Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Pri vcerejsim precteni zpravicky o vydani gnome 3 beta 2. Jsem se rozhodl jej vyzkouset. Hlavne me zajimalo jak strasny a nepouzitelny bude gnome shell.
Jedna z věcí, která mě již delší dobu na mém notebooku trápila byly nefunkční tlačítka pro ovládání hlasitosti zvuku (zesílení, zeslabení a mute). Teda né že by byly zcela nefunkční, ale pokud jsem je použil tak se jako by zasekly. Když jsem si toho všiml poprvé, doufal jsem že se jedná jen o nějaký malý BUG nejspíše v GNOME případně někde v X ovladači pro klávesnici. Čas plynul a tlačítka stále nefungovala. Zkusil jsem je pro jistotu i v jiné distribuci a tam nešla také. Ale ve Windows jely OK, takže jsem věděl že je něco shnilého v mém oblíbeném systému.
Vždy jsem patřil mezi lidi co rádi zkouší veškeré novinky. Ne jinak tomu bylo i s MS Windows 7. Už při vydání první veřejné beta verze, jsem se rozhodl tento systém trochu otestovat. Tenkrát mému bratrovi zrovna spadly Windows XP, takže jsem se rozhodl využít k testům jeho notebook. Už tenkrát jsem si všiml, že hoši od MS udělali kopu práce. Hlavně co se optimalizace nároků na HW prostředky týče. Ale stále měl ten systém několik much, které bránili k jeho nasazení jako hlavního pracovního prostředí. A tak na bráchův notebook jsem nainstaloval Windows XP a Ubuntu.
Je to už asi 4,5 roku co jsem přesedlal s windows na linux. A musím uznat, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy udělal. A teď nemluvím ani tak o tom že, by mi windows nedokázal vyhovět. Ale hlavně o tom, že díky linuxu jsem neuvěřitelně rozšířil svůj obzor.
V letošním semestru máme předmět Operační systémy (IOS), ve kterém se jak už název napovídá probírají operční sstémy a převážne se tam probírá UNIX a Linux. Linux už na svých pc mám asi 5 let, takže zde už nějaké znalosti a zkušenosti jsou. Ale UNIX sem v podstatě nikdy pořádně neměl. Sice sem párkrát zkusil FreeBSD ale nikdy nevydrželo déle než týden. Proto jsem si řekl, že ho nacpu na svůj NB, a aspoň se sním trochu seznámím.
V jedné z místních diskuzí jsem tvrdil, že s kvalitou Fedory to jde s kopce. No bylo mi řečeno, že se pletu a ať zkusím Fedoru ve verzi 10. A tak jsem slíbil že tak učiním. Jak to dopadlo je celkem jasné, už z nadpisu.
Když jsem se nedávno rozhodoval co chtít k narozkám, měl jsem na výběr ze dvou možností. Buď si koupím nějakej dárek, nebo dostanu 1000 Kč. Původně jsem přemýšlel, že vezmu prachy a prokalím je, ale nakonec jsem si říkal, že bych mohl taky občas pořídit něco užitečného. Nakonec jsem se rozhodl pro knížku Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. Knížka stála okolo 700 - 800 Kč, takže by mi zbyly dvě kila navíc na pivko
. A tak jsme si ji dal rezervovat v jednom shopě.
Už delší dobu jsem plánoval nahrát kámošovi na kompa Linux. Včera proběhla záloha všech dat a dneska jsem se na to vrhl. Měl jsem stažené DVD ISO Fedora Core 9, tak mě napadlo, dát ho tam. Když jsem k němu dorazil a chtěl začít instalovat, zjistil jsem, že nemá DVD mechaniku. On ji zrovna nedávno půjčil bratrovi. Neva bydlím kousek od něho (cca 50 metrů), jsme totiž sousedé. Tak kámoš nastartoval auto a jeli jsme ke mně. Můj komp je skoro na rozpadnutí, takže demontovat mechaniku nebylo za potřebí, stačilo správně zatáhnout, aby se uvolnily káble, a bylo hotovo.
Pár měsíců zpět, si jeden z mých nej kámošů pořídil MacBook. Původně plánoval pořízení tohoto skvostu z USA, ale nakonec se mu vyskytla dobrá nabýdka i zde v republice, takže neváhal a jel si pro něj. Já osobně jsem vždy na MacBook slyšel spíše pozitivní dojmy, ale nikdy jsem jej v ruce nedržel, tudíž jsem byl velmi zvědavý. A nebudu popírat, že mít peníze, určitě jedu sním a koupil bych si taky jeden kousek.
Už delší dobu mě láká, pořídit si nějaký AP/router do kterýho bych si mohl nahrát linux. Momentálně vlastním WL-5450AP u kterýho to asi nepřipadá v úvahu, alspoň jsem nenašel zmíňku že by to šlo. Ale dneska mě překvapila jedna věc. Zajímalo mě co vlastně pohání můj AP/router. A tak jsem začal hledat na netu, ale nikde jsem nenašel žádnou zmíňku o tom na čem to běží. Ale když jsem si zapl logování a četl log, který router vyprodukoval, bylo mi to velmi povědomé:
Nedávo jsem na stroj mého malého brášky, nahodil archlinux. Jako DE jsem vybral GNOME, kterej jel celkem obstojně, nemohl jsem si na nic stežovat, na to že to je počítač několik let starý, to jelo svižně.
Už delší dobu jsem nenapsal žádný post, který se týkal toho, jak jsem se někde opil. Důvod proč toto píši je ten, že jsem opilý
. No začalo to vše jako vždy nevině. Bylo 1.2 roku 2008 a konal se ples našeho gymnázia. Po mých zkušenostech z předcházejících plesů, jsem se rozhodl, že by bylo lepší jed autom a nepít alkohol. No bůh mi nepřál a kamarádka z Brna mi napsala, že přijea do města a ať s nimy zajdu na pivko.
Ano je to tak, zrak Vás nešálí. Tímto zápiskem vzdávám holt systému, bez kterého by byl můj život těší. A co že mě na tomto systému tak uchvátilo? V první řadě je to vzhled a celková propracovanost GUI. Také množství novinek a bezpečnostních oprav o proti Windows XP. Další skvělou věcí je Aero a v neposlední řadě uchvatný internet explorer 7, už se nemůžu dočkat 8 verze.
Jelikož se stále nudím
a nemám co dělat. Napadlo mě opět otestovat FreeBSD 7, které od dob mého posledního testování dospělo do verze RC1.