4 :D), pískání z těchto dvou keramik okamžitě ustane :)
Vďaka za info, ja som niekde čítal, že je to cievka, ale ďalej som to neskúmal.
komfortOsobně nejsem schopen rozlišit komfort laptopu a desktopu. Vlastně kdybych neviděl, k čemu jsou monitor, klávesnice a myš připojené, tak ani nevím, u čeho sedím… (snad si nikdo nemyslí, že by někdo trvale používal notebook jen tak O_o)
(snad si nikdo nemyslí, že by někdo trvale používal notebook jen tak O_o)Asi se budeš divit, ale v práci mám NB (často jezdím na služebky), doma mám NB (často se stěhuji mezi ložnicí a kuchyní (holt 2+1
Co se týče vimu / emacsu po ssh, na to fakt nemám nervy - ten lag mě prostě hrozně vytáčí. Laguje to obvykle hůř než Java IDE a to už je fakt špatnýNo ne. Ten emacs právě běží u tebe lokálně, ale připojuje se vzdáleně na server. Takže ty pracuješ s plným komfortem, jako kdybys editoval soubor u sebe na disku a emacs si to nějak rozumně řeší a na serveru provozuje jen svojí část. Co jsem tak viděl, tak je to docela pokročilé, umělo to třeba různě mixovat roury a tak.![]()
(start-server)
+ emacsclient. Já měl za to, že to funguje jen přes lokálně. Nicméně jestli to funguje i vzdáleně tak to by nemuselo být špatný.
Co se týče vimu / emacsu po ssh, na to fakt nemám nervy - ten lag mě prostě hrozně vytáčí. Laguje to obvykle hůř než Java IDE a to už je fakt špatnýZajímavé, já nejsem z odezvy vimu schopný rozeznat, jestli mi běží lokálně anebo někde na serveru přes SSH.
To je jen nějaké plácnutí anebo to máš odzkoušené/odzdrojované? Já doteď narazil jen na informace, že latence se pohybuje v rozmezí 25-45 ms. A nedokážu si moc představit, že by se vůbec pouštěli do vývoje nečeho jako VoLTE, kdyby to bylo tak, jak tvrdíš.No, jasně. Ale to pořád neříká nic o tom, co se stane, když je ve stejném bloku 1000 dalších lidí připojených na LTE (to není nic nereálného, dřív nebo později budou smartphony hlavně na LTE a ty má skoro každý dneska). U GSM to třeba bylo tak, že prostě dojdou timesloty a celá komunikace jde do prdele a jsi rád, že si vůbec zavoláš. Jak přesně je to u LTE nevím, ale jsem docela skeptik, protože pořád sdílíš nějaké omezené médium mezi hodně lidma. Další věc jsou pak věci jako co se stane, když soused stahuje (= žere hodně timeslotů), jestli ho to nějak ořízne na rychlosti, nebo ne. Operátoři se tak rádi chlubí rychlostí, tak bych řekl, že ne a těch 25-45ms ti naroste na desetinásobek. Zbývá pak ještě FUP, kde když si připlatíš, tak máš něco jako 10GB a když má nějak extra super tarif, tak třeba 30. Což je asi lepší jak drátem do oka, ale na domácí použití je to v dnešní době už docela na hranici a na nějaké filmy, seriály a youtube asi zapomeň.
Problém je, že většina uživatelů řeší jen tu klasickou "rychlost" ve smyslu propustnosti. Pro běžného uživatele jsou latence zajímavé jen u online her a VoIP, přičemž VoIP naši poskytovatelé mobilního připojení ze setrvačnosti pořád vnímají jako něco, z čeho jim naskakují pupínky.
Koneckonců i ten odkazovaný přehled sleduje jen hrubou propustnost a pokrytí, výrazy jako "latency" nebo "round trip" se v něm vůbec neobjevují.
Každopádně je možné tu síť zahltit tak, že latence jde sice do kopru, ale v meření rychlosti se to neprojeví?
