Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
…je rozumné spustiť programssh-agent. Do vhodného skriptu, spúšťaného po prihlásení, napr.~/.profiletreba pridať riadky…
To ale jen pokud nepoužíváte desktopové prostředí, které vám ssh-agent spustí rovnou a příslušné proměnné zdědí všechno, co spustíte v rámci toho prostředí. Pokud ano, pak bych spíš doporučil podívat se na pam_ssh pro další zjednodušení.
Mimochodem, ne všude se také dá spolehnout na to, že emulátory terminálu v grafickém desktopu budou spouštět shell jako login shell, aby se načetl ~/.profile
pam_ssh som zatiaľ nepoužil.
Jediný stroj, kde momentálne používam linuxový desktop, je KUbuntu a ak mi pamäť dobre slúži, aj tam som pridával ssh-agent do ~/.profile.
ssh -R s posloucháním jinde než na localhostu většinou bývá defaultně zakázané, je potřeba nastavit GatewayPorts clientspecified v konfiguraci SSH serveru.
treba pravidelne spúšťaný skript (crontab), ktorý bude kontrolovať, či je reverzný tunel funkčný a v prípade potreby ho obnovíTohle mi fungovalo tak strašně blbě (například se stane, že jedna strana zůstane viset, to blokuje port na serveru, a nový forward tiše selže; trochu pomůže
ssh -o "ExitOnForwardFailure yes" -o "ServerAliveInterval 30" -o "ServerAliveCountMax 3"), že všude kde to není úplně adhoc spojení dávám OpenVPN.
GatewayPorts yes, takže toto som nepotreboval riešiť.
Skript na obsluhu reverzného tunela možno pridám dodatočne, musím ho trochu zovšeobecniť.
-J jsem nevěděl.
V souvislosti s port forwarding je ještě dobré zmínit -N (nepouští žádný příkaz, jenom forwarduje porty) a -f (pustí se na pozadí).
Ještě doplnění ohledně kopírování (pokud nebude v pokračování) - docela osvědčená (oproti rsync) kombinace je:
ssh já@remote 'cd /whatever && tar fcv - --exclude whatever .' | ( cd localdir && tar fxv - )
-C
tar záleží od okolností. Ak je dát veľa, a potrebujem preniesť iba zmeny, ktorých je zopár, je rsync neprekonateľný!
Inak pri skriptovaní zložitejších vecí pozor na to, že na strane sshd sa string parsuje ešte raz! Takže
whatever1='projekt1_$platby' ssh já@remote "cd $whatever1 ..."dostane sshd ako
cd projekt1_$platby ...a keďže premenná $platby je (takmer určite) nedefinovaná, výsledkom bude
cd projekt1_ ...Samozrejme konkrétny prípad sa dá konkrétne riešiť, ale ak programátor nemá kontrolu nad tým, aké dáta dostáva na vstupe (ja som sa stretol so súbormi, kde sa v mene bežne objavovali $, ', "), tak je to oriešok. Túto vlastnosť má nielen
ssh, ale aj scp a rsync.
set -u moc nepomôže, aj keby som ho vedel nejako injektovať do scp alebo do rsync volania.
Scenár: Používatelia nahrávajú súbory do primárneho úložiska. O platných súboroch sa vedie evidencia v SQL databáze. Potrebujem raz za čas balancovať obsadenosť úložísk, tj. preniesť súbory z primárneho na niektoré zo sekundárnych úložísk. U súborov, ktoré sa podarí úspešne skopírovať, musím poznačiť zmenu uloženia do SQL databázy a následne môžem ten súbor z primárneho úložiska zmazať.
Súbory si používatelia nazývajú (takmer) ľubovoľne, v mene jedného súboru môže byť kombinácia znakov $, ', ".
Toto celé sa deje na manažovanom webhostingu, kde si nemôžem nič inštalovať a musím použiť to, čo hosting ponúka.
set -u moc nepomôže, aj keby som ho vedel nejako injektovať do scp alebo do rsync volania.Máš pravdu, přehlédl jsem kde používáš ' a kde " a myslel jsem, že expanze je už na lokálním počítači.
-D, která nastaví SOCKS proxy.
supr fígle :D ;D
Kľúč na báze eliptickej krivky 25519 je dnes asi najbezpečnejšia voľba (ale napr. starý CentOS 6 ju nepozná).S tou nejbezpečnější volbou opatrně. Klíč Ed25519* je ekvivalentní 128b symetrické šifry. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že je malý a že pro generování není potřeba hledat prvočísla (jako u RSA), ale jen náhodná čísla (s tím, že tomu nemá vadit ani cinklý generátor). Takže výhody jsou malé klíče, rychlé generování i použití klíče (tj přihlašování, podepisování). Nevýhodou je pevně daná velikost. Já osobně pro "velké servery" stále jedu RSA-4096. Na druhou stranu pro slabé krabičky je ed25519 výhodný a přihlášení je rychlejší. *) Navíc já osobně mám proti eliptickým křivkám filozofickou výhradu spočívající v tom, že zatímco u RSA je jasně daný algoritmus a všechny parametry si lze vygenerovat u sebe (tj. je nikdo nemůže podstrčit) tak u eliptických křivek (kterých je nekonečně mnoho) je ze samé podstaty nutné vybrat jednu konkrétní a na té potom počítat. A je tady neodstranitelná pochybnost o původu té konkrétní navržené křivky a je úplně jedno, jestli pochází od NSA, NIST nebo Bernsteina.
... najbezpečnejšia voľba ...Ok, mohol som zvoliť vhodnejšiu formuláciu. To, že niekto rozhodol, že práve krivka 25519 je "tá správna", mne osobne problém nerobí - celý svet okolo nás je taký zložitý, že bez dôvery by sme nemohli fungovať. RSA je určite skvelé v tom, ako dlho problém faktorizácie odoláva úsiliu o matematické riešenie. Zatiaľ sa zdá, že vydrží až do času, kedy mu zlomí väz kvantové počítanie. Výpočty na eliptických krivkách, problém diskrétneho logaritmu, vnímam ja (nie-matematik) ako "modernejšiu" matematiku, možno aj preto ten príklon ku ed25519. Kvantové počítanie (taktiež Shorov algoritmus ako pri faktorizácii) údajne rozbije aj túto skupinu šifier, takže z tohto pohľadu ed25519 výhoda nie je.
Tiskni
Sdílej: