Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
Tak sem si zase po delší době nahrál operu. Jako webový prohlížeč mi velmi vyhovuje, možná by se dalo říct že pokud bych bral v potaz www prohlížeče pro linux tak by asi opera u mě vyhrála. Ale jak ju tak používám, všimnul jsem si, že se postupně spomaluje. Prostě po několika stránkách je pomalejší než předtím. Napadlo mě kouknout na nároky. Tak jsme zapnul htop a co nevidím
Tak jsme si dneska zašel na přednášku pro FEKT o programovacím jazyku C. A musím říct, že takto jsme se dlouho nepobavil. Následující kód na převod velkých písmen na malé mluví za vše :-):
#include <conio.h> #include <string.h> void main(void) { char T[7]; char *R = "ABCDEF"; int n; for(n=0; n < 7; n++) T[n] = R[n]+32; cprintf("%s\r\n", T); }
Po přechodu k SPKFree.NET jsem se stal majitelem veřejné IP. Moc dlouho jsme po ní toužil. Konečně jsme si mohl rozjet Http server, FTP server a i vzdálené ovládání pomocí SSH. Nedávno jsem si řekl, že dalším krokem by mohlo být rozchození mailserveru. Když jsem tenkrát poprvé začal zjišťovat co a jak. Tak mě to celkem vyděsilo a řekl jsme si že si to nechám na dlouhé zimní večery.
Už delší dobu sleduji, různé články a diskuze na téma KDE4. Většina názorů se dost lišila. Jedni KDE4 vychvalovali až do nebe a druzí ho hanili, ať už kvůli jeho vzhledu (vypadá prý jak Visty, nee vypadá spíš jak MacOSX atd.) nebo kvůli tomu že je stále nedotažené. Já osobně jsem proti vzhledu nic moc neměl. Né že by se mi nějak zvláště líbil, ale vzhled se dá upravit. Mnohem víc mi vadilo, to že se KDE4 nedalo na běžnou práci používat (nedostatek aplikací, pády a další nestability).
Už od prvních verzí připravované opery 9.50 pravidelně testuji. A nemohl jsem si nevšimnout, že moje nejčastěji navštěvovaná stránka se zobrazuje nekorektně. Ti co operu zkoušely vědí o čem mluvím. Pokaždé nové verzi jsem to ohlašoval jako BUG na adresu opery.
No nedávno se tu psalo že je Firefox 3 nejrychlejsší ve spracování javascriptu. Tenkrát jsem neměl čast tuto informaci ověřovat. Ale dne jsem si ten čas našel. A jaké jsou výsledky?
Když jsem nedávno nastavoval síť a sdílení internetu, tak jsem si vzpomněl, že jsem často v dikuzích, kde se objevilo téma síte, četl příspěvky pana Michala Kubečka o tom, že ifconfig je obsolete a že správný způsob nastavování je přes iproute. Jelikož jsem dneska nakonec nejel na hory snowboardit, tak jsem si řekl, že bych se mohl podívat co to vlastně to iproute je.
Jelikož můj bráška dostal k vánocům 2 síťovky, rozhodl jsem se že si jednu dám do svého pc abych měl dvě a druhou dám do jeho bo neměl žádnou. Šlo o to aby i on měl internet.
U nás na gymplu máme krom windows na každým pc nainstalováno i Gentoo. Bohužel poslední dobou je systém příliš pomalý a problémový důvody zmiňovat nebudu (al-quaknaa je zná ).
Proto se učitel, který je sprácem rozhodl, zkusit přejít na jinou distribuci. Na můj popud se rozhodl vyzkoušet na jednom pc Archlinux. Vše proběhlo celkem hladce, až na jednu moji chybu, když jsem při instalaci nastavit bootovaci parametr root, coý byla chyba jelikož šlo o zavádení instalačního obrazu. Po zdárné instalaci jsem rozchodil Xka plus některé další drobnosti. Potom učitel překopíroval nastavení uživatelsých účtů a připojení /home přes NFS, což se taky podařilo, takže se všichni mohli připojit na svůj ůčet. Doinstaloval jsem KDE a pár dalších aplikací, které se vyzužívají při výuce
Když jsem se loni rozhodoval, jaké semináře si zvolit do 4. ročníku, programování byla moje jasná volba.
Začátkem tohoto roku, jsem položil v poradně dotaz zda je nějak možno změnit defaultní (pro mě né moc pěkný) vzhled ovládacích prvků. V diskuzi mi bylo odpovězeno spíše záporně. A tak jsem to bral jako že to nejde.
Dnes už vím, že dědova slova "Slovo nejde, neznám" , mají něco do sebe. Protože, při mém rutiním procházení nových balíčků v AURu jsem narazil na balíček firefox-form-widgets. Ten název mě zaujal a já tajně doufal, že je to přesně to co hledám takovou dobu. A taky že bylo. Po vytvoření balíčku a následném nainstalovaní, jsem, spustil firefox a na screenshotu vidíte výsledek. To je vše. Doufám, že jsem neobjevil ameriku. Jako že asi jo.
Poslední dobou se kromě pythonu a pyqt4 zabývám i proti stranou. Tím myslím ruby a GTK2. Musím uznat, že myšlenka ruby, všechno je objekt se mi zamlouvá. Chvíli jsem přemýšlel, jaký malý skriptík si napsat, až mě nakonec nakopl jeden místní blog.
Když jsem si četl zdejší zápisek v blogu o tom, jak rozchodit bulánky, tak mi to nedalo a musel jsem to vyzkoušet. První pokus nedopadl dobře, asi to bylo špatnou verzí wine, takže jsem si upravil PKGBUILD a vytvořil si balíček s nejnovjejší verzí wine. Potom dle blogu udělal pár úprav a hle vše fungovalo. Po chvíli hraní za mnou přišel brácha, který si před pár dny zlomil nadvakrát klíční kost, že už ho nebaví hrát Counter-strike na tom starým křápu, a ať ho nahraju na můj kompl, a jestli to nepujde, tak ať se s linuxem rozloučím .
Jak už jsem psal v minulím blogu, neměl jsem příliš času na vývoj QAria2, ale alspoň něco málo jsem dodělal. Jmenovitě:
Tento týden jsem měl jarní prázdniny, a tak jsem si naplánoval, že budu pracovat na svých znalostech Pythonu a PyQt
V předminulým blogu jsem psal o tom, jak si hraji s pythonem a s PyQt4. Přesněji to bylo o tom, že píši GUI pro Aria2.
Poslední dobou si hraji s pythonem a Qt toolkitem, přesneji s pyQt ve vezi 4. První jsem si začal psát jen různé ukázkové okýnka a podobně. No a nakonec jsem se rozhodl, že zkusím napsat něco kapánek většího.
...........KDE nic TU nic..............
......Odvolávám vše co jsem napsal.....
Poslední dobou si všímám čím dál tím, více článků o *BSD, a tak jsem si řekl, že to zkusím a napíšu sem pár poznatků.
Včera jsem si po dlouhé době chtěl rozchodit 3D pracovní plocu pomocí compiz + XGL. Zjistil jsem, že existuje projekt Beryl, pro který existují v mé distribuci balíčky i návod na wiki. Takže jsem neváhal a jal se díla. Už někdy dříve jsem s tím experimentoval, ale nebylo to tenkrát zrovna moc stabilní. Počítal jsem stím, že budu potřebovat XGL, jelikoš AIGLX jede jen se svobodnými ovladači, a já používám binární nvidia ovladač. Celkem mě překvapilo že nepotřebuju XGL, a že vše potřebné k provozu Berylu, už mají ovladače nvidia v sobě.
Není to tak dlouho co jsem psal blog o tom, že jsem přešel na KDE. Ale pokud jste si dneska četli některé mé blogy nebo příspěvky, mohli jste si všimnout, že pokud jsem někde vystavoval screenshot, tak na něm bylo prostředí GNOME. Byli tu tací, kteří si toho všimli a právem se ptali, jak to teda je.
Pokaždé když se s někým bavím o počítačích a dojede na téma jaké Windows mám, tak po odpovědi, že nepoužívám Windows ale Linux, následuje otázka proč?. Tuto otázku jsem si kladl i já mnohokrát a není vůbec jednoduché na ni odpovědět. Vždyť dříve jsem používal wokna a stačili mi, tak proč teď jsem zastánce Linuxu?
