Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Proč? To je velmi častá otázka. A spousta lidí se na ní ptá? Já já osobně sem si tu samou otázku položil již několikrát. Důvodů proč si tuto otázku pokáldáme je hodně. A nedoufejte, že vám na otázku proč si ji tak často pokládáme odpovím.
Sakra proč mladá musela přijít v tom černém prádylku, a já dočista zapoměl o čem jsem chtěl psát. Hmm tak snad zíta :P. No koukám že zítra ještě není, ale je 23.11. Což je datum mého narození.
Možná důvod proč jsem si vzpoměl. V jedné ze zdejších diskuzí padla otázka, jaké zařízení zvolit pro blokování či sledování zaměstnanců. Možná otázka nezněla přesně tak, ale jde i o princip. Spousta zaměstnavatelů má tendenci své zaměstnance různě sledovat či omezovat. Například sledují jejich icq komunikaci, nebo stránky, které navštěvují ve své pracovní době. Případně mají nastavenou síť, tak že omezují přístup na určité weby. Dle mého názoru ani jedno z těchto omezení nemá význam. Pokud omezím icq, tak lidé mohou začít využívat mobil. Pokud zakáži přístup na všechny možné stránky. Tak to neznamená, že lidé budou dělat víc. Možná sice nepolezou na facebook. Ale ani nemám jistotu, že čas stráví prací. Ba naopak omezením určitých stránek mohu způsobit i přesný opak. Například omezení na stránky jež v názvu obsahují facebook, může mít za následek nemožnost přistoupit na stránky, jež jsou potřeba pro vykonávání mé práce. Například jako php programátor mohu mít zájem o technologii hiphop. Bohužel je to technologie vyvinutá facebookem a tak se na informace o ní nedostanu. Dokonce i aktualizace mé distribuce selže. Jelikož je někde v názvu slovo facebook.
To co zde uvádím je jen jeden z mála příkladů proč omezovat lidi, nemá význam. Ale určitě jich je víc. Například to, že člověk, který 90 procent tráví na facebooku a jen 10 procent prací. Může nakonec dělat mnohem více, než někdo kdo 90 procent tráví času na povolených stránkách. Ano samozřejmě se dá namítat, že pokud by ten člověk místo 90 procent na facebooku trávil prací může udělat ještě více. Ale to není jisté, každý člověk potřebuje určitý čas, kdy se odreagovává. Toto je nejvíce patrné právě například u programátorů. No ale zpátky k otázce Proč?
Proč omezovat lidi. Proč on má víc než já. Proč já mám méně než on? Proč to mám dělat. A ve výsledku je jen jedna jednoduchá odpověď.
Protože se tak někdo rozhodl :D.
P.S. Proč do p....e me to pokazde vyfaku.e at to rozdelim ze mam vice nez 150 slov.
Tiskni
Sdílej:
Shit, o tomhle to byt urcite nemolo. Ale proc to nezverejnit :D
s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty
Btw u tatíka v práci (dělník u CNC) zavedli také čipovky, protože vedení zjistilo (vidíte, už si toho všimli), že kartičkový systém zaměstnanci obcházejí (jak jinak). Největší sranda je v tom, že dělají v "úkole", tedy není placený jen za hodinu, ale také za odvedenou práci a tedy měření času vůbec nedává smysl.
Sám bych nechtěl pracovat ve firmně, kde je vstup na čipovky (pro dříve narozené: píchačky) s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty.Vstup na kartu není totéž, co píchačky – z hlediska bezpečnosti je např. dobré, když musíš vytáhnout kartu ze čtečky (a tím zamknout obrazovku), i když jdeš třeba na záchod (dveře si otevřeš kartou). Ale neznamená to nutně, že by někdo počítal, kolik času trávíš na záchodě a kdy přesně jsi přišel do práce, kdy odešel, jak dlouho byl na obědě… V jedné bývalé práci jsem tohle zažil – sice jsme měli na všechno karty, ale docházka se moc neřešila – resp. ne že by se lidi mohli úplně flákat, ale řešilo se to lidsky, osobně, ne technikou – šéf měl přehled, kde kdo zhruba je, na kolikátou ráno chodí a jestli to večer zapíchne v půl čtvrté nebo v sedm. Ke zbytku snad jen: +1
Proč je z hlediska bezpečnosti dobré, že musím použít kartu, když jdu na záchod?Protože se ti zamkne počítač.
No v tom stavu jsem byl rad ze jsem ho dokazal sundat bez poskozeni :D, na nejake foceni jsem zrovna nemyslel :P