Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Poslední dobou jsem si začal všímat, že čím dál více lidí používá KDE na místo GNOME. Já jsem odjakživa preferoval GTK aplikace i GNOME a o přechodu na KDE jsem nechtěl ani slyšet.
No jenomže po dlouhém zamyšlením jsem došel k závěru, že směr vývoje GNOME a GTK aplikací všeobecně mi zrovna moc nevyhovuje. Například když jsem srovnal GNOME ve verzi 2.6 a 2.16. tak jsem došel k závěru, že množství zmen je minimální. Ba dokonce u spousty aplikací došlo k redukci jejich funkcí a voleb.
Naopak u KDE 3.0 a 3.5 je patrných rozdílů mnohem víc. A to nemluvím o tom co příjde s KDE4. Také QT aplikací je čím dál víc a množství funkcí přibívá. Například se mi líbí jak se vyvíjí(K9copy, K3b, AmaroK...). Začínal jsem si uvědomovat, že sposta GTK aplikací co jsem používal dřív, začínám nahrazovat KDE(QT) aplikacemi.
Dalším důvodem proč jsem se rozhodl zkusit přechod na KDE je snaha najít kvalitní toolkit vněmž bych se začal učit, čímž QT nepochybně je. Dalším měnším důvodem je vzhled, jelikoz KDE je celkově mnohem víc přizpůsobivé než GNOME. Pokud si přečtet někteé mé starší příspěvky kde se hovořilo o GNOME(GTK) vs. KDE(QT), tak jsem dost často tvrdil, že KDE je náročnější pomalejší a že to je velký molouch. Za tato tvrzení se musím omluvit. Dřív to tak bývalo ale karta se obrátila(subjektivní názor).
No tak uvidíme, jestli si na KDE zvyknu nebo se vrátím k GNOME.
P.S Ještě jsem zapomněl říct, že s přechodem na KDE došlo taky k přechodu z Firefox na Operu. Musím říci, že se opera opravdu vyvunal v perfektní prohlížeč.
Tiskni
Sdílej:
Chyba. Dost "pokročilých" uživatelů jede na GNOME a dost začínajících na KDE.To nepopírám a chápu to. Ale není to primární cílová skupina pro GNOME.
To ale nemění nic na tom, že bych se více nastavením nebránil, i když bych je nevyužil.Tak. To, že nějaké nastavení neimplementují, protože si myslí, že ho uživatelé moc nepoužívají bych ještě chápal (i když nevím, co by mělo být pro začínajícího uživatele odstrašující na tlačítku "Advanced settings"). Ale odstraňování možností je podle mě přehánění.
způsobem, o kterém vývojáři rozhodli, že je jediný správný a navíc je hezké a podle názoru jeho vývojářů přehlednéJe tak tezke pochopit, ze jsou lide, kterym to, co v Gnome je, staci?
vývojáři KDE rozhodli, že jediný správný způsob užívání DE vede přes tuny nastavování, které vede do jednoho jediného cíle.Moc hezky napsano
dokud tu nekteri nepochopi, ze vice nastaveni = lepsi neni objektivni pravda.Ale ono to tak zkrátka je. Méně možnosti nastavení je v každém případě horší, i v tom případě, že to výchozí (default) se co možná nejvíce blíží k ideálu. Navíc zde nejde možná ani tak o samotnou možnost nastavení, protože jistě nějaký GNOME-freak dokáže s konfiguráky zázraky, ale o to, jak snadno se zejména drobné úpravy nastavení dají provádět. A řeči o "tunách nastavení" jsou úplně mimo, protože sugerují, jako by je uživatel musel využít k tomu, aby získal použitelný desktop. Zrovna tak by bylo možné mluvit o "tunách" nastavení, které by potřebovalo GNOME, aby z něj byl použitelný desktop - jenomže na rozdíl od KDE se uživatelům zatajuje, jak je (anebo přímo znemožňuje) provést. Vždycky, když jsem zkusil na chvilku GNOME (přece jen, člověk není fanatik, aby všechno šmahem odmítal předem), narazil jsem v několika minutách na to, že mi něco v GUI nevyhovuje; umístění, velikost ovládacích prvků... první reakce byla zkusit si to změnit k obrazu svému a... a pak začalo intenzivní pátrání jak, abych se nakonec po mnoha pokusech někde v diskusních fórech opravdu ujistil, že to nelze, ale že možná v příštích verzích, a hlavně spousta diskusí o tom, jestli to vůbec někdo potřebuje. Když pak padají srovnání KDE je jako Windows ... tak si musím vzpomenout hlavně na to, že svou statičností a minimálním prostorem k individuálním úpravám, se cítím podobně jako Windows (tedy vydán na milost a nemilost designerům GUI) právě v GNOME. Rád si přečtu vaše argumenty, podporující tvrzení, že mít více možností nastavení není vždy (tedy objektivně) lepší.
