Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Je to už přes rok co jsem si pořídil notebook s grafickou kartou AMD/ATI radeon 2400HD. Když jsem si jej tenkrát pořizoval, věděl jsem že podpora této grafiky není zrovna ideální. Ale tou dobou se hodně mluvilo o tom jak se má situace zlepšit a já to tedy risknul. To jak jsem dopadl se člověk může dočíst z některých mých předešlých zápisků, týkajících se mých zážitků s touto grafikou.
Už skoro rok jsem vlastníkem notebooku, který má jako grafickou kartu AMD/ATI. Jedná se o Radeon 2400HD (chip M72, patří mezi R6xx). V době kdy jsem si ho pořizoval. Jsem veděl, že podpora AMD/ATI karet není slavná, ale nečekal jsem, že si s touto grafickou kartou užiji tolik "zábavy". A už vůbec mě nenapadlo, že to po asi 3/4 roku, bude snad ještě horší.
Tak jsem si stáhl nové catalyst ovladače (momentálně ještě nejsou stránky aktualizovány, ale pokud odkaz pro 8.10 pozměníte tak se už stáhnou). Konečně jsem se dočkal "podpory" nového Xserveru. Tato novinka mě potěšila. Ale bohužel za cenu snížení výkonu.
Včera jsem si po dlouhé době dělal pořádek, na svém noťasu. Dopadlo to tak, že jsem ho kompletně promazal, sformátoval a reinstaloval. Jako distro jsem opět zvoli Arch linux, se kterým se kamarádím už opravdu dlouho. Vše proběhlo jako vždy v pořádku. Po instalaci základního systému jsem si doinstaloval Xka, GNOME a pár dalších oblíbených aplikací.
Jak jsem slíbil, tak činím a přináším návod jak rozchodit AnyDATA CDMA modem pod FreeBSD( Odzkoušeno jen ve verzi 7.0 ale mělo by to platit i pro starší verze). Takže co budemem potřebovat:
Kdysi dávno jsem si ke svému Archlinuxu nahrál i FreeBSD 7.0-CURRENT(myslím že jsem o tom napsal i blogpost). Vedla mě k tomu touha poznat i další část světa opensource a UNIX. Tenkrát pro mě bylo hlavní zprovoznit zvuk, nějaký grafický prostředí a hlavně mě zajímalo jak si povede můj CDMA modem.
Dneska jsem si přečetl mail od jednoho Archisty, že potřebuje poradit se sprovozněním CDMA pod linuxem. Původně jsem si myslel, že má anydata, takže vše pujde jako po másle. No než jsem si všiml, že nepoužívá anydata ale HUAWEI E500, tak uběhlo pár hodin.
Nedávno jsem psal, jak si hraji s rozcházením FreeBSD na své PC. Výsledek byl, že se mi povedlo zprovoznit prakticky vše co jsem potřeboval. Ale nenabízelo mi to nic navíc, a také to bylo děsně pomalé, a k tomu se mi ještě nepodařilo donutit můj cdma modem pracovat vyšší rychlostí jak 256 kb/s.
Dnes jsem si hrál se vzhledem mého GNOME a opery, celkem se mně to dařilo, ale potřeboval jsem vyřešit vzhled abclinuxu.cz, jelikož standartní styl nějak nezapadal do mého tmavého stylu opery. Tak jsem zkusil použít zdejší tmavý styl, ale ten nebyl úplně pšesne to co jsem potřeboval, a tak jsem po pár pokusech stvořil něco vlastního. A rád bych se sváma o to podělil. A slyšel váš názor.
Už dříve jsem psal, o mém pokusu ztvořit GUI pro pacmana. Tenkrát jsem měl jen představu jak má vypadat GUI. Dokonce jsem nevěděl, ani jak to pojmenovat. Pod delší době jsem napsal pár řádků kódu, a taká jsem se rozhodl, jak to pojmenovat. S největší pravděpodobností se to bude jmenovat KozziMan( tento název vymyslel Sadlo, tím mu děkuji).
Pokud vás zajímá, jak na tom KozziMan je, tak zatím umí:
A kdy vynde první verze? No přeci až bude hotová :-D.
Jo a ještě screenshot.
Poslední dobou jsem si začal všímat, že čím dál více lidí používá KDE na místo GNOME. Já jsem odjakživa preferoval GTK aplikace i GNOME a o přechodu na KDE jsem nechtěl ani slyšet.
Je to už pár let co jsem si koupil DVD+-RW/DL vypalovacku. Vybíral jsem podle ceny, takže jsem neměl velké nároky a musím říci, že jsem vybíral celkem dobře(NEC DL-3520A), protože za tu cenu zvládá vše co potřebuji. Ze začátku jsem byl spokojený, ale časem se začali vyskytovat problémy např. mala podpora médií a hlavně nesnesitelná hlučnost(byla tak hlučná že se zní nedal přehrávat dvd fil, musel jsem ho prekopirovat na disk)
Není to tak dlouho co jsem psal, že jsme koupili levnější typ plasmové televizr a že sní nejsme spokojeni. No a proto jsme jí vrátili. Jelikož byla kuopená na splátky, bylo za potřebí vybrat zboží v její či vyšší ceně. Jednou z věcí, kterou jsme si do té ceny vybrali, byla digitální kamer od sony(viz titulek).
Jelikož jsem člověk zvýdavý a hračičkářský, tak musím mít vše nejnovější. Což má někdy své výhody, ale často taky nevýhody(bezpečnostní chyby, nestabilita...).
Jakej je rozdil mezi vlstně zkompilovaným a distribučním jádrem?