Dnes to bude krátké. Už delčí dobu hledám nějaký GUI pro pacman, ale žádný z těch co jsem prozatím zkusil se mi nezamlová. Možná jacman, ale javu moc nemusím. No a tak jsem si řekl, že se pokusím napsat vlastní. Má představa je, že to bude napsaný v C++ a GUI bude psáno za pomocí knihovny QT4.
Vypadat by to mohlo nějak taktoJak jste se mohli dočíst v předchozích zápiscích, tak je tomu týden, co jsem přestal pít alkohol. Díky tomu je má mysl čistější a mám více volného času, jenže jak sním naložit? Jednou z několika mála možností by bylo to, že se začnu více učit a připravovat na školu. To však není zrovna věc, která by mě bavila, a tak jsem se rozhodl, že se začnu věnovat programování.
Uz delší dobu přemyšlím o tom, že bych se naučil Qt toolkit. A tak jsem se včera konečne rozhoupal a začal jsem pronikat do Qt světa. Rozhodl jsem se, že nejlepší bude začít se čtyřkovou verzí, a tak jsem si zehnal dokumentaci a také knihu C++ GUI programovaní v Qt4.
No, tak jsem se rozhodl, že sem po delší době zase něco málo nápiši.
A o čem že to vlastně budu psát? Myslím, že už znázvu je patrné, že se to bude týkat desktopových prostředí. Pokud čekáte, že zde budu psát tisícíprvní příspěvek, o tom které prostředí je lepší, tak se nebojte, máte pravdu .
No tak jsem se rozhodl, že sem něco málo napíši o tom, ja pokračuje vývoj mého wxDVDShrinku. Od posledního blogu se toho dost změnilo. Jen vývoj je čím dál tím víc pomalejší. Ale zpátky k tomu co je nového:
No tak si tak sedím u počítače a programuji wxDVDShrink, ale nějak se mi to moc nedaří a jde to pomalu, a tak jsem si dal pauzu na pár minut. Po chvíli odpočinku jsem se vrhl zpátky k pc a programoval. Snažil jsem se zrovna vyřešit tlačítko cancel na progressbaru. No po chvíli to vypadalo, že se odpočinek vyplatil. Vše se zdálo v pořádku.
Je to asi týden co jsem v blogu zde na abclinuxu.cz psal, že jsem se rozhodl naprogramovat alternativu k wokenímu dvdshrinku.
No musím přiznaz, že v původním plánu bylo to, abych tento víkend měl již první verzi, kterou by jste si mohli stáhnout a vyzkoušet. Jenže kvůli nedostatku času se vývoj spomalil a já nebyl schopen ten kod dát do hromady. Doufám že to stihnu do příšrího týdne.
Momentálně už umí načíst DVD, získat informace, vybrat stopy(title,audio,titulky), vypočítat rekompresní poměr, zmenšit film na velikost jednoho dvd5 disku a vytvořit dvd-strukturu. Dokonce má i funkcni ukazatel průběhu.
Do vydání první veřejné verze mám v plánu oštřit chyby typu: žádné dvd, spatny format dvd, malo mista na disku apodobne. Dále chci přidat možnost vytvoření obrazu iso a vyčištění a vyladění kódu. Jak momentálně vypadá si můžete prohlédnout zde:http://kozzi.php5.cz/wxdvdshrink.png
Tak pokud jste četli můj poslední blog. Tak víte, že se snažím naprogramovat utilitu na zálohovaní DVD9 na DVD5. Od doby co jsem psal minulý blog jsem pokročil, a tak bych se chtěl pochlupit a zjistit váš názor. První screenshot mého programu najdete na http://kozzi.php5.cz/wxdvdshrink.png
první alfa verze by měla být hotová příští týden o víkendu.
Tak jak jsem psal v minulem blogu, stále jsem hledal v čem programovat. No i když se to spoustě lidem nebude líbit, tak jsem došel k tomuto: Jako jazyk používám C++(má zkušenosti s C takže je to něco mezi C/C++, ale to se časem poddá). Jako toolkit se učím wxWindow. Celkem se mi to líbí.
Když jsem začal s linuxem a postupně si an nej zvykal a seznamoval se s jeho programy, tak jedním s prvních programů, se kterými jsem se seznámil, byl wget a jeho parametr -c. Tento program mě na tolik uchvátil, že jsem jej používal i ve woknech.