Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Dnes jsme začli upřesňovat strukturu některých kapitol části Základy a to kapitoly Historie, Základní součásti systému a Příkazová řádka.
Úvod (s nástinem obsahu kapitol)
Základy
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Historie UNIXu a unix-like
FSF, GNU a foss
Linux
Základní součásti systému
vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Složení OS
Vztah kernelu k hardwaru a userspace
Souborový systém
Struktura, co je soubor, kde co zhruba je.
Procesy
Uživatelé
Komunikace uživatele se systémem
X, demony, shell
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
login, logout, hesla, [xkg]dm
Terminály (konsole, virt. kons., emulátory terminálu), gpm
Zadáváni příkazů - volby, argumenty, šipky, tabelátor
Dokumentace
Principy práce se systémem - souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
Text - tvorba a zpracování
Shell(y) - bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X - základní práce v GUI, navázat na 1.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)
Síť - bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele
Linux z pohledu správce
Přehled příkazů
FAQ a slovník (na ábíčku)
Log je k disposici zde.
Tiskni
Sdílej:
.
.
aj napriek tomu, ze Shell je zakladom Linuxu, si myslim, ze vela uzivatolov prechadzajucich z inych OS tie prikazy odradia.Odradi od ceho? Od prechodu na Linux? Mam dojem, ze lidi se zacnou o ucebnici Linuxu zajimat v te chvili, kdy si Linux nainstaluji a zjisti, ze se musi (chteji) neco naucit. K zakladnimu seznameni se s vlastni distribuci slouzi jejich manualy a howtos. Co vidim ja, tak se lidi na diskusnich forech pidi po zakladnich dovednostech prave v shellu, pripadne nevedi, co si pocit s radou, ktera je vyzaduje.
ano. super. az to vyjde, tak to dam sekretarce s tim, ze prechazime na novy system a at se nauci shell. jiste se bude rada ucit. lidi potrebuji pracovat a prikazy jsou nutne zlo. nemam pocitac jenom proto, abych konfiguroval, instaloval, ale pracoval na nem.Sekretarka se nema co ucit o Linuxu, maximalne to, jak funguje jeji desktopove prostredi, a to jeste hlavne ty funkce, ktere jsou vsem prostredi spolecna, takze extra ucebnice pro Linux neni proste treba. Chcete-li s pocitacem pouze pracovat, sezente si systemoveho administratora, ktery vam pocitac k praci optimalne nastavi (a ano, take nepotrebujete zadnou ucebnici Linuxu). Naopak muze takovy projekt poslouzit dobre nekomu, kdo ma v umyslu se v urcite urovni takovym systemovym adminem stat - bud protoze si chce vlastni pocitac k praci nakonfigurovat sam, nebo protoze se musi (chce) postarat o pocitace druhych. Priste si radsi si dvakrat rozmyslete, o cem pisete, protoze takhle z toho lezou jeden nesmysl za druhym.
(to na sebe klidne prasknu a poslapu sve ego a sebeuctu
)
), je dulezite se dozvedet, ze neco takoveho vubec existuje. Kdyz jsem objevil, ze mam v pocitadle treba ogg123, links, jake jsou moznosti "top", ze muzu z less prejit zmacknutim "v" rovnou do Vimu. - to bylo diveni a to bylo radosti! Copak tam asi jeste vsechno je?
Tyhle veci by zaujaly snad nejen mne.
.
Linux na plný plyn by se zabýval skriptováním a jinými efektivní způsoby, ze kterých nováčkům vstávají vlasy hrůzou
.