Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Až teď jsem potřeboval vysázet XeTeXem jistý seznam literatury a měl jsem přitom dva zásadní požadavky: a) víceméně kompletní podpora latinky (včetně různých méně běžných znaků, např. ty, které se používají pro transliteraci semitských jazyků, kupř. ṣ, ḥ, ḫ, atp.), b) podpora pro malé kapitálky (používá se v seznamu literatury pro zvýraznění jmen autorů/editorů).
První podmínku by dobře splňovaly např. fonty Doulos SIL a Charis SIL, které byly (stejně, jako výše zmíněný XeTeX) vyvinuty lingvisty, mají nejširší podporu nejrůznějších znaků z latinských a příbuzných písem (řečtina, azbuka), předevších těch, kterých se často uživá výlučně pro vědecké přepisy rozličných středověkých a starověkých textů; tyto fonty jsou také velmi přesné, co se týče různých detailů (např. pozicování akcentů). Bohužel ani jedno z těchto písem nemá implementovány malé kapitálky.
Naopak malé kapitálky jsou už od počátku v písmu Computer-modern, který je součástí TeXu, těm ale pochopitelně chybí podpora unicode. Existuje sice jejich unicodová varianta, té ale pro změnu chybí kapitálky.
Naštěstí jsem nakonec narazil na písmo Linux Libertine, které jsem předtím sice zaregistroval v jakési zprávičce tady na abclinuxu.cz, či to bylo na root.cz — už nevím; tenkrát jsem jej považoval „zase za jeden z těch free fontů, které vlastně nic nového nepřinášejí“ a víc se jím nezabýval. Teď jsem ale zjistil, že se z toho projektu vyklubal dosti kvalitní font, který hravě splní oba výše uvedené požadavky (pravda, co do kompletnosti latinky zatím na písma od „SIL“-u ještě stoprocentně nemá, ale velmi se ideálnímu stavu blíží :) ).
Font navíc má některé (open-type) fajnůstky, jako jsou (kromě již zmíněných kapitálek) třeba horní a dolní indexy, což člověk ocení především u TeXu, kde by kvůli tomu jinak musel přecházet do matematického módu, nebo se trápit psaním vlastních maker — a hlavně se můžete spolehnout, že velikost a umístění indexu bude přesně tak, jak si to návrhář fontu přál a tedy bude vypadat vždy lépe, než pokud by se pozicování nechalo jenom na aplikaci. A především: na papíře vypadá Linux Libertine velmi dobře, dobře čitelné, svými parametry podobné „Timesům“ a tím vhodné pro sazbu delších textů, ale přesto svěží a ne tolik okoukané. Navzdory tomu, že ještě má tu a tam ještě drobné „mouchy“, u mě tento font vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
Já by sem asi slevil z těch kapitálek a bylo by;)
Jestli se tady tedy můžu vecpat se svojí otázkou - na desktopu používám Verdanu (msttcorefonts), protože nepoužívám antialiasing a tyhle fonty mají dobře udělaný hinting (alespoň myslím že to je hinting), prostě nejsou kostrbaté.
Ale už se mi okoukala a navíc není úplně free - chtěl bych něco "modernějšího", neokoukaného.
Mně osobně se docela líbí font Gentium.
BTW, opravdu malé kapitálky? Teď jsem se díval do dokumentu Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) zpracovaného Petrem Boldišem, který pro uvedení jména autora doporučuje obyčejná velká písmena.
Gentium - zkouším, bez AA vypadá děsivě:( A asi bych radši bezpatkový...
ČSN ISO 960 je z typografického hlediska dost prasácká (např. mezera před dvojtečkou), citace jsou pak velmi nepřehledné, neznám nikoho, kdo by se jí na 100% držel. Malé kapitálky vypadají daleko lépe, neruší tolik a přitom dobře předají informaci (že se jedná o autora).