No pro mě víc možností nastavení v tomto případě (KDE vs. Gnome) lepší není."V tomto případě" a "pro mě" - to neodpovídá příliš kritérium objektivní platnosti. A je to pouze z toho důvodu, že tyto možnosti nevyužijete (nedokážete, nechcete využít). Zkrátka vám styl GNOME vyhovuje a (výchozí) styl KDE ne - ale že se tvůrci GNOME trefili právě do vašeho vkusu, neříká nic o tom, co byste dělal s GNOME, kdyby se zrovna netrefili. Důležité přece je, že ony možnosti nastavení, které v KDE máte, nemusíte, ale můžete využít. Kdybyste dodal konkrétní příklady (chování KDE, které vám nevyhovuje, a kde nevíte, jak to napravit), mohl bych se na ně i podívat.
DE používám v podstatě pouze jako spouštěč terminálů, prohlížeče a odkladiště souborů na ploše (takže z něj používám ještě správce souborů).Tak to si dovedu třeba v KDE dobře představit - dokonce tak, že se terminály a prohlížeč spouští na klávesovou zkratku a na ploše není kromě odložených souborů vůbec nic (ani taskbar, ani ovládací panely). Umím to tak i nastavit z fleku pár kliknutími během 2 minut (včetně hledání, kde to nastavovat musím). Jistě to jde v GNOME taky nějak (ovšem, tam si netroufám tvrdit, že to bude lehké, a už vůbec netuším, jaká cesta k tomu vede) - nemyslím tohle jako ukázku nadřazenosti KDE, pouze jen jako demonstraci možností nastavení KDE.
Rád si přečtu vaše argumenty, podporující tvrzení, že mít více možností nastavení není vždy (tedy objektivně) lepší.Ty blaaaho, vy to snad fakt myslite vazne
man xmms
...
Zajímavé je (a píšu to už asi po sté), že GNOME sice moc nejde nastavit, ale když jsem se párkrát dostal ke KDE, tak jsem ho vždy nastavil do podoby GNOME...Hm, a já si ho nastavuji tak nějak do podoby, která vypadá skoro jako XFCE (dole ovládací panel s nejčastěji spouštěnými programy, nahoře lišta s taskbarem) - zjistil jsem, že mi to vyhovuje nejvíc. Takže sláva, komu vyhovuje výchozí styl GNOME, výchozí styl XFCE anebo klidně výchozí styl třeba Fluxboxu ... s KDE jste na správné adrese. S tím, že můžete na stejném computeru nastavit různým uživatelům to jejich nejoblíbenější, a přitom netřeba přidávat další kompletní desktopová prostředí nebo window managery. Hlavní tím to u mě KDE vyhrává.
Takže sláva, komu vyhovuje výchozí styl GNOME, výchozí styl XFCE anebo klidně výchozí styl třeba Fluxboxu ... s KDE jste na správné adrese. S tím, že můžete na stejném computeru nastavit různým uživatelům to jejich nejoblíbenější, a přitom netřeba přidávat další kompletní desktopová prostředí nebo window managery. Hlavní tím to u mě KDE vyhrává.nepochodil by si u cloveka, ktory chce pouzivat GNOME/XFCE/Fluxbox/whatever, pretoze sa im pacia tie prostredia a nie "vychozi styl"
To bych pak mohl říci, že vývojáři KDE rozhodli, že jediný správný způsob užívání DE vede přes tuny nastavování, které vede do jednoho jediného cíle.No tak to bych poopravil (vím, že míněno v kondicionále, ale přesto): KDE vývojáři rozhodli, že správný způsob užívání KDE vede přes snadné a rychlé nastavení pracovního prostředí každému na míru :P
Chyba. Dost "pokročilých" uživatelů jede na GNOME a dost začínajících na KDE.No jisteze. A proc? Ona totiz jedna z nejrozsirenejsich kravin vubec je pokrocily uzivatel = ten, ktery chce hodne nastavovat svoje prostredi. Pokrocily uzivatel je IMHO ten, ktery na pocitaci dela pokrocile cinnosti, coz konfigurovani desktopoveho prostredi rozhodne neni. U uzivatelu KDE je rozhodne vetsi procento tech, kteri stravi vetsi cas tweakovanim kravinek.
Ona totiz jedna z nejrozsirenejsich kravin vubec je pokrocily uzivatel = ten, ktery chce hodne nastavovat svoje prostredi. Pokrocily uzivatel je IMHO ten, ktery na pocitaci dela pokrocile cinnosti, coz konfigurovani desktopoveho prostredi rozhodne neni.
Tohle je přesné.
To je sice pěkný bonmot, ale přesný není ani trochu ;) Pokročilý uživatel je ten, který se v systému vyzná - úplně nezávisle na tom, co v něm provádí. Může na něm počítat atomovou bombu a být zároveň systémový lamer, který se naučil ovládat ten svůj jeden program. Anebo si na něm jen prohlíží porno, ale dokáže si systém nakonfigurovat tak, že si bude patřičné obrázky stahovat, umisťovat postupně na ploše, automaticky řadit do alb apod. - hehe, např. A ten je pak pokročilý uživatel, co se systému týče. BTW můžete mi prozradit, proč pro jednu jedinou větu, jeden jediný řádek, používáte extra tag pro odstavec? Nestačí vám prostě odřádkovat? ;) Systém detekuje prázdné řádky (dvakrát enter) a nahradí je HTML značkou odstavce.Ona totiz jedna z nejrozsirenejsich kravin vubec je pokrocily uzivatel = ten, ktery chce hodne nastavovat svoje prostredi. Pokrocily uzivatel je IMHO ten, ktery na pocitaci dela pokrocile cinnosti, coz konfigurovani desktopoveho prostredi rozhodne neni.Tohle je přesné.
má podstatně menší spotřebu paměti než GNOME, ale i než třeba Windows XP nebo Mac OS XSpotrebu mensi mit muze, ale vysledna sviznost rozhrani jako celku je u OS X bezkonkurencni. A navic rychlost vykreslovani GUI neni rozhodne jediny argument ovlivnujici celkovou produktivitu prace s DE (proto pouzivam GNOME).
třeba taková maličkost jako asociace souborů jde nastavit v Gnome rychlejc než v KDE. Stačí kliknout pravym myšítkem na ten soubor a označit, či napsat čim to chci spouštět.Pravé tlačítko > Vlastnosti > Obecné > u položky Typ ikonka montovacího klíče (bublina: upravit typ souboru) > Přednostní pořadí aplikací. To když chcete natrvalo a předem. Kromě toho, pravým tlačítkem si otevřete kontextové menu > Otevřít pomocí... (vyberete požadovanou aplikaci) > pak můžete označit i Zapamatovat si asociaci s aplikací pro tento soubor. Tak nevím, to je vám málo?
Ale doopravdy nevim co jde v KDE nastavit "navíc" od Gnome....Poraďte mi, jak dosáhnout v GNOME tohoto nastavení desktopu: Dole v ovládacím panelu uprostřed ikonky několika programů a nástrojů, které často spouštím (např. jsem si teď oblíbil Výběr znaků, kde jsou některé znaky, abych nemusel kvůli přehláskám, ® apod. přepínat klávesnici či hledat), esteticky se mi to líbí uprostřed a nechci tam mít napsáno Aplikace, Systém apod. jako je to v Gnome. Tj. spíše typ XFCE. Rád bych tam také zhruba uprostřed (ne na kraji) velkým písmem hodiny. To celé průhledné, aby prosvítal wallpaper. Nahoře bych rád taskbar, kam se zobrazují otevřená okna. Snad to jde, jen jsem za tu chvilku, co GNOME vždycky používám, nepřišel na to, jak. Rád bych si také nechal zobrazit kompletní nabídku programů nějakou zkratkou, např. kliknutím na plochu levým tlačítkem myši. Děkuji, už tohle mi usnadní další experimentování s GNOME.
Gnome Kde Průsvitný panek jde samozřejmě taky Gnome-panelTo jistěže, ale o to právě jde: jak snadno je to prostředí konfigurovatelné. A příklady jsou hezké, ale čert občas vězí v detailu. Abych sem dal radši obrázek, já to mám takto (není to na výstavu, vykrystalizovalo mi to tak jako praktické ;), a ani tak příliš nepochybuji, že nějak podobně by to v GNOME jistě šlo - jenomže jsem nikdy nepřišel na to, jak to udělat bez studia nějakých manuálů (pokud jsou), pouhým "zkoumáním prostředí", jak píšete. Zatímco v KDE ano - velice rychle. Mám-li tedy na výběr, sáhnu po KDE -protože mi tohle poskytuje oproti GNOME navíc. Co mi navíc poskytuje GNOME, na to jsem ještě nepřišel.je to samozřejmě o zkoumání prostředí.
Tak vidíš, nebolelo to.Nebolelo, díky za postup, vyzkouším. Ale já nikdy nepsal, že to nejde. Já psal, že to není tak snadné najít. Klíčový je patrně bod 1: nejdřív se zbavit všeho a až pak pokračovat. V KDE vezmu co je a upravím to. Proto je tento postup prakticky snazší (lépe nalezitelný). Nejde totiž až tak o možnosti, jako o přístup KDE a GNOME k nim. Dostaneme se třeba k úpravám menu (i když tam se myslím v posledních verzích 2.15 a 2.16 něco udělalo), plochy, přepínání klávesnice (různé jazyky) apod.A teď uznej: i mistr Tesař se někdy utne!
![]()
Musím říci, že se opera opravdu vyvunal v perfektní prohlížeč.opera bola a stale je najinovativnejsi browser...