Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
zároveň upozorňuji, že wiki je otevřená i pro vás (v každém případě ale pošlete komentář do diskuse).ehm, a opravdu jste si precetli: Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wiki.zdenda.com neukládejte. ? :)))) Jinak, to uz je oficialni vyzva k akci? Bude se to odehravat na tomto miste? PS. proc proboha preformated...
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořit
To formátování už jsem spravil (je to kopírovaný ze zwiki, takže asi tak), musel jsem jít napřed na wikipedii okoukat, jak se to dělá (hnusně, hnusně
).
Inu, doba je zlá.
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořitMel jsem dojem, ze prehledu obsahu se "lidova tvorivost" jaksi tykat nebude (asi by to taky bylo kontraproduktivni, kdyby se kazdou chvili menily nadpisy). Radsi tam zalozte jednotlive clanky, jestli chcete, aby nekdo zacal psat.![]()
Ale klidně si na té wiki hrejte, kdo si hraje, nezlobí.
(kdybych zvolil na přepis tzv. vladkovu metodu, asi bych to ale protlačil taky
)
Souhlasím, místo toho by mělo být jen seznámení s fungováním uživatelů a skupin z pohledu uživatele - jak fungují uživatelé a skupiny, jaký je mezi nimi vztah, jaké jsou základní atributy uživatele. Správa uživatelů by měla být až v "admin" části.
). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Každopádně se ukazuje, že nikdo kromě nás dvou vlastně neví, co v těch kapitolách má být
Jinak by nikdo nemohl do části nyní 3. zařadit podkapitolu 5. SysV init - co je v /etc/init.d a /etc/rc[S0-6].d, runlevely -- mělo to být spíš teoretické povídání na obecnější rovině o tom jak Linux vůbec funguje.
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci).
Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.
Pokud do toho ostatní budou nějak moc chtít šahat, skutečně bych prosil o to samé.
Člověče, vy jste to tedy překopal docela zásadně (a přitom odstranil celou jednu hlavní kapitoluNojo, jak už se chýlí k večeru tak člověku občas nějaká ta řadka uteče). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci). Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.Zase na druhou stranu, když se to vezme plynule od základů do hloubky, tak to také není uplně od věci. Inu, nechť se k tomu vyjádří i ostatní...
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvod a vrhne se na "zajímavou a důležitou" praxi; takový přístup pak neodvratně vede k tomu, že ve výsledku něco nastavuje, ale neví pořádně co a proč. Tím rapidně klesá i jeho schopnost aplikovat ty "praktické" dovednosti.
Předpokládám, že myslíte 3.1 a 3.2 versus 3.3-3.6 (žádné 2.4-2.6 tam nevidím).protoze to asi nekdo uz "nemilosrdne upravil" :P
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvodAno, mam stejny nazor, ale to se bohuzel pravdepodobne stane v puvodne navrzene strukture. Oddeleni do kapitol je jen formalni (a prilis nafukuje a zneprehlednuje kapitolu zaklady). Problem vidim v tom, ze se tyto teoreticke zaklady prilis nafukuji, a pritom si clovek cte o necem, co v praxi nezna. Je trochu naivni myslet si, ze to budou lidi poctive studovat (a pamatovat si to). Nutna teoreticka vysvetleni by mela byt podle me v ucebnici zakomponovana na patricna mista prakticke casti, tak aby je student vstrebaval spolu s praktickymi dovednostmi. Jako priklad bych uvedl uceni se jazykum. Je sice hezke zaradit jako prvni kapitolu prehled historie a vysvetlovani gramatickych pojmu, ale daleko zazivnejsi je doplnit tyto informace, az kdyz si clovek jazyk trochu "osaha". Zacatecnik obvykle hleda jako prvni, jak se v Linuxu pohybovat (kdyz si jen vzpomenu sam na sebe), protoze to v naproste vetsine neni prvni setkani s pocitacem. Cist si o historii Linuxu a vymezeni pojmu, ktere mu zatim nic nerikaji (protoze si zrovna Linux nainstaloval a potrebuje editovat konfigurak, aby mu bezela grafika nebo internet), muze kdykoliv pozdeji. No, ja vim, je to spor dvou koncepci a uvidi se. Jen je skoda, ze se ucebnice evidentne urcena pro online pouziti snazi napasovat do vzoru akademicke tistene prirucky. Kdesi jsem uz navrhoval, aby kazde kapitolce predchazel pod nadpisem seznam pojmu (s odkazy), ktere je treba pro uspesne pochopeni znat. Ty se pak budou vztahovat ke slovniku. Mimo to samozrejme muze nekdo nekam stranou sepsat narativni historii i obsirne povidani o tom, co je souborovy system a jak pracuje jadro (coz opravdu zacatecnik vedet dopodrobna nepotrebuje, a ani nevim, ze bych to nekdy z tech popisu v linuxovych priruckach nekdy skutecne pochopil, presneji receno, ty zkracene definice a zjednodusene popisy mi zatim byly prakticky k nicemu).
Spokojen?
Quo usque tandem… :-)
Tak zrovna ifconfig tam IMHO nepatří vůbec, nebo lépe pouze jako historická zmínka. Aspoň pokud nehodláte vysvětlovat (novější) ipchains nebo ještě lépe (stejně dlouho obsolentní) ipfwadm.
Slibuju, že ifconfig zmíníme jenom okrajově s vysvětlením jak se věci mají, nebo lépe, danou část můžete napsat třeba vy
ip z balíčku iproute2.
Ja ziju z toho, co znam z unixu
.
3.3 a 3.4 bych prohodil, ale viz nasledujici (cisla pouzita podle stavajici osnovy).
V podstate 3.3 dle meho by melo byt podkapitolou 3.4, protoze styl prace se systemem se tyka vlaste stylu prace v shellech a musi se vzit v potaz rozdily mezi temi hlavnimi (protoze treba 3.3.2 je dost natvrdo pro-bashovite
). Vyjmul bych z toho konzoli a emulatory, to je vec obecna, a asi bych je zaradil jako zaklad do 3.1 (s tim, ze dale se to rozvede). Virtualni konzole Linuxu bych zminil jako linuxovou ficuru a podrobneji se o nich zminil dale, protoze existuji v ruznych systemech, ale ruzne implementovane.
Veci z 3.1.2 bych se pokusil zaclenit do 3.4 (mozna jako uvod?) a kapitolu 3.1 bych nechal jako uplne obecnou (nevazat na Linux, protoze jsou to opravdu obecne veci?). Z tohoto pohledu i nazev 3.1.4 neni prilis vhodny - vubec bych to vypustil z teto kapitoly a dal do 3.4. Rozdil mezi procesy a demony patri do 3.1.3.
3.3.3 bych nadradil ostatnimu z 3.3, mozna uplne mimo, az za 3.3? Opet je to obecna vec, kde se da rict, ze neco funguje na vetsine unixu (man) a neco je specificke pro linux (co ten google tady?
To bych dal jako odkaz do appendixu, kde by nakonec mohlo byt vice rozvedene vyhledavani na webu vubec.)
3.4.3 je take zavisle na shellu. Dle meho by bylo treba pro shelly vyhradit samostatnou kapitolu, kde se predvedou rozdily a moznosti. Jo, prehledl jsem 6. Jasne, tam by mely byt podrobnosti a ty rozdily. Vsechno predtim by melo byt na pouzitem shellu nezavisle (i readline v bashi bych nechal az sem).
Prohodil bych kapitolu 3.5 a 3.6. V textu a jeho zpracovani se hodi znalosti o skriptovani v shellu (aspon zakladnim).
V kapitole 3.5 se pocita i s popisem sedu, awku apod.?
Sorry za to blbe vyjadreni, vztahuje se k nadpisu kapitoly, ale myslim, ze vite, co jsem myslel
.
Tiskni
Sdílej: