Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Proč? To je velmi častá otázka. A spousta lidí se na ní ptá? Já já osobně sem si tu samou otázku položil již několikrát. Důvodů proč si tuto otázku pokáldáme je hodně. A nedoufejte, že vám na otázku proč si ji tak často pokládáme odpovím.
Sakra proč mladá musela přijít v tom černém prádylku, a já dočista zapoměl o čem jsem chtěl psát. Hmm tak snad zíta :P. No koukám že zítra ještě není, ale je 23.11. Což je datum mého narození.
Možná důvod proč jsem si vzpoměl. V jedné ze zdejších diskuzí padla otázka, jaké zařízení zvolit pro blokování či sledování zaměstnanců. Možná otázka nezněla přesně tak, ale jde i o princip. Spousta zaměstnavatelů má tendenci své zaměstnance různě sledovat či omezovat. Například sledují jejich icq komunikaci, nebo stránky, které navštěvují ve své pracovní době. Případně mají nastavenou síť, tak že omezují přístup na určité weby. Dle mého názoru ani jedno z těchto omezení nemá význam. Pokud omezím icq, tak lidé mohou začít využívat mobil. Pokud zakáži přístup na všechny možné stránky. Tak to neznamená, že lidé budou dělat víc. Možná sice nepolezou na facebook. Ale ani nemám jistotu, že čas stráví prací. Ba naopak omezením určitých stránek mohu způsobit i přesný opak. Například omezení na stránky jež v názvu obsahují facebook, může mít za následek nemožnost přistoupit na stránky, jež jsou potřeba pro vykonávání mé práce. Například jako php programátor mohu mít zájem o technologii hiphop. Bohužel je to technologie vyvinutá facebookem a tak se na informace o ní nedostanu. Dokonce i aktualizace mé distribuce selže. Jelikož je někde v názvu slovo facebook.
To co zde uvádím je jen jeden z mála příkladů proč omezovat lidi, nemá význam. Ale určitě jich je víc. Například to, že člověk, který 90 procent tráví na facebooku a jen 10 procent prací. Může nakonec dělat mnohem více, než někdo kdo 90 procent tráví času na povolených stránkách. Ano samozřejmě se dá namítat, že pokud by ten člověk místo 90 procent na facebooku trávil prací může udělat ještě více. Ale to není jisté, každý člověk potřebuje určitý čas, kdy se odreagovává. Toto je nejvíce patrné právě například u programátorů. No ale zpátky k otázce Proč?
Proč omezovat lidi. Proč on má víc než já. Proč já mám méně než on? Proč to mám dělat. A ve výsledku je jen jedna jednoduchá odpověď.
Protože se tak někdo rozhodl :D.
P.S. Proč do p....e me to pokazde vyfaku.e at to rozdelim ze mam vice nez 150 slov.
Tiskni
Sdílej:
Shit, o tomhle to byt urcite nemolo. Ale proc to nezverejnit :D
s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty
Btw u tatíka v práci (dělník u CNC) zavedli také čipovky, protože vedení zjistilo (vidíte, už si toho všimli), že kartičkový systém zaměstnanci obcházejí (jak jinak). Největší sranda je v tom, že dělají v "úkole", tedy není placený jen za hodinu, ale také za odvedenou práci a tedy měření času vůbec nedává smysl.
Sám bych nechtěl pracovat ve firmně, kde je vstup na čipovky (pro dříve narozené: píchačky) s kontrolou času pobytu v zaměstnání na minuty.Vstup na kartu není totéž, co píchačky – z hlediska bezpečnosti je např. dobré, když musíš vytáhnout kartu ze čtečky (a tím zamknout obrazovku), i když jdeš třeba na záchod (dveře si otevřeš kartou). Ale neznamená to nutně, že by někdo počítal, kolik času trávíš na záchodě a kdy přesně jsi přišel do práce, kdy odešel, jak dlouho byl na obědě… V jedné bývalé práci jsem tohle zažil – sice jsme měli na všechno karty, ale docházka se moc neřešila – resp. ne že by se lidi mohli úplně flákat, ale řešilo se to lidsky, osobně, ne technikou – šéf měl přehled, kde kdo zhruba je, na kolikátou ráno chodí a jestli to večer zapíchne v půl čtvrté nebo v sedm. Ke zbytku snad jen: +1
Proč je z hlediska bezpečnosti dobré, že musím použít kartu, když jdu na záchod?Protože se ti zamkne počítač.
No v tom stavu jsem byl rad ze jsem ho dokazal sundat bez poskozeni :D, na nejake foceni jsem zrovna nemyslel :P