Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Až teď jsem potřeboval vysázet XeTeXem jistý seznam literatury a měl jsem přitom dva zásadní požadavky: a) víceméně kompletní podpora latinky (včetně různých méně běžných znaků, např. ty, které se používají pro transliteraci semitských jazyků, kupř. ṣ, ḥ, ḫ, atp.), b) podpora pro malé kapitálky (používá se v seznamu literatury pro zvýraznění jmen autorů/editorů).
První podmínku by dobře splňovaly např. fonty Doulos SIL a Charis SIL, které byly (stejně, jako výše zmíněný XeTeX) vyvinuty lingvisty, mají nejširší podporu nejrůznějších znaků z latinských a příbuzných písem (řečtina, azbuka), předevších těch, kterých se často uživá výlučně pro vědecké přepisy rozličných středověkých a starověkých textů; tyto fonty jsou také velmi přesné, co se týče různých detailů (např. pozicování akcentů). Bohužel ani jedno z těchto písem nemá implementovány malé kapitálky.
Naopak malé kapitálky jsou už od počátku v písmu Computer-modern, který je součástí TeXu, těm ale pochopitelně chybí podpora unicode. Existuje sice jejich unicodová varianta, té ale pro změnu chybí kapitálky.
Naštěstí jsem nakonec narazil na písmo Linux Libertine, které jsem předtím sice zaregistroval v jakési zprávičce tady na abclinuxu.cz, či to bylo na root.cz — už nevím; tenkrát jsem jej považoval „zase za jeden z těch free fontů, které vlastně nic nového nepřinášejí“ a víc se jím nezabýval. Teď jsem ale zjistil, že se z toho projektu vyklubal dosti kvalitní font, který hravě splní oba výše uvedené požadavky (pravda, co do kompletnosti latinky zatím na písma od „SIL“-u ještě stoprocentně nemá, ale velmi se ideálnímu stavu blíží :) ).
Font navíc má některé (open-type) fajnůstky, jako jsou (kromě již zmíněných kapitálek) třeba horní a dolní indexy, což člověk ocení především u TeXu, kde by kvůli tomu jinak musel přecházet do matematického módu, nebo se trápit psaním vlastních maker — a hlavně se můžete spolehnout, že velikost a umístění indexu bude přesně tak, jak si to návrhář fontu přál a tedy bude vypadat vždy lépe, než pokud by se pozicování nechalo jenom na aplikaci. A především: na papíře vypadá Linux Libertine velmi dobře, dobře čitelné, svými parametry podobné „Timesům“ a tím vhodné pro sazbu delších textů, ale přesto svěží a ne tolik okoukané. Navzdory tomu, že ještě má tu a tam ještě drobné „mouchy“, u mě tento font vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
Já by sem asi slevil z těch kapitálek a bylo by;)
Jestli se tady tedy můžu vecpat se svojí otázkou - na desktopu používám Verdanu (msttcorefonts), protože nepoužívám antialiasing a tyhle fonty mají dobře udělaný hinting (alespoň myslím že to je hinting), prostě nejsou kostrbaté.
Ale už se mi okoukala a navíc není úplně free - chtěl bych něco "modernějšího", neokoukaného.
Mně osobně se docela líbí font Gentium.
BTW, opravdu malé kapitálky? Teď jsem se díval do dokumentu Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) zpracovaného Petrem Boldišem, který pro uvedení jména autora doporučuje obyčejná velká písmena.
Gentium - zkouším, bez AA vypadá děsivě:( A asi bych radši bezpatkový...
ČSN ISO 960 je z typografického hlediska dost prasácká (např. mezera před dvojtečkou), citace jsou pak velmi nepřehledné, neznám nikoho, kdo by se jí na 100% držel. Malé kapitálky vypadají daleko lépe, neruší tolik a přitom dobře předají informaci (že se jedná o autora).