V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce zakázat přístup na sociální sítě pro děti do 15 let. Francie podle něj tento krok udělá sama do několika měsíců, i pokud se na něm neshodnou další státy Evropské unie. Reaguje tak na úterní vraždu vychovatelky, kterou ve východofrancouzském městě Nogent pobodal 14letý mladík. Jednotlivé sociální sítě podle něj mají možnost věk ověřit a vymáhat zákaz pomocí systémů na rozpoznávání tváří.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,742 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 165 místo. Karolina, GPU partition klesla na 195. místo a Karolina, CPU partition na 421. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Oficiálně byl vydán Android 16. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Až teď jsem potřeboval vysázet XeTeXem jistý seznam literatury a měl jsem přitom dva zásadní požadavky: a) víceméně kompletní podpora latinky (včetně různých méně běžných znaků, např. ty, které se používají pro transliteraci semitských jazyků, kupř. ṣ, ḥ, ḫ, atp.), b) podpora pro malé kapitálky (používá se v seznamu literatury pro zvýraznění jmen autorů/editorů).
První podmínku by dobře splňovaly např. fonty Doulos SIL a Charis SIL, které byly (stejně, jako výše zmíněný XeTeX) vyvinuty lingvisty, mají nejširší podporu nejrůznějších znaků z latinských a příbuzných písem (řečtina, azbuka), předevších těch, kterých se často uživá výlučně pro vědecké přepisy rozličných středověkých a starověkých textů; tyto fonty jsou také velmi přesné, co se týče různých detailů (např. pozicování akcentů). Bohužel ani jedno z těchto písem nemá implementovány malé kapitálky.
Naopak malé kapitálky jsou už od počátku v písmu Computer-modern, který je součástí TeXu, těm ale pochopitelně chybí podpora unicode. Existuje sice jejich unicodová varianta, té ale pro změnu chybí kapitálky.
Naštěstí jsem nakonec narazil na písmo Linux Libertine, které jsem předtím sice zaregistroval v jakési zprávičce tady na abclinuxu.cz, či to bylo na root.cz — už nevím; tenkrát jsem jej považoval „zase za jeden z těch free fontů, které vlastně nic nového nepřinášejí“ a víc se jím nezabýval. Teď jsem ale zjistil, že se z toho projektu vyklubal dosti kvalitní font, který hravě splní oba výše uvedené požadavky (pravda, co do kompletnosti latinky zatím na písma od „SIL“-u ještě stoprocentně nemá, ale velmi se ideálnímu stavu blíží :) ).
Font navíc má některé (open-type) fajnůstky, jako jsou (kromě již zmíněných kapitálek) třeba horní a dolní indexy, což člověk ocení především u TeXu, kde by kvůli tomu jinak musel přecházet do matematického módu, nebo se trápit psaním vlastních maker — a hlavně se můžete spolehnout, že velikost a umístění indexu bude přesně tak, jak si to návrhář fontu přál a tedy bude vypadat vždy lépe, než pokud by se pozicování nechalo jenom na aplikaci. A především: na papíře vypadá Linux Libertine velmi dobře, dobře čitelné, svými parametry podobné „Timesům“ a tím vhodné pro sazbu delších textů, ale přesto svěží a ne tolik okoukané. Navzdory tomu, že ještě má tu a tam ještě drobné „mouchy“, u mě tento font vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
Já by sem asi slevil z těch kapitálek a bylo by;)
Jestli se tady tedy můžu vecpat se svojí otázkou - na desktopu používám Verdanu (msttcorefonts), protože nepoužívám antialiasing a tyhle fonty mají dobře udělaný hinting (alespoň myslím že to je hinting), prostě nejsou kostrbaté.
Ale už se mi okoukala a navíc není úplně free - chtěl bych něco "modernějšího", neokoukaného.
Mně osobně se docela líbí font Gentium.
BTW, opravdu malé kapitálky? Teď jsem se díval do dokumentu Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) zpracovaného Petrem Boldišem, který pro uvedení jména autora doporučuje obyčejná velká písmena.
Gentium - zkouším, bez AA vypadá děsivě:( A asi bych radši bezpatkový...
ČSN ISO 960 je z typografického hlediska dost prasácká (např. mezera před dvojtečkou), citace jsou pak velmi nepřehledné, neznám nikoho, kdo by se jí na 100% držel. Malé kapitálky vypadají daleko lépe, neruší tolik a přitom dobře předají informaci (že se jedná o autora).