Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
DCF77 je rádiový signál vysílaný na většinu evropského území z německého Frankfurtu nad Mohanem, kterého se užíva k synchronizaci hodin. Vzhledem ke způsobů kódování (60bit/min) zůstávalo donedávna každou minutu 14 bitů (viz tento obrázek ze stránek Martina Poupy) nevyužitých. Prý snad měly být vyhrazeny pro krizové signály. To se ale někdy asi před rokem změnilo a oněch 14 bitů je nyní „využito komerčně“.
Podle tohoto vlákna na fórech www.mikrocontroller.net se začaly v oněch 14 bitech posílat data o počasí (podle evropských regionů); provozovatelem systému je firma Meteotime. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, až na to, že data jsou šifrována a že si tedy člověk bez speciálního dekódovacího čipu ani neškrtne. (Naštěstí je alespoň výstup z čipu nějak zdokumentován.) K dostání jsou již první hodiny za poměrně přemrštěnou cenu (mezi 50-240€). Čipy se zatím dodávají jen dalším výrobcům a kdoví jestli (a za kolik) je bude možné koupit v kusovém množství.
Na výše zmíněném fóru proběhly pokusy o rozkódování signálu, zatím neúspěšně. Zdá se, že kódování vypadá takto: ze 3 po sobě jdoucích minut je vzato oněch 14 bitů (tj. celkem 42bit) ze kterého jsou poté dešrifrována data pro jeden určitý region (data pro každý region jsou vysíláná 2x denně v noci: jednou předpověď na nadcházející den, jednou na další noc; každý region má přitom pevně stanovené vysílací časy). Zdá se, že každý takovýto packet je dešifrován pomocí klíče odvozeného z ostatních dat DCF77 signálu, tj. z data a času. To dá poté 22 výsledných bitů s předpovědí počasí.
Technicky jistě velmi zajímavý systém, nicméně se nabízí otázka, zda-li je v pořádku, aby se infrastruktura pro - ze zákona danou - veřejnou službu takto nehoráně propachtovala jediné firmě, která tak na její využití získává monopol, zřejmě na mnoho let dopředu (představte si, co by se stalo, když lidé zadraho nakoupí „hodiny na počasí“ a ty pak přestanou fungovat). A jestli by vůbec nějaký veřejný výstražný systém nebyl lepším využitím zbylého bitového pásma tohoto vysílače.
P.S. Bezpochyby, pokud by systém fungoval u nás, nezůstaly by volné ani ostatní bity... Což mě přivádí k otázce: neměl by takový systém fungovat raději na evropské, než národní úrovni a být „řádně regulován“?
Tiskni
Sdílej:
Pokud myslíš, že to můžeš poskytovat levněji tak si požádej o licenci,a k čemu mu u nás bude, že o ní požádá? nebo mi něco uniklo a ČTÚ zrušil regulaci?
Já bych asi netvrdil, že mobilní operátoři mají nehorázné ceny, mi se zase tak nehorázné nezdají.Například by mě zajímalo, proč mi za minutu hovoru do USA účtují až 30 Kč a za minutu na českou pevnou linku jen 7 Kč, když rozdíl v terminačních poplatcích mezi těmito cílovými sítěmi je menší než 1 Kč.
ze umi vydelat prachy a nacpat se tam kde nikdo neni? to te stve? ze umi vyuzit der aby nedovolili zadnou konkurenci? ze to taky neumis, to te stve?no, víš, jsou lidé, kteří by to třeba uměli, ale neudělají to, protože to považují za neetické a pro společnost kontraproduktivní ... ale vysvětlovat, že z nesobeckého jednání mají prospěch všichni, je v dnešní době méně než házení hrachu na zeď
Předně, k čemu je dobrý DCF. Jednak to je kmitočtovej normál (což ale asi počítačovníkům nic neříká), což je důležitá věc. Jde na to leccos synchronizovat, lze na to chytat různé oscilátory a tím prudce zvýšit jejich přesnost, což je zas zpětně důležitý pro kalibraci jinejch zařízení.
Vlastní DCF pracuje na velmi dlouhejch vlnách, čili to funguje v podstatě všude, krom míst tragicky zarušenejch (a rušení v tomhle pásmu by se mělo trestat káznicí nebo i smrtí). Jinými slovy, stačí vám jedinej vysílač na pokrytí širokýho území.
Určení přesnýho času za pomocí Internetu, no tomu se směji. To je stejný jak časový znamení v TV. 10 vteřin žádná míra. Opět problém s lidma, kteří nic nedělali rukama, ale všechno komplem a kterejm stačí si všechno nasimulovat jak v počítačový hře (což je další věc, za kterou by se mělo vraždit). Pokud se totiž začnete trochu vážněji zabývat experimentálníma družicema nebo astronomií zjistíte, že se bez přesnýho času prostě nehnete. A vteřina je už moc velká odchylka. A jsem přesvedčenej, že se najde dost lidí, kteří by mohli přidat další aplikace.
Ovšem zpět k DCFku. DCF77 není žádnej evropskej projekt a teorie o tom, že by to mělo být řízený EU je dosti stupidní. Jednak jsem ještě nevidel jedinej projekt EU, kterej by ve výsledku fungoval, druhák se mi hrozně líbí, jak by někdo něco chtěl sebrat tomu, kdo to vybudoval a předat to EU, aby měla aspoň něco fungujícího. Totiž časovej normál na velmi dlouhejch vlnách není ani nic novýho (aneb fungovalo to v době, kdy Internet neexistoval) ani nic ojedinělýho (neb časovku na VDV jsme mimochodem měli taky, akorát po revoluci tu začali vládnout ,,mladí talenti'', kteří nechápali, na co to je a o čem nevím, na co to je, to je na nic a má se to zrušit...a lidi na hvězdárnách se začali chytat stropu).
Dále není pravda, že by DCF77 bylo něco nekomerčního. Ze začátku se moc nevědělo, CO se tam vlastně přenáší. Popis těch signálů se dostal mezi lidi až dost pozdě, což je důvod, proč se dřív stavěly hodiny spíš na českej systém, kterej tady byl zdokumentovanej v různejch časopisech. Dál nevím co koho sere na tom, že jsou některý data kodovaný. Jako to, co vysílá, je snad věc majitele toho systému, ne? Nebo mu chcete tohle právo upřít? To už snad přece jenom ne! Víte, co za data se vysílá v časovce na 14996kHz? Já taky ne. Je to špatně, že to nevím? No jasně, rád bych to věděl, ale ten vysilač mi nepatří, tak se s tím prostě musím smířit. A nebo když to není zdokumentovaný, tak by se to mělo zakázat a zrušit? A když nevíte, jak určit vlastní polohu z Omegy, tak by se měla zrušit? A když nevíte, jak určit svou polohu z Navsatu, tak by se měl zrušit? A nebo ještě líp předat pod kontrolu EU?
Pánové, jděte do prdele s takovejma názorama.