Společnost Purism stojící za linuxovými telefony a počítači Librem má nově v nabídce postkvantový šifrátor Librem PQC Encryptor.
VirtualBox, tj. multiplatformní virtualizační software, byl vydán v nové verzi 7.2. Přehled novinek v Changelogu. Vypíchnou lze vylepšené GUI.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. V březnu spustil předprodej hodinek Pebble Time 2 (tenkrát ještě pod názvem Core Time 2) za 225 dolarů s dodáním v prosinci. Včera představil jejich konečný vzhled (YouTube).
Byla oznámena nativní podpora protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) ve webovém serveru a reverzní proxy NGINX. Modul nginx-acme je zatím v preview verzi.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Až teď jsem potřeboval vysázet XeTeXem jistý seznam literatury a měl jsem přitom dva zásadní požadavky: a) víceméně kompletní podpora latinky (včetně různých méně běžných znaků, např. ty, které se používají pro transliteraci semitských jazyků, kupř. ṣ, ḥ, ḫ, atp.), b) podpora pro malé kapitálky (používá se v seznamu literatury pro zvýraznění jmen autorů/editorů).
První podmínku by dobře splňovaly např. fonty Doulos SIL a Charis SIL, které byly (stejně, jako výše zmíněný XeTeX) vyvinuty lingvisty, mají nejširší podporu nejrůznějších znaků z latinských a příbuzných písem (řečtina, azbuka), předevších těch, kterých se často uživá výlučně pro vědecké přepisy rozličných středověkých a starověkých textů; tyto fonty jsou také velmi přesné, co se týče různých detailů (např. pozicování akcentů). Bohužel ani jedno z těchto písem nemá implementovány malé kapitálky.
Naopak malé kapitálky jsou už od počátku v písmu Computer-modern, který je součástí TeXu, těm ale pochopitelně chybí podpora unicode. Existuje sice jejich unicodová varianta, té ale pro změnu chybí kapitálky.
Naštěstí jsem nakonec narazil na písmo Linux Libertine, které jsem předtím sice zaregistroval v jakési zprávičce tady na abclinuxu.cz, či to bylo na root.cz — už nevím; tenkrát jsem jej považoval „zase za jeden z těch free fontů, které vlastně nic nového nepřinášejí“ a víc se jím nezabýval. Teď jsem ale zjistil, že se z toho projektu vyklubal dosti kvalitní font, který hravě splní oba výše uvedené požadavky (pravda, co do kompletnosti latinky zatím na písma od „SIL“-u ještě stoprocentně nemá, ale velmi se ideálnímu stavu blíží :) ).
Font navíc má některé (open-type) fajnůstky, jako jsou (kromě již zmíněných kapitálek) třeba horní a dolní indexy, což člověk ocení především u TeXu, kde by kvůli tomu jinak musel přecházet do matematického módu, nebo se trápit psaním vlastních maker — a hlavně se můžete spolehnout, že velikost a umístění indexu bude přesně tak, jak si to návrhář fontu přál a tedy bude vypadat vždy lépe, než pokud by se pozicování nechalo jenom na aplikaci. A především: na papíře vypadá Linux Libertine velmi dobře, dobře čitelné, svými parametry podobné „Timesům“ a tím vhodné pro sazbu delších textů, ale přesto svěží a ne tolik okoukané. Navzdory tomu, že ještě má tu a tam ještě drobné „mouchy“, u mě tento font vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
Já by sem asi slevil z těch kapitálek a bylo by;)
Jestli se tady tedy můžu vecpat se svojí otázkou - na desktopu používám Verdanu (msttcorefonts), protože nepoužívám antialiasing a tyhle fonty mají dobře udělaný hinting (alespoň myslím že to je hinting), prostě nejsou kostrbaté.
Ale už se mi okoukala a navíc není úplně free - chtěl bych něco "modernějšího", neokoukaného.
Mně osobně se docela líbí font Gentium.
BTW, opravdu malé kapitálky? Teď jsem se díval do dokumentu Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) zpracovaného Petrem Boldišem, který pro uvedení jména autora doporučuje obyčejná velká písmena.
Gentium - zkouším, bez AA vypadá děsivě:( A asi bych radši bezpatkový...
ČSN ISO 960 je z typografického hlediska dost prasácká (např. mezera před dvojtečkou), citace jsou pak velmi nepřehledné, neznám nikoho, kdo by se jí na 100% držel. Malé kapitálky vypadají daleko lépe, neruší tolik a přitom dobře předají informaci (že se jedná o autora).