Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Volí se dvě místa v Radě openSUSE. Seznamte se se čtyřmi kandidáty. Členové projektu openSUSE mohou hlasovat od 1. do 8. března. Výsledky budou oznámeny 9. března.
Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Dnes jsme začli upřesňovat strukturu některých kapitol části Základy a to kapitoly Historie, Základní součásti systému a Příkazová řádka.
Úvod (s nástinem obsahu kapitol)
Základy
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Historie UNIXu a unix-like
FSF, GNU a foss
Linux
Základní součásti systému
vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Složení OS
Vztah kernelu k hardwaru a userspace
Souborový systém
Struktura, co je soubor, kde co zhruba je.
Procesy
Uživatelé
Komunikace uživatele se systémem
X, demony, shell
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
login, logout, hesla, [xkg]dm
Terminály (konsole, virt. kons., emulátory terminálu), gpm
Zadáváni příkazů - volby, argumenty, šipky, tabelátor
Dokumentace
Principy práce se systémem - souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
Text - tvorba a zpracování
Shell(y) - bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X - základní práce v GUI, navázat na 1.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)
Síť - bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele
Linux z pohledu správce
Přehled příkazů
FAQ a slovník (na ábíčku)
Log je k disposici zde.
Tiskni
Sdílej:
.
.
aj napriek tomu, ze Shell je zakladom Linuxu, si myslim, ze vela uzivatolov prechadzajucich z inych OS tie prikazy odradia.Odradi od ceho? Od prechodu na Linux? Mam dojem, ze lidi se zacnou o ucebnici Linuxu zajimat v te chvili, kdy si Linux nainstaluji a zjisti, ze se musi (chteji) neco naucit. K zakladnimu seznameni se s vlastni distribuci slouzi jejich manualy a howtos. Co vidim ja, tak se lidi na diskusnich forech pidi po zakladnich dovednostech prave v shellu, pripadne nevedi, co si pocit s radou, ktera je vyzaduje.
ano. super. az to vyjde, tak to dam sekretarce s tim, ze prechazime na novy system a at se nauci shell. jiste se bude rada ucit. lidi potrebuji pracovat a prikazy jsou nutne zlo. nemam pocitac jenom proto, abych konfiguroval, instaloval, ale pracoval na nem.Sekretarka se nema co ucit o Linuxu, maximalne to, jak funguje jeji desktopove prostredi, a to jeste hlavne ty funkce, ktere jsou vsem prostredi spolecna, takze extra ucebnice pro Linux neni proste treba. Chcete-li s pocitacem pouze pracovat, sezente si systemoveho administratora, ktery vam pocitac k praci optimalne nastavi (a ano, take nepotrebujete zadnou ucebnici Linuxu). Naopak muze takovy projekt poslouzit dobre nekomu, kdo ma v umyslu se v urcite urovni takovym systemovym adminem stat - bud protoze si chce vlastni pocitac k praci nakonfigurovat sam, nebo protoze se musi (chce) postarat o pocitace druhych. Priste si radsi si dvakrat rozmyslete, o cem pisete, protoze takhle z toho lezou jeden nesmysl za druhym.
(to na sebe klidne prasknu a poslapu sve ego a sebeuctu
)
), je dulezite se dozvedet, ze neco takoveho vubec existuje. Kdyz jsem objevil, ze mam v pocitadle treba ogg123, links, jake jsou moznosti "top", ze muzu z less prejit zmacknutim "v" rovnou do Vimu. - to bylo diveni a to bylo radosti! Copak tam asi jeste vsechno je?
Tyhle veci by zaujaly snad nejen mne.
.
Linux na plný plyn by se zabýval skriptováním a jinými efektivní způsoby, ze kterých nováčkům vstávají vlasy hrůzou
.