Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Dnes jsme začli upřesňovat strukturu některých kapitol části Základy a to kapitoly Historie, Základní součásti systému a Příkazová řádka.
Úvod (s nástinem obsahu kapitol)
Základy
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Historie UNIXu a unix-like
FSF, GNU a foss
Linux
Základní součásti systému
vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Složení OS
Vztah kernelu k hardwaru a userspace
Souborový systém
Struktura, co je soubor, kde co zhruba je.
Procesy
Uživatelé
Komunikace uživatele se systémem
X, demony, shell
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
login, logout, hesla, [xkg]dm
Terminály (konsole, virt. kons., emulátory terminálu), gpm
Zadáváni příkazů - volby, argumenty, šipky, tabelátor
Dokumentace
Principy práce se systémem - souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
Text - tvorba a zpracování
Shell(y) - bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X - základní práce v GUI, navázat na 1.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)
Síť - bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele
Linux z pohledu správce
Přehled příkazů
FAQ a slovník (na ábíčku)
Log je k disposici zde.
Tiskni
Sdílej:
.
.
aj napriek tomu, ze Shell je zakladom Linuxu, si myslim, ze vela uzivatolov prechadzajucich z inych OS tie prikazy odradia.Odradi od ceho? Od prechodu na Linux? Mam dojem, ze lidi se zacnou o ucebnici Linuxu zajimat v te chvili, kdy si Linux nainstaluji a zjisti, ze se musi (chteji) neco naucit. K zakladnimu seznameni se s vlastni distribuci slouzi jejich manualy a howtos. Co vidim ja, tak se lidi na diskusnich forech pidi po zakladnich dovednostech prave v shellu, pripadne nevedi, co si pocit s radou, ktera je vyzaduje.
ano. super. az to vyjde, tak to dam sekretarce s tim, ze prechazime na novy system a at se nauci shell. jiste se bude rada ucit. lidi potrebuji pracovat a prikazy jsou nutne zlo. nemam pocitac jenom proto, abych konfiguroval, instaloval, ale pracoval na nem.Sekretarka se nema co ucit o Linuxu, maximalne to, jak funguje jeji desktopove prostredi, a to jeste hlavne ty funkce, ktere jsou vsem prostredi spolecna, takze extra ucebnice pro Linux neni proste treba. Chcete-li s pocitacem pouze pracovat, sezente si systemoveho administratora, ktery vam pocitac k praci optimalne nastavi (a ano, take nepotrebujete zadnou ucebnici Linuxu). Naopak muze takovy projekt poslouzit dobre nekomu, kdo ma v umyslu se v urcite urovni takovym systemovym adminem stat - bud protoze si chce vlastni pocitac k praci nakonfigurovat sam, nebo protoze se musi (chce) postarat o pocitace druhych. Priste si radsi si dvakrat rozmyslete, o cem pisete, protoze takhle z toho lezou jeden nesmysl za druhym.
(to na sebe klidne prasknu a poslapu sve ego a sebeuctu
)
), je dulezite se dozvedet, ze neco takoveho vubec existuje. Kdyz jsem objevil, ze mam v pocitadle treba ogg123, links, jake jsou moznosti "top", ze muzu z less prejit zmacknutim "v" rovnou do Vimu. - to bylo diveni a to bylo radosti! Copak tam asi jeste vsechno je?
Tyhle veci by zaujaly snad nejen mne.
.
Linux na plný plyn by se zabýval skriptováním a jinými efektivní způsoby, ze kterých nováčkům vstávají vlasy hrůzou
.