Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Je to už přes rok co jsem si pořídil notebook s grafickou kartou AMD/ATI radeon 2400HD. Když jsem si jej tenkrát pořizoval, věděl jsem že podpora této grafiky není zrovna ideální. Ale tou dobou se hodně mluvilo o tom jak se má situace zlepšit a já to tedy risknul. To jak jsem dopadl se člověk může dočíst z některých mých předešlých zápisků, týkajících se mých zážitků s touto grafikou.
Už skoro rok jsem vlastníkem notebooku, který má jako grafickou kartu AMD/ATI. Jedná se o Radeon 2400HD (chip M72, patří mezi R6xx). V době kdy jsem si ho pořizoval. Jsem veděl, že podpora AMD/ATI karet není slavná, ale nečekal jsem, že si s touto grafickou kartou užiji tolik "zábavy". A už vůbec mě nenapadlo, že to po asi 3/4 roku, bude snad ještě horší.
Tak jsem si stáhl nové catalyst ovladače (momentálně ještě nejsou stránky aktualizovány, ale pokud odkaz pro 8.10 pozměníte tak se už stáhnou). Konečně jsem se dočkal "podpory" nového Xserveru. Tato novinka mě potěšila. Ale bohužel za cenu snížení výkonu.
Včera jsem si po dlouhé době dělal pořádek, na svém noťasu. Dopadlo to tak, že jsem ho kompletně promazal, sformátoval a reinstaloval. Jako distro jsem opět zvoli Arch linux, se kterým se kamarádím už opravdu dlouho. Vše proběhlo jako vždy v pořádku. Po instalaci základního systému jsem si doinstaloval Xka, GNOME a pár dalších oblíbených aplikací.
Jak jsem slíbil, tak činím a přináším návod jak rozchodit AnyDATA CDMA modem pod FreeBSD( Odzkoušeno jen ve verzi 7.0 ale mělo by to platit i pro starší verze). Takže co budemem potřebovat:
Kdysi dávno jsem si ke svému Archlinuxu nahrál i FreeBSD 7.0-CURRENT(myslím že jsem o tom napsal i blogpost). Vedla mě k tomu touha poznat i další část světa opensource a UNIX. Tenkrát pro mě bylo hlavní zprovoznit zvuk, nějaký grafický prostředí a hlavně mě zajímalo jak si povede můj CDMA modem.
Dneska jsem si přečetl mail od jednoho Archisty, že potřebuje poradit se sprovozněním CDMA pod linuxem. Původně jsem si myslel, že má anydata, takže vše pujde jako po másle. No než jsem si všiml, že nepoužívá anydata ale HUAWEI E500, tak uběhlo pár hodin.
Nedávno jsem psal, jak si hraji s rozcházením FreeBSD na své PC. Výsledek byl, že se mi povedlo zprovoznit prakticky vše co jsem potřeboval. Ale nenabízelo mi to nic navíc, a také to bylo děsně pomalé, a k tomu se mi ještě nepodařilo donutit můj cdma modem pracovat vyšší rychlostí jak 256 kb/s.
Dnes jsem si hrál se vzhledem mého GNOME a opery, celkem se mně to dařilo, ale potřeboval jsem vyřešit vzhled abclinuxu.cz, jelikož standartní styl nějak nezapadal do mého tmavého stylu opery. Tak jsem zkusil použít zdejší tmavý styl, ale ten nebyl úplně pšesne to co jsem potřeboval, a tak jsem po pár pokusech stvořil něco vlastního. A rád bych se sváma o to podělil. A slyšel váš názor.
Už dříve jsem psal, o mém pokusu ztvořit GUI pro pacmana. Tenkrát jsem měl jen představu jak má vypadat GUI. Dokonce jsem nevěděl, ani jak to pojmenovat. Pod delší době jsem napsal pár řádků kódu, a taká jsem se rozhodl, jak to pojmenovat. S největší pravděpodobností se to bude jmenovat KozziMan( tento název vymyslel Sadlo, tím mu děkuji).
Pokud vás zajímá, jak na tom KozziMan je, tak zatím umí:
A kdy vynde první verze? No přeci až bude hotová :-D.
Jo a ještě screenshot.
Poslední dobou jsem si začal všímat, že čím dál více lidí používá KDE na místo GNOME. Já jsem odjakživa preferoval GTK aplikace i GNOME a o přechodu na KDE jsem nechtěl ani slyšet.
Je to už pár let co jsem si koupil DVD+-RW/DL vypalovacku. Vybíral jsem podle ceny, takže jsem neměl velké nároky a musím říci, že jsem vybíral celkem dobře(NEC DL-3520A), protože za tu cenu zvládá vše co potřebuji. Ze začátku jsem byl spokojený, ale časem se začali vyskytovat problémy např. mala podpora médií a hlavně nesnesitelná hlučnost(byla tak hlučná že se zní nedal přehrávat dvd fil, musel jsem ho prekopirovat na disk)
Není to tak dlouho co jsem psal, že jsme koupili levnější typ plasmové televizr a že sní nejsme spokojeni. No a proto jsme jí vrátili. Jelikož byla kuopená na splátky, bylo za potřebí vybrat zboží v její či vyšší ceně. Jednou z věcí, kterou jsme si do té ceny vybrali, byla digitální kamer od sony(viz titulek).
Jelikož jsem člověk zvýdavý a hračičkářský, tak musím mít vše nejnovější. Což má někdy své výhody, ale často taky nevýhody(bezpečnostní chyby, nestabilita...).
Jakej je rozdil mezi vlstně zkompilovaným a distribučním jádrem?