Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Je to už přes rok co jsem si pořídil notebook s grafickou kartou AMD/ATI radeon 2400HD. Když jsem si jej tenkrát pořizoval, věděl jsem že podpora této grafiky není zrovna ideální. Ale tou dobou se hodně mluvilo o tom jak se má situace zlepšit a já to tedy risknul. To jak jsem dopadl se člověk může dočíst z některých mých předešlých zápisků, týkajících se mých zážitků s touto grafikou.
Už skoro rok jsem vlastníkem notebooku, který má jako grafickou kartu AMD/ATI. Jedná se o Radeon 2400HD (chip M72, patří mezi R6xx). V době kdy jsem si ho pořizoval. Jsem veděl, že podpora AMD/ATI karet není slavná, ale nečekal jsem, že si s touto grafickou kartou užiji tolik "zábavy". A už vůbec mě nenapadlo, že to po asi 3/4 roku, bude snad ještě horší.
Tak jsem si stáhl nové catalyst ovladače (momentálně ještě nejsou stránky aktualizovány, ale pokud odkaz pro 8.10 pozměníte tak se už stáhnou). Konečně jsem se dočkal "podpory" nového Xserveru. Tato novinka mě potěšila. Ale bohužel za cenu snížení výkonu.
Včera jsem si po dlouhé době dělal pořádek, na svém noťasu. Dopadlo to tak, že jsem ho kompletně promazal, sformátoval a reinstaloval. Jako distro jsem opět zvoli Arch linux, se kterým se kamarádím už opravdu dlouho. Vše proběhlo jako vždy v pořádku. Po instalaci základního systému jsem si doinstaloval Xka, GNOME a pár dalších oblíbených aplikací.
Jak jsem slíbil, tak činím a přináším návod jak rozchodit AnyDATA CDMA modem pod FreeBSD( Odzkoušeno jen ve verzi 7.0 ale mělo by to platit i pro starší verze). Takže co budemem potřebovat:
Kdysi dávno jsem si ke svému Archlinuxu nahrál i FreeBSD 7.0-CURRENT(myslím že jsem o tom napsal i blogpost). Vedla mě k tomu touha poznat i další část světa opensource a UNIX. Tenkrát pro mě bylo hlavní zprovoznit zvuk, nějaký grafický prostředí a hlavně mě zajímalo jak si povede můj CDMA modem.
Dneska jsem si přečetl mail od jednoho Archisty, že potřebuje poradit se sprovozněním CDMA pod linuxem. Původně jsem si myslel, že má anydata, takže vše pujde jako po másle. No než jsem si všiml, že nepoužívá anydata ale HUAWEI E500, tak uběhlo pár hodin.
Nedávno jsem psal, jak si hraji s rozcházením FreeBSD na své PC. Výsledek byl, že se mi povedlo zprovoznit prakticky vše co jsem potřeboval. Ale nenabízelo mi to nic navíc, a také to bylo děsně pomalé, a k tomu se mi ještě nepodařilo donutit můj cdma modem pracovat vyšší rychlostí jak 256 kb/s.
Dnes jsem si hrál se vzhledem mého GNOME a opery, celkem se mně to dařilo, ale potřeboval jsem vyřešit vzhled abclinuxu.cz, jelikož standartní styl nějak nezapadal do mého tmavého stylu opery. Tak jsem zkusil použít zdejší tmavý styl, ale ten nebyl úplně pšesne to co jsem potřeboval, a tak jsem po pár pokusech stvořil něco vlastního. A rád bych se sváma o to podělil. A slyšel váš názor.
Už dříve jsem psal, o mém pokusu ztvořit GUI pro pacmana. Tenkrát jsem měl jen představu jak má vypadat GUI. Dokonce jsem nevěděl, ani jak to pojmenovat. Pod delší době jsem napsal pár řádků kódu, a taká jsem se rozhodl, jak to pojmenovat. S největší pravděpodobností se to bude jmenovat KozziMan( tento název vymyslel Sadlo, tím mu děkuji).
Pokud vás zajímá, jak na tom KozziMan je, tak zatím umí:
A kdy vynde první verze? No přeci až bude hotová :-D.
Jo a ještě screenshot.
Poslední dobou jsem si začal všímat, že čím dál více lidí používá KDE na místo GNOME. Já jsem odjakživa preferoval GTK aplikace i GNOME a o přechodu na KDE jsem nechtěl ani slyšet.
Je to už pár let co jsem si koupil DVD+-RW/DL vypalovacku. Vybíral jsem podle ceny, takže jsem neměl velké nároky a musím říci, že jsem vybíral celkem dobře(NEC DL-3520A), protože za tu cenu zvládá vše co potřebuji. Ze začátku jsem byl spokojený, ale časem se začali vyskytovat problémy např. mala podpora médií a hlavně nesnesitelná hlučnost(byla tak hlučná že se zní nedal přehrávat dvd fil, musel jsem ho prekopirovat na disk)
Není to tak dlouho co jsem psal, že jsme koupili levnější typ plasmové televizr a že sní nejsme spokojeni. No a proto jsme jí vrátili. Jelikož byla kuopená na splátky, bylo za potřebí vybrat zboží v její či vyšší ceně. Jednou z věcí, kterou jsme si do té ceny vybrali, byla digitální kamer od sony(viz titulek).
Jelikož jsem člověk zvýdavý a hračičkářský, tak musím mít vše nejnovější. Což má někdy své výhody, ale často taky nevýhody(bezpečnostní chyby, nestabilita...).
Jakej je rozdil mezi vlstně zkompilovaným a distribučním jádrem?