Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
zároveň upozorňuji, že wiki je otevřená i pro vás (v každém případě ale pošlete komentář do diskuse).ehm, a opravdu jste si precetli: Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wiki.zdenda.com neukládejte. ? :)))) Jinak, to uz je oficialni vyzva k akci? Bude se to odehravat na tomto miste? PS. proc proboha preformated...
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořit
To formátování už jsem spravil (je to kopírovaný ze zwiki, takže asi tak), musel jsem jít napřed na wikipedii okoukat, jak se to dělá (hnusně, hnusně
).
Inu, doba je zlá.
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořitMel jsem dojem, ze prehledu obsahu se "lidova tvorivost" jaksi tykat nebude (asi by to taky bylo kontraproduktivni, kdyby se kazdou chvili menily nadpisy). Radsi tam zalozte jednotlive clanky, jestli chcete, aby nekdo zacal psat.![]()
Ale klidně si na té wiki hrejte, kdo si hraje, nezlobí.
(kdybych zvolil na přepis tzv. vladkovu metodu, asi bych to ale protlačil taky
)
Souhlasím, místo toho by mělo být jen seznámení s fungováním uživatelů a skupin z pohledu uživatele - jak fungují uživatelé a skupiny, jaký je mezi nimi vztah, jaké jsou základní atributy uživatele. Správa uživatelů by měla být až v "admin" části.
). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Každopádně se ukazuje, že nikdo kromě nás dvou vlastně neví, co v těch kapitolách má být
Jinak by nikdo nemohl do části nyní 3. zařadit podkapitolu 5. SysV init - co je v /etc/init.d a /etc/rc[S0-6].d, runlevely -- mělo to být spíš teoretické povídání na obecnější rovině o tom jak Linux vůbec funguje.
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci).
Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.
Pokud do toho ostatní budou nějak moc chtít šahat, skutečně bych prosil o to samé.
Člověče, vy jste to tedy překopal docela zásadně (a přitom odstranil celou jednu hlavní kapitoluNojo, jak už se chýlí k večeru tak člověku občas nějaká ta řadka uteče). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci). Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.Zase na druhou stranu, když se to vezme plynule od základů do hloubky, tak to také není uplně od věci. Inu, nechť se k tomu vyjádří i ostatní...
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvod a vrhne se na "zajímavou a důležitou" praxi; takový přístup pak neodvratně vede k tomu, že ve výsledku něco nastavuje, ale neví pořádně co a proč. Tím rapidně klesá i jeho schopnost aplikovat ty "praktické" dovednosti.
Předpokládám, že myslíte 3.1 a 3.2 versus 3.3-3.6 (žádné 2.4-2.6 tam nevidím).protoze to asi nekdo uz "nemilosrdne upravil" :P
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvodAno, mam stejny nazor, ale to se bohuzel pravdepodobne stane v puvodne navrzene strukture. Oddeleni do kapitol je jen formalni (a prilis nafukuje a zneprehlednuje kapitolu zaklady). Problem vidim v tom, ze se tyto teoreticke zaklady prilis nafukuji, a pritom si clovek cte o necem, co v praxi nezna. Je trochu naivni myslet si, ze to budou lidi poctive studovat (a pamatovat si to). Nutna teoreticka vysvetleni by mela byt podle me v ucebnici zakomponovana na patricna mista prakticke casti, tak aby je student vstrebaval spolu s praktickymi dovednostmi. Jako priklad bych uvedl uceni se jazykum. Je sice hezke zaradit jako prvni kapitolu prehled historie a vysvetlovani gramatickych pojmu, ale daleko zazivnejsi je doplnit tyto informace, az kdyz si clovek jazyk trochu "osaha". Zacatecnik obvykle hleda jako prvni, jak se v Linuxu pohybovat (kdyz si jen vzpomenu sam na sebe), protoze to v naproste vetsine neni prvni setkani s pocitacem. Cist si o historii Linuxu a vymezeni pojmu, ktere mu zatim nic nerikaji (protoze si zrovna Linux nainstaloval a potrebuje editovat konfigurak, aby mu bezela grafika nebo internet), muze kdykoliv pozdeji. No, ja vim, je to spor dvou koncepci a uvidi se. Jen je skoda, ze se ucebnice evidentne urcena pro online pouziti snazi napasovat do vzoru akademicke tistene prirucky. Kdesi jsem uz navrhoval, aby kazde kapitolce predchazel pod nadpisem seznam pojmu (s odkazy), ktere je treba pro uspesne pochopeni znat. Ty se pak budou vztahovat ke slovniku. Mimo to samozrejme muze nekdo nekam stranou sepsat narativni historii i obsirne povidani o tom, co je souborovy system a jak pracuje jadro (coz opravdu zacatecnik vedet dopodrobna nepotrebuje, a ani nevim, ze bych to nekdy z tech popisu v linuxovych priruckach nekdy skutecne pochopil, presneji receno, ty zkracene definice a zjednodusene popisy mi zatim byly prakticky k nicemu).
Spokojen?
Quo usque tandem… :-)
Tak zrovna ifconfig tam IMHO nepatří vůbec, nebo lépe pouze jako historická zmínka. Aspoň pokud nehodláte vysvětlovat (novější) ipchains nebo ještě lépe (stejně dlouho obsolentní) ipfwadm.
Slibuju, že ifconfig zmíníme jenom okrajově s vysvětlením jak se věci mají, nebo lépe, danou část můžete napsat třeba vy
ip z balíčku iproute2.
Ja ziju z toho, co znam z unixu
.
3.3 a 3.4 bych prohodil, ale viz nasledujici (cisla pouzita podle stavajici osnovy).
V podstate 3.3 dle meho by melo byt podkapitolou 3.4, protoze styl prace se systemem se tyka vlaste stylu prace v shellech a musi se vzit v potaz rozdily mezi temi hlavnimi (protoze treba 3.3.2 je dost natvrdo pro-bashovite
). Vyjmul bych z toho konzoli a emulatory, to je vec obecna, a asi bych je zaradil jako zaklad do 3.1 (s tim, ze dale se to rozvede). Virtualni konzole Linuxu bych zminil jako linuxovou ficuru a podrobneji se o nich zminil dale, protoze existuji v ruznych systemech, ale ruzne implementovane.
Veci z 3.1.2 bych se pokusil zaclenit do 3.4 (mozna jako uvod?) a kapitolu 3.1 bych nechal jako uplne obecnou (nevazat na Linux, protoze jsou to opravdu obecne veci?). Z tohoto pohledu i nazev 3.1.4 neni prilis vhodny - vubec bych to vypustil z teto kapitoly a dal do 3.4. Rozdil mezi procesy a demony patri do 3.1.3.
3.3.3 bych nadradil ostatnimu z 3.3, mozna uplne mimo, az za 3.3? Opet je to obecna vec, kde se da rict, ze neco funguje na vetsine unixu (man) a neco je specificke pro linux (co ten google tady?
To bych dal jako odkaz do appendixu, kde by nakonec mohlo byt vice rozvedene vyhledavani na webu vubec.)
3.4.3 je take zavisle na shellu. Dle meho by bylo treba pro shelly vyhradit samostatnou kapitolu, kde se predvedou rozdily a moznosti. Jo, prehledl jsem 6. Jasne, tam by mely byt podrobnosti a ty rozdily. Vsechno predtim by melo byt na pouzitem shellu nezavisle (i readline v bashi bych nechal az sem).
Prohodil bych kapitolu 3.5 a 3.6. V textu a jeho zpracovani se hodi znalosti o skriptovani v shellu (aspon zakladnim).
V kapitole 3.5 se pocita i s popisem sedu, awku apod.?
Sorry za to blbe vyjadreni, vztahuje se k nadpisu kapitoly, ale myslim, ze vite, co jsem myslel
.
Tiskni
Sdílej: