Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Proč? To je velmi častá otázka. A spousta lidí se na ní ptá? Já já osobně sem si tu samou otázku položil již několikrát. Důvodů proč si tuto otázku pokáldáme je hodně. A nedoufejte, že vám na otázku proč si ji tak často pokládáme odpovím.
Sakra proč mladá musela přijít v tom černém prádylku, a já dočista zapoměl o čem jsem chtěl psát. Hmm tak snad zíta :P. No koukám že zítra ještě není, ale je 23.11. Což je datum mého narození.
Možná důvod proč jsem si vzpoměl. V jedné ze zdejších diskuzí padla otázka, jaké zařízení zvolit pro blokování či sledování zaměstnanců. Možná otázka nezněla přesně tak, ale jde i o princip. Spousta zaměstnavatelů má tendenci své zaměstnance různě sledovat či omezovat. Například sledují jejich icq komunikaci, nebo stránky, které navštěvují ve své pracovní době. Případně mají nastavenou síť, tak že omezují přístup na určité weby. Dle mého názoru ani jedno z těchto omezení nemá význam. Pokud omezím icq, tak lidé mohou začít využívat mobil. Pokud zakáži přístup na všechny možné stránky. Tak to neznamená, že lidé budou dělat víc. Možná sice nepolezou na facebook. Ale ani nemám jistotu, že čas stráví prací. Ba naopak omezením určitých stránek mohu způsobit i přesný opak. Například omezení na stránky jež v názvu obsahují facebook, může mít za následek nemožnost přistoupit na stránky, jež jsou potřeba pro vykonávání mé práce. Například jako php programátor mohu mít zájem o technologii hiphop. Bohužel je to technologie vyvinutá facebookem a tak se na informace o ní nedostanu. Dokonce i aktualizace mé distribuce selže. Jelikož je někde v názvu slovo facebook.
To co zde uvádím je jen jeden z mála příkladů proč omezovat lidi, nemá význam. Ale určitě jich je víc. Například to, že člověk, který 90 procent tráví na facebooku a jen 10 procent prací. Může nakonec dělat mnohem více, než někdo kdo 90 procent tráví času na povolených stránkách. Ano samozřejmě se dá namítat, že pokud by ten člověk místo 90 procent na facebooku trávil prací může udělat ještě více. Ale to není jisté, každý člověk potřebuje určitý čas, kdy se odreagovává. Toto je nejvíce patrné právě například u programátorů. No ale zpátky k otázce Proč?
Proč omezovat lidi. Proč on má víc než já. Proč já mám méně než on? Proč to mám dělat. A ve výsledku je jen jedna jednoduchá odpověď.
Protože se tak někdo rozhodl :D.
P.S. Proč do p....e me to pokazde vyfaku.e at to rozdelim ze mam vice nez 150 slov.
Tiskni
Sdílej:
Shit, o tomhle to byt urcite nemolo. Ale proc to nezverejnit :D
s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty
Btw u tatíka v práci (dělník u CNC) zavedli také čipovky, protože vedení zjistilo (vidíte, už si toho všimli), že kartičkový systém zaměstnanci obcházejí (jak jinak). Největší sranda je v tom, že dělají v "úkole", tedy není placený jen za hodinu, ale také za odvedenou práci a tedy měření času vůbec nedává smysl.
Sám bych nechtěl pracovat ve firmně, kde je vstup na čipovky (pro dříve narozené: píchačky) s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty.Vstup na kartu není totéž, co píchačky – z hlediska bezpečnosti je např. dobré, když musíš vytáhnout kartu ze čtečky (a tím zamknout obrazovku), i když jdeš třeba na záchod (dveře si otevřeš kartou). Ale neznamená to nutně, že by někdo počítal, kolik času trávíš na záchodě a kdy přesně jsi přišel do práce, kdy odešel, jak dlouho byl na obědě… V jedné bývalé práci jsem tohle zažil – sice jsme měli na všechno karty, ale docházka se moc neřešila – resp. ne že by se lidi mohli úplně flákat, ale řešilo se to lidsky, osobně, ne technikou – šéf měl přehled, kde kdo zhruba je, na kolikátou ráno chodí a jestli to večer zapíchne v půl čtvrté nebo v sedm. Ke zbytku snad jen: +1
Proč je z hlediska bezpečnosti dobré, že musím použít kartu, když jdu na záchod?Protože se ti zamkne počítač.
No v tom stavu jsem byl rad ze jsem ho dokazal sundat bez poskozeni :D, na nejake foceni jsem zrovna nemyslel :P
.