Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Dnes jsme začli upřesňovat strukturu některých kapitol části Základy a to kapitoly Historie, Základní součásti systému a Příkazová řádka.
Úvod (s nástinem obsahu kapitol)
Základy
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Historie UNIXu a unix-like
FSF, GNU a foss
Linux
Základní součásti systému
vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Složení OS
Vztah kernelu k hardwaru a userspace
Souborový systém
Struktura, co je soubor, kde co zhruba je.
Procesy
Uživatelé
Komunikace uživatele se systémem
X, demony, shell
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
login, logout, hesla, [xkg]dm
Terminály (konsole, virt. kons., emulátory terminálu), gpm
Zadáváni příkazů - volby, argumenty, šipky, tabelátor
Dokumentace
Principy práce se systémem - souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
Text - tvorba a zpracování
Shell(y) - bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X - základní práce v GUI, navázat na 1.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)
Síť - bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele
Linux z pohledu správce
Přehled příkazů
FAQ a slovník (na ábíčku)
Log je k disposici zde.
Tiskni
Sdílej:
.
.
aj napriek tomu, ze Shell je zakladom Linuxu, si myslim, ze vela uzivatolov prechadzajucich z inych OS tie prikazy odradia.Odradi od ceho? Od prechodu na Linux? Mam dojem, ze lidi se zacnou o ucebnici Linuxu zajimat v te chvili, kdy si Linux nainstaluji a zjisti, ze se musi (chteji) neco naucit. K zakladnimu seznameni se s vlastni distribuci slouzi jejich manualy a howtos. Co vidim ja, tak se lidi na diskusnich forech pidi po zakladnich dovednostech prave v shellu, pripadne nevedi, co si pocit s radou, ktera je vyzaduje.
ano. super. az to vyjde, tak to dam sekretarce s tim, ze prechazime na novy system a at se nauci shell. jiste se bude rada ucit. lidi potrebuji pracovat a prikazy jsou nutne zlo. nemam pocitac jenom proto, abych konfiguroval, instaloval, ale pracoval na nem.Sekretarka se nema co ucit o Linuxu, maximalne to, jak funguje jeji desktopove prostredi, a to jeste hlavne ty funkce, ktere jsou vsem prostredi spolecna, takze extra ucebnice pro Linux neni proste treba. Chcete-li s pocitacem pouze pracovat, sezente si systemoveho administratora, ktery vam pocitac k praci optimalne nastavi (a ano, take nepotrebujete zadnou ucebnici Linuxu). Naopak muze takovy projekt poslouzit dobre nekomu, kdo ma v umyslu se v urcite urovni takovym systemovym adminem stat - bud protoze si chce vlastni pocitac k praci nakonfigurovat sam, nebo protoze se musi (chce) postarat o pocitace druhych. Priste si radsi si dvakrat rozmyslete, o cem pisete, protoze takhle z toho lezou jeden nesmysl za druhym.
(to na sebe klidne prasknu a poslapu sve ego a sebeuctu
)
), je dulezite se dozvedet, ze neco takoveho vubec existuje. Kdyz jsem objevil, ze mam v pocitadle treba ogg123, links, jake jsou moznosti "top", ze muzu z less prejit zmacknutim "v" rovnou do Vimu. - to bylo diveni a to bylo radosti! Copak tam asi jeste vsechno je?
Tyhle veci by zaujaly snad nejen mne.
.
Linux na plný plyn by se zabýval skriptováním a jinými efektivní způsoby, ze kterých nováčkům vstávají vlasy hrůzou
.