Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Před dávnou dobou jsem zde psal o postupu zprovoznění linuxu na notebooku Asus M6B00R. Ozval se mi Peter Lehotský, že je vlastníkem stejného kousku a konzultovali jsme některá další nastavení a problémy. On je pak autorem postupu, jak zprovoznit na tomto stroji 3-D akceleraci (ATI proprietární ovladače karty série IGP ve 3-D nepodporují). Jak tedy vypadají relevantní části xorg.conf
, který sem po domluvě umisťuji?
Section "Module" Load "GLcore" Load "dri" Load "drm" Load "glx" EndSection Section "Monitor" Identifier "Monitor0" VertRefresh 50-100 HorizSync 30-50 Option "DPMS" "true" EndSection #Single Screen Section "Device" Identifier "Card0" Driver "radeon" Option "RenderAccel" "true" Option "AGPFastWrite" "true" Option "MetaModes" "1280x800-1280x800" BusID "PCI:01:05:0" BoardName "integr. shit ATI Radeon 9100 IGP" EndSection #Single Screen Section "Screen" Identifier "Screen0" Device "Card0" Monitor "Monitor0" DefaultDepth 24 Subsection "Display" Depth 24 #glxgears cca 1200 #Depth 16 #glxgears 2100 a vice Modes "1280x800" "1280x800" Viewport 0 0 EndSubsection EndSection Section "ServerLayout" Identifier "Single" Screen "Screen0" InputDevice "Mouse1" "CorePointer" InputDevice "Keyboard1" "CoreKeyboard" EndSection Section "dri" Mode 0666 EndSection
Je nutné mít nahrané jaderné moduly drm
, agpgart
, ati_agp
, radeon
a radeonfb
.
Petrovi vše funguje na debianu s 2.6.11-7 jádrem. Já musím bohužel konstatovat, že jsem neměl na ladění drobností dost času, takže pouhé zkopírování částí konfiguráku na mé FC3 problém nevyřešilo. Ale pokud najdu čas, budu se tím ještě určite zabývat.
Tiskni Sdílej: