Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pořídil jsem si WiFi SIP telefon Well ST100 a jal se ho zkoušet s domácím Asteriskem. Telefon se ale občas začal chovat dost podivně: v určitou chvíli se „zasekne“ a od té doby jsou všechny hovory „hluché“, tj. směrem do telefonu „nejde zvuk“. Zdá se mi ale, že jsem našel příčinu a workaround.
Nejdřív jsem se dlouze snažil hledat různá nastavení, jestli jsem něco nezvoral, ale všechno marně. Nakonec jsem překonal vrozenou lennost a spustil na to wireshark a nestačil se divit. RTP packety z lokálního serveru nešly ve chvíli závady na IP telefonu, ale byly směřovány na vnější IP celé sítě (ta je za NATem a některé porty má přesměrovány na specifické IP). Když jsem se podíval na začátek spojení, zjistil jsem, že už v prvním packetu tam telefon onu vnějšní adresu háže v rámci SDP.
Z toho mi vyplývá, že telefon má zřejmě naimplementován nějaký „geniální“ algortimus na obcházení NATu, který se aktivuje na první pohled nedeterministicky. Zřejmě to asi bude využívat nějaké cizí servery, ze kterých zjistí vnějšní IP adresu sítě a tu pak nabonzuje SIP serveru.
Jelikož hlásit to výrobci a požadovat po něm opravu je dost na dlouhý lokte (ale třeba si na to taky najdu čas), sáhl jsem prozatím k jednoduchému workaroundu - zakázal telefonu přístup do internetu. Takto nemůže zjišťovat, jaká je vnějšní IP adresa a tím ani dělat problémy. Zatím to vypadá, že to problém vyřešilo. Třeba to někomu pomůže, jinak je to docela sympatický telefon :=)
Tiskni
Sdílej:
Tenhle telefon to dělá bez ptaní a ještě jenom když „se mu zachce“. To je ten problém.Ono taky záleží na tom, kde a jak jsi to kupoval :). Jestli jsi vybíral obchod podle ceny, tak se nediv. Je to stále relativní novinka a když to koupíš někde se starým firmware, tak to prostě fungovat ani nemůže.
Jeden ze zásadních problémů SIPu je to, že neumí NAT.To není tak úplně pravda.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
S IPv4 mi nic nechybiKonzumentovi ani nic chybět nemůže. Konzumuje, co mu bylo předloženo. Když je úplně nejhůř, tak na to během konzumace nadává.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
Bez internetu a počítačů by ty problémy taky nevznikly 
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
No a k čemu je takový SIP dobrý? Pokud chce člověk, aby jeho hovory terminovaly ve veřejné telefonní síti, tak bez nějakého poskytovatele stejně neobejde...
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
Nejsem tupá ofce, jako ty 
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre. S IPv4 mi nic nechybiNo, internetová telefonie je v kostce o tom, že se dva lidí k sobě připojí a povídají si
No a něco takového by se už z definice na IPv6 realizovalo/realizuje mnohem líp než na IPv4...
To, ze Linux dela standardne symetricky NATJo, tohle mě zajímalo. Já jsem takové experimenty nedělal, ale vždycky jsem měl za to, že na Linuxu UDP NAT-T funguje a odchozí porty že se nesdílí.
To prvni lze snadno overit jednoduchym experimentem, videt to je napriklad i z toho, ze ruzni klienti za (linuxovym) NATem mohou sdilet stejny port na NATu (coz umoznuje AFAIK jen symetricky NAT).Tak ono je lepší vědět než jen otestovat, ale ani to jsem nedělal :).
Na druhou stranu ten linuxovy NAT se snazi nemenit porty pokud to jde, takze jeho chovani muze casto pripominat port-restricted cone NAT a muze byt tak detekovan a casto to muze i fungovat, ale podminka pro to, aby to tak fungovalo spolehlive (tedy ze NAT vyhradi port pro aktivni host:port za NATem), obecne splnena neni.To bude asi to, co mě uvedlo v omyl. Takže řekněme při pár strojích za NATem s náhodnými zdrojovými porty je to ještě celkem použitelné. A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností. Takže to nejspíš nesplňuje ani definici symetrického NATu, ani definici restricted-cone NATu.
(zdroj a cil komunikace, C* za NATem, S* venku) CA1:CP -> SA1:SP NAT CA1:CP na port CP CA2:CP -> SA2:SP NAT CA2:CP na port CP CA2:CP -> SA1:SP NAT CA2:CP na nahodny port, CP nemuze pouzitTedy snazi se to zachovat zdrojovy port, i kdyz kvuli tomu zacne sdilet porty mezi ruznymi klienty. Oproti tomu restricted-cone NAT by uz v druhem kroku zvolil nahodny port a ten samy pouzil i ve tretim.
A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností.To je otazka jak presne interpretovat tu definici. IMHO ta definice nepozaduje, ze by to mapovani muselo byt vzdy nahodne. Spis bych to videl tak, ze v cone NATech plati dodatecny axiom (zdroj:port za NATem je jednoznacne identifikovan portem (a IP) NATu), zatimco u symmetric NAT ten axiom neplati.