O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Dnes jsme začli upřesňovat strukturu některých kapitol části Základy a to kapitoly Historie, Základní součásti systému a Příkazová řádka.
Úvod (s nástinem obsahu kapitol)
Základy
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Historie UNIXu a unix-like
FSF, GNU a foss
Linux
Základní součásti systému
vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Složení OS
Vztah kernelu k hardwaru a userspace
Souborový systém
Struktura, co je soubor, kde co zhruba je.
Procesy
Uživatelé
Komunikace uživatele se systémem
X, demony, shell
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
login, logout, hesla, [xkg]dm
Terminály (konsole, virt. kons., emulátory terminálu), gpm
Zadáváni příkazů - volby, argumenty, šipky, tabelátor
Dokumentace
Principy práce se systémem - souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
Text - tvorba a zpracování
Shell(y) - bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X - základní práce v GUI, navázat na 1.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)
Síť - bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele
Linux z pohledu správce
Přehled příkazů
FAQ a slovník (na ábíčku)
Log je k disposici zde.
Tiskni
Sdílej:
.
.
aj napriek tomu, ze Shell je zakladom Linuxu, si myslim, ze vela uzivatolov prechadzajucich z inych OS tie prikazy odradia.Odradi od ceho? Od prechodu na Linux? Mam dojem, ze lidi se zacnou o ucebnici Linuxu zajimat v te chvili, kdy si Linux nainstaluji a zjisti, ze se musi (chteji) neco naucit. K zakladnimu seznameni se s vlastni distribuci slouzi jejich manualy a howtos. Co vidim ja, tak se lidi na diskusnich forech pidi po zakladnich dovednostech prave v shellu, pripadne nevedi, co si pocit s radou, ktera je vyzaduje.
ano. super. az to vyjde, tak to dam sekretarce s tim, ze prechazime na novy system a at se nauci shell. jiste se bude rada ucit. lidi potrebuji pracovat a prikazy jsou nutne zlo. nemam pocitac jenom proto, abych konfiguroval, instaloval, ale pracoval na nem.Sekretarka se nema co ucit o Linuxu, maximalne to, jak funguje jeji desktopove prostredi, a to jeste hlavne ty funkce, ktere jsou vsem prostredi spolecna, takze extra ucebnice pro Linux neni proste treba. Chcete-li s pocitacem pouze pracovat, sezente si systemoveho administratora, ktery vam pocitac k praci optimalne nastavi (a ano, take nepotrebujete zadnou ucebnici Linuxu). Naopak muze takovy projekt poslouzit dobre nekomu, kdo ma v umyslu se v urcite urovni takovym systemovym adminem stat - bud protoze si chce vlastni pocitac k praci nakonfigurovat sam, nebo protoze se musi (chce) postarat o pocitace druhych. Priste si radsi si dvakrat rozmyslete, o cem pisete, protoze takhle z toho lezou jeden nesmysl za druhym.
(to na sebe klidne prasknu a poslapu sve ego a sebeuctu
)
), je dulezite se dozvedet, ze neco takoveho vubec existuje. Kdyz jsem objevil, ze mam v pocitadle treba ogg123, links, jake jsou moznosti "top", ze muzu z less prejit zmacknutim "v" rovnou do Vimu. - to bylo diveni a to bylo radosti! Copak tam asi jeste vsechno je?
Tyhle veci by zaujaly snad nejen mne.
.
Linux na plný plyn by se zabýval skriptováním a jinými efektivní způsoby, ze kterých nováčkům vstávají vlasy hrůzou
.