To je typický bufferbloat. Stačí mít linku s velkou propustností, na které je někde velký buffer (ale fungující jako obyčejná fronta), a pustit přes ni stream, který ji dokáže nasytit. Když pustím druhý podobný, tak se o ni podělí přibližně napůl, takže při přenosu velkého souboru pořád dostanu pěknou rychlost, ale interaktivní provoz je automaticky zatížen latencí "velikost bufferu / propustnost linky" (v konkrétních případech to mohou být i sekundy).
Ve svém blogu jsi psal, že tě zajímá jak to dělají ostatní.Psal, a jsem rad za tvuj nazor, viz komentar vyse.
Obecně investovat do nějaké spotřební elektroniky, pokud po ní chceš takové konfigurace je docela drahé.To mas pravdu.
Stačí ti buď vps nebo si kup za 20tis nějaký dell server, pichni ho doma, připoj veřejnou, nakonfiguruj a hotovo.Moc mi neni jasne, proc bych si porizoval server, kdyz ke stejnemu ucelu muze poslouzit i ten muj desktop. Ma to dostatecne silny procesor, prostor pro dostatek disku a spoustu pameti. Snad jako jediny argument me napada spotreba, ale i5-3570K ve srovnani s jinymi procesory moc nezere (65W). Xeon E3-1220v5 (taky ctyrjadro) zere 80W a nema integrovanou grafiku. I ta moje i5-3570K ma Intel Turbo Boost 2.0, takze se to taktuje podle potreby. Schvalne bych nekdy mohl zkusit zmerit, jakou spotrebu tenhle stroj ma realne jako celek.
ten server ti poběží 10 let bez poruchyTohle bezi bez poruchy 3 roky. Na HDD je zaruka jeste dva roky. S prepetovou ochranou se IMHO deska neposkodi. Docela tomu stroji verim (ackoliv drobny preventivni servis na nem ted planuji).
Má to vzdálenou správu takže si ho kdykoliv můžeš po síti zapnout, nemusí to hučet furt.Muj desktop podporuje wake-on-LAN, takze i toto je resitelne.
Na svůj stůl si dáš akorát monitor, kdykliv přijdeš s notasem píchneš a máš hotovo. Když se chceš podívat na film nfs moutneš data a po Gbit sitovce (ten thinkpad ji určitě má) se můžeš rovnou dívat na film. Chceš ide, chrome apod. mít puštěné, ok máš ji v rdp na serveru a můžeš hned začít pracovat. Na notasu potřebuješ akorát nějaký system s systemD , který bootne za pár vteřin, light prostředí s nxclientem a konzolí.A nebo prijdu, sednu ke stolu a zacnu pouzivat rovnou desktop.
Mílím se někde ?Ne, tak bych to primo nerekl. Asi by to fungovalo. V podstate je to ale totez jako vzdaleny pristup z notebooku na desktop, ktery se zde uz diskutoval a ma to navic tu vyhodu, ze na laptopu nemusim pracovat i doma, tzn. je jeste o starost min.
Je v tom pár rozdílů. Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ. Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl. Samozdřejmě můžeš použít MDraid z linuxu taky jsem to tak používal jen ten výkon je dost rozdílný. Obecně pak ten server má rychlejší sběrnice, je spolehlivější a má lepší kompatibilitu s Lin a virtualizací, některé virtualizace by jsi na tom desktopu asi nerozběhl, nevím kterou používáš. Ale zase to produkuje o dost větší hluk, takže když to máš kde doma umístit tak je to super, jinak je to otrava.
Ještě s tím notasem, dělám dost po kavárnách a sem tam se stane nějaká nehoda, pár let zpět mi ho servírka dost polila celým půllitrem koly z postmixu. Říkám nevadí bylo to v centru skočil jsem ke kamarádovy na obchod, koupil za 1000kč T40, na kavárně přeloupl baterku disk a cca půl hodiny jsem byl zpět online. Paní mi zaplatila 500 za škodu (zbyl mi z toho displej, ram a procesor ty to přežily, tak jsem po ní chtěl jenom 500).
Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítěTo snad platí obecně pro IPv4 komunikaci (pro IPv6 obdobně s NDP], ne?
Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ.Většinou mám na hranici sítě nějaký svůj router s openwrt nebo Mikrotik, takže z toho to není problém zapnout.
Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl. Samozdřejmě můžeš použít MDraid z linuxu taky jsem to tak používal jen ten výkon je dost rozdílný.Zajímavé, mně to na všech rozumných procesorech visí na propustnosti disků, nikoli na tom, že by to třeba nestíhalo u XORovat.
Zajímavé, mně to na všech rozumných procesorech visí na propustnosti disků, nikoli na tom, že by to třeba nestíhalo u XORovat.Zásadní je u podobného HW writeback cache, která je zálohovaná baterkou nebo je tam super-cap, který pokryje čas nutný pro zkopírování obsahu čase do flash paměti. Pokud mám aplikace s častým voláním fsync, přínos writeback cache je obrovský.
Wakeonlan funguje jenom po ARP z lokální sítě, takže to zvenku nezapneš když potřebuješ.Ja vim. Predpokladam, ze by na to sla sehnat nejaka krabicka, nebo pouzit treba Raspberry Pi.
Nemá to raid kartu čili výkon disků je pouze výkon disků a je v tom velký rozdíl.Ja ale s vykonem disku problem nemam, pristupuje se k nim relativne malo. Jediny problem, o kterem v soucasnosti vim, jsou virtualizace, ale to se vyresi pouzitim SSD (zatim ho mam pouze nainstalovane ve skrini, ale nemigroval jsem na nej).
některé virtualizace by jsi na tom desktopu asi nerozběhl, nevím kterou používášZadnou velkou magii v tom nehledej. Pouzivam normalne VirtualBox, vyjimecne QEMU. Na virtualizaci Windows je to idealni. Rozbehnu si je na jedne plose, muzu se tam prepinat klavesovou zkratkou, a nemam sanci poznat, ze jsou jen hostovane v jinem systemu. Obcas potrebuju spustit sadu nejakych virtualnich serveru, ale i to resim VirtualBoxem a predpripravenou appliance. Az si k tomu casem dopisu skripty na automaticky import, headless start a odstraneni, tak to bude dokonale. Zatim jsem to moc nepotreboval.
Kavárna : jo je to sranda sledovat jak se lidi tváří když se stane něco tak strašného a pak než rozdýchají tu situaci zjistí že už je to vyřešeno :D
Wakeonlan : jasně pokud ti tam něco běží tak to není problém
Virtualizace a ssd : Toho jsem se obával, ty potřebuješ virtualizovat i win a jakmile jsi napsal + ssd tak bych tě chtěl upozornit na velmi důležitou věc. virtualizace + win mají problém s trimem, win + win virtualizace mají problém s trimem, lin + win virtualizace má problém s trimem. Lin + lin virtualizace problém s trimem nemá. lin + lvm partitiony s trimem problém nemá, souborové fs jsem netestoval. Čili pokud použiješ ssd a jakoukoliv virtualizaci s win i win-win tak ti to poběží tak měsíc, dojdou volné bloky a budeš pokračovat s tragickým IO na ssd cca 15MB/s. Co jsem zjišťoval tak xen s trim nemá problém, pokud nevirtualizuješ win, podpora zatím v nějaké dostupné verzi není, potřebuje to nějaké pluginy možná v nové xen7 co nyní uvolnily to poběží. Než nasadíš něco takového tak si to prosím důkladně zjisti. VMWare to asi umí ale to nenasadíš protože to potřebuje certifikovaný HW
Bohužel s win žádné zkušenosti nemám viděl jsem naposledy NT4.0, ale pro dva zákazníky jsem jim to rozcházel na xen + win, je to bez problémů, jen když jsme vybíraly stroj tak s ssd to nešlo, pozor na to.
Frekvence nemaji se spotrebou co delat, dulezite jsou C stavy. V hlubokem spanku je velka cast procesoru vypnuta, nema frekvenci.
Tiskni
Sdílej: