Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Proč? To je velmi častá otázka. A spousta lidí se na ní ptá? Já já osobně sem si tu samou otázku položil již několikrát. Důvodů proč si tuto otázku pokáldáme je hodně. A nedoufejte, že vám na otázku proč si ji tak často pokládáme odpovím.
Z mých dvou posledních zápisků vyplývá, že jsem se poslední dobou zajímal o dvě věci. O nakupování všemožných ptákovin co mi dělají radosta a o programování v jazyku D.
Za dobu co se věnuji programování jsem měl tu čest se seznámit hned s několika programovcími jazyky. Jmenovitě (chronologicky seřazeno) to byl Visual Basic, JavaScript, Xkarel 
, C, PHP, C++, Python, Ruby, Java, Perl, Pascal, Prolog, Lisp, Delphi (Lazarus) a Jazyk D. Každý z těchto jazyků mě nejak ovlivnil, něco se mi na něm líbílo a něco zase nelíbilo. Z výšše jmenovaných jsem nejvíce používal jazyky C(++), PHP a JavaScript. V ostatních jsem většinou napsal několik desítek, stovek řádků maximálně pár tisíců řádků. Poslední zmiňovaný Jazyk D bych teoreticky poznal už dříve (v seznamu by se posunul někam na pozici za Python a Ruby), ale tenkrát jsem mu něvěnoval velkou pozornost, jelikož v té době o něm bylo jen minimum informací. Znovu jsem se o něj začínal zajímat asi tak před půl rokem.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz