Byla vydána nová verze 5.13 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Až teď jsem potřeboval vysázet XeTeXem jistý seznam literatury a měl jsem přitom dva zásadní požadavky: a) víceméně kompletní podpora latinky (včetně různých méně běžných znaků, např. ty, které se používají pro transliteraci semitských jazyků, kupř. ṣ, ḥ, ḫ, atp.), b) podpora pro malé kapitálky (používá se v seznamu literatury pro zvýraznění jmen autorů/editorů).
První podmínku by dobře splňovaly např. fonty Doulos SIL a Charis SIL, které byly (stejně, jako výše zmíněný XeTeX) vyvinuty lingvisty, mají nejširší podporu nejrůznějších znaků z latinských a příbuzných písem (řečtina, azbuka), předevších těch, kterých se často uživá výlučně pro vědecké přepisy rozličných středověkých a starověkých textů; tyto fonty jsou také velmi přesné, co se týče různých detailů (např. pozicování akcentů). Bohužel ani jedno z těchto písem nemá implementovány malé kapitálky.
Naopak malé kapitálky jsou už od počátku v písmu Computer-modern, který je součástí TeXu, těm ale pochopitelně chybí podpora unicode. Existuje sice jejich unicodová varianta, té ale pro změnu chybí kapitálky.
Naštěstí jsem nakonec narazil na písmo Linux Libertine, které jsem předtím sice zaregistroval v jakési zprávičce tady na abclinuxu.cz, či to bylo na root.cz — už nevím; tenkrát jsem jej považoval „zase za jeden z těch free fontů, které vlastně nic nového nepřinášejí“ a víc se jím nezabýval. Teď jsem ale zjistil, že se z toho projektu vyklubal dosti kvalitní font, který hravě splní oba výše uvedené požadavky (pravda, co do kompletnosti latinky zatím na písma od „SIL“-u ještě stoprocentně nemá, ale velmi se ideálnímu stavu blíží :) ).
Font navíc má některé (open-type) fajnůstky, jako jsou (kromě již zmíněných kapitálek) třeba horní a dolní indexy, což člověk ocení především u TeXu, kde by kvůli tomu jinak musel přecházet do matematického módu, nebo se trápit psaním vlastních maker — a hlavně se můžete spolehnout, že velikost a umístění indexu bude přesně tak, jak si to návrhář fontu přál a tedy bude vypadat vždy lépe, než pokud by se pozicování nechalo jenom na aplikaci. A především: na papíře vypadá Linux Libertine velmi dobře, dobře čitelné, svými parametry podobné „Timesům“ a tím vhodné pro sazbu delších textů, ale přesto svěží a ne tolik okoukané. Navzdory tomu, že ještě má tu a tam ještě drobné „mouchy“, u mě tento font vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
Já by sem asi slevil z těch kapitálek a bylo by;)
Jestli se tady tedy můžu vecpat se svojí otázkou - na desktopu používám Verdanu (msttcorefonts), protože nepoužívám antialiasing a tyhle fonty mají dobře udělaný hinting (alespoň myslím že to je hinting), prostě nejsou kostrbaté.
Ale už se mi okoukala a navíc není úplně free - chtěl bych něco "modernějšího", neokoukaného.
Mně osobně se docela líbí font Gentium.
BTW, opravdu malé kapitálky? Teď jsem se díval do dokumentu Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) zpracovaného Petrem Boldišem, který pro uvedení jména autora doporučuje obyčejná velká písmena.
Gentium - zkouším, bez AA vypadá děsivě:( A asi bych radši bezpatkový...
ČSN ISO 960 je z typografického hlediska dost prasácká (např. mezera před dvojtečkou), citace jsou pak velmi nepřehledné, neznám nikoho, kdo by se jí na 100% držel. Malé kapitálky vypadají daleko lépe, neruší tolik a přitom dobře předají informaci (že se jedná o autora).